Dívat se, jak je stvořen svět

Vydáno 4.9.2017

Pohled do mikrosvěta by bylo chybné označení. Mikroskopy, které v Brně vyrábí společnost FEI Czech Republic (nově vlastněna firmou Thermo Fisher Scientific), se dívají do nanosvěta. A nejen že se dívají, materiál dokážou také přidávat nebo obrábět. Nově se firma zaměřuje na takzvanou kryo-elektronovou mikroskopii, říká výkonný ředitel Hynek Peřina a předvídá, že budoucnost patří automatizaci mikroskopů.

 

Vyrábíte unikátní mikroskopickou techniku s fantastickými rozlišovacími schopnostmi. O jaké typy mikroskopů jde?

Nabízíme kompletní portfolio elektronových mikroskopů, které tvoří například rastrovací přístroje, jež posou­vají elektronový paprsek po povrchu pozorovaného vzorku a z toho získávají zvětšený obraz. Potom máme přístroje, které používají nejen elektrony, ale také těžké částice, v našem případě ionty. Umožňují nejen pozorovat, ale i obrábět nebo přidávat materiály. To je důležité pro spoustu typů využití. Dále vyvíjíme a vyrábíme takzvané transmisní neboli prozařovací mikroskopy, kde elektrony prolétávají pozorovaným vzorkem. To je princip, který umožňuje nejvyšší rozlišení a zvětšení, a proto se používá pro nejnáročnější aplikace. Toto portfolio nabízíme už delší dobu a dneska jej doplňujeme o přístroje využívající rentgenové záření.

Tedy něco podobného jako v lékařství?

Ano, podobá se to počítačové tomografii a slouží pro vnitřní pozorování struktury materiálu na poměrně velkých vzorcích. Zároveň umožní následné trojdimenzionální modelování struktury především v oblasti průzkumu ložisek ropy a plynu.

 

Na jeden křemíkový čip o rozměru několika milimetrů čtverečních připadne pět až deset miliard součástek

 

Jaké jsou další možnosti nasazení vašich přístrojů zejména v průmyslu?

Rastrovací přístroje se využívají ve vědách materiálového výzkumu. Například v leteckém průmyslu a všude, kde se analyzují povrchy materiálů nebo jejich chování pod mechanickým napětím. O přístroje, které používají elektrony i těžké ionty, mají zájem zejména v polovodičovém průmyslu při vývoji čipů pro mobilní telefony nebo počítače. Tato zařízení se osazují čipy, jež obsahují obrovské množství integrovaných součástek. Na jeden křemíkový čip o rozměru několika milimetrů čtverečních připadne pět až deset miliard součástek. Aby výrobci věděli, jak se technologický proces chová při výrobě, pozorují čipy pomocí našich přístrojů. Mohou poměrně jednoduše vizualizovat, co vlastně vyrobili. Zároveň dokážou pomocí iontového paprsku odstranit jednotlivé vrstvy, a mohou se tak podívat dovnitř čipu.

 

Po zmrazení na minus 160 stupňů Celsia můžeme živý vzorek zkoumat až na atomární úrovni

 

Kde se uplatňují transmisní mikroskopy?

Transmisní mikroskopy se používají také v polovodičovém průmyslu, kdy rastrovací přístroje s iontovými paprsky připravují vzorky na pozorování a ty se následně dávají na finální pozorování do prozařovacích mikroskopů. Transmisní mikroskopy se také nasazují v oblastech, které kategorizujeme jako life science, tedy vědy, jež zkoumají chování všeho živého. Jde o výzkum léčiv a chování biologických vzorků. Dynamicky se rozvíjí takzvaná kryo-elektronová mikroskopie, kdy se vzorek pomocí tekutého dusíku zmrazí na minus 160 stupňů Celsia, čímž se zachová vzhled jako v živém stavu, a naše zařízení jej pak dovolí zkoumat až na atomární úrovni.

To je rozlišení, které ještě před deseti lety bylo vyhrazeno jen pro ojedinělá vědecká pracoviště ve světě. Lze říci, kam se může ubírat vývoj a do jaké „hloubky“ může pozorování pokročit?

Základní chování a výkon mikroskopů se zdají být dostatečné pro příští generace čipů nebo aplikace ve výzkumu materiálů či živých struktur. Další prostor pro vývoj představují automatizované ovládání přístrojů a analýza dat, která se získávají. V minulých dekádách to fungovalo tak, že jste potřebovali specializovaného člověka, který přístroj uměl ovládat a využít, co viděl. Dnes směřujeme k tomu, aby většina úkonů byla automatizovaná a znalosti lidského operátora nemusely být příliš vysoké. A zároveň se zákazník dostal nikoliv k datům, ale informacím, jež potřebuje.

Jak by tedy měl operátor mikroskopu pracovat v budoucnosti?

Operátor zadá požadavek před odchodem domů, druhý den se vrátí a přístroj má nejen nasbíraná data, ale i provedenu základní analýzu. Zákazník se pak nevěnuje pouze základnímu bádání, ale své práci, která slouží následně širšímu využití pro zdraví nebo prospěch lidstva. Trochu si z toho dělám legraci, ale v zásadě to tak je. Pokud vědec zkoumá v oblasti léčiv, nemá být specialistou na elektronový mikroskop, ale má být odborníkem na vývoj farmak.

Kdo vlastně využívá vaše přístroje? Je to spíše základní, nebo aplikovaný výzkum?

Naše data ukazují, že asi 60 procent připadá na výzkum a přibližně 30 procent na průmyslové využití, a to zejména polovodičový průmysl.

Zaznamenal jsem částku čtvrt mi­liardy korun, kterou ročně vkládáte do výzkumu a vývoje. To se týká především těchto funkcí pro automatizaci měření a vyhodnocování?

Částka je ve skutečnosti ještě vyšší, jedná se o asi 350 až 380 milionů korun, které jsou každoročně investované jen v České republice. Nicméně většina těchto prostředků nesměřuje ke zmiňovaným automatizačním prvkům, ale k dalšímu posouvání základní technologie v různých specializovaných oblastech.

V loňském roce jste rostli o více než miliardu na přibližně 8,3 miliardy korun. Jaký byl důvod poměrně robustního růstu obratu?

Oživení polovodičového průmyslu táhne byznys nahoru. Další oblast, která roste, je life science. Minulý rok jsme rea­lizovali transfer technologie kryo-elektronové mikroskopie, což znamenalo další příspěvek k růstu. Co všeobecně podporuje prodej, je naše schopnost inovace.

Co vás čeká v tomto a příštím roce?

Před rokem jsme se stali součástí firmy Thermo Fisher Scientific a s tím souvisí integrace do nové struktury. Do té doby jsme vystupovali jako samostatný subjekt FEI a nyní musí proběhnout nastavení procesů, abychom si rozuměli a dokázali v rámci skupiny spolupracovat s ostatními subjekty. Realizujeme průzkum příležitostí, které akvizice otevřela. Převzetí vnímáme jako otevřené dveře k dalším technologiím.

Dojde vzhledem k synergiím k posunu zaměření firmy, nebo zůstává neměnné?

Zaměření na technologicky složitou výrobu, s nižším počtem kusů ročně a speciálními úpravami pro potřeby konkrétního zákazníka zůstává jednoznačně stejné. Rovněž se nemění specializace na technologie elektronového a iontového svazku. Předpokládám, že do budoucna bude od nás vyžadován ještě větší fokus na inovativnost a vývoj technologií.

 

Josef Kubr

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

Vydáno 29.3.2019

„Nemusíte už čekat na to, co vám ukáže reálný model či prototyp. Funkci výrobku, linky nebo výrobního procesu si vyzkoušíte na počítači na digitálním dvojčeti a v reálu už vás nic nepřekvapí,“ říká Milan Šlachta, generální ředitel společnosti Bosch v České a Slovenské republice.

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

Vydáno 25.3.2019

Nastává éra digitálních dvojčat. „Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ uvedla generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

Vydáno 15.3.2019

Otevírá bránu do ideální budoucnosti, upozorní na možná rizika a dokáže připravit vše na míru dle našeho zadání a našich potřeb. To je digitální dvojče. „Moderní softwarové nástroje dokážou vytvořit komplexní obraz výrobku, umí dokonce vygenerovat i jeho optimální tvar. Umístí materiál pouze tam, kde je skutečně potřeba, a vznikne tak organický design podobný tomu, co vytvořila příroda,“ říká generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek.

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

Vydáno 18.2.2019

Tempo, kterým se pohybuje automobilový průmysl, je zběsilé. Mohou za to nejen nové technologie, ale i snahy o snižování emisní zátěže a přechod k alternativním pohonům. „Měli bychom zpomalit. Rychlému tempu se začínají bránit i některé automobilky, tvrdí, že ho nemusí přežít, protože investice do změn jsou ukrutné,“ říká Miroslav Dvořák, generální ředitel společnosti MOTOR JIKOV Group a.s. a viceprezident AutoSAP.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

Vydáno 17.4.2019

Česká mincovna, 17. dubna 2019 – Již 22. ročník soutěže Exportní cena DHL pod záštitou agentury CzechTrade, která vyzdvihuje úspěšné české vývozce, startuje. Nově vyhlásí vítěze v kategorii Exportér E-commerce. Tradičně si pak vítězové převezmou ceny v kategoriích Malá společnost, Středně velká společnost, Exportér teritoria a ceny CzechTrade – Nejúspěšnější klient a Exportní příběh roku.

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

Vydáno 1.4.2019 Komerční sdělení

Jak vypadá ztělesnění nejmodernějších technologií? Zeptejte se v Acrios Systems. Mladá společnost soustředí pozornost na vývoj hardwarových i softwarových produktů, ale především ví, jak správně na čím dál oblíbenější internet věcí (IoT). „Náš IoT převodník je možné využít všude, kde je žádoucí automatizovat odečty různých veličin formou bezdrátového přenosu,“ prozradil jednatel firmy Radim Malinowski.

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

Vydáno 25.3.2019 Komerční sdělení

„Někdo fotovoltaiku pořizuje jako investici s dobrou návratností, pro někoho je klíčové získat vlastní zdroj a nezávislost. A někdo v tom vidí pojistku na důchod,“ říká jednatel a zakladatel firmy Jaroslav Šuvarský.

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

Vydáno 18.3.2019 Komerční sdělení

Společnost ZLÍN ROBOTICS se od svého začátku zaměřuje na pokročilou průmyslovou robotizaci za použití těch nejmodernějších dostupných technologií. Od uvedení jejich prvního robotického pracoviště, s využitím 4-osého SCARA robota značky EPSON, do provozu uplynulo více než 8 let. Ještě dnes tento robot spolehlivě pracuje v 3 směnném provozu a precizně montuje v pěti sekundách výrobek složený ze tří dílů.

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

Vydáno 14.3.2019

Plzeňská společnost Doosan Škoda Power patří k významným výrobcům parních turbín ve světě. První její parní turbína nese letopočet 1904. Od počátku se jí podařilo udržet rychlé tempo celosvětového rozvoje v oblasti energetiky a na této pozici setrvává i díky investicím do digitalizace a automatizace. „Naše produkty můžeme sledovat on-line po celém světě,“ říká Jan Růžička, ředitel pro firemní strategii.

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

Vydáno 12.3.2019

Česká republika míří mezi technologické lídry. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) nedávno schválila jeden z nejodvážnějších projektů poslední generace. „Inovační strategie 'Czech Republic: The Country For The Future' vytyčuje nové vládní priority, které by nás měly do roku 2030 posunout mezi inovační lídry Evropy,“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků a místopředseda Rady vlády pro vývoj, výzkum a inovace.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem