Švýcarský scénář se nekonal

Vydáno 13.4.2017 ekonomika

Přibližně půl hodinu po poledni šestého dubna oznámila Česká národní banka ukončení svého intervenčního závazku, v jehož rámci od listopadu 2013 udržovala kurz koruny nad hranicí 27 korun za jedno euro.

Na jedné straně se tak potvrdila očekávání, že vzhledem k tlaku spekulativního kapitálu hrajícího na posílení české koruny a s tím souvisejícího zrychlujícího se nárůstu devizových rezerv byla ČNB motivována přistoupit k tomuto kroku co nejdříve po avizovaném konci března.

Ale na druhé straně se ukázalo, že díky dlouhodobé transparentní komunikaci s účastníky devizového trhu, včetně českých exportních firem, se po ukončení intervenčního režimu ČNB na pražském devizovém trhu nezopakoval scénář Švýcarské národní banky z ledna 2015, kdy po podobném kroku SNB následovalo velmi prudké a skokové posílení kurzu švýcarského franku.

Během prvních desítek minut po ukončení intervenčního režimu ČNB se kurz české koruny posiloval jen relativně mírně, úvodní posílení k hranici 26,813 CZK / 1 EUR následovala korekce k 26,900, následoval další posun o přibližně 20 haléřů a znovu korekce k 26,850.

Přestože nejsilnější střední úrovní kurzu koruny ve čtvrtek 6. dubna bylo 26,557 CZK / 1 EUR, obchodní den uzavíral kurz těsně na 26,600 CZK / 1 EUR. Během prvního odpoledne po ukončení intervencí ČNB tak kurz koruny velmi klidným způsobem posílil o přibližně 40 haléřů, tedy o 1,5 procenta.

Velmi klidné obchodování po tak dlouho očekávaném ukončení intervencí lze rozhodně označit za úspěch ČNB.

Klidný průběh tohoto kroku lze přičíst mimo jiné tomu, že transparentní a otevřená komunikace ČNB dosáhla toho, že drtivá většina exportérů, kteří jsou posilováním kurzu ovlivněni snad nejvíce, se od loňska do konce prvního čtvrtletí stihla v dostatečné míře kurzově zajistit proti posilování dostupnými derivátovými nástroji.

V důsledku mimořádně vysoké míry kurzového zabezpečení českých exportních firem tak po ukončení intervencí došlo k tomu, že po uvolnění kurzu nenásledovala žádná masivní poptávka po české koruně za ještě relativně slabé úrovně kurzu.

Zároveň však došlo také k tomu, že zejména zahraniční spekulativní kapitál, který by usiloval zinkasovat rychlé zisky prodejem posílené koruny, nedokázal až tak snadno a v potřebném objemu najít protistranu, která by od něj zhodnocené koruny nakupovala a prodala mu za ně eura.

Dlouhodobá komunikační příprava ČNB se tak bohatě vyplatila a bez nadsázky lze konstatovat, že tak jako při překvapivém začátku intervencí, tak i při jeho ukončení se kroky měnotvůrců z ČNB zapíší do učebnic měnové politiky.

Obecně přitom platí, že intervenční zásahy centrálních bank jsou nejúčinnější právě tehdy, pokud jsou pro devizový trh pokud možno co nejvíce překvapivé.

Kromě toho je dobré si připomenout, že zvlášť v ostatních měsících se prudce zrychlil nárůst devizových rezerv ČNB, v důsledku eskalující tlaku spekulativního kapitálu očekávajícího ukončení režimu slabé koruny (tyto devizy musí ČNB při obraně 27korunové „čáry v písku“ odkupovat).

Čím vyšší budou po skončení intervenčního režimu devizové rezervy ČNB, tím vyšší bude pozdější kurzová ztráta z jejich přecenění při sílící koruně.

V této souvislosti je dobré si připomenout několik faktů z nedávné historie: v říjnu 2013 dosahovaly devizové rezervy ČNB 47,5 miliardy amerických dolarů, loni v červnu to již bylo 74,9 miliardy a na konci února 2017 již 111,7 miliardy USD.

Po zprávě o tom, že ani po jednání na konci března nebyl zrušen intervenční režim, se přitom tlak horkého kapitálu a nutnost centrální banky nakupovat devizy ještě zesílil. Pokud jde o načasování ukončení intervenčního režimu, bylo v zájmu ČNB, aby se pokusila dosáhnout pokud možno srovnatelného momentu překvapení jako na začátku intervenčního režimu. Ukončením intervencí v době polední pauzy využila tento omezený časový prostor pro překvapivé načasování, přestože se očekávalo, že tento krok může přijít kdykoliv.

Devizový trh s českou korunou byl nastaven extrémně jednosměrně – opravdu se bez nadsázky dá říct, že všichni očekávají vzhledem k přebytkovému zahraničnímu obchodu posílení české koruny vůči euru.

Potvrdilo se tak, že po ukončení intervenčního režimu budou spekulanti, kteří by usilovali o to, nakoupené české koruny rychle prodat se ziskem, na trhu jen těžko hledat protistrany ochotné prodat jim adekvátní objem korun, jejichž kurz právě začne posilovat.

V takové situaci hovoříme o takzvaném mělkém trhu, tedy o nelikvidní situaci, kdy i malé zobchodované objemy dokážou vyvolat nepřiměřený pohyb devizového kurzu.

Podobnou situaci zažil trh se slovenskou korunou v posledních měsících před zafixováním kurzu vůči euru v úvodu roku 2008. Tehdy zvlášť od úrovní 36 korun po 30,126 koruny za euro byl trh i při malých objemech svědkem mimořádných skokových pohybů kurzu.

Připomeňme také případ ukončení intervenčního režimu Švýcarské národní banky v lednu 2015, kdy se prudké, krátkodobé výkyvy švýcarského franku silnějším směrem pohybovaly řádově v desítkách procent.

Mimořádně klidné ukončení intervenčního režimu ČNB mohou Švýcaři Čechům jen závidět. A Češi se mohou těšit na levnější dovolenou za hranicemi.

 

Vladimír Vaňo
hlavní ekonom skupiny Sberbank Europe AG ve Vídni

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

Vydáno 20.1.2020

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro Svět průmyslu Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Rozpovídal se také o cílech organizace, jejích dosavadních úspěších, ale také o osvětě veřejnosti, jaderných elektrárnách a stavu tuzemské energetiky.

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

Vydáno 6.1.2020

„Nejsem plnohodnotný kamioňák ani technický typ,“ říká o sobě Martina Šmídlová, která se téměř dvě dekády významně podílí na chodu společnosti Šmídl působící v kamionové přepravě. Největší problém oboru vidí především v nedostatku řidičů, budoucnost autonomních náklaďáků na silnicích je však podle ní stále vzdálená.

Zobrazit Více