Fed si s Trumpem užije horké chvilky

Vydáno 19.2.2017 ekonomika

Zatímco nový americký prezident Donald Trump vyvolal po svém zvolení na již relativně drahých amerických akciových trzích vlnu euforie, která vedla k jejich dalšímu růstu, šéfce americké centrální banky (Fed) může nástup Donalda Trumpa přidělat vrásky na čele.

 

Investoři se nechali zlákat především Trumpovými sliby ohledně snížení daní a zvýšení vládních výdajů hlavně na vojenské účely a také na infrastrukturu a interpretují tento volební program jako další způsob nastartování růstu americké ekonomiky. Stejně si tento volební program zatím vykládají i akciové trhy a na sliby i záměry nového amerického prezidenta reagují pozitivně. Zastánci liberálního přístupu kvitují snížení daní, na druhou stranu levicověji smýšlející jedinci jsou rádi za vyšší vládní výdaje, které podle jejich doktríny musí přispět k růstu HDP. Ovšem dle mého názoru zůstávají dvě zásadní otázky nezodpovězeny, a to a) kde nová vláda získá finanční prostředky na svůj program, když chce zároveň snížit daně a zvýšit vládní výdaje, a b) jaký to bude mít vlastně účinek.

Je až s podivem, že nikdo si obdobné otázky neklade a konsenzus trhu je přesvědčení, že díky vládní stimulaci dojde k hospodářskému růstu. V drtivé většině ale tržní konsenzus, který říká, že něco je přece jasné a ví to i malé dítě, neplatí a zpravidla dochází k pravému opaku. Odpověď na výše položené otázky tedy je, že snížení daní a zvýšení vládních výdajů nebude mít výrazný pozitivní vliv v současné pozdní fázi hospodářského cyklu v případě, že vláda nezíská nově natisknuté peníze od centrální banky. V ostatních případech dojde jenom k redistribuci výnosů/zisků v rámci jednotlivých odvětví hospodářství, ale nedojde k růstu jako celku.

Nula od nuly pojde

Ukažme si to na příkladu. Předpokládejme, že vláda vydá nové dluhopisy určené domácnostem, aby tak mohla financovat své výdaje na infrastrukturu. Aby k tomu mohlo dojít, musí domácnosti šetřit. Musí se vzdát své současné spotřeby, aby za uspořené peníze mohly koupit vládní dluhopisy a aby vláda mohla utrácet za stavbu nových dálnic a mostů. Sektor stavebnictví si tak polepší, ale tím, jak se domácnosti vzdají současné spotřeby, pohorší si zase spotřebitelský sektor. Takže „nula od nuly pojde“ a růst HDP nenastává. Dochází pouze k redistribuci v rámci hospodářství. Jestliže si vládní dluhopisy nekoupí domácnosti, ale jakýkoliv jiný tuzemský subjekt, tak dochází ke stejnému efektu, protože v případě, že se nenatisknou nové peníze, musí dojít k omezení buď spotřeby, nebo investic. Vláda také může hledat zdroje v zahraničí. Kde ovšem zahraniční subjekt získá americké dolary? V konečném důsledku získá americký dolar tak, že do USA bude více exportovat, respektive méně z USA importovat. V konečném důsledku tedy utrpí zahraniční obchod USA na úkor odvětví, do kterých budou putovat nově získané zdroje americkou vládou.

 


Fed má v popisu práce, na rozdíl od mnoha evropských centrálních bank, podporovat hospodářský růst.

Michal Valentík


 

Bude Fed ochotný tisknout peníze?

Z toho vyplývá, že pouze v případě, kdy vláda emituje dluhopisy, které koupí centrální banka z peněz, jež nově natiskla, a žádný jiný domácí subjekt nebude muset snížit svojí spotřebu nebo investici, tak teprve tehdy může dojít ke zvýšení HDP.

Je ochotná americká centrální banka tisknout peníze? Fed již ukončil několikaleté kvantitativní uvolňování (tisk nových peněz) a navíc shodně v prosinci 2015 a v prosinci 2016 zvýšil svoji základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu. Dále koncem roku 2016 došlo v USA k růstu tempa inflace na úroveň 1,7 procenta, což se blíží inflačnímu cíli. Jinými slovy řečeno, Fed pravděpodobně nebude mít žádnou vůli tisknout nové peníze a půjčovat je vládě, naopak letos pravděpodobně dojde k dalšímu mírnému utažení měnové politiky.

Na druhou stranu kromě udržování cenové stability má Fed v popisu práce, na rozdíl od mnoha evropských centrálních bank, podporovat hospodářský růst a  je si jistě vědom toho, že neexistuje přímá úměra mezi hospodářským růstem a vládními výdaji. Stačí se podívat na prezidentské období Baracka Obamy, za jehož působení se zvýšil vládní dluh na dvojnásobek z 10 trilionů dolarů na 20 trilionů dolarů a k výraznému růstu amerického hospodářství nedošlo. Není tedy důvod, proč by vládní výdaje Donalda Trumpa měly mít „zázračný“ efekt. Důkazem může být i obrázek níže, který zobrazuje tři ukazatele v období od roku 1980 do roku 2007, a to přebytky/deficity vládního rozpočtu jakožto procento HDP (červené sloupce), roční změnu nově natištěných peněz (modrá linka) a roční změnu HDP (tečkovaná linka).

Horké křeslo pro šéfku Fedu

Z obrázku lze vypozorovat, že zvýšení vládních deficitů vedlo k poklesu růstu HDP. Tedy závislost byla pozitivní, a ne negativní, stejně jako to vyplývá ze současného konsenzu na trhu, který očekává, že dojde ke zvýšení růstu ekonomiky. Dále z obrázku vidíme, že pozitivní závislost je mezi množstvím nově natištěných peněz a roční změnou HDP. Tudíž první housle v případě růstu HDP hrají peníze, a ne vládní výdaje.

Jestliže si je šéfka Fedu Janet Yellenová vědoma tohoto jevu, tak sedí opravdu na horkém křesle. Na jedné straně je nucena utahovat monetární kohoutky, protože úrokové sazby jsou extrémně nízko a mohlo by dojít k nekontrolovanému růstu inflace, a na straně druhé je Fed zavázán napomáhat hospodářskému růstu.

 

Michal Valentík
investiční ředitel společnosti Broker Trust

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

Vydáno 20.1.2020

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro Svět průmyslu Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Rozpovídal se také o cílech organizace, jejích dosavadních úspěších, ale také o osvětě veřejnosti, jaderných elektrárnách a stavu tuzemské energetiky.

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

Vydáno 6.1.2020

„Nejsem plnohodnotný kamioňák ani technický typ,“ říká o sobě Martina Šmídlová, která se téměř dvě dekády významně podílí na chodu společnosti Šmídl působící v kamionové přepravě. Největší problém oboru vidí především v nedostatku řidičů, budoucnost autonomních náklaďáků na silnicích je však podle ní stále vzdálená.

Zobrazit Více