Výrobní procesy se do 15 let kompletně změní

Vydáno 30.3.2017

V budoucnu se dá stavět především na přidané hodnotě produktů, multifunkčnosti strojního parku, vysoké kvalitě, důrazu na ekologii, snižování nákladů a zapojení prvků Průmyslu 4.0.

 

V České republice scházejí velké průmyslové projekty. Společnost TS Plzeň a.s. se tak musí po zakázkách poohlížet ve světě, například i v Severní a Jižní Americe. Využívá při tom jedinečné 150leté know-how svých konstruktérů. Zároveň chce ale společnost zachytit výrazné technologické změny, které přijdou v následujících letech.

„V uplynulém období jsme nejvíc vyváželi válcovací tratě, respektive zajišťovali opravy. Ostatně – převážná část tržeb spadá do dvou oborů: válcovací tratě a hydraulické lisy,“ uvedl v interview pro Svět průmyslu Vlastimil Rous, obchodní ředitel TS Plzeň a.s. Společnost známá dříve jako ŠKODA TS, zapsaná do obchodního rejstříku v roce 1999, dodává produkty těžkého strojírenství do celého světa již více než 150 let. Hlavní předmět podnikání se soustřeďuje především do oborů hydraulické lisy, zařízení válcoven, vulkanizační lisy, zařízení třtinových cukrovarů a divadelní technika. Zaměstnává cca 232 lidí. Vlastníkem společnosti je ŽĎAS, a.s., spadající pod čínskou skupinu China Energy Company Limited (CEFC).

Projevilo se nějak převzetí společnosti čínskou skupinou CEFC?

Stali jsme se součástí čínské společnosti, která v Evropě mohutně investuje v různých oborech, jedním z nich je i strojírenství. K převzetí došlo vloni, zatím k žádným výrazným zásahům v chodu podniku nedošlo. Společnost CEFC je šestou největší privátní firmou v Číně. Působí především v oblastech financí, energetiky a průmyslu. Zastoupení má v řadě zemí, kupříkladu v USA, Velké Británii, Kanadě, Mexiku a Rusku. Českou republiku si CEFC vybrala jako hlavní sídlo evropských aktivit.

Klíčové tržby za rok 2016 měly být podle plánu následující: válcovny 55 procent, hydraulické lisy 28,1 procenta a vulkanizační lisy 7 procent. Naplnili jste tyto záměry?

Vzhledem k tomu, že dosud není hotová závěrka, přesná čísla vám nemohu poskytnout. Tržby se pokaždé odvíjejí od hlavních zakázek, přičemž usilujeme o získání projektů na delší dobu. Nezajišťujeme sériovou výrobu, nýbrž zakázkovou – s vysokou přidanou hodnotou. V uplynulém období jsme nejvíc vyváželi válcovací tratě, respektive zajišťovali opravy. Ostatně – převážná část tržeb spadá do dvou oborů: válcovací tratě a hydraulické lisy. Vulkanizační lisy jsou teď v útlumu, přitom ještě před čtyřmi až pěti lety byly velice žádané.

Když ještě zůstaneme u ekonomiky, tak celkové tržby za rok 2016 jste plánovali přibližně na 635 milionů korun, zisk okolo 20 milionů. Přiblížili jste se těmto výsledkům?

Plán splníme s určitými odchylkami. Výsledky by měly být pozitivní. Obrat se většinou pohybuje mezi 500 a 800 miliony korun ročně.

Snažíme se po celém světě získat co nejobjemnější zakázky ve stále sílícím konkurenčním prostředí. Jezdíme po specializovaných veletrzích, zanedlouho vyrážíme na veletrh gumárenství, kde se uplatňují velké vulkanizační lisy. Neustále komunikujeme s našimi bývalými i potenciálními zákazníky, obchodníci hledají nejrůznější cesty k získání zakázek. Některé projekty jsou ještě rozjednané, jejich uzavření v našem oboru se může mnohdy táhnout i roky, ovlivňuje to celá řada faktorů, například v případě veřejných peněz rozhoduje politická podpora, jinak klíčový je stav trhu a poptávka.

Nakolik jste vloni vytížili svoji kapacitu?

Nějaká procenta zbývala. Byla ovšem období, kdy jsme v podstatě nestíhali, potom přišla doba útlumu, většinou v letních měsících. Souvisí to vždy s tím, jak projekty nabíhají, jak jsem zmínil, neděláme sériovou výrobu, z toho plynou určitá specifika. Zákazník si rozhodně přeje co nejkratší dodací lhůtu.

A kapacitní vytížení v roce 2017?

Jsme na tom dobře. Projekty jsou zpravidla dlouhodobě předjednány a dnes některé tzv. na spadnutí, záleží de facto na souhlasu jednoho či dvou lidí, aby byly spuštěny. Konkrétní příklady nemohu uvést, kvůli konkurenci, která nás monitoruje.

 


„Unikátní zakázkou byla dodávka 21 vulkanizačních lisů na výrobu velkých pneumatik do východního Běloruska, do největší gumárny v bývalém Sovětském svazu, v Belšině.“

Vlastimil Rous


 

Kdo jsou vaši zákazníci?

Představují je velké průmyslové podniky z jednotlivých oborů. Za příklad mohou posloužit společnosti jako Doosan, Mitas, Michelin, Areva atd.

Můžete připomenout nějakou unikátní zakázku?

Byla to například dodávka 21 vulkanizačních lisů na výrobu velkých pneumatik do východního Běloruska, do největší gumárny v bývalém Sovětském svazu, v Belšině. Šlo o pneumatiky o rozměrech kolem dvou metrů, které se využívají na těžebních strojích. Byla to zakázka desetiletí v oboru vulkanizačních  lisů, potěšilo nás, že jsme výběrové řízení vyhráli, získali jsme práci na dva až tři roky. Velký hydraulický lis jsme dodali do Arevy, francouzské společnosti zastřešující jaderný průmysl. Válcovací tratě mířily zpravidla do Asie a Afriky.

Pokud se nemýlím, převažuje u vás export. Je to tak?

Náš export se pohybuje mezi 75 a 80 procenty. Více než 60 procent produkce míří mimo Evropu, respektive států EU. Z kontinentů převládá Asie, země jako Čína, Korea, Indie. Evropě patří 30 procent, na předních místech stojí Francie a Rumunsko. V Rusku jsme měli velké projekty, ale jednak spadl kurz rublu, jednak poptávka nebyla příliš silná, i když se možná obnoví, protože jsou tam obrazně řečeno nekonečné zdroje. Pro doplnění: v Turecku máme rozjednanou dodávku velkého kovacího lisu, podobně to platí i pro Egypt, kam jsme dodávali válcovací trať.

Proč na Českou republiku zbývá jen cca pětina vaší produkce?

V tuzemsku scházejí velké průmyslové projekty na dlouhodobou výrobu v podstatě těžkých věcí jako klikové hřídele do velkých lodí, nikdo tady nevyrábí obrovská letadla atd. Ostatně my, jako bývalá Škodovka, jsme vždycky mířili spíše do světa.

Usilovali jste o Severní i Jižní Ameriku, konkrétně o dodávky hydraulických lisů a válcoven. Jak se vám v tomto ohledu daří?

Na trh v Americe bychom se rádi dostali, jenže těžko se tam probojovává, jak kvůli vysoké konkurenci, tak technologické úrovni. Produkty mají velkou přidanou hodnotu, tudíž získat tam velké průmyslové projekty je obtížné. V záměru budeme pokračovat. Před několika lety jsme uspěli v projektu na dodávku 17 gumárenských lisů pro výrobu traktorových pneumatik v Iowě.

Jak přistupujete k inovacím?

Inovovat pochopitelně musíme. Zlepšujeme nabídku, kvalitu služeb, výrobků, kupříkladu aby byly technologie lehčí, aby zařízení dokázalo zpracovávat to, co nezvládá konkurence. Tím vším získáváme konkurenční výhodu.

Jak se rodí novinky? Jste pouze prostí vykonavatelé požadavků klientů?

To ne, my samozřejmě se zákazníkem komunikujeme již během přípravy i plnění projektu, třeba navrhujeme různá zlepšovací řešení. V oddělení konstrukce působí 30 až 40 kvalitních odborníků. A vlastníme archiv jedinečných věcí, je to takové 150leté know-how našich konstruktérů, opravdu hodnotné, obsahuje totiž specialitky, které dokážeme vyrobit jenom my, a nikdo jiný, například různé vytlačovací lisy nebo válcovací trať na vzácné kovy jako vanad či měď, případně ocelové slitiny apod.

Do čeho investujete?

Investujeme hlavně do obnovování výrobního parku, koupili jsme nové obráběcí stroje, horizontku, frézku atd.

Jak silné je konkurenční prostředí v oboru?

Konkurence je opravdu silná, zejména německé firmy nabízejí výbornou technickou úroveň, na rychlém vzestupu je Čína. Máme ale i domácí konkurenci, kupříkladu firmu Rotas strojírny v Rotavě v oboru gumárenských lisů.

Máte strategický plán na nejbližší roky?

Cíle jsou udržet se na trhu, zvyšovat tržní podíl, získávat velké zakázky. Konkrétního nic říct nelze, odkryl bych tím karty. Rádi bychom se vrátili do Ruska a získali další větší zakázky, nerostné bohatství Ruska je nezměrné, přitom však technologicky země zaostává. Jedná se o náš tradiční trh, i když v současné době je trochu „mrtvý“, přesto věříme, že se dá obnovit. Pozornost věnujeme Americe, kde zkoušíme prorazit.

Jaké trendy zaznamenáváte v oboru?

V budoucnu se dá stavět především na přidané hodnotě produktů, multifunkčnosti strojního parku, vysoké kvalitě, důrazu na ekologii, snižování nákladů atd. Nesmíme zapomenout na zapojení Průmyslu 4.0 čili trend digitalizace a s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou přinese. Příklad: využití 3D tiskáren, třeba tištění hřídele z kovového prachu – to bude revoluce. Výrobní procesy se za 10–15 let kompletně změní, tohle všechno je naše společnost rozhodnuta zachytit.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

Vydáno 29.3.2019

„Nemusíte už čekat na to, co vám ukáže reálný model či prototyp. Funkci výrobku, linky nebo výrobního procesu si vyzkoušíte na počítači na digitálním dvojčeti a v reálu už vás nic nepřekvapí,“ říká Milan Šlachta, generální ředitel společnosti Bosch v České a Slovenské republice.

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

Vydáno 25.3.2019

Nastává éra digitálních dvojčat. „Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ uvedla generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

Vydáno 15.3.2019

Otevírá bránu do ideální budoucnosti, upozorní na možná rizika a dokáže připravit vše na míru dle našeho zadání a našich potřeb. To je digitální dvojče. „Moderní softwarové nástroje dokážou vytvořit komplexní obraz výrobku, umí dokonce vygenerovat i jeho optimální tvar. Umístí materiál pouze tam, kde je skutečně potřeba, a vznikne tak organický design podobný tomu, co vytvořila příroda,“ říká generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek.

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

Vydáno 18.2.2019

Tempo, kterým se pohybuje automobilový průmysl, je zběsilé. Mohou za to nejen nové technologie, ale i snahy o snižování emisní zátěže a přechod k alternativním pohonům. „Měli bychom zpomalit. Rychlému tempu se začínají bránit i některé automobilky, tvrdí, že ho nemusí přežít, protože investice do změn jsou ukrutné,“ říká Miroslav Dvořák, generální ředitel společnosti MOTOR JIKOV Group a.s. a viceprezident AutoSAP.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

Vydáno 17.4.2019

Česká mincovna, 17. dubna 2019 – Již 22. ročník soutěže Exportní cena DHL pod záštitou agentury CzechTrade, která vyzdvihuje úspěšné české vývozce, startuje. Nově vyhlásí vítěze v kategorii Exportér E-commerce. Tradičně si pak vítězové převezmou ceny v kategoriích Malá společnost, Středně velká společnost, Exportér teritoria a ceny CzechTrade – Nejúspěšnější klient a Exportní příběh roku.

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

Vydáno 1.4.2019 Komerční sdělení

Jak vypadá ztělesnění nejmodernějších technologií? Zeptejte se v Acrios Systems. Mladá společnost soustředí pozornost na vývoj hardwarových i softwarových produktů, ale především ví, jak správně na čím dál oblíbenější internet věcí (IoT). „Náš IoT převodník je možné využít všude, kde je žádoucí automatizovat odečty různých veličin formou bezdrátového přenosu,“ prozradil jednatel firmy Radim Malinowski.

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

Vydáno 25.3.2019 Komerční sdělení

„Někdo fotovoltaiku pořizuje jako investici s dobrou návratností, pro někoho je klíčové získat vlastní zdroj a nezávislost. A někdo v tom vidí pojistku na důchod,“ říká jednatel a zakladatel firmy Jaroslav Šuvarský.

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

Vydáno 18.3.2019 Komerční sdělení

Společnost ZLÍN ROBOTICS se od svého začátku zaměřuje na pokročilou průmyslovou robotizaci za použití těch nejmodernějších dostupných technologií. Od uvedení jejich prvního robotického pracoviště, s využitím 4-osého SCARA robota značky EPSON, do provozu uplynulo více než 8 let. Ještě dnes tento robot spolehlivě pracuje v 3 směnném provozu a precizně montuje v pěti sekundách výrobek složený ze tří dílů.

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

Vydáno 14.3.2019

Plzeňská společnost Doosan Škoda Power patří k významným výrobcům parních turbín ve světě. První její parní turbína nese letopočet 1904. Od počátku se jí podařilo udržet rychlé tempo celosvětového rozvoje v oblasti energetiky a na této pozici setrvává i díky investicím do digitalizace a automatizace. „Naše produkty můžeme sledovat on-line po celém světě,“ říká Jan Růžička, ředitel pro firemní strategii.

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

Vydáno 12.3.2019

Česká republika míří mezi technologické lídry. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) nedávno schválila jeden z nejodvážnějších projektů poslední generace. „Inovační strategie 'Czech Republic: The Country For The Future' vytyčuje nové vládní priority, které by nás měly do roku 2030 posunout mezi inovační lídry Evropy,“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků a místopředseda Rady vlády pro vývoj, výzkum a inovace.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem