Nebojme se automobilek

Vydáno 18.2.2017 automotive

Už přes sedm procent českého HDP tvoří automobilový průmysl. Není to příliš?

 

Česká republika má velmi bohatou průmyslovou historii. Vždyť už za Rakouska-Uherska byly české země průmyslovým srdcem mocnářství a ani v rámci celé kontinentální Evropy jsme se neměli za co stydět. Z tohoto historického dědictví těžíme dodnes a týká se to samozřejmě také průmyslu automobilového. V době habsburské říše se jediná automobilka Rakouska-Uherska nacházela právě na našem území. Řeč je o legendární mladoboleslavské firmě Laurin & Klement.

Dnes je automotive sektor tahounem celé naší ekonomiky s více než čtvrtinovým podílem na průmyslové produkci České republiky. Zajímavá jsou také data ohledně vývoje počtu pracovních míst, která tento segment generuje. V roce 2015 pracovalo pro firmy sdružené v organizaci AutoSAP téměř 120 tisíc lidí, jejichž průměrné mzdy dalece převyšovaly běžné české výplaty, a to i v dělnických profesích.
Každému, kdo sleduje statistiky českého automobilového průmyslu, musí při jejich čtení po krátké chvíli vyvstat na mysli jednoduchá otázka. Nemá už automotive až přílišnou váhu na české ekonomice? Nezačínáme být na něm závislí? Přece jen už více než sedm procent našeho hrubého domácího produktu je tvořeno právě automobilkami a jejich dodavateli. Navíc je zde ještě efekt napojení dalších firem, které by v případě útlumu výroby automobilů také zaznamenaly pokles svých objednávek, což by jen zesílilo negativní dopad na tuzemskou ekonomickou aktivitu. Z dosavadního tahouna našeho růstu by se tak rázem mohla stát nepříjemná železná koule u nohy.

Automobilový průmysl je cyklický sektor, s čímž nikdo nic nenadělá. Jeho výkonnost se bude vždy odvíjet od toho, v jaké kondici bude zrovna spotřebitelská důvěra. Konkrétně pro náš automobilový sektor je klíčové, v jakém stavu je ekonomika, a tedy i poptávka v Evropské unii, zejména pak v západní Evropě. Právě tyto trhy jsou hlavními odbytišti našich automobilek, na kterých stojí a padá jejich úspěch. O tom, jak výrazně je tento sektor exportně závislý, krásně vypovídá rozložení tržeb generovaných v zahraničí a v tuzemsku. Opět zde vyjdu ze statistik Sdružení automobilového průmyslu ČR, dle nichž tvoří export 85 % veškerých realizovaných tržeb tuzemského automobilového průmyslu. Vyplývá z toho jediné. Není v našich silách příliš ovlivnit dění v automotive sektoru. Na celkových číslech se jen nepatrně projeví to, jakým způsobem se vyvíjí domácí poptávka po automobilech. Trend bude určovat dění na velkých trzích, jako je Německo, Velká Británie či Francie.

Nechci tím ale naznačit, že bychom měli úplně mávnout rukou nad automobilovým průmyslem s tím, že jej stejně neovlivníme. To by bylo velmi krátkozraké a potenciálně i nebezpečné. Stále je na nás, resp. na vládě, jaký regulatorní rámec tomuto odvětví nastavíme. Důležitým tématem akcentovaným zejména v poslední době je také zatraktivnění technických oborů ve školách či podpora při zavádění nových technologií spojených s nastupující čtvrtou průmyslovou revolucí. Strach z případné přílišné závislosti na automobilovém průmyslu by neměl vést k úmyslnému podkopávání tohoto odvětví a umělému budování překážek jeho dalšího rozvoje s tím, že chceme stůj co stůj diverzifikovat naše hospodářství. Velkou roli hraje také to, že jsme relativně malou ekonomikou, která jen stěží může ve větším rozsahu vynikat ve vícero oborech, obzvláště v dnešní době globalizace, která přímo vybízí k nárůstu specializace.
Není pochyb o tom, že automobilový průmysl stojí před razantními změnami, pro které se díky jejich intenzitě jen stěží hledají historické paralely. Digitalizace, customizace, alternativní pohony, sdílení vozů a autonomní technologie, to vše jsou nové trendy, se kterými se budou muset automobilky popasovat, pokud si budou chtít udržet svou konkurenceschopnost. Příprava na tyto revoluční novinky si vyžádá nemalé finanční prostředky i lidské úsilí a bude určující v tom, které automobilky získají na trhu budoucnosti náskok před ostatními. Nespornou výhodou většiny našich automobilek a dalších firem z automotive sektoru je jejich provázanost s německými společnostmi, které v přijímání nových technologií patří na světovou špičku. Na domácích firmách ale bude, aby tyto nové technologie byly schopny včas identifikovat a implementovat. Osobně jsem optimista a věřím, že automobilový průmysl bude i v nadcházejících dekádách hrát výraznou roli v naší ekonomice, sic se výrazně promění.

 

Jiří Šimara
analytik společnosti Cyrrus