Průmysl 4.0 je jako lochnesská nestvůra. Neexistuje

Vydáno 16.5.2017

Ten večerníček jsem měl celkem rád. Jmenoval se, tuším, Rodina Nessova. Vycházel z báje o nestvůře, která prý žije ve skotském jezeře Loch Ness. Nikdo její výskyt však nikdy věrohodně nedokumentoval. V okolí jezera si však jistě mnou ruce dodnes. Celá báje – podpořena i oním animovaným večerníčkem – láká do kraje houfy turistů, kteří by jinak o jezero ani nezavadili. I dospělí mají své večerníčky. Momentálně je hitem „Průmysl 4.0.“ Číselné označení odkazuje na údajnou čtvrtou průmyslovou revoluci. Jenže s tou je to jako s „Nessie“. Nikdo ji ještě věrohodně nedokumentoval.

Ekonom Robert Gordon dokonce praví, že pokrok zpomaluje. Místo revoluce tak prý čelíme jejímu pravému opaku. Zastavující se pokrok dokumentuje zpomalováním růstu životní úrovně. Její zdvojnásobení po roce 1300 si v hospodářsky nejvyspělejších oblastech světa vyžádalo celých pět set let. K dalšímu zdvojnásobení pak už ale stačilo pouze sto let, od roku 1800 do roku 1900. Růst životní úrovně vrcholil ve 30. až 50. letech dvacátého století, kdy se zdvojnásobila za pouhých 28 let, konkrétně mezi lety 1929 a 1957. Další zdvojnásobení si ale už vyžádalo nepatrně delší dobu – 31 let. Gordon prognózuje, že v současnosti už to trvá opět téměř sto let, než se zdvojnásobení dostaví. Dvakrát vyšší životní úroveň než v roce 2007 bude podle něj běžná až v roce 2100. Vynálezy spjaté s druhou průmyslovou revolucí totiž podle něj byly z hlediska růstu produktivity – a tedy pokroku – bezkonkurenční. Jedná se – namátkou – o telefon, fonograf (pozdější gramofon), film, automobil, letadlo, dálnici, podzemní dráhu, supermarket a nakonec i televizor či klimatizaci.

Po roce 1970 růst produktivity citelně zpomalil. S krátkodechým vzepětím na přelomu tisíciletí, kdy v běžné praxi nalezly uplatnění plody třetí průmyslové revoluce, tedy informační technologie či internet. Technooptimisté míní, že nynější poměrně pomalý růst produktivity je jen tichem před bouří. Svět se prý teprve učí využívat technologie třetí průmyslové revoluce. Až se to naučí, pokrok bude opět bouřlivý.

V každém případě – ať už má pravdu Gordon, či technooptimisté – je poněkud úsměvné hovořit už nyní o čtvrté průmyslové revoluci. Právě té se přitom iniciativně chápe (nejen) česká vláda v rámci zmíněné koncepce Průmysl 4.0.

Čísla v podstatě ještě nepotvrzují ani opravdovou revolučnost třetí revoluce a politici už mluví o čtvrté. Proč? Zní to hezky. Zní to vizionářsky. Ale hlavně: mohou líbivě demonstrovat svůj zájem o voliče. Nejprve jej znejistí a vytasí empiricky nepodloženou tezi, že robotizace, jež se má s údajnou čtvrtou revolucí dostavit, vezme miliony pracovních míst, aby jej vzápětí ujistili, že něco takového nedopustí. To raději dodatečně přerozdělí miliardy.

V rámci tohoto svého „bububu“, ne nepodobného strašení dětí vyprávěním o lochnesské příšeře, politici vytvořili nového nepřítele lidstva. Robota. Osudovou hrozbu v něm kromě nich naráz – jako na zavolanou – spatřují levicoví intelektuálové, odbory i multimiliardáři (hlavně ovšem ti už dávno od reality odtržení jako Bill Gates či Jack Ma).

Jejich brnkání na strunu strachu média pořádně přidávají na hlasitosti, kdežto fakta dřepí v tichém koutě. Co na tom, že nejvíce robotizované ekonomiky světa – Korea, Singapur, Japonsko a Německo – jsou zároveň těmi s vůbec nejnižší mírou nezaměstnanosti? Ne, ne, roboti berou práci – a pokud ne teď, brzy budou, straší nás přesto kde kdo. Co na tom, že robotizace – nejde vůbec o nový fenomén – v EU v letech 1999 až 2010 sice zničila takřka deset milionů pracovních míst, ale také jich více než 21 milionů vytvořila. Jak? Roboti zlevňují výrobu, levnější výroba znamená nižší ceny a nižší ceny značí úsporu. Tyto uspořené peníze pak utrácíme – my, lidé – v jiné části ekonomiky, třeba v sektoru služeb, kde působí další lidé z masa a kostí. Robotizace umožňuje úsporu, jež dává práci. Prosté.

Strach z robotů je opodstatněný jen tehdy, jsme-li přesvědčeni, že lidské tužby jsou konečné. Že existuje nirvána, jejich absolutní naplnění, a co víc, že už jsme této nirváně blizoučko. V takovém případě opravdu „hrozí,“ že to bude právě už vynález robota, který kritickou část lidstva do nirvány přivede. Ale pozor. Máme-li lidské tužby za nekonečné nebo míníme-li jen, že jsme nirváně ještě vzdáleni, robot v důsledku jen vytváří tužby nové. A snaha o jejich naplnění zase vytváří nová pracovní místa.

Nenechme si vemluvit strach z robotů. Ti, co se o to snaží, tak činí buď v rámci osobního PR (miliardáři), v rámci usilování o další peníze z cizí kapsy (politici, odbory), nebo v rámci snahy vykreslit Západ jako fundamentálně zkažený (intelektuálové). Neboť pokud by měla být nirvána pro lidstvo jako celek zlem, je zlem i cesta k ní, všechen kapitalismus, všechny průmyslové revoluce, všechen trh. Tedy vše, co typický intelektuál nenávidí.

Pohádky pro dospělé jsou zkrátka nebezpečnější než pohádky pro děti. Zůstaňme raději u Nessie. Nepodléhejme marketingovému klamu jménem Průmysl 4.0. Jde zatím jen o módní fetiš bez opory v datech, na nějž se beztak brzy zapomene.

 

Lukáš Kovanda,
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

Vydáno 29.3.2019

„Nemusíte už čekat na to, co vám ukáže reálný model či prototyp. Funkci výrobku, linky nebo výrobního procesu si vyzkoušíte na počítači na digitálním dvojčeti a v reálu už vás nic nepřekvapí,“ říká Milan Šlachta, generální ředitel společnosti Bosch v České a Slovenské republice.

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

Vydáno 25.3.2019

Nastává éra digitálních dvojčat. „Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ uvedla generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

Vydáno 15.3.2019

Otevírá bránu do ideální budoucnosti, upozorní na možná rizika a dokáže připravit vše na míru dle našeho zadání a našich potřeb. To je digitální dvojče. „Moderní softwarové nástroje dokážou vytvořit komplexní obraz výrobku, umí dokonce vygenerovat i jeho optimální tvar. Umístí materiál pouze tam, kde je skutečně potřeba, a vznikne tak organický design podobný tomu, co vytvořila příroda,“ říká generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek.

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

Vydáno 18.2.2019

Tempo, kterým se pohybuje automobilový průmysl, je zběsilé. Mohou za to nejen nové technologie, ale i snahy o snižování emisní zátěže a přechod k alternativním pohonům. „Měli bychom zpomalit. Rychlému tempu se začínají bránit i některé automobilky, tvrdí, že ho nemusí přežít, protože investice do změn jsou ukrutné,“ říká Miroslav Dvořák, generální ředitel společnosti MOTOR JIKOV Group a.s. a viceprezident AutoSAP.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

Vydáno 17.4.2019

Česká mincovna, 17. dubna 2019 – Již 22. ročník soutěže Exportní cena DHL pod záštitou agentury CzechTrade, která vyzdvihuje úspěšné české vývozce, startuje. Nově vyhlásí vítěze v kategorii Exportér E-commerce. Tradičně si pak vítězové převezmou ceny v kategoriích Malá společnost, Středně velká společnost, Exportér teritoria a ceny CzechTrade – Nejúspěšnější klient a Exportní příběh roku.

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

Vydáno 1.4.2019 Komerční sdělení

Jak vypadá ztělesnění nejmodernějších technologií? Zeptejte se v Acrios Systems. Mladá společnost soustředí pozornost na vývoj hardwarových i softwarových produktů, ale především ví, jak správně na čím dál oblíbenější internet věcí (IoT). „Náš IoT převodník je možné využít všude, kde je žádoucí automatizovat odečty různých veličin formou bezdrátového přenosu,“ prozradil jednatel firmy Radim Malinowski.

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

Vydáno 25.3.2019 Komerční sdělení

„Někdo fotovoltaiku pořizuje jako investici s dobrou návratností, pro někoho je klíčové získat vlastní zdroj a nezávislost. A někdo v tom vidí pojistku na důchod,“ říká jednatel a zakladatel firmy Jaroslav Šuvarský.

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

Vydáno 18.3.2019 Komerční sdělení

Společnost ZLÍN ROBOTICS se od svého začátku zaměřuje na pokročilou průmyslovou robotizaci za použití těch nejmodernějších dostupných technologií. Od uvedení jejich prvního robotického pracoviště, s využitím 4-osého SCARA robota značky EPSON, do provozu uplynulo více než 8 let. Ještě dnes tento robot spolehlivě pracuje v 3 směnném provozu a precizně montuje v pěti sekundách výrobek složený ze tří dílů.

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

Vydáno 14.3.2019

Plzeňská společnost Doosan Škoda Power patří k významným výrobcům parních turbín ve světě. První její parní turbína nese letopočet 1904. Od počátku se jí podařilo udržet rychlé tempo celosvětového rozvoje v oblasti energetiky a na této pozici setrvává i díky investicím do digitalizace a automatizace. „Naše produkty můžeme sledovat on-line po celém světě,“ říká Jan Růžička, ředitel pro firemní strategii.

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

Vydáno 12.3.2019

Česká republika míří mezi technologické lídry. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) nedávno schválila jeden z nejodvážnějších projektů poslední generace. „Inovační strategie 'Czech Republic: The Country For The Future' vytyčuje nové vládní priority, které by nás měly do roku 2030 posunout mezi inovační lídry Evropy,“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků a místopředseda Rady vlády pro vývoj, výzkum a inovace.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem