TRUMP, KACZYŃSKI, ORBÁN… Odkud se vzali, kam jdeme?

Vydáno 9.11.2017

Globalizace není nic nového. Její první vlna probíhala už před první světovou válkou. Souvisela s vynálezy typu železnice, parolodě nebo telegraf, které usnadnily obchod se zbožím a pohyb kapitálu či pracovní síly. Třeba pokles zemědělských cen, který díky ní tehdy nastal, vítali spotřebitelé, jelikož jim zlevnil chleba, ale zemědělci tak nadšení nebyli. Staré pořádky, na něž byli zvyklí, vzaly za své. Globalizace verze 1.0 mnoha lidem svědčila, mnozí jiní si ale ekonomicky pohoršili. Tito druzí se začasté postupně politicky radikalizovali. Zalíbila se jim pak buď myšlenka upřednostnění sociální reformy před mezinárodní ekonomikou, s níž je oslovili komunisté, nebo naopak hledali spásu v nacionalismu, jak jim jej nabídli nacisté. Jak nacismus, tak komunismus měl společného nepřítele, jehož kritikou se však oba směry vyprofilovaly a získaly na (destruktivním) vlivu – globalizaci 1.0.

I současná globalizace, verze 2.0, polarizuje a radikalizuje. Má totiž opět své vítěze a poražené. Mezi ty první patří Čína či manažeři a zaměstnanci multinárodnostních korporací, kterým se díky globalizaci mocně zvětšil trh, na němž působí. Vítězi jsou také politici a úředníci mezinárodních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond či Evropská unie. S šéfy korporací vytvářejí zájmový propletenec, který přes občasné vzájemné žaloby drží při sobě. Po opuštění veřejné sféry často míří právě do vrchního patra některé z korporací. Vznikají tak mnohdy paradoxní situace. Například exšéf Evropské komise José Manuel Barroso, někdejší maoista, dnes figuruje ve sboru mezinárodních poradců ikony Wall Streetu, banky Goldman Sachs. Možná jen změnil světonázor, možná je to korupce. Vždyť ta nemusí mít vždy jen podobu milionů v krabici od vína, lze ji realizovat „elegantněji“. Lidé jako Barroso v každém případě patří mezi jasné vítěze globalizace 2.0.

To takového Donalda Trumpa by v žádné z vrcholných korporací nezaměstnali ani jako uklízeče záchodků. Pro korporátní svět totiž znamená závažnou hrozbu. Ostatně to, že jej v kampani nepodpořila žádná ze sta největších amerických korporací, není náhoda. Náhoda není ani to, že je Trump klíčovými světovými médii vykreslován jako tlučhuba a klaun. Tato média jsou zpravidla buď korporacemi vlastněna, nebo v nich korporace zhusta inzerují. Nebezpečný je Trump korporacím proto, že svou rétorikou mobilizuje lidi, kteří se cítí být globalizací 2.0 zrazeni a udoláni. Pokud by tento politický proud získal trvaleji na síle, přijde postupně o svůj vliv zmíněný zájmový propletenec mezinárodních institucí a korporací, který dnes představuje hlavního hybatele globalizace. Hrozilo by tříštění trhů a ztráta nemalé části zisku.

Zatím takový vývoj, zdá se alespoň v USA, nehrozí. To je dáno jednak tím, že antitrumpovské síly jsou nesmírně mocné – jak finančně, tak mediálně –, tak tím, že Trump sám zatím ve svém prezidentském snažení škobrtá, neplní předvolební sliby, působí nekonzistentně a hlavně nedokáže sjednocovat. Má to ztížené jen těsným volebním vítězstvím a o to silnější opozicí, avšak jen na ně se vymlouvat nemůže.

Nicméně Trump není sám. Co takový Jarosław Kaczyński či Viktor Orbán? Těžko najdeme politické lídry Západu, kteří jsou pod tvrdší palbou kritiky mainstreamových médií. Polsko, Maďarsko a USA však pojí ještě něco. Jedná se o tři země ekonomicky vyspělého Západu, jejichž řadový občan měl v uplynulých zhruba dvou desetiletích vůbec nejméně z růstu bohatství své domoviny. Plyne to z dat sborníku International Productivity Monitor, který nedávno vydala OECD. Řadový Polák, Maďar a Američan zkrátka od půle 90. let bohatnou ze všech řadových občanů Západu nejméně v porovnání s růstem bohatství, jež je v jejich zemi vytvářeno. Průměrný roční reálný mediánový výdělek totiž v Polsku, Maďarsku a USA nejznatelněji zaostává za průměrným ročním růstem produktivity, tedy bohatství.

Daný nesoulad nelze svádět jen na globalizaci 2.0. Je ale zřejmé, že právě ona se nakonec stane trnem v oku těm, kteří ekonomicky stále výrazněji zaostávají. V Polsku, Maďarsku a USA je takových lidí relativně více než jinde na Západě. Nepřekvapí tedy, že právě tam se nejdříve dostali k moci politici, kteří slibují onen trn z oka vytáhnout. Politici, kteří na Západě zavádějí dikci a manýry takzvaného nového nacionalismu, jak o něm hovoří Anatol Lieven, profesor Georgetownské univerzity.

Nový nacionalismus znamená osudovou hrozbu pro liberální internacionalismus, jenž se měl ruku v ruce s globalizací 2.0 stát dominujícím světovým řádem. Ale nestal. Globalizace totiž zklamala kritickou masu západních voličů. A vzhledem k ekonomickým projevům, které s ní souvisejí, zřejmě zklame mnohé další. Růst politické polarizace Západu tak bohužel není u konce.

 

Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

TOP Rozhovory

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

Vydáno 13.4.2018

Energie je veličina, která popisuje schopnost hmoty konat práci. A právě kolem energie, blackoutu, jádra a obnovitelných zdrojů se točil rozhovor s Václavem Bartuškou. „Energetika je krásné odvětví a mám ji rád, ale nepřeceňujme ji,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Svět průmyslu.

BŮH, můj PARŤÁK

BŮH, můj PARŤÁK

Vydáno 16.3.2018

Kdyby nepřišel listopad 1989, mohla Česká republika ztratit osobnost, která boří hranice podnikání. Nejen unikátností svých projektů, ale především čestným a rovným přístupem. „Je pro mne nemyslitelné obchodovat se zkorumpovanými politiky. Nechci se zpronevěřit vlastním křesťanským zásadám, “ říká Radim Passer, zakladatel a generální ředitel PASSERINVEST GROUP, a.s., v jehož životě hraje významnou roli víra.

The Invincibles

The Invincibles

Vydáno 13.2.2018

Podpis kolaborativní smlouvy mezi FS ČVUT a GE Aviation přináší výzvy, které se naskytnou možná jednou za sto let a umožní vrátit Českou republiku tam, kam historicky patří – mezi světové hráče, kteří určují trendy v konstrukci letadel a leteckých motorů.

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Vydáno 22.12.2017

Mirek Topolánek se pro Svět průmyslu vyjadřuje nejen k otázkám přijetí eura, imigrační politiky, ale také k motivům své kandidatury a svým šancím v boji o post prezidenta České republiky uspět.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Další zprávy

KDO DLÁŽDÍ CESTU DO CZEXITOVÉHO PEKLA?

KDO DLÁŽDÍ CESTU DO CZEXITOVÉHO PEKLA?

Vydáno 17.4.2018

Pokud Česká republika vystoupí z Evropské unie, je to, jako bychom se dobrovolně střelili do nohy. Alespoň z ekonomického hlediska je tedy rozhodně rozumné czexit odmítat. Objevil se však v české veřejné debatě o něm jeden nešvar.

OCENĚNÍ JE SIGNÁLEM DOBRÉ PRÁCE

OCENĚNÍ JE SIGNÁLEM DOBRÉ PRÁCE

Vydáno 12.4.2018

Společnosti PKS stavby v současné době patří k předním stavebním společnostem v oboru pozemního stavitelství v České republice, zaměstnává na tři stovky lidí a daří se jí opakovaně tvořit roční obrat kolem 1,5 miliardy korun. „Dokážeme to s konstantním kádrem zkušených lidí bez překotných personálních změn a výkyvů,“ říká Jaroslav Kladiva.

TĚŠÍ MĚ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O VODU

TĚŠÍ MĚ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O VODU

Vydáno 11.4.2018

Plzeň se rozhodla, že se stane stoprocentním vlastníkem klíčového podniku Vodárna Plzeň. Přechod od původního vlastníka trval osm let. „Nutnost změny majetkových poměrů u společnosti Vodárna Plzeň logicky vyplynula z podmínek u dotačních titulů na vodohospodářské projekty, “ uvedl k důvodům odkoupení akcií od francouzské společnosti Veolia Ludvík Nesnídal.

NĚKDY JE LEPŠÍ SI VYCHOVAT VLASTNÍ ODBORNÍKY Z ŘAD ABSOLVENTŮ

NĚKDY JE LEPŠÍ SI VYCHOVAT VLASTNÍ ODBORNÍKY Z ŘAD ABSOLVENTŮ

Vydáno 9.4.2018

Jsou tři problémy, které brzdí rozvoj stavebnictví. Pomalé schvalovací procesy, které prodlužují stavby i o několik let, a ekologičtí aktivisté. Ten největší problém však přináší ekonomický rozvoj – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. S touto překážkou musí bojovat také slovenská společnost SMS a.s.

SVITAP JE SPOLEČNOST, KTERÁ UMÍ VŠE OD SPORTOVNÍ HALY PO UTĚRKU

SVITAP JE SPOLEČNOST, KTERÁ UMÍ VŠE OD SPORTOVNÍ HALY PO UTĚRKU

Vydáno 6.4.2018

„Naše výrobky se využívají ve stavebnictví, zemědělství, v oděvním průmyslu, produkujeme materiál, ze kterého se vyrábějí boty či šijí uniformy. Recyklujeme plasty a z nich vyrábíme páskové tkaniny. Je toho opravdu hodně,“ říká generální ředitel firmy SVITAP J. H. J. spol. s r. o. Jan Heřmanský.

INOVACE JSOU KLÍČEM K PROSPERITĚ FIRMY

INOVACE JSOU KLÍČEM K PROSPERITĚ FIRMY

Vydáno 5.4.2018

Mürdter Dvořák, lisovna, spol. s r.o. se díky nejmodernějším výrobním technologiím a vzdělávání svých zaměstnanců stále drží na špici v oboru vstřikování a konečné úpravy plastů především do automobilového průmyslu.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem