Vysokorychlostní tratě potřebují nový impuls

Vydáno 25.4.2017 železnice

Přejít od teorií k reálné přípravě a výstavbě vysokorychlostních tratí v Česku by měl podle ministra dopravy Dana Ťoka umožnit klíčový dokument, který ministerstvo v únoru odeslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Upozorňuje ale, že nutný bude i soulad s platným stavebním zákonem i sjednocení názoru odborné veřejnosti.

Jaké jsou vaše plány pro železnici po roce 2025?

Aktuálně se po dořešení koridorových tratí a ještě nedokončených modernizací velkých železničních uzlů zabýváme zejména plánovanou výstavbou vysokorychlostních tratí. Ty nyní potřebují nový impuls, jejich příprava se musí zrychlit a dostat jasný harmonogram. V tuto chvíli zapracováváme připomínky do klíčového koncepčního dokumentu, který jsme odeslali do mezirezortního připomínkového řízení už v únoru. Právě akceptace tohoto dokumentu by nás měla konečně posunout k tomu, že se stát ke stavbě nových tratí poprvé jasně přihlásí a přejde od teorií k jejich reálné přípravě a výstavbě. Předně tedy věřím, že se vláda k naší koncepci ofi­ciálně přihlásí. Zároveň však platí, že příprava jednotlivých úseků musí probíhat v souladu s platným stavebním zákonem, kde musíme respektovat jednotlivé postupné kroky a lhůty. V některých pohledech na dopravní očekávání spojená se systémem rychlých spojení se bude muset sjednotit i odborná veřejnost. Mezi prvními novými úseky systému rychlých spojení by podle stávajících odhadů i z hlediska délky úseků a jejich složitosti mohla být relace Praha–Lovosice (část směru z Prahy na Drážďany) a Brno–Přerov (část směru z Prahy do Ostravy).

Plánujete výstavbu vysokorychlostních tratí (+300 km/h), tratí vyšší rychlosti (200 km/h), či upřednostňujete revitalizaci stávajících koridorů? Proč?

V podmínkách ČR se jeví jako nejvhodnější kombinace výstavby zcela nových tratí, kde by se mohlo jezdit i rychlostí vyšší než 300 km/h, a úprav tratí konvenčních pro provoz vysokorychlostních vlaků, kde rychlost bude nižší. Záleží vždy na daném úseku a jeho úloze v rámci železničního systému ČR. V tomto směru jsme zcela v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny. Nepředjímáme z důvodu geografických podmínek ČR striktně pouze jeden rychlostní parametr, ale hledáme vždy pro každé rameno co nejlepší řešení s ohledem na jeho přepravní vlastnosti. Technické parametry by se měly odvíjet od systémových jízdních dob.

Jaké kroky jsou potřeba k realizaci vámi plánovaného projektu pro Českou republiku?

Pro rezort dopravy je nyní klíčové, aby novela stavebního zákona zrychlila přípravu stavby a zjednodušila komplikovaný schvalovací systém, kdy se lze v každém stupni (EIA, územní řízení, stavební řízení) odvolat. Ve vztahu k velké novele stavebního zákona aktuální novela schválená vládou zohledňuje i částečnou integraci EIA. Zákon ovšem stále neřeší všechny problémy rezortu, proto budeme v závislosti na výsledku jeho projednání chtít vložit další instituty do zákona 416/2009 Sb., a to právě za účelem zrychlení přípravy staveb. Zrychlit výstavbu by v každém případě mělo zjednodušení povolovacího řízení a změna kompetencí. Proto se v polovině tohoto roku chystáme v návaznosti na schválení stavebního zákona představit teze nového přístupu k přípravě dopravních staveb.

Jak hodnotíte stav železničních tratí v České republice ve srovnání se střední Evropou a jak je hodnotíte ve srovnání celosvětovém?

Ve srovnání se západní Evropou máme na železnici určité zpoždění, pořád si v tom ale nestojíme nejhůř. Máme kvalitní železniční síť a železnici jako ekologičtější typ dopravy podporujeme. Jsem přesvědčený, že ke zvýšení komfortu cestujících přispěje liberalizace dálkové železniční dopravy a v delším horizontu právě výstavba vysokorychlostních tratí, které významně zkrátí dojezdové časy mezi klíčovými centry. Na naší železniční síti je určitě do budoucna co zlepšovat, ale musíme udržet i to, co jsme již pracně v minulosti vybudovali.

Jaký dopad bude mít vysokorychlostní trať / trať vyšší rychlosti na ekonomiku České republiky a jaké může mít ekologické dopady?

Cena za vysokorychlostní trať je zatím pouze výsledkem odhadů a bude dále zpřesňována. Pro úsek Praha–Drážďany je například odhadována cena 125 miliard korun na 132 kilometrů délky. V našem programu rychlých spojení odhadujeme celkové náklady na úrovni cca 500 miliard korun. Je zřejmé, že to není nízká částka, ale jsem přesvědčen, že můžeme rozsah a parametry sítě nastavit tak, abychom takovou částku dokázali ekonomicky obhájit a současně mohli žádat v budoucnu Evropskou unii i o její zdroje. Projekty se nachází na koridorech sítě TEN-T, budeme využívat kombinaci evropského financování a národních zdrojů. Zatížení pro českou ekonomiku to tedy bude veliké. Vrátí se to nicméně ve větší konkurenceschopnosti naší železnice a ve zvýšení mobility obyvatelstva.

Proč si myslíte, že k plánování výstavby VRT nedošlo již v předchozích letech?

Nejprve bylo zapotřebí dokončit výstavbu koridorů, která započala už v devadesátých letech. Navíc na výstavbě vysokorychlostních tratí a jejich podobě dlouhodobě nebyla shoda na vládní ani odborné úrovni. Věřím, že v tomto směru už brzy dojde ke konsenzu u všech zainteresovaných stran.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Deset let prototypování automatizační firmy budoucnosti

Deset let prototypování automatizační firmy budoucnosti

Vydáno 15.12.2021

ICE Industrial Services letos slaví desetileté výročí své existence. Firma projekty realizuje ve třiceti zemích světa a spolupracuje s globálními společnostmi. Nyní přináší automatizaci i do stavebnictví.  „Lidé nejsou stroje a automatizace je jediná cesta, jak je přestat ničit těžkou prací,“ říká zakladatel a ředitel žďárské společnosti Tomáš Vránek.  Vy jste poměrně mladý člověk, který […]

Ekologická varianta zámkové dlažby

Ekologická varianta zámkové dlažby

Vydáno 15.12.2021

Společnost Semmelrock Stein + Design dlažby s.r.o. nabízí svým zákazníkům volnost a prostor ve své realizaci. V letošním roce se integrovala do společnosti Wienerberger a představila novinku ekologické zámkové dlažby. Zeptali jsme se Petra Magdy, jednatele společnosti. Vy nabízíte široké spektrum produktů. Můžete je představit? Okolí našich domovů je v dnešní době vnímáno mnohem více jako […]

Tisk 3D plastů dobývá průmysl

Tisk 3D plastů dobývá průmysl

Vydáno 16.11.2021

Plastový 3D tisk patří mezi ty technologie Průmyslu 4.0, kterým se v minulosti nedostávalo tolik pozornosti. V současné době však prudce dohání tempo a nachází své nezastupitelné místo v průmyslu. Tuto pozici si nevydobyl náhodou – dokazují to i příklady jeho využití z výroby ŠKODA AUTO. Jaké je hlavní využití 3D tisku plastů ve výrobních podnicích? Kam směřuje jeho […]

Magnety jsou pojítkem, prodáváme efektivitu

Magnety jsou pojítkem, prodáváme efektivitu

Vydáno 8.11.2021

Společnost WALMAG MAGNETICS s.r.o. bude letos slavit, a to hned dvakrát. ,,Finanční rok sice skončil, ale už teď máme zásoby objednávek na rekordních číslech a stále přibývají. Budeme tedy pokračovat v tom, co děláme,” říká Filip Šejba, spolumajitel společnosti.  Můžete nám představit vaše produkty, případně o které je v současnosti největší zájem? Již více než 30 […]

Zobrazit Více