Průmysl 4.0 je jako lochnesská nestvůra. Neexistuje

Vydáno 16.5.2017

Ten večerníček jsem měl celkem rád. Jmenoval se, tuším, Rodina Nessova. Vycházel z báje o nestvůře, která prý žije ve skotském jezeře Loch Ness. Nikdo její výskyt však nikdy věrohodně nedokumentoval. V okolí jezera si však jistě mnou ruce dodnes. Celá báje – podpořena i oním animovaným večerníčkem – láká do kraje houfy turistů, kteří by jinak o jezero ani nezavadili. I dospělí mají své večerníčky. Momentálně je hitem „Průmysl 4.0.“ Číselné označení odkazuje na údajnou čtvrtou průmyslovou revoluci. Jenže s tou je to jako s „Nessie“. Nikdo ji ještě věrohodně nedokumentoval.

Ekonom Robert Gordon dokonce praví, že pokrok zpomaluje. Místo revoluce tak prý čelíme jejímu pravému opaku. Zastavující se pokrok dokumentuje zpomalováním růstu životní úrovně. Její zdvojnásobení po roce 1300 si v hospodářsky nejvyspělejších oblastech světa vyžádalo celých pět set let. K dalšímu zdvojnásobení pak už ale stačilo pouze sto let, od roku 1800 do roku 1900. Růst životní úrovně vrcholil ve 30. až 50. letech dvacátého století, kdy se zdvojnásobila za pouhých 28 let, konkrétně mezi lety 1929 a 1957. Další zdvojnásobení si ale už vyžádalo nepatrně delší dobu – 31 let. Gordon prognózuje, že v současnosti už to trvá opět téměř sto let, než se zdvojnásobení dostaví. Dvakrát vyšší životní úroveň než v roce 2007 bude podle něj běžná až v roce 2100. Vynálezy spjaté s druhou průmyslovou revolucí totiž podle něj byly z hlediska růstu produktivity – a tedy pokroku – bezkonkurenční. Jedná se – namátkou – o telefon, fonograf (pozdější gramofon), film, automobil, letadlo, dálnici, podzemní dráhu, supermarket a nakonec i televizor či klimatizaci.

Po roce 1970 růst produktivity citelně zpomalil. S krátkodechým vzepětím na přelomu tisíciletí, kdy v běžné praxi nalezly uplatnění plody třetí průmyslové revoluce, tedy informační technologie či internet. Technooptimisté míní, že nynější poměrně pomalý růst produktivity je jen tichem před bouří. Svět se prý teprve učí využívat technologie třetí průmyslové revoluce. Až se to naučí, pokrok bude opět bouřlivý.

V každém případě – ať už má pravdu Gordon, či technooptimisté – je poněkud úsměvné hovořit už nyní o čtvrté průmyslové revoluci. Právě té se přitom iniciativně chápe (nejen) česká vláda v rámci zmíněné koncepce Průmysl 4.0.

Čísla v podstatě ještě nepotvrzují ani opravdovou revolučnost třetí revoluce a politici už mluví o čtvrté. Proč? Zní to hezky. Zní to vizionářsky. Ale hlavně: mohou líbivě demonstrovat svůj zájem o voliče. Nejprve jej znejistí a vytasí empiricky nepodloženou tezi, že robotizace, jež se má s údajnou čtvrtou revolucí dostavit, vezme miliony pracovních míst, aby jej vzápětí ujistili, že něco takového nedopustí. To raději dodatečně přerozdělí miliardy.

V rámci tohoto svého „bububu“, ne nepodobného strašení dětí vyprávěním o lochnesské příšeře, politici vytvořili nového nepřítele lidstva. Robota. Osudovou hrozbu v něm kromě nich naráz – jako na zavolanou – spatřují levicoví intelektuálové, odbory i multimiliardáři (hlavně ovšem ti už dávno od reality odtržení jako Bill Gates či Jack Ma).

Jejich brnkání na strunu strachu média pořádně přidávají na hlasitosti, kdežto fakta dřepí v tichém koutě. Co na tom, že nejvíce robotizované ekonomiky světa – Korea, Singapur, Japonsko a Německo – jsou zároveň těmi s vůbec nejnižší mírou nezaměstnanosti? Ne, ne, roboti berou práci – a pokud ne teď, brzy budou, straší nás přesto kde kdo. Co na tom, že robotizace – nejde vůbec o nový fenomén – v EU v letech 1999 až 2010 sice zničila takřka deset milionů pracovních míst, ale také jich více než 21 milionů vytvořila. Jak? Roboti zlevňují výrobu, levnější výroba znamená nižší ceny a nižší ceny značí úsporu. Tyto uspořené peníze pak utrácíme – my, lidé – v jiné části ekonomiky, třeba v sektoru služeb, kde působí další lidé z masa a kostí. Robotizace umožňuje úsporu, jež dává práci. Prosté.

Strach z robotů je opodstatněný jen tehdy, jsme-li přesvědčeni, že lidské tužby jsou konečné. Že existuje nirvána, jejich absolutní naplnění, a co víc, že už jsme této nirváně blizoučko. V takovém případě opravdu „hrozí,“ že to bude právě už vynález robota, který kritickou část lidstva do nirvány přivede. Ale pozor. Máme-li lidské tužby za nekonečné nebo míníme-li jen, že jsme nirváně ještě vzdáleni, robot v důsledku jen vytváří tužby nové. A snaha o jejich naplnění zase vytváří nová pracovní místa.

Nenechme si vemluvit strach z robotů. Ti, co se o to snaží, tak činí buď v rámci osobního PR (miliardáři), v rámci usilování o další peníze z cizí kapsy (politici, odbory), nebo v rámci snahy vykreslit Západ jako fundamentálně zkažený (intelektuálové). Neboť pokud by měla být nirvána pro lidstvo jako celek zlem, je zlem i cesta k ní, všechen kapitalismus, všechny průmyslové revoluce, všechen trh. Tedy vše, co typický intelektuál nenávidí.

Pohádky pro dospělé jsou zkrátka nebezpečnější než pohádky pro děti. Zůstaňme raději u Nessie. Nepodléhejme marketingovému klamu jménem Průmysl 4.0. Jde zatím jen o módní fetiš bez opory v datech, na nějž se beztak brzy zapomene.

 

Lukáš Kovanda,
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

Vydáno 25.9.2018

„Bezpečnost v leteckém průmyslu je a vždy bude tématem číslo jedna a dovolím si říct, že společnost Honeywell historicky hrála velkou roli v budování a posouvání bezpečnosti v leteckém průmyslu,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu David Kozák, ředitel společnosti Honeywell v České republice.

PRVNÍ MOTOR S ČESKÝM RODNÝM LISTEM

PRVNÍ MOTOR S ČESKÝM RODNÝM LISTEM

Vydáno 18.9.2018

„Český letecký průmysl má ohromný potenciál a jsem nesmírně rád, že mohu být jeho součástí a aktivně přispívat k jeho rozvoji,“ říká Milan Šlapák, prezident společnosti General Electric pro Českou a Slovenskou republiku a programový ředitel společnosti GE Aviation Czech.

PRVNÍ LETOUN NOVÉ GENERACE UŽ BUDE BRZY BRÁZDIT NEBE

PRVNÍ LETOUN NOVÉ GENERACE UŽ BUDE BRZY BRÁZDIT NEBE

Vydáno 14.9.2018

„L-39NG je pro Aero Vodochody novým začátkem, který nás posouvá zpět mezi světovou třídu producentů vlastních proudových letadel,“ řekl Světu průmyslu Giuseppe Giordo, prezident a výkonný ředitel společnosti AERO Vodochody AEROSPACE a.s.

Antonín Růžička, WIKOV INDUSTRY

Antonín Růžička, WIKOV INDUSTRY

Vydáno 16.8.2018

„Loňský rok byl velmi dobrý a mohly za to hlavně rostoucí ceny surovin, které umožnily investiční činnost v těžebním a zpracovatelském průmyslu. Také se dařilo v energetice klasické i obnovitelné a v kolejových vozidlech,“ říká Antonín Růžička, generální ředitel WIKOV INDUSTRY.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

ROBOTIZACE NEDOSTATEK LIDÍ NEVYŘEŠÍ

ROBOTIZACE NEDOSTATEK LIDÍ NEVYŘEŠÍ

Vydáno 12.9.2018

„Do každého pracovníka byly svým způsobem investovány nemalé prostředky a je přirozenou snahou si takové pracovníky, pokud se osvědčili a nezklamali, udržet,“ říká Jiří Vítek, vedoucí obchodního úseku společnosti T M T Chrudim, která již sedmadvacet let dodává do mnoha zemí světa dopravní zařízení včetně rozsáhlých linek a systémů pro nejrůznější průmyslová odvětví.

PROSAZOVAT PRVKY AUTOMATIZACE NENÍ JEDNODUCHÉ

PROSAZOVAT PRVKY AUTOMATIZACE NENÍ JEDNODUCHÉ

Vydáno 7.9.2018

„Dodnes není jednoduché prosazovat některé prvky automatizace, zejména když mají nahradit rutinní zaběhnuté činnosti. Možná je to také trochu české specifikum, přece jen jsme konzervativnější než některé jiné země,“ říká Vladislava Česáková, výkonná ředitelka a členka představenstva společnosti ZAT a.s.

MATERIÁL BUDOUCNOSTI JE POUŽITÉ DŘEVO

MATERIÁL BUDOUCNOSTI JE POUŽITÉ DŘEVO

Vydáno 4.9.2018

Hrají všemi barvami, mají dřevěné i kamenné dekory a vyrábí je společnost Kronospan, evropský lídr v produkci dřevotřískových desek. „Materiál budoucnosti pro náš obor je použité dřevo. Jeho zpracováním pomáháme životnímu prostředí,“ říká Sylva Krechlerová, jednatelka společnosti KRONOSPAN CR, spol. s r.o.

MIKROSKOPY Z BRNA POUŽÍVAJÍ NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN

MIKROSKOPY Z BRNA POUŽÍVAJÍ NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN

Vydáno 30.8.2018

„Naše mikroskopy se podílejí na výzkumu všech nejdiskutovanějších záležitostí týkajících se zdraví lidí. V průmyslu je zase pěkným příkladem chytrý telefon. Když si představíte jeho vývoj, tak téměř na každém kroku se podílela naše technologie,“ říká Hynek Peřina, generální ředitel společnosti Thermo Fisher Scientific.

TOP 100 PRŮMYSLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ČR – Česká republika zažívá zlaté období

TOP 100 PRŮMYSLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ ČR – Česká republika zažívá zlaté období

Vydáno 7.8.2018

Česká republika zažívá, co se týče ekonomiky, zlaté období. V mezinárodním srovnání je tuzemsko na špičce mezi evropskými zeměmi. Výrazně lépe je na tom podle posledních údajů pouze Irsko. Růst zažívá nejen automobilový průmysl, ale i strojírenství, farmacie či výroba oděvů. To dokazuje i pestré zastoupení společností v žebříčku Czech Top 100.

NEJSME JEN VÝROBCI, PRODUKT CELÝ VYMYSLÍME A DODÁME

NEJSME JEN VÝROBCI, PRODUKT CELÝ VYMYSLÍME A DODÁME

Vydáno 6.8.2018

Pro společnost EGE, spol. s r.o., to bylo strategické rozhodnutí. Vedení nechtělo zůstat pouze v pozici výrobní firmy. Proto rozšířila své podnikatelské aktivity o projekční a montážní činnosti. „I díky tomuto kroku dodáváme zhášecí tlumivky, zapouzdřené vodiče a ocelové konstrukce do celého světa,“ říká Roman Rybecký, výkonný ředitel společnosti EGE, spol. s r.o.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem