Autobusy jako stavebnice. V Holýšově jich ročně vyrobí 5 700

Vydáno 16.6.2017

Rozložení autobusové karoserie na hlavní komponenty výrazně usnadňuje a zefektivňuje logistiku.

 

„V horizontu dvou let zdvojnásobíme výrobní plochy ze stávajících 30 tisíc metrů čtverečních na 60 tisíc metrů čtverečních,“ uvedl v interview pro Svět průmyslu Tomáš Gattringer, výrobní ředitel závodu společnosti EvoBus Česká republika s.r.o. v Holýšově. Vyrábí se zde prvky samonosné konstrukce autobusů značky Mercedes a Setra. Na trhu v ČR působí firma od roku 1998, sídlo má v Praze, kde je také servisní centrum, které se zabývá dovozem, distribucí a prodejem autobusů Mercedes a Setra, dále nabízí spektrum služeb servisního střediska, originální náhradní díly, opravy atd. Zaměstnává cca 750 lidí. Majoritním vlastníkem je německý EvoBus GmbH ze Stuttgartu, prostřednictvím něj je společnost začleněna do koncernové struktury Daimler Buses.

 

„Za rok 2016 jsme vyrobili 5 700 stavebnic, ze kterých se v Mannheimu postaví autobusy.“

Tomáš Gattringer

 

Mohl byste přiblížit „výrobní program“ závodu v Holýšově?

Jde-li o závod v Holýšově, připomenu na vysvětlenou, že autobus se skládá z jakési samonosné konstrukce, z jeklů svařených dohromady, na které potom přijdou plechy, sedačky, okna atd. Nevyrobíme zde celou karosérii jako celek, ale vlastně šest hlavních komponent, jež od nás odjíždí složené na kamionech do Německa, lépe tím vytížíme náklaďáky i návěsy. Pokaždé to přirovnávám k firmě IKEA, která rovněž „netahá“ z Polska celé skříně, ale jsou rozebrané na prkýnka. Podobně to v principu funguje mezi námi a závodem v Mannheimu. Pro úplnost: vyrábíme díly pro 30 modelů autobusů řady Mercedes a Setra. Za rok 2016 jsme vyrobili 5 700 stavebnic, z kterých se v Mannheimu postaví autobusy. Upozornil bych ještě na jednu zajímavost: vyrábíme rovněž skelety pro hybridní autobusy, čímž se nám daří podobná vozidla, třeba na vodíkový pohon, rychleji integrovat do sériové výroby.

Máte interního odběratele svých produktů. Není vaše pozice na trhu kvůli tomu jednodušší?

Opravdu se nedá říct, že k nám přijde nějaký řidič či zástupce firmy a koupí si u nás autobus. Nicméně – i když spolupracujeme s interním zákazníkem, jsme přece jen součástí koncernu Daimler Buses, proto lze říct, že závod v Holýšově vyrábí autobusy pro celý evropský trh. Přesněji řečeno: velká fabrika není na jednom místě, ale dvou, potažmo třech, do nichž na jedné straně „teče“ materiál, na straně druhé „vypadávají“ hotové autobusy pro interního zákazníka. Konkurenci na evropském trhu autobusů neřešíme, přesto mohu připomenout, že v Evropě držíme cca třicetiprocentní podíl. V ČR nemáme tak silné postavení, především pokud jde o městské autobusy.

Dotýká se vás tedy vůbec slovo konkurence?

Konkurenční prostředí je téma, které nás přímo neovlivňuje, zvlášť co se týče produktů, respektive dodavatelsko-odběratelských vztahů. Tím se zabývá náš koncern, případně Servisní centrum Praha. Konkurenci pociťuje například v oblasti trhu pracovních sil.

Závod v Holýšově se nejspíš výzkumu a vývoji nevěnuje, že?

Výzkum a vývoj je v koncernu alfou a omegou, ale jak naznačujete – tady se jim nevěnujeme. Přijde-li však koncernové vývojové centrum s nějakou novinkou, kterou chtějí dát do výroby, tak se spustí tzv. prototypová fáze a v rámci ní jsme o novince plně informováni i zaintegrováni, dostanou se k nám výkresy a jsme to my, kdo se třeba vyjadřuje k vyrobitelnosti, k výrobním postupům atd. Podobně jsme zapojeni i v projektech týkajících se novinek, jako jsou elektromobility, konektivity, autonomní řízení, diesel hybridy apod. Každoročně se postaví patnáct až dvacet prototypů. Podílíme se ale i na řešení dalších bližších věcí, kupříkladu lepšího a bezpečnějšího upevnění sedaček do autobusů, včetně zajištění odpovídající homologace. Tým podílející se na prototypové výrobě tvoří deset odborníků.

Jakou pozornost věnujete investicím?

Společnost schvaluje každý rok investice do obnovy strojového parku, jejich výše se pohybuje v řádech desítek milionů korun. To platí i pro závod v Holýšově. Disponujeme vypracovanými studiemi obsahujícími jak klasická ekonomická kritéria, především návratnost vynaložených prostředků, tak i technologické parametry, aby nedošlo k přestárnutí strojového parku. Samostatná kapitola patří rozvoji našeho závodu, výrobní plochy totiž budeme zdvojnásobovat, ze stávajících 30 tisíc metrů čtverečních na 60 tisíc metrů čtverečních. S tím jsou spojené investice ve výši několika desítek milionů, ovšem již v eurech.

Kam investice na obnovu strojového parku konkrétně směřují?

Investujeme do celého spektra výrobních technologií. Mohu připomenout konkrétní příklady z poslední doby: koupili jsme nové frézovací centrum, nový pálicí laserový stroj nebo tzv. 3D laser, což je poměrně novinka, v koncernu Daimler Buses jsme jediní, kdo jej vlastní. Díky němu dokážeme v prostoru ohnutý materiál podle programu „vyfotit“ a následně přesně oříznout. Dříve daná operace zabrala i tři kroky, zpracovávaný předmět se pohyboval mezi vrtačkou a frézkou. Stroj jednoznačně přispěje ke zvýšení produktivity.

Předpokládám, že stranou nezůstává ani životní prostředí.

Máme tady fosfátovací linku, probíhají zde chemické procesy – v lázních se materiál zbavuje nečistot a zbytků mastných prvků. Pochopitelně u daných postupů se podstatným stává životní prostředí a vzhledem k nedávné investici do tzv. ultrafiltrace zajišťujeme stabilní výstupy s ohledem na ekologii.

O kvalitě firmy rozhoduje kvalita zaměstnanců. Máte jich dostatek?!

Máme-li dostatek kvalifikovaných lidí? Odpovím náznakem či obrazně: zní to, jako kdyby ředitel školy říkal, že má dost peněz. Ale vážně: připouštím, že najít kvalitní zaměstnance je problém, ale my jej řešíme proaktivně, což znamená, že nečekáme, až „co“ nám spadne do klína, nýbrž intenzivně spolupracujeme jak s odbornými učilišti, tak se středními školami v regionu, nebo dokonce i se Západočeskou univerzitou v Plzni, která je nejblíže. Z učilišť u nás například působí druháci a třeťáci, případně čtvrťáci, je-li studium čtyřleté, a každý rok nejméně deseti z nich nabízíme možnost zaměstnání a oni ve velké míře smlouvy podepíší. Navíc se snažíme odborné školy podporovat, například materiálně, půjčujeme jim výrobní zařízení, třeba svařovací agregáty, nářadí, poskytujeme materiál… A především, podílíme se na tvorbě školních osnov, aby vyhovovaly našim potřebám.

Na jaké úkoly se soustředíte v letošním roce, případně v dalších letech?

Otázku bych rozdělil do dvou částí: První se týká uspokojení interního zákazníka v Mannheimu, kde usilujeme o dosažení plánovaných dodávek na sto procent, jak po stránce produktivity, tak i vyhovující kvality, nepřekročení nákladů atd. Druhá souvisí s rozvojem závodu – jak jsem se již zmínil, v horizontu dvou let zdvojnásobíme výrobní plochy. Teď jsme ve fázi, kdy se tvoří layout závodu, plánují se materiálové toky, vhodná struktura zaměstnanců atd. Tato věc se pro mne stává klíčovou, protože rozhodující měrou ovlivní budoucnost závodu.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

TOP Rozhovory

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

Vydáno 13.4.2018

Energie je veličina, která popisuje schopnost hmoty konat práci. A právě kolem energie, blackoutu, jádra a obnovitelných zdrojů se točil rozhovor s Václavem Bartuškou. „Energetika je krásné odvětví a mám ji rád, ale nepřeceňujme ji,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Svět průmyslu.

BŮH, můj PARŤÁK

BŮH, můj PARŤÁK

Vydáno 16.3.2018

Kdyby nepřišel listopad 1989, mohla Česká republika ztratit osobnost, která boří hranice podnikání. Nejen unikátností svých projektů, ale především čestným a rovným přístupem. „Je pro mne nemyslitelné obchodovat se zkorumpovanými politiky. Nechci se zpronevěřit vlastním křesťanským zásadám, “ říká Radim Passer, zakladatel a generální ředitel PASSERINVEST GROUP, a.s., v jehož životě hraje významnou roli víra.

The Invincibles

The Invincibles

Vydáno 13.2.2018

Podpis kolaborativní smlouvy mezi FS ČVUT a GE Aviation přináší výzvy, které se naskytnou možná jednou za sto let a umožní vrátit Českou republiku tam, kam historicky patří – mezi světové hráče, kteří určují trendy v konstrukci letadel a leteckých motorů.

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Vydáno 22.12.2017

Mirek Topolánek se pro Svět průmyslu vyjadřuje nejen k otázkám přijetí eura, imigrační politiky, ale také k motivům své kandidatury a svým šancím v boji o post prezidenta České republiky uspět.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Další zprávy

OCENĚNÍ JE SIGNÁLEM DOBRÉ PRÁCE

OCENĚNÍ JE SIGNÁLEM DOBRÉ PRÁCE

Vydáno 12.4.2018

Společnosti PKS stavby v současné době patří k předním stavebním společnostem v oboru pozemního stavitelství v České republice, zaměstnává na tři stovky lidí a daří se jí opakovaně tvořit roční obrat kolem 1,5 miliardy korun. „Dokážeme to s konstantním kádrem zkušených lidí bez překotných personálních změn a výkyvů,“ říká Jaroslav Kladiva.

TĚŠÍ MĚ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O VODU

TĚŠÍ MĚ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O VODU

Vydáno 11.4.2018

Plzeň se rozhodla, že se stane stoprocentním vlastníkem klíčového podniku Vodárna Plzeň. Přechod od původního vlastníka trval osm let. „Nutnost změny majetkových poměrů u společnosti Vodárna Plzeň logicky vyplynula z podmínek u dotačních titulů na vodohospodářské projekty, “ uvedl k důvodům odkoupení akcií od francouzské společnosti Veolia Ludvík Nesnídal.

NĚKDY JE LEPŠÍ SI VYCHOVAT VLASTNÍ ODBORNÍKY Z ŘAD ABSOLVENTŮ

NĚKDY JE LEPŠÍ SI VYCHOVAT VLASTNÍ ODBORNÍKY Z ŘAD ABSOLVENTŮ

Vydáno 9.4.2018

Jsou tři problémy, které brzdí rozvoj stavebnictví. Pomalé schvalovací procesy, které prodlužují stavby i o několik let, a ekologičtí aktivisté. Ten největší problém však přináší ekonomický rozvoj – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. S touto překážkou musí bojovat také slovenská společnost SMS a.s.

SVITAP JE SPOLEČNOST, KTERÁ UMÍ VŠE OD SPORTOVNÍ HALY PO UTĚRKU

SVITAP JE SPOLEČNOST, KTERÁ UMÍ VŠE OD SPORTOVNÍ HALY PO UTĚRKU

Vydáno 6.4.2018

„Naše výrobky se využívají ve stavebnictví, zemědělství, v oděvním průmyslu, produkujeme materiál, ze kterého se vyrábějí boty či šijí uniformy. Recyklujeme plasty a z nich vyrábíme páskové tkaniny. Je toho opravdu hodně,“ říká generální ředitel firmy SVITAP J. H. J. spol. s r. o. Jan Heřmanský.

INOVACE JSOU KLÍČEM K PROSPERITĚ FIRMY

INOVACE JSOU KLÍČEM K PROSPERITĚ FIRMY

Vydáno 5.4.2018

Mürdter Dvořák, lisovna, spol. s r.o. se díky nejmodernějším výrobním technologiím a vzdělávání svých zaměstnanců stále drží na špici v oboru vstřikování a konečné úpravy plastů především do automobilového průmyslu.

JE HLAD PO ŘEMESLNÍCÍCH, ZAMĚSTNAVATELÉ PRAKTICKY NEMAJÍ ŠANCI TENTO TREND ZMĚNIT

JE HLAD PO ŘEMESLNÍCÍCH, ZAMĚSTNAVATELÉ PRAKTICKY NEMAJÍ ŠANCI TENTO TREND ZMĚNIT

Vydáno 3.4.2018

„Vzhledem k omezenému počtu kvalifikovaných výrobních dělníků na trhu práce a volnému pohybu pracovních sil v rámci Evropské unie dochází ke konkurenčnímu boji zaměstnavatelů o tyto omezené kapacity kvalitních dělnických profesí. Zaměstnavatelé prakticky nemají šanci tento trend změnit,“ říká předseda představenstva akciové společnosti Axis Ivo Stráník.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem