Více peněz ženám! Ale mužům také

Vydáno 10.3.2017

Muži jsou prý v Česku přepláceni. Alespoň tedy v porovnání se ženami. Takový názor se v našich médiích objevuje periodicky už dlouhá léta.

 

Nejnověji debatu rozproudila jistá studie, která shledala, že v ČR muž bere v průměru o osm procent více než žena na téže pozici. Do nebe volající nespravedlnost! Rychle, volejte politiky, kteří to napraví! Nejen volejte, ale hlavně volte. Jasně.

Vžijme se na chvíli do kůže zaměstnavatele. Má na výběr: buď dá práci muži, nebo v průměru o osm procent „levnější“ ženě. Jsou snad zaměstnavatelé tak hloupí a sexističtí, že nevyužívají levnější práci ženy? Za loňský rok totiž průměrná míra nezaměstnanosti žen, 5,8 procenta, předčila průměrnou míru nezaměstnanosti mužů – jen 5,3 procenta. Proč, když jsou ženy levnější? Neměla by být větší sháňka po tom, co je levnější? Když do pekařství ráno přivezou dva druhy rohlíků, stejně chutné a výživné, ale první druh bude o osm procent levnější, který z obou druhů půjde rychleji na odbyt? Pochopitelně ten levnější – odpoledne už tam nebude. Proč tedy ženy nejdou rychleji „na odbyt“ než muži? Zřejmě proto, že nejsou muži. To se sice zdá samozřejmé, avšak mediálně chytlavý slogan, že berou o osm procent méně na téže pozici, jako by měl sugerovat něco jiného: muž je jako žena a žena je jako muž, a když má žena míň, je za tím mužský sexismus. Ehm.

Co když ale zaměstnavatelé (až na výjimky) sexističtí nejsou? Ostatně míra zaměstnanosti bezdětných žen je v ČR v mezinárodním srovnání na velmi vysoké úrovni. Platilo by to, pokud by byl sexismus mužských zaměstnavatelů spíše pravidlem než výjimkou? Těžko.

Zaměstnavatelé u nás spíše jen nenechávají – nemohou nechat – ženy riskovat. V roce 2015 se na tuzemských pracovištích stalo zhruba 60 600 úrazů s pracovní neschopností, jen 23 procent z nich se týkalo žen. Ve stejném roce zemřelo při práci v ČR 142 lidí, 92 procent zemřelých byli muži, osm procent představovaly ženy. Muži v násobně vyšší míře než ženy čelí na pracovišti nejen riziku nehody a smrti, ale také faktorům zatěžujícím lidské zdraví, jako je manipulace s chemickými látkami, prach a kouř či nošení těžkých břemen. V ČR je toto vše umocněno tím, že jsme nejprůmyslovější zemí EU. Zkušenosti „z terénu“, který je pro ženu třeba už až příliš rizikový, přispívají k mužovu celkovému know-how. To uplatní později v kariéře, když třeba zastane nějakou administrativní pozici. Ženě na téže pozici budou zkušenosti „z terénu“ chybět. Nečelila – a z biologických důvodů často prostě ani čelit nemohla – jako muž zvýšenému riziku smrti, nehody či poškození zdraví. Proto lze rozdíl ve mzdě muže a ženy na stejné pozici vysvětlit právě i takto.

Nenechme se ovšem mýlit. Ani muži se svými mzdami žádnou díru do světa stejně neudělají. V mezinárodním srovnání pokulhávají jak čeští muži, tak české ženy. Což je další častý stesk tuzemského tisku. Proč pokulháváme?

Stačí zajet do průměrného tuzemského podniku. Když jim tam poradíte, ať pořídí náhradní díl ze zahraničí, ofrní se, že je to hrozně drahé. Když jim řeknete, ať vymění starou linku za novou, hned se cukají, že prý jde o moc velkou investici. Takže raději přijmou dva „strejce“ (spíše než „tety“) za 15 tisíc hrubého. Takže super, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Jenže je vykoupena tím, že mzdy rostou pomaleji, než by měly, protože se neinvestuje do moderních technologií a produktivita práce zůstává nízká. Dost k tomuto neblahému stavu přispívá Česká národní banka, která již přes tři roky svévolně oslabuje korunu. Tím na jedné straně zdražuje zahraniční díly či technologie, takže jsou pro české podniky hůře dostupné. Na straně druhé poskytuje „doping“ českým exportérům. Těm levná koruna uměle zvyšuje zisky a oni nemají motivaci zvyšovat produktivitu práce, a tedy mzdy. Tento „doping“ ovšem platíme my všichni – nejen podniky v podobě drahých zahraničních technologií, ale i obyčejní lidé v podobě dražších dovolených apod.

Platíme za něj ovšem i jinak. Konzervací takové struktury ekonomiky, kterou charakterizuje značný podíl průmyslové výroby s nízkou přidanou hodnotou. V takové ekonomice ještě pracovní síla z masa a kostí v kritické míře kope, rube, dobývá, nosí těžká břemena, čelí nehodám a úrazům, nebo dokonce úmrtím. V takové ekonomice přetrvává přirozeně větší sháňka po mužích – i z čistě biologických a fyzikálních důvodů. I přesto, že jsou ženy levnější.

Až budeme ekonomikou služeb nebo ekonomikou s hi-tech průmyslovou výrobou, nůžky ve mzdách mužů a žen se nepochybně přivřou.

 

Lukáš Kovanda,

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

Vydáno 25.9.2018

„Bezpečnost v leteckém průmyslu je a vždy bude tématem číslo jedna a dovolím si říct, že společnost Honeywell historicky hrála velkou roli v budování a posouvání bezpečnosti v leteckém průmyslu,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu David Kozák, ředitel společnosti Honeywell v České republice.

PRVNÍ MOTOR S ČESKÝM RODNÝM LISTEM

PRVNÍ MOTOR S ČESKÝM RODNÝM LISTEM

Vydáno 18.9.2018

„Český letecký průmysl má ohromný potenciál a jsem nesmírně rád, že mohu být jeho součástí a aktivně přispívat k jeho rozvoji,“ říká Milan Šlapák, prezident společnosti General Electric pro Českou a Slovenskou republiku a programový ředitel společnosti GE Aviation Czech.

PRVNÍ LETOUN NOVÉ GENERACE UŽ BUDE BRZY BRÁZDIT NEBE

PRVNÍ LETOUN NOVÉ GENERACE UŽ BUDE BRZY BRÁZDIT NEBE

Vydáno 14.9.2018

„L-39NG je pro Aero Vodochody novým začátkem, který nás posouvá zpět mezi světovou třídu producentů vlastních proudových letadel,“ řekl Světu průmyslu Giuseppe Giordo, prezident a výkonný ředitel společnosti AERO Vodochody AEROSPACE a.s.

Antonín Růžička, WIKOV INDUSTRY

Antonín Růžička, WIKOV INDUSTRY

Vydáno 16.8.2018

„Loňský rok byl velmi dobrý a mohly za to hlavně rostoucí ceny surovin, které umožnily investiční činnost v těžebním a zpracovatelském průmyslu. Také se dařilo v energetice klasické i obnovitelné a v kolejových vozidlech,“ říká Antonín Růžička, generální ředitel WIKOV INDUSTRY.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

ROBOTIZACE NEDOSTATEK LIDÍ NEVYŘEŠÍ

ROBOTIZACE NEDOSTATEK LIDÍ NEVYŘEŠÍ

Vydáno 12.9.2018

„Do každého pracovníka byly svým způsobem investovány nemalé prostředky a je přirozenou snahou si takové pracovníky, pokud se osvědčili a nezklamali, udržet,“ říká Jiří Vítek, vedoucí obchodního úseku společnosti T M T Chrudim, která již sedmadvacet let dodává do mnoha zemí světa dopravní zařízení včetně rozsáhlých linek a systémů pro nejrůznější průmyslová odvětví.

PROSAZOVAT PRVKY AUTOMATIZACE NENÍ JEDNODUCHÉ

PROSAZOVAT PRVKY AUTOMATIZACE NENÍ JEDNODUCHÉ

Vydáno 7.9.2018

„Dodnes není jednoduché prosazovat některé prvky automatizace, zejména když mají nahradit rutinní zaběhnuté činnosti. Možná je to také trochu české specifikum, přece jen jsme konzervativnější než některé jiné země,“ říká Vladislava Česáková, výkonná ředitelka a členka představenstva společnosti ZAT a.s.

MATERIÁL BUDOUCNOSTI JE POUŽITÉ DŘEVO

MATERIÁL BUDOUCNOSTI JE POUŽITÉ DŘEVO

Vydáno 4.9.2018

Hrají všemi barvami, mají dřevěné i kamenné dekory a vyrábí je společnost Kronospan, evropský lídr v produkci dřevotřískových desek. „Materiál budoucnosti pro náš obor je použité dřevo. Jeho zpracováním pomáháme životnímu prostředí,“ říká Sylva Krechlerová, jednatelka společnosti KRONOSPAN CR, spol. s r.o.

MIKROSKOPY Z BRNA POUŽÍVAJÍ NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN

MIKROSKOPY Z BRNA POUŽÍVAJÍ NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN

Vydáno 30.8.2018

„Naše mikroskopy se podílejí na výzkumu všech nejdiskutovanějších záležitostí týkajících se zdraví lidí. V průmyslu je zase pěkným příkladem chytrý telefon. Když si představíte jeho vývoj, tak téměř na každém kroku se podílela naše technologie,“ říká Hynek Peřina, generální ředitel společnosti Thermo Fisher Scientific.

TOP 100 PRŮMYSLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ČR – Česká republika zažívá zlaté období

TOP 100 PRŮMYSLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ČR – Česká republika zažívá zlaté období

Vydáno 7.8.2018

Česká republika zažívá, co se týče ekonomiky, zlaté období. V mezinárodním srovnání je tuzemsko na špičce mezi evropskými zeměmi. Výrazně lépe je na tom podle posledních údajů pouze Irsko. Růst zažívá nejen automobilový průmysl, ale i strojírenství, farmacie či výroba oděvů. To dokazuje i pestré zastoupení společností v žebříčku Czech Top 100.

NEJSME JEN VÝROBCI, PRODUKT CELÝ VYMYSLÍME A DODÁME

NEJSME JEN VÝROBCI, PRODUKT CELÝ VYMYSLÍME A DODÁME

Vydáno 6.8.2018

Pro společnost EGE, spol. s r.o., to bylo strategické rozhodnutí. Vedení nechtělo zůstat pouze v pozici výrobní firmy. Proto rozšířila své podnikatelské aktivity o projekční a montážní činnosti. „I díky tomuto kroku dodáváme zhášecí tlumivky, zapouzdřené vodiče a ocelové konstrukce do celého světa,“ říká Roman Rybecký, výkonný ředitel společnosti EGE, spol. s r.o.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem