V roce 2035 budou vedle sebe v Dukovanech stát dvě jaderné elektrárny

Vydáno 2.5.2017 energetikafirmy & trhy

Podle společnosti ČEZ umožňuje stav jaderných bloků dukovanské elektrárny dalších 20 až 30 let provozu. Co ale bude dál?

 

„Pokrýváme více než 20 procent tuzemské spotřeby elektřiny,“ uvedl v interview pro Svět průmyslu Ing. Miloš Štěpanovský, ředitel ČEZ, Jaderná elektrárna Dukovany (dále jen EDU). EDU byla první provozovanou jadernou elektrárnou na území ČR, blok číslo jedna byl uveden do provozu v roce 1985. Instalovaný výkon je 2 040 megawattů a zaměstnává cca 1 200 lidí. Má čtyři jaderné bloky, jejichž projektová životnost byla původně plánována na 30 let, což je lhůta, která pro první z bloků uplynula minulý rok. ČEZ, a.s., coby vlastník ale dokladuje stav zařízení, který umožňuje provozovat tyto bloky dalších 20 až 30 let. V roce 2035 by  pak  měla podle Miloše Štěpanovského stát v souladu s energetickou koncepcí ČR vedle stávající elektrárny nová, která by měla být připravená na spuštění do provozu a výkonově nahradit tu stávající.

Začněme pocitovou otázkou. Co ve vás evokuje teze: EDU má dosloužit v roce 2035?

To je dobrá otázka na rozjezd rozhovoru… Nicméně – ve mně to vyvolá představu spuštění nové jaderné elektrárny v téhle lokalitě. V roce 2035 by tady vedle nás měla stát nová „jaderka“ – Dukovany II.

Jakými nejdůležitějšími událostmi EDU momentálně žije?

Aktuálně žijeme zpracováním dokumentace k žádostem pro nové provozní licence na stávající bloky, přesněji řečeno: na první blok jsme licenci již obdrželi, na bloky dva, tři, čtyři v současné době připravujeme dokumentaci k žádosti, tak abychom na konci roku 2017 měli všechny čtyři bloky pokryté novou provozní licencí. Pro nás to představuje provedení řady kontrol a dokladování stavu celé řady systémů, komponent, stavebních objektů atd. Smyslem je prokázat jejich spolehlivou funkci, bezpečný provoz na budoucích minimálně 20 let.

EDU dodala za rok 2016 do sítě 11,954 terawatthodin elektřiny, v porovnání s rokem 2015 její výroba klesla o 5,1 procenta (nejnižší od roku 1988). Co bylo příčinou?

Rozhodujícím způsobem zapůsobily odstávky, jež se pohybovaly kolem 120, někdy dokonce až 180 dní. Na jejich délku působily dva hlavní vlivy: za prvé – bylo nezbytné provést kontroly spousty komponent v souvislosti se zpracováním dokumentace k prodloužení provozu – a za druhé – proběhla kontrola dokumentace svarů.

Je reálná následující myšlenka, že „rok 2017 bude posledním rokem, kdy budou zejména díky rozsáhlým kontrolám, testům a zkouškám bloků na další dlouhodobý provoz probíhat několikaměsíční odstávky bloků“?

Z velké části ano. Avšak je třeba připomenout, že ještě v roce 2018 počítáme s delšími odstávkami, zhruba jeden a půl až dva měsíce. Důvodem ale už nejsou rozsáhlé kontroly, ty musí skončit letos, nýbrž modernizace (například centrální čerpací stanice), rekonstrukce, modifikace různých systémů, především v oblasti elektro, jež rovněž souvisí s prodlužováním životnosti EDU.

Jaký je váš názor na budoucí využívání jaderné energetiky pro výrobu elektrické energie v ČR? A co soběstačnost?

Současná jaderná energetika poskytuje spolehlivou, dostupnou, lacinou a bezemisní energii. Přesto i v dané oblasti se čeká nový vývoj – například nových typů reaktorů. Z mého pohledu: jestli chceme zůstat soběstačnou zemí v zásobování elektrickou energií, což by bylo pochopitelně nejen dobré, ale i žádoucí, potom je nezbytné budoucnost stavět na stabilních zdrojích, mezi něž se řadí za prvé jaderné elektrárny, za druhé plynové elektrárny, jež dokážou jednoduše a efektivně kompenzovat výkyvy spotřeby v síti, za třetí obnovitelné zdroje, které mají svoji úlohu v zásobování lokálních spotřebitelů. Dnes se intenzivně diskutuje o úsporách a o zajištění spotřeby pro domácnosti a lokální sídla, ovšem musíme počítat i se spotřebou průmyslu, dopravy, velkých aglomerací a tak dále. Tam bude pořád nutné spoléhat na již zmiňované stabilní velké zdroje. Bohužel zatím technicky nic vhodnějšího a lepšího nemáme k dispozici.

Buďme trochu vizionáři: jak bude vypadat EDU v roce 2035?

Možná se budu opakovat, ale EDU by mohla vypadat tak jako v současné době čili jako stále spolehlivá elektrárna – děláme pro to spoustu věcí. A vedle bude stát nová jaderná elektrárna, v podstatě připravená k uvedení do provozu. Jistě převezme všechny naše zkušenosti s provozem, údržbou, rozvojem atd.

Výstavba nové jaderné elektrárny je už jistá?

Podle schválené aktualizované státní energetické koncepce máme mít v roce 2035 postavenou a uvedenou do provozu novou „jaderku“ o výkonu minimálně jednoho bloku v Dukovanech, počítá se totiž s ukončením provozu stávající EDU Dukovany I. Abychom ji ale plně nahradili, měli bychom připravit dokonce dva bloky…

V jakém stavu je daný záměr?

Projekt má hodně milníků a ty běží dle předpokladu. V dané chvíli například probíhá zpracovávání tzv. studie EIA, připravuje se lokalita. Že by ale byl podepsán kontrakt s nějakým dodavatelem na výstavbu, na to je ještě příliš brzo.

Všiml jsem si, že EDU přijme během pěti let 170 pracovníků. Z toho bych vyvodil, že v budoucnost EDU věříte.

Rozhodně ano. V žádném případě bychom nenabírali lidi, kdybychom neměli budoucnost a počítali s propouštěním, to je nesmysl. Nabíráme personál s technickou kvalifikací, který musíme minimálně rok i dva školit, od pracovníků v jaderné elektrárně se vyžaduje značné penzum předpokladů, proto dostat se k nám není jednoduché. Pokud se to ovšem někomu podaří, tak tady zpravidla stráví celý svůj profesní život.

Jaká zkreslení se podle vás v souvislosti s energetikou nejčastěji objevují v médiích?

Z mého pohledu nás nejvíc trápí to, že předpokládáme vyvinutí takových technických řešení, která umožní zásobovat velkou energetiku čili průmysl, dopravu, aglomerace novými technologiemi, což jsou fotovoltaiky, větrné elektrárny a podobně. A přitom na to zatím technicky nejsme připraveni.

Před námi stojí obrovský otazník: v podstatě totiž nevíme, čím nahradíme zmiňované hromadně rozvíjející se zdroje, když nebude svítit slunce, foukat vítr… Jedná se o veliký problém, o kterém se nemluví, nebo minimálně, hlavně se nijak neřeší, jaksi automaticky se spoléhá na to, že stávající zdroje to budou nějakým způsobem kompenzovat, ale ono to tak nejde donekonečna.