Trump je dítě OBAMY… a Googlu

Vydáno 19.10.2017

V přepočtu přes 60 miliard korun. To je dost i na Google (resp. jeho matku Alphabet). Google může být přesto rád, že historicky rekordní pokuta, kterou v červnu vyfasoval od Evropské komise (a proti které se v září odvolal), se netýká jeho počínání v USA. Tamní antimonopolní regulátor, Federální obchodní komise, totiž stejný případ už v roce 2013 stáhl z dalšího prošetřování. Po verdiktu Evropské komise ovšem nyní za oceánem sílí volání po tom, aby případ znovu otevřel. Vyšetřování by se navíc mohlo týkat i možných nekalých praktik Googlu v rámci systému Android, které úřadem dosud vyšetřovány vůbec nebyly. Obřím „flastrem“ od Evropské komise tak celá věc nekončí, spíše teprve začíná.

Zarážející je pochopitelně to, že Google pokutu dostal v EU, ale v Americe ne. Byl snad jeho obchodní model za Atlantikem odlišný? Těžko. Společnost tam dost možná měla jen lépe prošlapané cestičky na ta správná místa, dokonce i do Bílého domu. Luigi Zingales, přední ekonom Chicagské univerzity, ve své studii z letošního července dává k dobru čísla dokládající zcela nadstandardní vztah samotného prezidenta Obamy k činovníkům Googlu a jeho lobbistům. Od Obamovy první inaugurace v lednu 2009 až do října 2015 navštívili představitelé Googlu nebo spřízněné osoby Bílý dům celkem 427krát. Jinými slovy, každý pátý až šestý den po celou dobu Obamova prezidentování v daném období jej – nebo některého ze členů administrativy – navštívil „někdo od Googlu“. Pokud by se mělo alespoň vzdáleně podobné pozornosti dostat každé americké významné firmě, prezident by jen dennodenně od rána do noci schůzoval s příslušnými generálními řediteli. Zingales spekuluje, zda za tím, že Google dostal pokutu v EU, ale nikoli v USA, nejsou právě i tyto „dýchánky“, evidentně příliš časté na to, aby mohly být zcela nevinné.

To, že se při podobných návštěvách v Bílém domě neřeší jen počasí a baseball, ale že jde, jak jinak, o peníze, dokládají zase jiná čísla. Jeffrey Brown a Jiekun Huang spočítali ve studii All the President’s

Friends: Political Access and Firm Value, letos publikované Illinoiskou univerzitou, že návštěva vrcholného představitele firmy v Bílém domě souvisí s následným příznivým vývojem ceny jejích akcií na burze. Ty zdražují o dodatečné jedno procento během dvou měsíců od návštěvy. Nemusí se to zdát moc. Ale když se počet návštěv počítá během pár let (Brown a Huang zkoumali opět období let 2009 až 2015) na desítky, či dokonce na stovky, už jde o pořádné peníze. Burzovní investoři zkrátka berou informaci o každé další návštěvě představitele dané firmy v Bílém domě jako příznivé znamení, naznačující třeba právě to, že zase o něco klesla pravděpodobnost udělení nějaké kolosální pokuty – která by se tak jako „bruselský flastr“ Googlu nepříznivě promítla do ziskovosti firmy, nedej bože přímo do dividend.

Častými hosty v Bílém domě byli za Obamy kromě představitelů Googlu také třeba nejvyšší šéfové korporací jako Honeywell či General Electric. Celé to potvrzuje neblahý trend, který je v USA v sílící míře patrný zvláště po roce 2000 a který empiricky potvrzuje James Bessen z Bostonské univerzity ve své loňské studii. Ve vzestupu zisků a burzovního ocenění korporací hraje v posledních letech důležitější roli jejich lobbing a aktivita vůči politikům než vlastní výzkum a vývoj či inovace.

Obecně vzato, firma může svoji konkurenceschopnost zlepšit v zásadě jen dvěma způsoby: buď účinně inovuje a konkurenci drtí k celospolečenskému prospěchu, nebo účinně lobbuje a konkurenci drtí ku prospěchu pouze svému vlastnímu, na úkor zbytku společnosti. Závěr Bessenovy studie tedy vyznívá pesimisticky, jelikož korporace v USA, tedy právě firmy typu Googlu, Honeywellu nebo General Electric, stále více vydělávají díky lobbingu, tedy díky vyjednávání si privilegií nebo díky odpouštění pokut za pošlapávání zdravého konkurenčního boje. Proč se tak děje zvláště po roce 2000? Objem a spletitost regulací dosáhly v tomto období už takových proporcí, že pro netržní chování velkých korporací poskytují přímo živnou půdu. Čím složitější regulace je, čím více výjimek třeba obsahuje, tím snáze se celým týmům protřelých lobbistů a dobře placených právníků (které si malý nebo střední podnik nemůže dovolit, ani kdyby se rozkrájel) hledají skulinky a důvody, proč danou korporaci zvýhodnit, a proč její konkurenci už nikoli. I složitost regulací zkrátka přispívá k tomu, že vůbec mohlo dojít k pozoruhodné situaci, kdy regulátor v kauze Googlu jednu a tu samou věc na západní straně Atlantiku shodil ze stolu, zatímco na té východní napařil rekordní pokutu.

Nárůst objemu regulací navíc konzervuje americkou korporátní sféru. Koncentrace odvětví roste a dravá a zdravá konkurence se vytrácí. Korporace nemusí tolik investovat, myšleno do inovací. „Investují“ do lobbistů a právníků, kteří konkurenci udolají pouhými paragrafy. Citelný pokles reálných investic amerických firem po roce 2000 dokumentují v letošní studii Declining Competition and Investment in the U.S. Germán Gutiérrez a Thomas Philippon z Newyorské univerzity. Více koncentrace a méně konkurence ale znamená ve výsledku nejen méně investic, ale také více příjmové nerovnosti. Zingalesův kolega z Chicagské univerzity Simcha Barkai v letošní studii dokládá, že v posledních třiceti letech v USA klesl podíl mezd a platů na ekonomice a narostl podíl korporátních zisků. Ten ale narostl právě proto, že se vytrácí konkurence a k nadstandardnímu zisku stačí vyvoleným zaťukat na ty správné dveře, nejlépe do Bílého domu. Vyvolené korporace, jejich management, zaměstnanci a akcionáři dále bohatnou, zatímco zbytek Ameriky chudne. Tenhle zbytek Ameriky pak, žádný velký div, volí Trumpa, jejž mimochodem ve volební kampani finančně ani jinak nepodpořila žádná ze sta největších amerických korporací.

To, že se Trump stal prezidentem, a to, že Google dostal pokutu v EU, ale ne v USA, jsou dva projevy téhož procesu. Je jím prorůstání korporátní a politické sféry – bytnění establishmentu –, na které rostoucí podíl řadových Američanů jen a jen doplácí. Svým způsobem se tak Trumpův nečekaný úspěch zrodil při oněch nesčetných dýcháncích Obamy s Googlem.

 

Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

TVOŘÍME POHODLNOU BEZPEČNOST

TVOŘÍME POHODLNOU BEZPEČNOST

Vydáno 17.6.2019

Začalo to jednoduchými žertíky nudících se studentů. V současné době patří kyberzločin k těm nejnebezpečnějším, co může být. „Podle analýz FBI jde o organizovanou činnost, která svou rozsáhlostí bývá přirovnávána k pašování drog nebo k obchodování s bílým masem,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu budoucí generální ředitel společnosti Avast Software s.r.o. Ondřej Vlček.

SLEDUJEME NOVÉ TRENDY A UČÍME S NIMI PRACOVAT OBCE I FIRMY

SLEDUJEME NOVÉ TRENDY A UČÍME S NIMI PRACOVAT OBCE I FIRMY

Vydáno 7.6.2019

„Doba jde rychle kupředu a nutí nás stále hledat technologie, které budou přínosem pro naše klienty. Hledáme nadšence, kteří se dívají do budoucna, vysvětlujeme jim, v čem jim můžeme pomoct, učíme majitele firem i třeba starosty obcí novinky používat a zařazovat do konceptu smart city,“ říká Petr Dvořák, generální ředitel společnosti Vodafone Czech Republic.

KARTA UŽ NENÍ JEN O PLACENÍ, VÍ TOHO O NÁS MNOHEM VÍC

KARTA UŽ NENÍ JEN O PLACENÍ, VÍ TOHO O NÁS MNOHEM VÍC

Vydáno 4.6.2019

Bezhotovostní platba je dnes již zcela rutinní záležitostí, stačí přiložit a je hotovo. Karta však už zdaleka není jen platebním prostředkem, slouží k identifikaci, může suplovat průkaz, klíč, stravenku, jízdenku či vstupenku na kulturní akci. „Těch projektů je skutečně celá škála a jdou napříč odvětvími od školství přes dopravu až po oblast identifikace,“ říká Miroslav Lukeš, generální ředitel společnosti Mastercard Europe.

SMART CITY, TO JE POHODLNÝ ŽIVOT V ČISTÉM MĚSTĚ

SMART CITY, TO JE POHODLNÝ ŽIVOT V ČISTÉM MĚSTĚ

Vydáno 13.5.2019

„Smart city totiž není o tom, že si starosta řekne, že teď budeme chytré město. V první fázi je důležité najít strategického partnera a na rozvoji obce směrem ke smart city pracovat dlouhodobě a strategicky. Toto je velmi důležité a často zásadně podceňované,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Jan Zápotočný, člen představenstva společnosti E.ON Energie.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

ŠKODA AUTO DLÁŽDÍ CESTU K TOVÁRNĚ 4.0

ŠKODA AUTO DLÁŽDÍ CESTU K TOVÁRNĚ 4.0

Vydáno 28.6.2019

Montážní linka je digitálně řízena, v některých částech podniku pracuje více robotů než lidí, materiál rozvážejí autonomní vozíky, k dosažení vyšší kvality napomáhá akustická a pachová laboratoř či unikátní vodní komora, díly na montážní linky putují z robotizovaného skladu, zaměstnanci se vzdělávají v moderním tréninkovém centru.

JSME LÍDREM NA TRHU BEZPEČNÝCH SKARTACÍ

JSME LÍDREM NA TRHU BEZPEČNÝCH SKARTACÍ

Vydáno 25.6.2019

„Jedním z hlavních cílů firmy Reisswolf je nabídnout zákazníkům bezpečnou likvidaci všech nosičů dat, jejich uložení, správu a případně digitalizaci v jednotném bezpečnostním standardu po celém světě. O kvalitě poskytovaných služeb svědčí i získané certifikáty od Národního bezpečnostního úřadu,“ říká Vlastimil Balín, ředitel společnosti REISSWOLF likvidace dokumentů a dat, s.r.o.

ROBOT JE JEN JEDEN Z NÁSTROJŮ AUTOMATIZACE

ROBOT JE JEN JEDEN Z NÁSTROJŮ AUTOMATIZACE

Vydáno 20.6.2019

„Jsme zcela soběstačná firma, dokážeme obsáhnout vše od prvotního konceptu přes konstrukční práce, výrobu dílů či svařenců, jejich nalakování až po finální montáž a zprovoznění u nás a instalaci u zákazníka včetně garančního záručního servisu. V podstatě na všechno máme vlastní oddělení, což představuje pro naše zákazníky vysoký standard,“ říká Martin Kouřil, ředitel společnosti Montana.

DÍKY DÁLKOVÝM ODEČTŮM MÁ ODBĚRATEL KONTROLU NAD SPOTŘEBOU VODY

DÍKY DÁLKOVÝM ODEČTŮM MÁ ODBĚRATEL KONTROLU NAD SPOTŘEBOU VODY

Vydáno 12.6.2019

Chytré technologie dnes pronikají do většiny průmyslových oborů, vodárenství není výjimkou. Své o tom vědí ve společnosti VODÁRNA PLZEŇ a.s., kde jdou inovacím dlouhodobě naproti. „Smart technologie přináší komfort jak provozovateli, tak i zákazníkům. Jsme díky nim schopní snáze předcházet haváriím či poruchám,“ říká generální ředitel firmy Ludvík Nesnídal.

SPOLEČNĚ STAVÍME DOMY SE ZELENOU ENERGIÍ

SPOLEČNĚ STAVÍME DOMY SE ZELENOU ENERGIÍ

Vydáno 27.5.2019 Komerční sdělení

Jsou důkazem, že spolupráce dvou firem může fungovat hladce. Jedni zařídí stavbu domu, druzí jej opatří fotovoltaikou. Výsledek? Zákazník dostane moderní bydlení na klíč, které je z velké části nezávislé na elektřině z uhelných a jaderných elektráren. Jednatel firmy S-Power Energies Jaroslav Šuvarský a obchodní ředitel společnosti Bidli Roman Weiser o tom mluvili v rozhovoru pro Svět průmyslu.

VODA JE SOCIÁLNÍ KOMODITA A TAK K NÍ MUSÍME I PŘISTUPOVAT

VODA JE SOCIÁLNÍ KOMODITA A TAK K NÍ MUSÍME I PŘISTUPOVAT

Vydáno 20.5.2019

Pražské vodovody a kanalizace využívají vlastní špičkový systém komplexního managementu vodárenské infrastruktury. „Systém je neustále dostupný, zaměstnanci jsou tak v reálném čase informováni o provozních událostech a data ze systému slouží k vyhodnocení a dalšímu zdokonalení poskytovaných služeb,“ popsal generální ředitel PVK Petr Mrkos unikátní systém SWiM, který patří k těm nejlepším v Evropě.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem