Vysokorychlostní tratě potřebují nový impuls

Vydáno 25.4.2017 železnice

Přejít od teorií k reálné přípravě a výstavbě vysokorychlostních tratí v Česku by měl podle ministra dopravy Dana Ťoka umožnit klíčový dokument, který ministerstvo v únoru odeslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Upozorňuje ale, že nutný bude i soulad s platným stavebním zákonem i sjednocení názoru odborné veřejnosti.

Jaké jsou vaše plány pro železnici po roce 2025?

Aktuálně se po dořešení koridorových tratí a ještě nedokončených modernizací velkých železničních uzlů zabýváme zejména plánovanou výstavbou vysokorychlostních tratí. Ty nyní potřebují nový impuls, jejich příprava se musí zrychlit a dostat jasný harmonogram. V tuto chvíli zapracováváme připomínky do klíčového koncepčního dokumentu, který jsme odeslali do mezirezortního připomínkového řízení už v únoru. Právě akceptace tohoto dokumentu by nás měla konečně posunout k tomu, že se stát ke stavbě nových tratí poprvé jasně přihlásí a přejde od teorií k jejich reálné přípravě a výstavbě. Předně tedy věřím, že se vláda k naší koncepci ofi­ciálně přihlásí. Zároveň však platí, že příprava jednotlivých úseků musí probíhat v souladu s platným stavebním zákonem, kde musíme respektovat jednotlivé postupné kroky a lhůty. V některých pohledech na dopravní očekávání spojená se systémem rychlých spojení se bude muset sjednotit i odborná veřejnost. Mezi prvními novými úseky systému rychlých spojení by podle stávajících odhadů i z hlediska délky úseků a jejich složitosti mohla být relace Praha–Lovosice (část směru z Prahy na Drážďany) a Brno–Přerov (část směru z Prahy do Ostravy).

Plánujete výstavbu vysokorychlostních tratí (+300 km/h), tratí vyšší rychlosti (200 km/h), či upřednostňujete revitalizaci stávajících koridorů? Proč?

V podmínkách ČR se jeví jako nejvhodnější kombinace výstavby zcela nových tratí, kde by se mohlo jezdit i rychlostí vyšší než 300 km/h, a úprav tratí konvenčních pro provoz vysokorychlostních vlaků, kde rychlost bude nižší. Záleží vždy na daném úseku a jeho úloze v rámci železničního systému ČR. V tomto směru jsme zcela v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny. Nepředjímáme z důvodu geografických podmínek ČR striktně pouze jeden rychlostní parametr, ale hledáme vždy pro každé rameno co nejlepší řešení s ohledem na jeho přepravní vlastnosti. Technické parametry by se měly odvíjet od systémových jízdních dob.

Jaké kroky jsou potřeba k realizaci vámi plánovaného projektu pro Českou republiku?

Pro rezort dopravy je nyní klíčové, aby novela stavebního zákona zrychlila přípravu stavby a zjednodušila komplikovaný schvalovací systém, kdy se lze v každém stupni (EIA, územní řízení, stavební řízení) odvolat. Ve vztahu k velké novele stavebního zákona aktuální novela schválená vládou zohledňuje i částečnou integraci EIA. Zákon ovšem stále neřeší všechny problémy rezortu, proto budeme v závislosti na výsledku jeho projednání chtít vložit další instituty do zákona 416/2009 Sb., a to právě za účelem zrychlení přípravy staveb. Zrychlit výstavbu by v každém případě mělo zjednodušení povolovacího řízení a změna kompetencí. Proto se v polovině tohoto roku chystáme v návaznosti na schválení stavebního zákona představit teze nového přístupu k přípravě dopravních staveb.

Jak hodnotíte stav železničních tratí v České republice ve srovnání se střední Evropou a jak je hodnotíte ve srovnání celosvětovém?

Ve srovnání se západní Evropou máme na železnici určité zpoždění, pořád si v tom ale nestojíme nejhůř. Máme kvalitní železniční síť a železnici jako ekologičtější typ dopravy podporujeme. Jsem přesvědčený, že ke zvýšení komfortu cestujících přispěje liberalizace dálkové železniční dopravy a v delším horizontu právě výstavba vysokorychlostních tratí, které významně zkrátí dojezdové časy mezi klíčovými centry. Na naší železniční síti je určitě do budoucna co zlepšovat, ale musíme udržet i to, co jsme již pracně v minulosti vybudovali.

Jaký dopad bude mít vysokorychlostní trať / trať vyšší rychlosti na ekonomiku České republiky a jaké může mít ekologické dopady?

Cena za vysokorychlostní trať je zatím pouze výsledkem odhadů a bude dále zpřesňována. Pro úsek Praha–Drážďany je například odhadována cena 125 miliard korun na 132 kilometrů délky. V našem programu rychlých spojení odhadujeme celkové náklady na úrovni cca 500 miliard korun. Je zřejmé, že to není nízká částka, ale jsem přesvědčen, že můžeme rozsah a parametry sítě nastavit tak, abychom takovou částku dokázali ekonomicky obhájit a současně mohli žádat v budoucnu Evropskou unii i o její zdroje. Projekty se nachází na koridorech sítě TEN-T, budeme využívat kombinaci evropského financování a národních zdrojů. Zatížení pro českou ekonomiku to tedy bude veliké. Vrátí se to nicméně ve větší konkurenceschopnosti naší železnice a ve zvýšení mobility obyvatelstva.

Proč si myslíte, že k plánování výstavby VRT nedošlo již v předchozích letech?

Nejprve bylo zapotřebí dokončit výstavbu koridorů, která započala už v devadesátých letech. Navíc na výstavbě vysokorychlostních tratí a jejich podobě dlouhodobě nebyla shoda na vládní ani odborné úrovni. Věřím, že v tomto směru už brzy dojde ke konsenzu u všech zainteresovaných stran.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Vize digitálního závodu Continental

Vize digitálního závodu Continental

Vydáno 27.7.2021

Koncept digitálního závodu je pojem, který dnes řeší nespočet společností. Jakým způsobem se ,,mění“ společnost Continental Automotive Czech Republic? Jaké trendy udává závod v Brandýse nad Labem, jakožto nominovaný modelový závod pro digitalizaci? Zeptali jsme se Tomáše Vondráka, který jako první Čech usedl do vedení firmy a v současnosti zastává pozici Plant Manager (čtyř závodů […]

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

Vydáno 15.6.2021

Rozhovor s doc. Pavlem Pořízkou, Ph.D., vedoucím výzkumného týmu zabývajícího se laserovou spektroskopií, nejen o jejím využití, ale i o vlastním start-upu Lightigo. Úspěchy brněnských vědců s technologií LIBS tak zasahují do širokého spektra odvětví.   Interdisciplinární výzkum a vývoj kombinuje inženýrství, fyziku plazmatu, analytickou chemii, statistiku i například biologii. Jak je vůbec možné a náročné tohle […]

Apple a udržitelnost

Apple a udržitelnost

Vydáno 21.4.2021

Jak se dostat do Apple týmu v Kalifornii? Rozhovor s Honzou Dvorským nejen o jeho cestě vývojáře, ale také o ekologické udržitelnosti společnosti a problematice samotné. Společnost Apple zná jistě každý. Mohl byste nám stručně popsat, jak se tak mladý člověk jako vy dostal až do týmu v Kalifornii? Po vysoké škole na ČVUT v Praze jsem […]

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Vydáno 17.2.2021

Superpočítače pomáhají s koronavirem, termojadernou fúzí, předpovědí počasí a klimatických změn, plánováním chirurgických zákroků nebo optimalizací výrobních procesů v průmyslu. „Srdcem a zároveň mozkem továrny budoucnosti bude superpočítač, který bude zpracovávat a analyzovat data ze všech kamer a senzorů a řídit chod celé továrny včetně vyhodnocování poruch a nutnosti údržby jednotlivých zařízení,“ říká profesor Tomáš […]

Zobrazit Více