Hi-tech výrobky z Brna zamíří k Marsu nebo Jupiteru

Vydáno 9.5.2017 letectví

Společnost Frentech Aerospace s.r.o. pracuje aktuálně na 15 technicky náročných projektech převážně pro letecký průmysl.

„V životě jsem si nemyslel, že se budu podílet na dodávkách pro Airbus, že budeme dělat věci pro vesmírné technologie, že naše díly poletí do kosmu, na Mars či k Jupiteru,“ řekl v interview pro Svět průmyslu Pavel Sobotka, jednatel a ředitel Frentech Aerospace s.r.o. Uvedená společnost, zapsaná do obchodního rejstříku v roce 1994 a sídlící v městské části Brna v Maloměřicích, se zabývá výrobou a dodávkami obráběných dílů ze slitin hliníku, titanu, nerez ocelí, nástrojových ocelí a plastů převážně pro letecký průmysl, dále mechanizmů a subsystémů, včetně jejich testování, pro vesmírný průmysl, zajišťuje technické a technologické poradenství. Jedná se o ryze českou firmu, jež zaměstnává cca 100 lidí.

V minulém rozhovoru jste hovořil o projektu J-Boom od Evropské kosmické agentury (ESA). V jaké fázi se nachází?

Skončila jeho první fáze a nyní se začíná realizovat druhá, přičemž ESA změnila zadání: místo dvousegmentového systému budeme vyvíjet a vyrábět třísegmentový, takže právě usilovně hledáme s členy konsorcia (LKE, 5M, VZLU) vhodné technické řešení, abychom mohli předložit modifikovanou nabídku. Projekt se týká mise JUICE, jde o vědecký satelit, který bude vyslán k Jupiteru. Naše konsorcium českých firem vyvíjí, vyrábí a testuje tzv. boom, což je vlastně rameno, které má nést přístroje pro měření magnetického pole. I když jsme nebyli vybráni pro dodávku letového modelu, navrhli jsme podstatnou inovaci, především proto jsme uspěli a náš projekt je nadále podporován ESA jako potenciálně využitelný pro jiné mise. Nepochybuji, že zvládneme i nové požadavky. Vedle počtu segmentů se změní i délka systému po rozvinutí, původně šlo o 7,5 metru, nově již půjde o 10,5 metru. Pro rozvinutí všech tří segmentů 3 × 3,5 m použijeme materiál s tvarovou pamětí, který nahradí krokové motory nebo pružinové systémy. Rozvinutí všech ramen tak můžeme jednoduše řídit.

Na kolika projektech pracujete?

Momentálně pracujeme zhruba na 15 projektech. Upozorňuji, že málokdy trvá projekt pouze jeden rok, vzhledem k rozsáhlosti a posunu termínů téměř všechny překračují delší časové období. Pokračujeme například ve velkých projektech jako Iridium NEXT, kde zajišťujeme dodávku mechanizmů, které zajišťují rozvinutí solárních panelů, Cryostat Structure pro satelitní systém MTG; s německou firmou Space Tech spolupracujeme na modulu RIME Antenna pro JUICE, což je šestnáctimetrový dipól. Zodpovídáme za mechanizmus, jenž drží anténu pohromadě před jejím rozvinutím.
Projekty jsou po technické stránce velice náročné.

Vyzvedl byste nějaké další atraktivní projekty?

Ještě z loňského roku bych upozornil na projekt ExoMars 2016: na oběžnou dráhu Marsu byla dopravena atmosférická sonda, ta k povrchu vypustila stacionární přistávací modul, který ale po sestupu havaroval.

Spolupracovali jsme s italskou firmou Aero Sekur, jež dělá padákové systémy, a dodávali HEPA filtry. Následovat bude druhá mise, ExoMars 2020, ve které jsme rovněž zapojeni. Spolupracujeme s firmou Thales Alenia Space France a dodáme tzv. kanystr, zařízení o rozměrech metr na metr, v němž je uložen přistávací systém padáku.

K zajímavým projektům patří projekt One Web, jenž zajistí internetové pokrytí dostupné kdekoliv na zeměkouli, a to díky vytvoření konstelace 900 družic na nízké oběžné dráze, ve druhé fázi se uvažuje dokonce o 2 700 satelitech. Jeden kontrakt jsme získali z Francie na díly, jež dokážou určovat polohu satelitu podle hvězd, druhý z USA pro firmu Honeywell z Phoenixu, pro tuto firmu vyrábíme díly pro systém stabilizace satelitu. Pro upřesnění: zakázku vyhrál Airbus Defence & Space. Protože za pět až šest let přestanou satelity fungovat a budou se muset obnovovat, jde o obrovskou zakázku s nesmírným potenciálem. Není proto divu, že je o ni ve světě značný zájem. Zatím vyrábíme prototypy.

Platí stále číslo pro export ve výši 98 procent?

Uváděné číslo bych jen drobně poupravil, a to na 97 až 98 procent. Mezi nejdůležitější země, kam vyvážíme, se řadí: Německo, Francie, Rakousko, Itálie, Anglie, Holandsko, Rumunsko, USA, občas Dánsko a Turecko, počítáme se Španělskem. Upozorním na Slovensko, tam putují výrobky pro letecké opravny, jako raritu připomenu díly pro slovenskou firmu AeroMobil, která vyvíjí stejnojmenný létající automobil, něco podobného, co měl ve filmu Fantomas. O rozšíření spolupráce budeme jednat v nejbližších dnech.

Kdo jsou vaši zákazníci? V minulém rozhovoru jste připomínal Airbus, Boeing, Embraer…

Se zmiňovanými společnostmi spolupracujeme nadále. Vždyť jenom Airbus tvoří 40 procent obratu, dodáváme mu díly prakticky pro všechny typy jeho letadel. Dnes se jeho dceřiná společnost jmenuje Premium Aerotec, při organizačních změnách byl totiž z Airbusu vyčleněn jako dceřiná firma. Pokud jde o výrobky pro Boeing nebo Embraer, ty předáváme do německé firmy Nord-Micro, patřící pod United Technology. Na dílech pro Embraer spolupracujeme dále se společností Aero Vodochody, díly jsou určeny pro letoun KC-390. Dalším zákazníkem je Thales Alenia Space z Cannes ve Francii, spolupráce se týká vesmírného průmyslu, dodáváme mechanizmy a subsystémy pro satelity, případně mise, týkající se projektů Iridium NEXT, ExoMars nebo MTG. Připomenu ještě další zákazníky: firmu Safran z Francie, Eaton z Německa a Anglie, Emerson z Německa – pro zajímavost, tam míří moduly pro analyzátory plynů.

Co můžete prozradit o výsledcích hospodaření za rok 2016?

Výsledky již sice máme, nicméně nejsou auditované. Mohu pouze uvést, že vloni došlo oproti předchozímu roku k malému nárůstu obratu – na 250 milionů korun. Zisk bude možná o trochu nižší, protože ve srovnání s rokem 2015 jsme dost investovali, projekty jsou nákladné.

Jak vypadá struktura tržeb?

Struktura tržeb podle výsledků z loňska je následující: 80 procent nám přináší aerospace, tzn. letecký a vesmírný průmysl. Podíl vesmírného průmyslu na obratu loňského roku byl 24 procent.

S čím počítáte v letošním roce?

Letos vnímáme dva kritické body: První se týká zejména vesmírných projektů, u nichž nikdy nevíme, jestli budou profinancovány v daném roce, nebo se přesunou do dalšího. Stávající stav svědčí o stabilitě zakázek. Druhá nesnáz souvisí s postojem ČNB vůči euru. Osobně jsem byl vždy kritikem oslabování koruny, protože to bylo nebezpečné. Jakmile zákazníci zjistí, že je koruna slabší, nutí vás do nižších cen v eurech. Například u ESA, když se dělají finanční plány, musíte udávat právě platný kurz, s jiným nemůžete počítat, ovšem projekty se mnohdy protáhnou do dalších let, potom je však už kurz jiný a to vás může poškodit. A my jsme téměř stoprocentní exportéři, veškeré tržby vedeme v eurech.

Do čeho jste investovali a jaké jsou vaše záměry?

Investice ovlivňují aktivity, které právě zajišťujeme, tedy projekty, v souvislosti s nimi pravidelně modernizujeme výrobu, obnovujeme technologie anebo je rozšiřujeme, ať již jde o obráběcí stroje a podobně. Z posledních akcí připomenu nákup měřicí techniky, museli jsme koupit velmi přesný měřicí 3D stroj schopný měřit pod mikronové hodnoty. U vesmírných projektů se totiž pohybujeme v úzkých tolerancích. Vloni jsme pořizovali zařízení na měření kontaminace jak partikulární, tak molekulární. Rovněž letos plánujeme podobnou investici, půjde o krystalické váhy určené pro kontrolu provedení odplynění ve vakuu, jež se provádí při zvýšené teplotě. Nad jednou rozsáhlou investicí leží otazník: máme-li totiž realizovat požadavky od AVIA pro novou raketu Vega C, potom Vega E, nebyli bychom schopni ji zajistit ve stávající budově – protože vedle sebe nedisponujeme žádným volným pozemkem, byli bychom nuceni hledat někde jinde a možná začít stavět na zelené louce. Takové rozhodnutí zatím na stole neleží, dosud pouze diskutujeme, každý projekt s sebou nese určitá rizika, a nejsme ještě tak daleko, abychom přistoupili k rozhodujícímu kroku.

Podnikáte už v podstatě desítky let. Jak hodnotíte současné byznysové prostředí?

Ve srovnání s dřívější dobou, před 10 až 15 lety, je v dnešní době boj tvrdší, více rizikovější. Změny probíhají takřka okamžitě, je potřeba na ně umět reagovat a to je časově náročné. Rychle dostáváte spoustu informací, které nedokážete plně použít ani zpracovat, z toho se mohou rodit problémy. Mám na to jediný lék, a přiznám se, že není z mé hlavy, nýbrž pochází od profesora Milana Zeleného, který uvádí, že fenoménem dnešní doby je nejen rychlost, ale i umění se přizpůsobit. Zajímavý je i dovětek: dinosauři, ti se nepřizpůsobili, takže nám zbývá jen to druhé.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

Vydáno 20.1.2020

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro Svět průmyslu Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Rozpovídal se také o cílech organizace, jejích dosavadních úspěších, ale také o osvětě veřejnosti, jaderných elektrárnách a stavu tuzemské energetiky.

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

Vydáno 6.1.2020

„Nejsem plnohodnotný kamioňák ani technický typ,“ říká o sobě Martina Šmídlová, která se téměř dvě dekády významně podílí na chodu společnosti Šmídl působící v kamionové přepravě. Největší problém oboru vidí především v nedostatku řidičů, budoucnost autonomních náklaďáků na silnicích je však podle ní stále vzdálená.

Zobrazit Více