Vysokorychlostní tratě potřebují nový impuls

Vydáno 25.4.2017

Přejít od teorií k reálné přípravě a výstavbě vysokorychlostních tratí v Česku by měl podle ministra dopravy Dana Ťoka umožnit klíčový dokument, který ministerstvo v únoru odeslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Upozorňuje ale, že nutný bude i soulad s platným stavebním zákonem i sjednocení názoru odborné veřejnosti.

Jaké jsou vaše plány pro železnici po roce 2025?

Aktuálně se po dořešení koridorových tratí a ještě nedokončených modernizací velkých železničních uzlů zabýváme zejména plánovanou výstavbou vysokorychlostních tratí. Ty nyní potřebují nový impuls, jejich příprava se musí zrychlit a dostat jasný harmonogram. V tuto chvíli zapracováváme připomínky do klíčového koncepčního dokumentu, který jsme odeslali do mezirezortního připomínkového řízení už v únoru. Právě akceptace tohoto dokumentu by nás měla konečně posunout k tomu, že se stát ke stavbě nových tratí poprvé jasně přihlásí a přejde od teorií k jejich reálné přípravě a výstavbě. Předně tedy věřím, že se vláda k naší koncepci ofi­ciálně přihlásí. Zároveň však platí, že příprava jednotlivých úseků musí probíhat v souladu s platným stavebním zákonem, kde musíme respektovat jednotlivé postupné kroky a lhůty. V některých pohledech na dopravní očekávání spojená se systémem rychlých spojení se bude muset sjednotit i odborná veřejnost. Mezi prvními novými úseky systému rychlých spojení by podle stávajících odhadů i z hlediska délky úseků a jejich složitosti mohla být relace Praha–Lovosice (část směru z Prahy na Drážďany) a Brno–Přerov (část směru z Prahy do Ostravy).

Plánujete výstavbu vysokorychlostních tratí (+300 km/h), tratí vyšší rychlosti (200 km/h), či upřednostňujete revitalizaci stávajících koridorů? Proč?

V podmínkách ČR se jeví jako nejvhodnější kombinace výstavby zcela nových tratí, kde by se mohlo jezdit i rychlostí vyšší než 300 km/h, a úprav tratí konvenčních pro provoz vysokorychlostních vlaků, kde rychlost bude nižší. Záleží vždy na daném úseku a jeho úloze v rámci železničního systému ČR. V tomto směru jsme zcela v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny. Nepředjímáme z důvodu geografických podmínek ČR striktně pouze jeden rychlostní parametr, ale hledáme vždy pro každé rameno co nejlepší řešení s ohledem na jeho přepravní vlastnosti. Technické parametry by se měly odvíjet od systémových jízdních dob.

Jaké kroky jsou potřeba k realizaci vámi plánovaného projektu pro Českou republiku?

Pro rezort dopravy je nyní klíčové, aby novela stavebního zákona zrychlila přípravu stavby a zjednodušila komplikovaný schvalovací systém, kdy se lze v každém stupni (EIA, územní řízení, stavební řízení) odvolat. Ve vztahu k velké novele stavebního zákona aktuální novela schválená vládou zohledňuje i částečnou integraci EIA. Zákon ovšem stále neřeší všechny problémy rezortu, proto budeme v závislosti na výsledku jeho projednání chtít vložit další instituty do zákona 416/2009 Sb., a to právě za účelem zrychlení přípravy staveb. Zrychlit výstavbu by v každém případě mělo zjednodušení povolovacího řízení a změna kompetencí. Proto se v polovině tohoto roku chystáme v návaznosti na schválení stavebního zákona představit teze nového přístupu k přípravě dopravních staveb.

Jak hodnotíte stav železničních tratí v České republice ve srovnání se střední Evropou a jak je hodnotíte ve srovnání celosvětovém?

Ve srovnání se západní Evropou máme na železnici určité zpoždění, pořád si v tom ale nestojíme nejhůř. Máme kvalitní železniční síť a železnici jako ekologičtější typ dopravy podporujeme. Jsem přesvědčený, že ke zvýšení komfortu cestujících přispěje liberalizace dálkové železniční dopravy a v delším horizontu právě výstavba vysokorychlostních tratí, které významně zkrátí dojezdové časy mezi klíčovými centry. Na naší železniční síti je určitě do budoucna co zlepšovat, ale musíme udržet i to, co jsme již pracně v minulosti vybudovali.

Jaký dopad bude mít vysokorychlostní trať / trať vyšší rychlosti na ekonomiku České republiky a jaké může mít ekologické dopady?

Cena za vysokorychlostní trať je zatím pouze výsledkem odhadů a bude dále zpřesňována. Pro úsek Praha–Drážďany je například odhadována cena 125 miliard korun na 132 kilometrů délky. V našem programu rychlých spojení odhadujeme celkové náklady na úrovni cca 500 miliard korun. Je zřejmé, že to není nízká částka, ale jsem přesvědčen, že můžeme rozsah a parametry sítě nastavit tak, abychom takovou částku dokázali ekonomicky obhájit a současně mohli žádat v budoucnu Evropskou unii i o její zdroje. Projekty se nachází na koridorech sítě TEN-T, budeme využívat kombinaci evropského financování a národních zdrojů. Zatížení pro českou ekonomiku to tedy bude veliké. Vrátí se to nicméně ve větší konkurenceschopnosti naší železnice a ve zvýšení mobility obyvatelstva.

Proč si myslíte, že k plánování výstavby VRT nedošlo již v předchozích letech?

Nejprve bylo zapotřebí dokončit výstavbu koridorů, která započala už v devadesátých letech. Navíc na výstavbě vysokorychlostních tratí a jejich podobě dlouhodobě nebyla shoda na vládní ani odborné úrovni. Věřím, že v tomto směru už brzy dojde ke konsenzu u všech zainteresovaných stran.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

Vydáno 25.9.2018

„Bezpečnost v leteckém průmyslu je a vždy bude tématem číslo jedna a dovolím si říct, že společnost Honeywell historicky hrála velkou roli v budování a posouvání bezpečnosti v leteckém průmyslu,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu David Kozák, ředitel společnosti Honeywell v České republice.

PRVNÍ MOTOR S ČESKÝM RODNÝM LISTEM

PRVNÍ MOTOR S ČESKÝM RODNÝM LISTEM

Vydáno 18.9.2018

„Český letecký průmysl má ohromný potenciál a jsem nesmírně rád, že mohu být jeho součástí a aktivně přispívat k jeho rozvoji,“ říká Milan Šlapák, prezident společnosti General Electric pro Českou a Slovenskou republiku a programový ředitel společnosti GE Aviation Czech.

PRVNÍ LETOUN NOVÉ GENERACE UŽ BUDE BRZY BRÁZDIT NEBE

PRVNÍ LETOUN NOVÉ GENERACE UŽ BUDE BRZY BRÁZDIT NEBE

Vydáno 14.9.2018

„L-39NG je pro Aero Vodochody novým začátkem, který nás posouvá zpět mezi světovou třídu producentů vlastních proudových letadel,“ řekl Světu průmyslu Giuseppe Giordo, prezident a výkonný ředitel společnosti AERO Vodochody AEROSPACE a.s.

Antonín Růžička, WIKOV INDUSTRY

Antonín Růžička, WIKOV INDUSTRY

Vydáno 16.8.2018

„Loňský rok byl velmi dobrý a mohly za to hlavně rostoucí ceny surovin, které umožnily investiční činnost v těžebním a zpracovatelském průmyslu. Také se dařilo v energetice klasické i obnovitelné a v kolejových vozidlech,“ říká Antonín Růžička, generální ředitel WIKOV INDUSTRY.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

ROBOTIZACE NEDOSTATEK LIDÍ NEVYŘEŠÍ

ROBOTIZACE NEDOSTATEK LIDÍ NEVYŘEŠÍ

Vydáno 12.9.2018

„Do každého pracovníka byly svým způsobem investovány nemalé prostředky a je přirozenou snahou si takové pracovníky, pokud se osvědčili a nezklamali, udržet,“ říká Jiří Vítek, vedoucí obchodního úseku společnosti T M T Chrudim, která již sedmadvacet let dodává do mnoha zemí světa dopravní zařízení včetně rozsáhlých linek a systémů pro nejrůznější průmyslová odvětví.

PROSAZOVAT PRVKY AUTOMATIZACE NENÍ JEDNODUCHÉ

PROSAZOVAT PRVKY AUTOMATIZACE NENÍ JEDNODUCHÉ

Vydáno 7.9.2018

„Dodnes není jednoduché prosazovat některé prvky automatizace, zejména když mají nahradit rutinní zaběhnuté činnosti. Možná je to také trochu české specifikum, přece jen jsme konzervativnější než některé jiné země,“ říká Vladislava Česáková, výkonná ředitelka a členka představenstva společnosti ZAT a.s.

MATERIÁL BUDOUCNOSTI JE POUŽITÉ DŘEVO

MATERIÁL BUDOUCNOSTI JE POUŽITÉ DŘEVO

Vydáno 4.9.2018

Hrají všemi barvami, mají dřevěné i kamenné dekory a vyrábí je společnost Kronospan, evropský lídr v produkci dřevotřískových desek. „Materiál budoucnosti pro náš obor je použité dřevo. Jeho zpracováním pomáháme životnímu prostředí,“ říká Sylva Krechlerová, jednatelka společnosti KRONOSPAN CR, spol. s r.o.

MIKROSKOPY Z BRNA POUŽÍVAJÍ NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN

MIKROSKOPY Z BRNA POUŽÍVAJÍ NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN

Vydáno 30.8.2018

„Naše mikroskopy se podílejí na výzkumu všech nejdiskutovanějších záležitostí týkajících se zdraví lidí. V průmyslu je zase pěkným příkladem chytrý telefon. Když si představíte jeho vývoj, tak téměř na každém kroku se podílela naše technologie,“ říká Hynek Peřina, generální ředitel společnosti Thermo Fisher Scientific.

TOP 100 PRŮMYSLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ČR – Česká republika zažívá zlaté období

TOP 100 PRŮMYSLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ČR – Česká republika zažívá zlaté období

Vydáno 7.8.2018

Česká republika zažívá, co se týče ekonomiky, zlaté období. V mezinárodním srovnání je tuzemsko na špičce mezi evropskými zeměmi. Výrazně lépe je na tom podle posledních údajů pouze Irsko. Růst zažívá nejen automobilový průmysl, ale i strojírenství, farmacie či výroba oděvů. To dokazuje i pestré zastoupení společností v žebříčku Czech Top 100.

NEJSME JEN VÝROBCI, PRODUKT CELÝ VYMYSLÍME A DODÁME

NEJSME JEN VÝROBCI, PRODUKT CELÝ VYMYSLÍME A DODÁME

Vydáno 6.8.2018

Pro společnost EGE, spol. s r.o., to bylo strategické rozhodnutí. Vedení nechtělo zůstat pouze v pozici výrobní firmy. Proto rozšířila své podnikatelské aktivity o projekční a montážní činnosti. „I díky tomuto kroku dodáváme zhášecí tlumivky, zapouzdřené vodiče a ocelové konstrukce do celého světa,“ říká Roman Rybecký, výkonný ředitel společnosti EGE, spol. s r.o.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem