Trable s růstem

Vydáno 20.10.2017 ekonomika

Česká ekonomika nasadila v letošním roce až nezvykle vysoké tempo. Už v prvním čtvrtletí dosáhl ekonomický růst 3 % a ve druhém se vyšplhal dokonce k necelým 5 %. Nejde přitom o nějaký nahodilý výsledek nebo souhru příznivých okolností, a tak podobné tempo nejspíše uvidíme i ve druhém pololetí letošního roku. Nelze si však nevšimnout, že tento růst má své bariéry, které minimálně krátkodobě další růst české ekonomiky začnou efektivně brzdit. A tou největší se v tuto chvíli zdá nedostatek zaměstnanců, který se zrcadlí jednak v rekordní nabídce volných pracovních míst dosahující ak­tuálně 200 tisíc, jednak ve výrazně vyšším růstu mezd napříč téměř celou ekonomikou. Růst HDP spolu se mzdami sice zatím neroztočily inflační spirálu, nicméně už nyní porážejí odhady centrální banky a ta se jako první v rámci EU rozhodla odstartovat cyklus zvyšování úrokových sazeb. První krok je už za námi a další lze již brzy očekávat, zvlášť když koruna zůstává vůči vyšším sazbám netečná a ekonomický růst zatím rozhodně nepolevuje.

K výborným výsledkům pomáhá české ekonomice i v letošním roce především průmysl. Fakticky obstaral téměř polovinu letošního růstu HDP a dále posílil svoji pozici největšího tuzemského odvětví, ať už z pohledu podílu na přidané hodnotě, nebo jako největšího zaměstnavatele. Přitom druhé největší odvětví českého hospodářství – doprava, obchod, pohostinství – v první polovině roku přidalo k celkovému ekonomickému růstu jen tři desetiny procentního bodu z celkových 3,8 %. I bez nadsázky tak české hospodářství stojí a doslova i padá s vývojem v průmyslu, který navíc v čase dále posiluje, zejména díky excelentním výsledkům automobilového průmyslu a výroby elektrických strojů a zařízení, tedy oborů, které lze podle metodiky statistiků zahrnout pod jediné označení – strojírenství. A nakonec vlastně nejde jenom o první polovinu roku, protože průmysl takto „zajišťuje“ ekonomický růst ČR už čtvrtým rokem za sebou.

Není až takovým překvapením, že s rychlým růstem průmyslu založeném na vývozní expanzi a investicích přichází i nedostatek nových pracovníků. Průmyslové firmy jsou totiž nejenom odpovědné za výbornou kondici tuzemské ekonomiky, ale i spoluodpovědné za výrazný pokles nezaměstnanosti, respektive za rekordní zaměstnanost v celém hospodářství. Podle průzkumů statistického úřadu se dokonce nedostatek zaměstnanců stal druhou největší – stále se rozšiřující – bariérou pro další rozvoj tohoto odvětví. A nejde pouze o to, že by firmy nemohly sehnat kvalifikované pracovníky, i když i to je dlouhodobý problém vyplývající ze struktury tuzemského školství výrazně zaměřeného na humanitní vzdělávání a zajišťování maximálního počtu vysokoškoláků. Stále hůře je – jak napovídají statistiky volných pracovních míst – možné najít i nekvalifikované zaměstnance. Dokonce i v případě zajímavých mzdových podmínek podniky (například automobilky) musejí hledat v zahraničí, aby mohly pokračovat v naplňování rostoucích objednávek.

Rozšiřující se nesoulad mezi poptávkou po zaměstnancích a stávající řídnoucí nabídkou ze strany disponibilních nezaměstnaných nebo lidí ochotných migrovat či měnit zaměstnání nemůže vést k ničemu jinému než ke zvyšování mezd. A tak vedle překvapivě vysokého růstu HDP jsme ve druhém čtvrtletí zaregistrovali i neméně překvapivý vzestup průměrných a mediánových mezd, a to jak v nominálním, tak v reálném vyjádření. Průměrná mzda v ČR se meziročně zvýšila na 29 346 korun a byla o 7,6 % vyšší než ve stejném období loňského roku. Reálně (tedy po zohlednění inflace) znamená toto navýšení +5,3 %. Tak rychle rostly mzdy reálně naposledy v roce 2007. Mediánová mzda se navíc zvyšovala ještě rychleji (o 8,2 %), což znamená, že v ekonomice rostly rychleji nejnižší mzdy.

Zásluhu na současném rychlejším růstu mezd má především silný ekonomický růst vytvářející volná pracovní místa takřka rekordním tempem. Na trhu práce se prohlubuje nesoulad mezi dostupnými zaměstnanci a nabídkou míst, takže firmy jsou nuceny si stále více zaměstnance předcházet nebo přetahovat. Zapomenout nelze ani na faktor minimální mzdy, respektive zaručených mezd, které se letos zvyšovaly zhruba o 11 %. Nakonec zvýšení mezd v odvětví ubytování a stravování o téměř 16 % nelze zdůvodnit jen vyšší poptávkou po těchto službách, ale právě posunem minimální mzdy hojně využívané v této části ekonomiky. A stranou nezůstal ani veřejný sektor, kde se konkrétně ve veřejné správě přidávalo skoro 9 %, zatímco školství si téměř jako již tradičně musí na viditelnější vylepšení platů ještě chvíli počkat.

Mzdy v české ekonomice nasadily tempo, které se nejspíše udrží i ve zbytku letošního roku. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se zmírnil přetlak na trhu práce, a tak firmy budou muset o zaměstnance stále více „bojovat“. Pro zaměstnance to znamená další růst životní úrovně, respektive příležitostí pro vyšší spotřebu i investice. Je to ovšem i příležitost pro rychlejší růst cen, zvláště ve službách spojených s bydlením a vlastně všude tam, kde je možné rozšiřovat obchodní marže.  Firmám tento trend přináší především vyšší mzdové náklady a další znesnadnění hledání nových zaměstnanců. A možná i příležitost nebo spíš nutnost investovat do nových technologií. Při pohledu na strukturu absolventů středních škol však může současný nedostatek zaměstnanců jednou vypadat spíše jako drobná epizoda, na kterou se časem zapomene.

 

Petr Dufek
analytik finančních trhů ČSOB

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Vydáno 11.5.2020

Rozhovor s Petrem Galatíkem, jednatelem společnosti G3 s.r.o.   Za normálních okolností vyrábí lepidla, suché zipy nebo protiskluzné pásky. I společnost G3 však rychle zareagovala na situaci kolem koronaviru a částečně upravila výrobu – rozjela produkci ochranných štítů. „Ochranné pomůcky dodáváme všem potřebným, kteří nás osloví,“ říká Petr Galatík.   Vaše společnost je dodavatelem lepidel, […]

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Michalem Pecinou, provozně technickým ředitelem společnosti CAR4WAY:   „Stačí se online zaregistrovat, stáhnout naši aplikaci do mobilu, přihlásit se a vybrat auto. To si zarezervujete a za okamžik vám dorazí SMS s navigací. Dojdete k vozidlu, přiložíte čipovou kartu k čelnímu sklu, načež se automobil odemkne a je váš,“ popisuje Michal Pecina, jak fungují služby carsharingu. Sdílená mobilita je ve velkých […]

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Tomášem Kaplerem, zakladatelem a koordinátorem projektu CoroVent:   Neseděli, nekoukali a začali pracovat. Tým kolem zakladatele projektu CoroVent Tomáše Kaplera od března vyvíjí a vyrábí plicní ventilátory, které mají pomoci zachraňovat životy v době koronavirové pandemie. Jejich velká přednost? Dají se sestrojit za mnohonásobně nižší cenu než ostatní přístroje tohoto typu na trhu. „Náš ventilátor je vytvářený pro […]

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

Vydáno 3.4.2020

Rozhovor s Tomášem Kinčlem, odborným pracovníkem v pivovarství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze   Stejně jako většině potravinářského průmyslu, ani pivovarnictví se nevyhnul trend automatizace. A není na tom nic špatného. „Hlavním přínosem automatizace pivovarů je standardnost. Zákazníci očekávají, že určitá značka bude chutnat vždy podobně,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Tomáš Kinčl.   […]

Zobrazit Více