Trump je dítě OBAMY… a Googlu

Vydáno 19.10.2017

V přepočtu přes 60 miliard korun. To je dost i na Google (resp. jeho matku Alphabet). Google může být přesto rád, že historicky rekordní pokuta, kterou v červnu vyfasoval od Evropské komise (a proti které se v září odvolal), se netýká jeho počínání v USA. Tamní antimonopolní regulátor, Federální obchodní komise, totiž stejný případ už v roce 2013 stáhl z dalšího prošetřování. Po verdiktu Evropské komise ovšem nyní za oceánem sílí volání po tom, aby případ znovu otevřel. Vyšetřování by se navíc mohlo týkat i možných nekalých praktik Googlu v rámci systému Android, které úřadem dosud vyšetřovány vůbec nebyly. Obřím „flastrem“ od Evropské komise tak celá věc nekončí, spíše teprve začíná.

Zarážející je pochopitelně to, že Google pokutu dostal v EU, ale v Americe ne. Byl snad jeho obchodní model za Atlantikem odlišný? Těžko. Společnost tam dost možná měla jen lépe prošlapané cestičky na ta správná místa, dokonce i do Bílého domu. Luigi Zingales, přední ekonom Chicagské univerzity, ve své studii z letošního července dává k dobru čísla dokládající zcela nadstandardní vztah samotného prezidenta Obamy k činovníkům Googlu a jeho lobbistům. Od Obamovy první inaugurace v lednu 2009 až do října 2015 navštívili představitelé Googlu nebo spřízněné osoby Bílý dům celkem 427krát. Jinými slovy, každý pátý až šestý den po celou dobu Obamova prezidentování v daném období jej – nebo některého ze členů administrativy – navštívil „někdo od Googlu“. Pokud by se mělo alespoň vzdáleně podobné pozornosti dostat každé americké významné firmě, prezident by jen dennodenně od rána do noci schůzoval s příslušnými generálními řediteli. Zingales spekuluje, zda za tím, že Google dostal pokutu v EU, ale nikoli v USA, nejsou právě i tyto „dýchánky“, evidentně příliš časté na to, aby mohly být zcela nevinné.

To, že se při podobných návštěvách v Bílém domě neřeší jen počasí a baseball, ale že jde, jak jinak, o peníze, dokládají zase jiná čísla. Jeffrey Brown a Jiekun Huang spočítali ve studii All the President’s

Friends: Political Access and Firm Value, letos publikované Illinoiskou univerzitou, že návštěva vrcholného představitele firmy v Bílém domě souvisí s následným příznivým vývojem ceny jejích akcií na burze. Ty zdražují o dodatečné jedno procento během dvou měsíců od návštěvy. Nemusí se to zdát moc. Ale když se počet návštěv počítá během pár let (Brown a Huang zkoumali opět období let 2009 až 2015) na desítky, či dokonce na stovky, už jde o pořádné peníze. Burzovní investoři zkrátka berou informaci o každé další návštěvě představitele dané firmy v Bílém domě jako příznivé znamení, naznačující třeba právě to, že zase o něco klesla pravděpodobnost udělení nějaké kolosální pokuty – která by se tak jako „bruselský flastr“ Googlu nepříznivě promítla do ziskovosti firmy, nedej bože přímo do dividend.

Častými hosty v Bílém domě byli za Obamy kromě představitelů Googlu také třeba nejvyšší šéfové korporací jako Honeywell či General Electric. Celé to potvrzuje neblahý trend, který je v USA v sílící míře patrný zvláště po roce 2000 a který empiricky potvrzuje James Bessen z Bostonské univerzity ve své loňské studii. Ve vzestupu zisků a burzovního ocenění korporací hraje v posledních letech důležitější roli jejich lobbing a aktivita vůči politikům než vlastní výzkum a vývoj či inovace.

Obecně vzato, firma může svoji konkurenceschopnost zlepšit v zásadě jen dvěma způsoby: buď účinně inovuje a konkurenci drtí k celospolečenskému prospěchu, nebo účinně lobbuje a konkurenci drtí ku prospěchu pouze svému vlastnímu, na úkor zbytku společnosti. Závěr Bessenovy studie tedy vyznívá pesimisticky, jelikož korporace v USA, tedy právě firmy typu Googlu, Honeywellu nebo General Electric, stále více vydělávají díky lobbingu, tedy díky vyjednávání si privilegií nebo díky odpouštění pokut za pošlapávání zdravého konkurenčního boje. Proč se tak děje zvláště po roce 2000? Objem a spletitost regulací dosáhly v tomto období už takových proporcí, že pro netržní chování velkých korporací poskytují přímo živnou půdu. Čím složitější regulace je, čím více výjimek třeba obsahuje, tím snáze se celým týmům protřelých lobbistů a dobře placených právníků (které si malý nebo střední podnik nemůže dovolit, ani kdyby se rozkrájel) hledají skulinky a důvody, proč danou korporaci zvýhodnit, a proč její konkurenci už nikoli. I složitost regulací zkrátka přispívá k tomu, že vůbec mohlo dojít k pozoruhodné situaci, kdy regulátor v kauze Googlu jednu a tu samou věc na západní straně Atlantiku shodil ze stolu, zatímco na té východní napařil rekordní pokutu.

Nárůst objemu regulací navíc konzervuje americkou korporátní sféru. Koncentrace odvětví roste a dravá a zdravá konkurence se vytrácí. Korporace nemusí tolik investovat, myšleno do inovací. „Investují“ do lobbistů a právníků, kteří konkurenci udolají pouhými paragrafy. Citelný pokles reálných investic amerických firem po roce 2000 dokumentují v letošní studii Declining Competition and Investment in the U.S. Germán Gutiérrez a Thomas Philippon z Newyorské univerzity. Více koncentrace a méně konkurence ale znamená ve výsledku nejen méně investic, ale také více příjmové nerovnosti. Zingalesův kolega z Chicagské univerzity Simcha Barkai v letošní studii dokládá, že v posledních třiceti letech v USA klesl podíl mezd a platů na ekonomice a narostl podíl korporátních zisků. Ten ale narostl právě proto, že se vytrácí konkurence a k nadstandardnímu zisku stačí vyvoleným zaťukat na ty správné dveře, nejlépe do Bílého domu. Vyvolené korporace, jejich management, zaměstnanci a akcionáři dále bohatnou, zatímco zbytek Ameriky chudne. Tenhle zbytek Ameriky pak, žádný velký div, volí Trumpa, jejž mimochodem ve volební kampani finančně ani jinak nepodpořila žádná ze sta největších amerických korporací.

To, že se Trump stal prezidentem, a to, že Google dostal pokutu v EU, ale ne v USA, jsou dva projevy téhož procesu. Je jím prorůstání korporátní a politické sféry – bytnění establishmentu –, na které rostoucí podíl řadových Američanů jen a jen doplácí. Svým způsobem se tak Trumpův nečekaný úspěch zrodil při oněch nesčetných dýcháncích Obamy s Googlem.

 

Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

IDEÁLNÍ OBAL JE TEN, KTERÝ NEJLÉPE CHRÁNÍ A STOJÍ NEJMÉNĚ

IDEÁLNÍ OBAL JE TEN, KTERÝ NEJLÉPE CHRÁNÍ A STOJÍ NEJMÉNĚ

Vydáno 22.6.2018

Jaké vlastnosti musí mít obal, ve kterém se přepravují díly pro automobilový průmysl? Na otázky Světa průmyslu odpovídal Michal Hort, generální ředitel společnosti TART, s.r.o., lídra na trhu s obaly v České republice. Oblast automotive zastupoval Marek Čížek, FES&P manažer pro východní Evropu společnosti Faurecia Clean Mobility.

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

Vydáno 13.4.2018

Energie je veličina, která popisuje schopnost hmoty konat práci. A právě kolem energie, blackoutu, jádra a obnovitelných zdrojů se točil rozhovor s Václavem Bartuškou. „Energetika je krásné odvětví a mám ji rád, ale nepřeceňujme ji,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Svět průmyslu.

BŮH, můj PARŤÁK

BŮH, můj PARŤÁK

Vydáno 16.3.2018

Kdyby nepřišel listopad 1989, mohla Česká republika ztratit osobnost, která boří hranice podnikání. Nejen unikátností svých projektů, ale především čestným a rovným přístupem. „Je pro mne nemyslitelné obchodovat se zkorumpovanými politiky. Nechci se zpronevěřit vlastním křesťanským zásadám, “ říká Radim Passer, zakladatel a generální ředitel PASSERINVEST GROUP, a.s., v jehož životě hraje významnou roli víra.

The Invincibles

The Invincibles

Vydáno 13.2.2018

Podpis kolaborativní smlouvy mezi FS ČVUT a GE Aviation přináší výzvy, které se naskytnou možná jednou za sto let a umožní vrátit Českou republiku tam, kam historicky patří – mezi světové hráče, kteří určují trendy v konstrukci letadel a leteckých motorů.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

ŽIADEN STROM NERASTIE DO NEBA

ŽIADEN STROM NERASTIE DO NEBA

Vydáno 25.6.2018

Predstihový ukazovateľ aktivity v priemysle eurozóny za máj klesol na najnižšiu úroveň za ostatných 15 mesiacov. Bol to už piaty po sebe nasledujúci mesiac oslabenia tohto mäkkého ukazovateľa, hoci treba dodať, že po vlaňajších decembrových rekordoch.

KDYŽ SE ZAVÁDÍ GDPR, LÉTAJÍ TŘÍSKY…

KDYŽ SE ZAVÁDÍ GDPR, LÉTAJÍ TŘÍSKY…

Vydáno 19.6.2018

Přítomnost na sociálních sítích a vůbec v on-line světě lidé neplatí přímo penězi, ale svým soukromím a svým nitrem, o jejichž zpeněžení se pak už postarají jiní. Tohle je klíčový zdroj pohádkového bohatnutí firem jako Facebook, Google či Apple. Nyní budou mít kvůli GDPR bohatnutí těžší. Politici si totiž uvědomili, že jim korporace berou vliv a moc. Jak se říká, když se kácí les, létají třísky. Že ty třísky zasáhnou drobné podnikatele a malé obce, to je v zápase obrů – europolitiků a korporací – bohužel druhořadé.

NIKDO NEDOKÁŽE LAKOVAT JAKO ROBOT

NIKDO NEDOKÁŽE LAKOVAT JAKO ROBOT

Vydáno 15.6.2018

Lakování je věda a požadavky na lakované komponenty stále rostou. „Například kvalita povrchových úprav od dodavatelů dílů pro automobily je mnohdy vyšší než u laku samotného vozu,“ říká Josef Kocián, ředitel společnosti Galatek, která dodává lakovací centra.

VLASTNÍ LOKOMOTIVA? TO BYL PŘIROZENÝ VÝVOJ

VLASTNÍ LOKOMOTIVA? TO BYL PŘIROZENÝ VÝVOJ

Vydáno 8.6.2018

„Co se zakázek týče, těch máme zhruba na pět let dopředu. Kvůli nedostatku pracovních sil jsme nuceni některé zakázky posouvat, nebo dokonce odmítat,“ říká Jaroslav Plhák, obchodní ředitel společnosti CZ LOKO, a.s.

NANOTECHNOLOGIE MÁ NA ŽELEZNICI BUDOUCNOST

NANOTECHNOLOGIE MÁ NA ŽELEZNICI BUDOUCNOST

Vydáno 1.6.2018

„Podařilo se nám jako prvním v Evropě nanotechnologie použít při výrobě u výsypného vozu Falns 87, který jsme s úspěchem prezentovali na veletrhu InnoTrans 2017 v Mnichově. Jsme přesvědčeni, že využívání nanotechnologií a ušlechtilých materiálů má budoucnost, ale před námi je ještě dlouhá cesta,“ říká Petr Vlček, generální ředitel společnosti Legios Loco a.s.

TRAMVAJE SE VRACEJÍ NA VÝSLUNÍ

TRAMVAJE SE VRACEJÍ NA VÝSLUNÍ

Vydáno 29.5.2018

Nízkopodlažní vozidla, bezkontaktní placení v městské hromadné dopravě, bezdrátové připojení k internetu v tramvajích i metru. To jsou základní inovace, kterými chce Dopravní podnik hl. m. Prahy přitáhnout pozornost cestující veřejnosti. Intenzivně se chceme věnovat také oblasti elektromobility, říká Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem