Skončily intervence, bojme se

Vydáno 13.4.2017

Na rozhodnutí České národní banky o ukončení intervenčního režimu ještě nestačil ani inkoust zaschnout a hned jsme se dozvěděli, jak zle se nám nyní povede.  Nepřekvapí, že takto varovali zejména horliví stoupenci intervenčního režimu, začasté ti, kteří z něj profitovali. Jak se to tedy má ve skutečnosti, přestanou kvůli konci intervence růst mzdy? Budou teď věřitelé půjčovat české vlády za výrazně méně výhodných podmínek, tedy výrazně dráž?

Nejprve ke mzdám, resp. k údajné hrozbě zbrzdění či zastavení jejich růstu. Existují hned čtyři pádné důvody, proč je takový závěr nesmyslný.

Zaprvé, posilování měny, které lze po „exitu“ z intervence očekávat, představuje protiinflační činitel. Z důvodu současné velice nízké úrovně míry nezaměstnanosti, jejíž trendový pokles lze navíc předpokládat ve výhledu do příštích dvanácti měsíců, dále zintenzivní tlak na nominální mzdový růst. Zmírnění inflace dané posílením měny tedy způsobí, že inflace bude lidem z nominálního nárůstu mezd ukusovat méně, než pokud by intervenční režim přetrvával a spolu s ním i relativně vyšší míra inflace. Reálně tedy mzdy porostou rychleji, než pokud by „exit“ z intervence nenastal.

Zadruhé, zaměstnanci budou po zaměstnavatelích stále žádat zhruba to samé navýšení mezd, jaké by žádali, pokud by intervenční režim ukončen nebyl a nedalo by se tedy ani čekat zmírnění protiinflačních tlaků a snížení inflačních očekávání. Jinými slovy, skutečnost popsaná v předchozím odstavci, tedy mírnější inflace, nepovede za daných podmínek, tj. za pokračujícího poklesu míry nezaměstnanosti, zaměstnance k tomu, že by si říkali o adekvátně mírnější zvýšení mezd. Lidé totiž mnohem citlivěji vnímají nominální změnu mezd než jejich změnu reálnou. Souvisí to s efektem, jejž ekonomové označují jako „peněžní iluzi“. Pro lidi je zkrátka důležitější číslo na výplatnici, resp. jeho změna, než to, co si za tyto peníze reálně koupí, resp. změna objemu tohoto reálně dostupného zboží. Když jim číslo na výplatnici za rok vzroste o pět procent při dvouprocentní inflaci, jsou spokojenější, než když číslo na výplatnici stoupne o tři procenta při nulové inflaci, ačkoli si v obou případech polepšili reálně stejně, tj. o tři procenta. Nyní tedy budou chtít mít přidáno bez ohledu na to, zda intervence skončily či ne, bez ohledu na to, zda je míra inflace o pár procentních bodů nižší nebo vyšší.

Zatřetí, lidem zlevní zboží z dovozu, zahraniční dovolené nebo pohonné hmoty u čerpacích stanic, protože lze počítat nejen s posílením koruny vůči euru, ale i dolaru. Tento efekt, jenž se dostaví spíše postupně, způsobí, že jim zbyde více peněz na útratu za jiné zboží či služby. To podpoří růst spotřeby domácností, která byla loni a je i letos klíčovým tahounem české ekonomiky. S růstem české ekonomiky se pojí pokračující výjimečně dobrá situace na trhu práce a tedy neustávající tlak na růst mezd.

Za čtvrté, data ze švýcarského zpracovatelského průmyslu z let 1992 až 2012 indikují, že zhodnocení měny ve většině firem zvyšuje poptávku po vysoce kvalifikované pracovní síle, zatímco snižuje poptávku po zaměstnancích s nižší kvalifikací. Celková zaměstnanost však zůstává přibližně stejná. Tento efekt, jenž byl loni popsán v prestižním vědeckém časopise Economic Journal, rovněž přirozeně vede k růstu mzdové úrovně v daném hospodářství. Švýcarsko je přitom malá otevřená ekonomika, podobně jako ČR. Sílící měna by tedy i u nás měla postupně vést ke změně struktury zaměstnanosti, tak že bude růst zájem o lépe kvalifikovanou pracovní sílu. Uvažme, že ČR má v tomto ohledu „z čeho brát“, neboť podle dat OECD patříme k zemím s nejvíce překvalifikovanou pracovní silou na světě. Lidé tedy u nás v daleko vyšší míře, než je obvyklé v hospodářsky vyspělém světě, indikují, že svým vzděláním či kvalifikací mají na víc, než co ve skutečnosti vykonávají.

Sečteno, podtrženo, k přibrzdění růstu mezd dojde, až se současný konjunkturální cyklus české ekonomiky zchladí a přestane klesat míra nezaměstnanosti. Ukončení intervence však k jeho zchlazení nepřispěje, naopak jen pomůže tomu, aby se ekonomika nepřehřívala. Takže úvahy o tom, že konec intervence přibrzdí růst mezd, jsou scestné.

Druhý omyl spočívá v představě, že vládě po ukončení intervenčního citelně zdraží půjčování. Pravda, úrokové sazby po „exitu“ znatelně stouply. Ministerstvo financí ale už před ním, letos v prvním kvartálu, redukovalo negativní dopad zvýšení úroků státních dluhopisů. A to prostřednictvím intenzivnější než předpokládané emisní aktivity. Zatímco ještě letos v lednu plánovalo v rámci aukcí během prvního kvartálu prodat střednědobé a dlouhodobé státní bondy maximálně za 60 miliard korun, v únoru tuto sumu vzhledem ke stále vysoce příznivým tržním podmínkám pružně navýšilo na 90 miliard korun. I toto číslo však bylo realitou překonáno, jelikož ministerstvo nakonec od ledna do března prodalo střednědobé a dlouhodobé dluhopisy za zhruba 105 miliard korun. Podobně překonalo plán také v případě státních pokladničních poukázek. Zatímco plán na první kvartál zněl maximálně na 50 miliard prodaných poukázek, v realitě jich ministerstvo „udalo“ za více než 70 miliard korun.

Jestliže plánovaná celková potřeba financování ministerstva financí na letošní rok činí necelých 291 miliard korun, je zjevné, že v dalších kvartálech bude emisní aktivita ministerstva slabší, a to i přesto, že část prostředků získaných v aukcích může jít na předfinancování pokrytí potřeby financování v roce 2018. Celkově se tak i díky popsanému pružnému přizpůsobení ekonomické realitě nízkých a záporných úrokových sazeb podaří udržet čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu pod jejich letošní rozpočtovanou úrovní necelých 46 miliard, která je nejnižší v celém období po roce 2009. Výraznější růst výdajů lze čekat až v letech 2018 a 2019. To už ale těžko bude bezprostředně souviset s ukončením intervenčního režimu.

Je dobře, že intervence konečně skončily. Pokud dále bude panovat dobrá situace na trhu práce a pokud vláda dále bude alespoň udržovat obstojný stav veřejných financí, netřeba se z důvodu ukončení režimu uměle oslabované koruny bát ani konce růstu mezd, ani začátku citelného růstu nákladů na obsluhu dluhu.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

Vydáno 29.3.2019

„Nemusíte už čekat na to, co vám ukáže reálný model či prototyp. Funkci výrobku, linky nebo výrobního procesu si vyzkoušíte na počítači na digitálním dvojčeti a v reálu už vás nic nepřekvapí,“ říká Milan Šlachta, generální ředitel společnosti Bosch v České a Slovenské republice.

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

Vydáno 25.3.2019

Nastává éra digitálních dvojčat. „Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ uvedla generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

Vydáno 15.3.2019

Otevírá bránu do ideální budoucnosti, upozorní na možná rizika a dokáže připravit vše na míru dle našeho zadání a našich potřeb. To je digitální dvojče. „Moderní softwarové nástroje dokážou vytvořit komplexní obraz výrobku, umí dokonce vygenerovat i jeho optimální tvar. Umístí materiál pouze tam, kde je skutečně potřeba, a vznikne tak organický design podobný tomu, co vytvořila příroda,“ říká generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek.

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

Vydáno 18.2.2019

Tempo, kterým se pohybuje automobilový průmysl, je zběsilé. Mohou za to nejen nové technologie, ale i snahy o snižování emisní zátěže a přechod k alternativním pohonům. „Měli bychom zpomalit. Rychlému tempu se začínají bránit i některé automobilky, tvrdí, že ho nemusí přežít, protože investice do změn jsou ukrutné,“ říká Miroslav Dvořák, generální ředitel společnosti MOTOR JIKOV Group a.s. a viceprezident AutoSAP.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

Vydáno 17.4.2019

Česká mincovna, 17. dubna 2019 – Již 22. ročník soutěže Exportní cena DHL pod záštitou agentury CzechTrade, která vyzdvihuje úspěšné české vývozce, startuje. Nově vyhlásí vítěze v kategorii Exportér E-commerce. Tradičně si pak vítězové převezmou ceny v kategoriích Malá společnost, Středně velká společnost, Exportér teritoria a ceny CzechTrade – Nejúspěšnější klient a Exportní příběh roku.

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

Vydáno 1.4.2019 Komerční sdělení

Jak vypadá ztělesnění nejmodernějších technologií? Zeptejte se v Acrios Systems. Mladá společnost soustředí pozornost na vývoj hardwarových i softwarových produktů, ale především ví, jak správně na čím dál oblíbenější internet věcí (IoT). „Náš IoT převodník je možné využít všude, kde je žádoucí automatizovat odečty různých veličin formou bezdrátového přenosu,“ prozradil jednatel firmy Radim Malinowski.

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

Vydáno 25.3.2019 Komerční sdělení

„Někdo fotovoltaiku pořizuje jako investici s dobrou návratností, pro někoho je klíčové získat vlastní zdroj a nezávislost. A někdo v tom vidí pojistku na důchod,“ říká jednatel a zakladatel firmy Jaroslav Šuvarský.

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

Vydáno 18.3.2019 Komerční sdělení

Společnost ZLÍN ROBOTICS se od svého začátku zaměřuje na pokročilou průmyslovou robotizaci za použití těch nejmodernějších dostupných technologií. Od uvedení jejich prvního robotického pracoviště, s využitím 4-osého SCARA robota značky EPSON, do provozu uplynulo více než 8 let. Ještě dnes tento robot spolehlivě pracuje v 3 směnném provozu a precizně montuje v pěti sekundách výrobek složený ze tří dílů.

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

Vydáno 14.3.2019

Plzeňská společnost Doosan Škoda Power patří k významným výrobcům parních turbín ve světě. První její parní turbína nese letopočet 1904. Od počátku se jí podařilo udržet rychlé tempo celosvětového rozvoje v oblasti energetiky a na této pozici setrvává i díky investicím do digitalizace a automatizace. „Naše produkty můžeme sledovat on-line po celém světě,“ říká Jan Růžička, ředitel pro firemní strategii.

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

Vydáno 12.3.2019

Česká republika míří mezi technologické lídry. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) nedávno schválila jeden z nejodvážnějších projektů poslední generace. „Inovační strategie 'Czech Republic: The Country For The Future' vytyčuje nové vládní priority, které by nás měly do roku 2030 posunout mezi inovační lídry Evropy,“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků a místopředseda Rady vlády pro vývoj, výzkum a inovace.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem