Požadavky zákazníků se mění

Vydáno 28.2.2017

Vývojové aktivity jsou stále více na straně dodavatelů.

Evropský automobilový trh loni rostl už třetí rok po sobě. Prodej osobních vozů se v EU za rok 2016 zvýšil o 6,8 procenta na 14,641 milionu a ukázalo se tak, že poptávka evropských spotřebitelů zůstává i s ohledem na budoucí ekonomický vývoj silná. Automobilky plánují zvyšovat výrobu také v následujících letech. Dodavatelské firmy jsou tak nuceny rozšiřovat nejen své výrobní kapacity, aby dokázaly novým požadavkům vyhovět. Stále větší nároky jsou na ně kladeny i z hlediska vývoje.

Na největším unijním trhu – v Německu – se loni prodalo 3,35 milionu vozů, což je nejvíce v tomto desetiletí, výroba automobilů u našich západních sousedů pak stoupla o procento na 5,74 milionu vozů. V samotném Česku se loni vyrobilo 1,344 milionu aut, což je meziročně o osm procent více, a výrobci očekávají růst i v letošním roce. „Nikdo nepočítá s tím, že tempa růstu mohou být i nadále tak vysoká, ne-li dvouciferná. Těch osm procent bude těžké překonat,“ uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar. Zvýšení by se podle něj letos mohlo pohybovat kolem pěti procent. Vedle kapacitních omezení bude záležet i na vývoji na jednotlivých trzích.

Právě plně vytížené kapacity jsou významným faktorem, jenž nutí nejen automobilky, ale i dodavatelské firmy k výrazným investicím. Peníze nesměřují pouze do rozšiřování výrobních prostor, ale i do zvyšování efektivity výroby, například s pomocí prvků automatizace a digitalizace, a do posilování role tuzemských vývojových oddělení na straně dodavatelských firem. To je trend, který je rozhodně pozitivní – vzhledem k nárokům, které bude rychle se měnící automobilový průmysl na dodavatelské firmy v budoucnu klást. Silnější výzkum a vývoj český průmysl potřebuje všeobecně, aby se země pohnula nahoru směrem k ekonomikám s vyšší přidanou hodnotou.

„Pozorujeme zvyšování tlaku na dodavatele na podíl při vývoji dílů i celkové zrychlování procesu. To samozřejmě klade značné nároky na vybavení firem dodavatelů autoprůmyslu jak po stránce softwaru, tak přístrojů, ale samozřejmě i na vysokou kvalifikaci pracovníků,“ říká pro Svět průmyslu například Jiří Drašnar, jednatel společnosti IMS Drašnar s.r.o., která se specializuje na vstřikování plastů a výrobu forem. Vývoj podle něho hraje v investicích této společnosti klíčovou roli. „Pro dosažení statusu vývojového dodavatele je nutné trvale investovat do konstrukčních a simulačních softwarů, vzdělávání zaměstnanců v závislosti na sledování trendů vývoje nových technologií. Požadavky zákazníků z oblasti autoprůmyslu se postupně mění – podíl vývojových činností je více přesouván na dodavatele. Abychom mohli požadavky zákazníků uspokojit, musíme být na ně připraveni, a to v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií,“ uvádí. Firma tak už podle něho pracuje například s cloudovým řešením, vyvíjí robotizované pracoviště a připravuje implementaci sofistikovaného sběru dat ze vstřikolisů.

Česko tak už dávno není jen „levnou montovnou“, kam se k poskládání navozí součástky vyrobené v zahraničí. Produkce tuzemských firem dnes začíná u jednoduchých komponentů a končí až u vysoce sofistikovaných produktů, které dokáže vyrobit jen několik společností v Evropě. Výrobky z Česka jsou určeny nejen pro vozy střední třídy, ale i pro prémiové značky a modely. O změně neutěšeného stavu, který panoval v 90. letech, svědčí také to, že i zahraniční mateřské společnosti v Česku dnes u svých dceřiných firem rozvíjejí vývojové aktivity. Prestiž i význam tuzemských podniků tak stoupá.

„V současné době máme v našem podbořanském závodě centrum pro vývoj a provádění dlouhodobých zkoušek spojkových komponent. Zkušebna, která je součástí našeho R&D, provádí již zcela samostatné činnosti a svými výsledky i přístupem získala důvěru německé matky. Díky dosaženým výsledkům i právě zmíněné důvěře a respektu plánujeme rozšíření prostor stávajícího oddělení na dvojnásobek, s tím přirozeně souvisí i plánovaný nárůst kapacity i portfolia testovaných a vyvíjených komponent,“ uvádí Jiří Malkus, ředitel společnosti FTE automotive Czechia s.r.o., výrobce hydraulických a spojkových systémů.

Úspěšným završením mnohaměsíčního úsilí zdejšího oddělení R&D byl nový centrální vypínač spojky – první velký samostatný projekt, na který navazuje i výroba. „Tento komponent, který u nás vznikl, se u nás bude i vyrábět. Spojení R&D s výrobou, blízkost a součinnost je myslím dalším významným úspěchem, protože předurčuje další projekty, a dává tak možnost velmi blízké a úzké spolupráce kolegů z R&D a výroby. Synergie přináší skvělé výsledky a přirozeně daleko snazší komunikaci a následně zlepšuje organizační klima v naší společnosti,“ dodává Jiří Malkus. Společnost podle něho plánuje v rámci vývojového oddělení rozšíření plochy, nárůst kapacity i portfolia, s čímž nezbytně souvisí  i zvýšení počtu samotných vývojářů.

O sdílení a posilování know-how mezi zahraniční mateřskou a tuzemskou dceřinou společností mluvil Svět průmyslu i s jednatelem společností Mürdter Dvořák, nástrojárna, spol. s r.o. a Mürdter Dvořák, lisovna, spol. s r.o. Markem Švédou. Firmy se specializují především na výrobu plastových dílů do interiérů automobilů. „Rozhodování o investiční strategii probíhá na úrovni top managementu firmy za účasti mateřské společnosti. Naše firma zpracovává návrhy k realizaci, navrhuje způsob realizace včetně termínových plánů a následně si zajišťuje smlouvy s dodavateli a bankami. V případě větších investic do technologií pak jsou k dílčím technologiím přiřazeni odborně kvalifikovaní zaměstnanci mateřské společnosti, kteří tímto aktivně vstupují do projektů a zabezpečují přenos požadovaného know-how mezi mateřskou společností a dceřinou firmou,“ říká.

Při rozšiřování kapacit nicméně většina českých průmyslových firem naráží na jeden zásadní problém – nedostatek lidí na trhu práce. Výstižným příkladem je situace, s níž se potýká největší komerční tlaková slévárna v Česku KOVOLIS HEDVIKOV a.s. „V současné době nás nejvíce trápí nedostatek kvalitních a technicky vzdělaných zaměstnanců. Máme připravený investiční záměr pro stavbu nové haly, ovšem chybí nám zhruba 200 pracovníků,“ uvedl před časem ředitel společnosti Miloslav Pavlas.

Nový závod plánuje společnost začít stavět v druhé polovině letošního roku, nové zaměstnání by tu mohlo najít až 500 lidí, ať už přímo ve výrobním provozu, nebo v administrativě. Půlmiliardová investice tlakové slévárny by pak měla být dokončena do roka. „Zdvojnásobíme výrobní plochy, naše výrobní kapacita vzroste o 30 až 40 procent. Budeme schopní pokrýt zakázky, které máme,“ řekl k tomu Miloslav Pavlas. Podnik chystá projekt v třemošnické průmyslové zóně, stávající hedvikovské haly jsou semknuté v údolí a lokalita již další rozvojové plochy nenabízí. Do nového zázemí se má přesunout obrábění, sklad a expedice a výukové centrum. Uvolněné prostory budou sloužit pro tlakové lití. Právě zmiňovaný nedostatek zaměstnanců ale budoucnost investice ohrožuje a čistě jen agenturní pracovníci nejsou řešením, už například kvůli jejich častému obměňování.

I proto v Kovolisu vzhledem k budoucnosti sázejí alespoň na částečnou pomoc automatizace. „Licí pracoviště zajišťující odlévání jsou již plně automatizována. Na 31 pracovištích je instalováno více jak 60 robotů a manipulátorů. Připravujeme testování robotů při apretáži, to je pilování odlitků, a návazným stupněm je obsluha obráběcích CNC strojů pomocí robotů… U vývoje nových výrobků předpokládáme využívání unikátních technologií, používáme 3D tisk modelů, plánujeme kombinaci vícerozměrného tisku z kovových prášků s pětiosým obráběním pomocí speciálních strojů, návazně optimalizaci dílů a kompletů. Budoucností je flexibilní výroba prototypových i sériových forem touto metodou. Samozřejmostí je, že to nelze dosáhnout bez špičkových pracovníků, a to je záležitost, kterou musíme řešit,“ uvedl Miloslav Pavlas pro Svět průmyslu. I z hlediska budoucnosti českých dodavatelů bude nutné tyto prvky zavádět. Stále intenzivněji na sebe totiž upozorňuje fenomén Průmyslu 4.0, který výrazně vedle digitalizace posiluje právě i roli automatizace. Obzvlášť Německo, které je pro Česko nejvýznamnějším zahraničním partnerem, je v oblasti Průmyslu 4.0 velmi aktivní a české firmy musejí s německými partnery držet krok.

Podobně k automatizaci přistupují v IMS-Drašnar. „Automatizace pro nás představuje nutné řešení z důvodu nedostatku nových zaměstnanců, vyšší nároky na perfektní kvalitu a nulovou zmetkovitost, vysoký tlak na cenu, kterou je možné snížit pouze prostřednictvím zefektivnění procesu a zvýšením produktivity. Na druhou stranu díky trendu zmenšování sérií a zvyšování variant není možné všechno automatizovat,“ říká Jiří Drašnar.

Slova o nedostatku zaměstnanců a vysoké potřebě schopných profesionálů potvrzuje i Marek Švéda. Nové zakázky vyžadují nové technologie i výrobní postupy, které kladou vysoké nároky na znalosti zaměstnanců. „K uvedenému je ve firmě vypracován systém interních školení a nově zavedena pozice školitele výrobní kvality, který organizuje a řídí zaškolení nových zaměstnanců na konkrétních pracovištích ve výrobě,“ říká. Nedostatek zaměstnanců a omezené možnosti získat dostatečně kvalifikované pracovníky považuje za nejvýraznější komplikaci současnosti. „Tento problém pravděpodobně bude nejzásadnějším omezením, se kterým v budoucnu bude nutné počítat při dalším rozšiřování aktivit naší firmy.“

Slabé místo vidí zástupci společností v oblasti investic také v součinnosti a podpoře státu. Jiří Drašnar ji například označuje jedním slovem: „tristní“. Vadí mu především podle něho přílišná podpora zahraničních společností, které jsou do České republiky „lákány“ investičními pobídkami a stahují k sobě volnou pracovní sílu. „Nejen že z ministerstev na vývoj zaměstnanosti ,nevidí‘, ale ještě se chlubí ,vytvořením‘ velkých počtů pracovních míst. Přitom tyto podpořené firmy ze zahraničí nejsou nijak a ničím výjimečné. Kdyby tyto podporované firmy opravdu byly lepší než obdobně zaměřené tuzemské firmy (a bez podpor!), existovali bychom ještě?“ ptá se.

Za optimální nepovažuje státní aktivity ani Marek Švéda. „Podporu státu vidím u využití dotačních programů spíše jako problematickou. Každé zpracování dotačního projektu s žádostí o dotaci je extrémně administrativně náročné s velmi nejistým výsledkem. V průběhu realizace dotace vzniká celá řada dílčích konkrétních otázek vyplývajících z nejasné legislativy a ne vždy jsou odpovědi konkrétních úřadů jednoznačné a závazné. Chybí mi zároveň větší portfolio dotačních programů pro velké firmy.“

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

Vydáno 25.9.2018

„Bezpečnost v leteckém průmyslu je a vždy bude tématem číslo jedna a dovolím si říct, že společnost Honeywell historicky hrála velkou roli v budování a posouvání bezpečnosti v leteckém průmyslu,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu David Kozák, ředitel společnosti Honeywell v České republice.

PRVNÍ MOTOR S ČESKÝM RODNÝM LISTEM

PRVNÍ MOTOR S ČESKÝM RODNÝM LISTEM

Vydáno 18.9.2018

„Český letecký průmysl má ohromný potenciál a jsem nesmírně rád, že mohu být jeho součástí a aktivně přispívat k jeho rozvoji,“ říká Milan Šlapák, prezident společnosti General Electric pro Českou a Slovenskou republiku a programový ředitel společnosti GE Aviation Czech.

PRVNÍ LETOUN NOVÉ GENERACE UŽ BUDE BRZY BRÁZDIT NEBE

PRVNÍ LETOUN NOVÉ GENERACE UŽ BUDE BRZY BRÁZDIT NEBE

Vydáno 14.9.2018

„L-39NG je pro Aero Vodochody novým začátkem, který nás posouvá zpět mezi světovou třídu producentů vlastních proudových letadel,“ řekl Světu průmyslu Giuseppe Giordo, prezident a výkonný ředitel společnosti AERO Vodochody AEROSPACE a.s.

Antonín Růžička, WIKOV INDUSTRY

Antonín Růžička, WIKOV INDUSTRY

Vydáno 16.8.2018

„Loňský rok byl velmi dobrý a mohly za to hlavně rostoucí ceny surovin, které umožnily investiční činnost v těžebním a zpracovatelském průmyslu. Také se dařilo v energetice klasické i obnovitelné a v kolejových vozidlech,“ říká Antonín Růžička, generální ředitel WIKOV INDUSTRY.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

ROBOTIZACE NEDOSTATEK LIDÍ NEVYŘEŠÍ

ROBOTIZACE NEDOSTATEK LIDÍ NEVYŘEŠÍ

Vydáno 12.9.2018

„Do každého pracovníka byly svým způsobem investovány nemalé prostředky a je přirozenou snahou si takové pracovníky, pokud se osvědčili a nezklamali, udržet,“ říká Jiří Vítek, vedoucí obchodního úseku společnosti T M T Chrudim, která již sedmadvacet let dodává do mnoha zemí světa dopravní zařízení včetně rozsáhlých linek a systémů pro nejrůznější průmyslová odvětví.

PROSAZOVAT PRVKY AUTOMATIZACE NENÍ JEDNODUCHÉ

PROSAZOVAT PRVKY AUTOMATIZACE NENÍ JEDNODUCHÉ

Vydáno 7.9.2018

„Dodnes není jednoduché prosazovat některé prvky automatizace, zejména když mají nahradit rutinní zaběhnuté činnosti. Možná je to také trochu české specifikum, přece jen jsme konzervativnější než některé jiné země,“ říká Vladislava Česáková, výkonná ředitelka a členka představenstva společnosti ZAT a.s.

MATERIÁL BUDOUCNOSTI JE POUŽITÉ DŘEVO

MATERIÁL BUDOUCNOSTI JE POUŽITÉ DŘEVO

Vydáno 4.9.2018

Hrají všemi barvami, mají dřevěné i kamenné dekory a vyrábí je společnost Kronospan, evropský lídr v produkci dřevotřískových desek. „Materiál budoucnosti pro náš obor je použité dřevo. Jeho zpracováním pomáháme životnímu prostředí,“ říká Sylva Krechlerová, jednatelka společnosti KRONOSPAN CR, spol. s r.o.

MIKROSKOPY Z BRNA POUŽÍVAJÍ NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN

MIKROSKOPY Z BRNA POUŽÍVAJÍ NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN

Vydáno 30.8.2018

„Naše mikroskopy se podílejí na výzkumu všech nejdiskutovanějších záležitostí týkajících se zdraví lidí. V průmyslu je zase pěkným příkladem chytrý telefon. Když si představíte jeho vývoj, tak téměř na každém kroku se podílela naše technologie,“ říká Hynek Peřina, generální ředitel společnosti Thermo Fisher Scientific.

TOP 100 PRŮMYSLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ČR – Česká republika zažívá zlaté období

TOP 100 PRŮMYSLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ČR – Česká republika zažívá zlaté období

Vydáno 7.8.2018

Česká republika zažívá, co se týče ekonomiky, zlaté období. V mezinárodním srovnání je tuzemsko na špičce mezi evropskými zeměmi. Výrazně lépe je na tom podle posledních údajů pouze Irsko. Růst zažívá nejen automobilový průmysl, ale i strojírenství, farmacie či výroba oděvů. To dokazuje i pestré zastoupení společností v žebříčku Czech Top 100.

NEJSME JEN VÝROBCI, PRODUKT CELÝ VYMYSLÍME A DODÁME

NEJSME JEN VÝROBCI, PRODUKT CELÝ VYMYSLÍME A DODÁME

Vydáno 6.8.2018

Pro společnost EGE, spol. s r.o., to bylo strategické rozhodnutí. Vedení nechtělo zůstat pouze v pozici výrobní firmy. Proto rozšířila své podnikatelské aktivity o projekční a montážní činnosti. „I díky tomuto kroku dodáváme zhášecí tlumivky, zapouzdřené vodiče a ocelové konstrukce do celého světa,“ říká Roman Rybecký, výkonný ředitel společnosti EGE, spol. s r.o.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem