Úspěšné tažení tuzemských průmyslových firem

Vydáno 14.8.2017

Tuzemský průmysl zažívá další rekordní rok v řadě. V květnu se průmyslová výroba zvýšila o více než 8 %; po očištění o rozdílný počet pracovních dnů se tempo tohoto největšího tuzemského odvětví vyšplhalo na 10,7 %. A největší zásluhu na tomto excelentním výsledku měly opět automobilky, jejichž výroba se tentokrát zvýšila o 14,2 %. Těží z více než čtyři roky trvajícího oživení evropského automobilového trhu a díky své politice inovací si dokonce z evropského trhu ukrajují stále větší díl. Ale nejsou to pouze automobilky, kdo se může chlubit výbornými čísly. Příznivý rok také zažívají i strojaři a výrobci elektrických zařízení. Ostatně to bylo vidět už na květnovém exportu, který díky nim výrazně narostl. A jak je vidět na statistice nových zakázek nebo na průzkumech mezi nákupními manažery, expanze průmyslu bude pokračovat i v dalších měsících. Zakázkové knihy se tentokrát nejrychleji plní výrobcům elektrických zařízení, elektroniky a jako již tradičně i automobilkám.

Průmysl se však postupně stává obětí vlastního úspěchu. Boom tohoto našeho největšího a zároveň nejsilnějšího odvětví na sebe váže potřebu zaměstnávat stále více lidí a vlastně už jejich nedostatek se stal jednou z největších bariér pro další růst tohoto odvětví. Nicméně expanze v průmyslu jde na vrub především zvyšující se produktivitě práce, protože zaměstnanost v tomto odvětví není navzdory rekordnímu objemu produkce zdaleka na maximech. V roce 2008 před první recesí v průmyslu pracovalo ještě skoro o 100 tisíc lidí více než nyní, i když do jisté míry tento pohled zkresluje existence tzv. švarcsystému. Popírat ovšem růst produktivity práce rozhodně nelze.

Nedostatek zaměstnanců a výborné výsledky firem spolu dohromady vytvářejí příznivé podmínky pro rychlejší růst mezd. Meziroční tempo růstu průměrných mezd v průmyslu aktuálně dosahuje 9,2 %. Jde o číslo za jeden měsíc, nicméně je velmi pravděpodobné, že tempo zvyšování mezd v průmyslu zrychluje. Ještě v prvním čtvrtletí letošního roku přitom překonalo „jen“ 5 %. Situaci lze zjednodušeně shrnout takto: Kdo chce expandovat a plnit zakázky, bude muset letos svým zaměstnancům viditelněji přidat. I tak se ovšem bude muset často vypořádávat s nedostatkem zaměstnanců, jak ostatně každý měsíc naznačují statistiky volných pracovních míst. Pravidelně jim vévodí dělnické profese, ať už jde o kvalifikované či nekvalifikované zaměstnance. Navíc těchto míst neustále přibývá, zatímco možnosti českého trhu práce se soustavně zmenšují. Nezaměstnanost je rekordně nízká, lidí schopných ihned nastoupit do práce už není snad ani 150 tisíc, a možnosti využívání zahraničních pracovníků z Východu nejsou v důsledku byrokracie rovněž neomezené. Firmy se tak letos budou muset vedle posilující koruny vypořádat s problémem nedostatku zaměstnanců. A zřejmě nejenom v letošním roce. Zvlášť s ohledem na „produkci“ tuzemského školství, které se dlouhodobě odvrátilo od technických oborů ve prospěch humanitních či všeobecných. Ale to je už jiná kapitola.

Příznivé výsledky čekáme od průmyslu i v dalších měsících, i když zopakovat tempo okolo 10 % bude jen těžko možné. Přece jen v řadě průmyslových oborů se jede na doraz a prostoru pro další růst výroby už moc nezbývá. Ať už s ohledem na technologie, nebo na kapacity zaměstnanců. Průmysl si nicméně i nadále udrží roli hlavního motoru české ekonomiky, kterému sekundují další odvětví ekonomiky. Bohužel jenom sekundují.

Petr Dufek
analytik finančních trhů ČSOB