Vysokorychlostní tratě potřebují nový impuls

Vydáno 25.4.2017

Přejít od teorií k reálné přípravě a výstavbě vysokorychlostních tratí v Česku by měl podle ministra dopravy Dana Ťoka umožnit klíčový dokument, který ministerstvo v únoru odeslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Upozorňuje ale, že nutný bude i soulad s platným stavebním zákonem i sjednocení názoru odborné veřejnosti.

Jaké jsou vaše plány pro železnici po roce 2025?

Aktuálně se po dořešení koridorových tratí a ještě nedokončených modernizací velkých železničních uzlů zabýváme zejména plánovanou výstavbou vysokorychlostních tratí. Ty nyní potřebují nový impuls, jejich příprava se musí zrychlit a dostat jasný harmonogram. V tuto chvíli zapracováváme připomínky do klíčového koncepčního dokumentu, který jsme odeslali do mezirezortního připomínkového řízení už v únoru. Právě akceptace tohoto dokumentu by nás měla konečně posunout k tomu, že se stát ke stavbě nových tratí poprvé jasně přihlásí a přejde od teorií k jejich reálné přípravě a výstavbě. Předně tedy věřím, že se vláda k naší koncepci ofi­ciálně přihlásí. Zároveň však platí, že příprava jednotlivých úseků musí probíhat v souladu s platným stavebním zákonem, kde musíme respektovat jednotlivé postupné kroky a lhůty. V některých pohledech na dopravní očekávání spojená se systémem rychlých spojení se bude muset sjednotit i odborná veřejnost. Mezi prvními novými úseky systému rychlých spojení by podle stávajících odhadů i z hlediska délky úseků a jejich složitosti mohla být relace Praha–Lovosice (část směru z Prahy na Drážďany) a Brno–Přerov (část směru z Prahy do Ostravy).

Plánujete výstavbu vysokorychlostních tratí (+300 km/h), tratí vyšší rychlosti (200 km/h), či upřednostňujete revitalizaci stávajících koridorů? Proč?

V podmínkách ČR se jeví jako nejvhodnější kombinace výstavby zcela nových tratí, kde by se mohlo jezdit i rychlostí vyšší než 300 km/h, a úprav tratí konvenčních pro provoz vysokorychlostních vlaků, kde rychlost bude nižší. Záleží vždy na daném úseku a jeho úloze v rámci železničního systému ČR. V tomto směru jsme zcela v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny. Nepředjímáme z důvodu geografických podmínek ČR striktně pouze jeden rychlostní parametr, ale hledáme vždy pro každé rameno co nejlepší řešení s ohledem na jeho přepravní vlastnosti. Technické parametry by se měly odvíjet od systémových jízdních dob.

Jaké kroky jsou potřeba k realizaci vámi plánovaného projektu pro Českou republiku?

Pro rezort dopravy je nyní klíčové, aby novela stavebního zákona zrychlila přípravu stavby a zjednodušila komplikovaný schvalovací systém, kdy se lze v každém stupni (EIA, územní řízení, stavební řízení) odvolat. Ve vztahu k velké novele stavebního zákona aktuální novela schválená vládou zohledňuje i částečnou integraci EIA. Zákon ovšem stále neřeší všechny problémy rezortu, proto budeme v závislosti na výsledku jeho projednání chtít vložit další instituty do zákona 416/2009 Sb., a to právě za účelem zrychlení přípravy staveb. Zrychlit výstavbu by v každém případě mělo zjednodušení povolovacího řízení a změna kompetencí. Proto se v polovině tohoto roku chystáme v návaznosti na schválení stavebního zákona představit teze nového přístupu k přípravě dopravních staveb.

Jak hodnotíte stav železničních tratí v České republice ve srovnání se střední Evropou a jak je hodnotíte ve srovnání celosvětovém?

Ve srovnání se západní Evropou máme na železnici určité zpoždění, pořád si v tom ale nestojíme nejhůř. Máme kvalitní železniční síť a železnici jako ekologičtější typ dopravy podporujeme. Jsem přesvědčený, že ke zvýšení komfortu cestujících přispěje liberalizace dálkové železniční dopravy a v delším horizontu právě výstavba vysokorychlostních tratí, které významně zkrátí dojezdové časy mezi klíčovými centry. Na naší železniční síti je určitě do budoucna co zlepšovat, ale musíme udržet i to, co jsme již pracně v minulosti vybudovali.

Jaký dopad bude mít vysokorychlostní trať / trať vyšší rychlosti na ekonomiku České republiky a jaké může mít ekologické dopady?

Cena za vysokorychlostní trať je zatím pouze výsledkem odhadů a bude dále zpřesňována. Pro úsek Praha–Drážďany je například odhadována cena 125 miliard korun na 132 kilometrů délky. V našem programu rychlých spojení odhadujeme celkové náklady na úrovni cca 500 miliard korun. Je zřejmé, že to není nízká částka, ale jsem přesvědčen, že můžeme rozsah a parametry sítě nastavit tak, abychom takovou částku dokázali ekonomicky obhájit a současně mohli žádat v budoucnu Evropskou unii i o její zdroje. Projekty se nachází na koridorech sítě TEN-T, budeme využívat kombinaci evropského financování a národních zdrojů. Zatížení pro českou ekonomiku to tedy bude veliké. Vrátí se to nicméně ve větší konkurenceschopnosti naší železnice a ve zvýšení mobility obyvatelstva.

Proč si myslíte, že k plánování výstavby VRT nedošlo již v předchozích letech?

Nejprve bylo zapotřebí dokončit výstavbu koridorů, která započala už v devadesátých letech. Navíc na výstavbě vysokorychlostních tratí a jejich podobě dlouhodobě nebyla shoda na vládní ani odborné úrovni. Věřím, že v tomto směru už brzy dojde ke konsenzu u všech zainteresovaných stran.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

IDEÁLNÍ OBAL JE TEN, KTERÝ NEJLÉPE CHRÁNÍ A STOJÍ NEJMÉNĚ

IDEÁLNÍ OBAL JE TEN, KTERÝ NEJLÉPE CHRÁNÍ A STOJÍ NEJMÉNĚ

Vydáno 22.6.2018

Jaké vlastnosti musí mít obal, ve kterém se přepravují díly pro automobilový průmysl? Na otázky Světa průmyslu odpovídal Michal Hort, generální ředitel společnosti TART, s.r.o., lídra na trhu s obaly v České republice. Oblast automotive zastupoval Marek Čížek, FES&P manažer pro východní Evropu společnosti Faurecia Clean Mobility.

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

Vydáno 13.4.2018

Energie je veličina, která popisuje schopnost hmoty konat práci. A právě kolem energie, blackoutu, jádra a obnovitelných zdrojů se točil rozhovor s Václavem Bartuškou. „Energetika je krásné odvětví a mám ji rád, ale nepřeceňujme ji,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Svět průmyslu.

BŮH, můj PARŤÁK

BŮH, můj PARŤÁK

Vydáno 16.3.2018

Kdyby nepřišel listopad 1989, mohla Česká republika ztratit osobnost, která boří hranice podnikání. Nejen unikátností svých projektů, ale především čestným a rovným přístupem. „Je pro mne nemyslitelné obchodovat se zkorumpovanými politiky. Nechci se zpronevěřit vlastním křesťanským zásadám, “ říká Radim Passer, zakladatel a generální ředitel PASSERINVEST GROUP, a.s., v jehož životě hraje významnou roli víra.

The Invincibles

The Invincibles

Vydáno 13.2.2018

Podpis kolaborativní smlouvy mezi FS ČVUT a GE Aviation přináší výzvy, které se naskytnou možná jednou za sto let a umožní vrátit Českou republiku tam, kam historicky patří – mezi světové hráče, kteří určují trendy v konstrukci letadel a leteckých motorů.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

ŽIADEN STROM NERASTIE DO NEBA

ŽIADEN STROM NERASTIE DO NEBA

Vydáno 25.6.2018

Predstihový ukazovateľ aktivity v priemysle eurozóny za máj klesol na najnižšiu úroveň za ostatných 15 mesiacov. Bol to už piaty po sebe nasledujúci mesiac oslabenia tohto mäkkého ukazovateľa, hoci treba dodať, že po vlaňajších decembrových rekordoch.

KDYŽ SE ZAVÁDÍ GDPR, LÉTAJÍ TŘÍSKY…

KDYŽ SE ZAVÁDÍ GDPR, LÉTAJÍ TŘÍSKY…

Vydáno 19.6.2018

Přítomnost na sociálních sítích a vůbec v on-line světě lidé neplatí přímo penězi, ale svým soukromím a svým nitrem, o jejichž zpeněžení se pak už postarají jiní. Tohle je klíčový zdroj pohádkového bohatnutí firem jako Facebook, Google či Apple. Nyní budou mít kvůli GDPR bohatnutí těžší. Politici si totiž uvědomili, že jim korporace berou vliv a moc. Jak se říká, když se kácí les, létají třísky. Že ty třísky zasáhnou drobné podnikatele a malé obce, to je v zápase obrů – europolitiků a korporací – bohužel druhořadé.

NIKDO NEDOKÁŽE LAKOVAT JAKO ROBOT

NIKDO NEDOKÁŽE LAKOVAT JAKO ROBOT

Vydáno 15.6.2018

Lakování je věda a požadavky na lakované komponenty stále rostou. „Například kvalita povrchových úprav od dodavatelů dílů pro automobily je mnohdy vyšší než u laku samotného vozu,“ říká Josef Kocián, ředitel společnosti Galatek, která dodává lakovací centra.

VLASTNÍ LOKOMOTIVA? TO BYL PŘIROZENÝ VÝVOJ

VLASTNÍ LOKOMOTIVA? TO BYL PŘIROZENÝ VÝVOJ

Vydáno 8.6.2018

„Co se zakázek týče, těch máme zhruba na pět let dopředu. Kvůli nedostatku pracovních sil jsme nuceni některé zakázky posouvat, nebo dokonce odmítat,“ říká Jaroslav Plhák, obchodní ředitel společnosti CZ LOKO, a.s.

NANOTECHNOLOGIE MÁ NA ŽELEZNICI BUDOUCNOST

NANOTECHNOLOGIE MÁ NA ŽELEZNICI BUDOUCNOST

Vydáno 1.6.2018

„Podařilo se nám jako prvním v Evropě nanotechnologie použít při výrobě u výsypného vozu Falns 87, který jsme s úspěchem prezentovali na veletrhu InnoTrans 2017 v Mnichově. Jsme přesvědčeni, že využívání nanotechnologií a ušlechtilých materiálů má budoucnost, ale před námi je ještě dlouhá cesta,“ říká Petr Vlček, generální ředitel společnosti Legios Loco a.s.

TRAMVAJE SE VRACEJÍ NA VÝSLUNÍ

TRAMVAJE SE VRACEJÍ NA VÝSLUNÍ

Vydáno 29.5.2018

Nízkopodlažní vozidla, bezkontaktní placení v městské hromadné dopravě, bezdrátové připojení k internetu v tramvajích i metru. To jsou základní inovace, kterými chce Dopravní podnik hl. m. Prahy přitáhnout pozornost cestující veřejnosti. Intenzivně se chceme věnovat také oblasti elektromobility, říká Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem