KAUZA: JAKOU BUDOUCNOST MÁ KRYPTOMĚNA?

Vydáno 20.3.2018 kauza

Mgr. Ing. Jakub Jedlinský, Katedra světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Bitcoin jakožto první kryptoměna přinesl inovativní technologii, vynález takzvaného blockchainu. To je distribuovaná účetní kniha. Umožňuje lidem poprvé v historii disponovat hodnotou v digitální podobě a převádět ji po internetu bez toho, že by museli důvěřovat třetí straně, například bance nebo státnímu úředníkovi. Hodnotou přitom nemusí být pouze peníze, ale také například akcie nebo klíč od auta. Tato technologie jistě budoucnost má a čas ukáže, které kryptoměny ji dokážou nejlépe využít, propojit ji rozumně s vlastním tokenem (elektronický klíč, který slouží pro ověření identity uživatele – pozn. redakce) a nabídnout veřejnosti. Klíčové je, aby uživatelé využívali kryptoměnu proto, že jim šetří čas, energii nebo náklady, nikoli pouze jako spekulativní nástroj.

Plusem bitcoinu je, že transakce, které se v jeho síti odehrají, jsou nezměnitelné. Na historii oné sdílené účetní knihy se lze spolehnout. Zároveň kryptoměna nemá centrum, které by bylo možné odstranit ze hry například ze strany státní moci, a tak celý projekt ukončit. Také nikdo nemůže uživatele donutit začít používat nějakou novou verzi, s jejímž fungováním by se neztotožňovali.

Mezi nevýhody patří zejména vysoká volatilita, kolísání, kvůli čemuž kryptoměny zatím nejsou dobrým uchovatelem hodnoty. Regulace těchto měn je pořád ještě poněkud šedá zóna, což způsobuje obavy pokaždé, když novináři napíšou, že ta nebo ona asijská země plánuje zakázat bitcoin – což je většinou nesmysl nebo dezinterpretace. Další nevýhodou je pořád ještě nepříliš jednoduché nakládání s kryptoměnami – jejich užívání vyžaduje naučit se novým věcem, není intuitivní. Pro větší investory je problémem likvidita, respektive schopnost nakoupit levně větší objem kryptoměn, nebo je pak naopak převést zpět na koruny nebo dolary.

Ten, kdo si kryptoměnu pořídí, podstupuje extrémní riziko. Nikdo by neměl investovat víc peněz, než kolik může ztratit s úsměvem na tváři. Nikdo by taky neměl investovat peníze, které bude potřebovat, protože jejich hodnota může do druhého dne spadnout na polovinu (u těch horších kryptoměn třeba i k nule). Takový vývoj pozorujeme v posledních týdnech. Toto riziko je vyváženo možností extrémního zhodnocení. Dlouhodobě bych doporučil se nad krátkodobé výkyvy ceny nahoru i dolů povznést a investovat do těch kryptoměn, které přinášejí novou, v budoucnu užitečnou technologii, a vnímat to jako investici do vývoje spíše než jako spekulaci.

Kryptoměny již relativně vážně berou i banky. Ani ne tolik jako ohrožení nebo konkurenci. Spíše jako možnost vlastních investic, investic pro své klienty nebo jako technologii, která jim může ušetřit náklady například na clearing (účtování vzájemných bezhotovostních operací – pozn. redakce) s jinými bankami. Peněžní ústavy tak experimentují například s ripplem, mijinem (projekt na kryptoměně NEM) nebo ethereem. Případně tvrdí, že vyvíjejí vlastní blockchainové technologie; zde bych byl ovšem opatrný tvrdit, že jde ještě o kryptoměny.

Je kryptoměna v něčem užitečná? Většina z nich vůbec. Některými kryptoměnami lze platit, třeba bitcoinem nebo litecoinem. Možnost využití je ovšem daleko širší a některé kryptoměny nabízejí distribuované, decentralizované řešení věcí jako katastr nemovitostí, Airbnb, úložiště dat nebo VPN. Je třeba se na trhu zorientovat a vybrat si tu správnou, jednu z těch, které budou časem lidé používat.

 

KRYPTOMĚNA, PLUSY

+          umožňuje lidem disponovat digitální měnou

+          transakce, které se v její síti odehrají, jsou nezměnitelné

+          je nezávislá na státu, ten ji nemůže zrušit

 

KRYPTOMĚNA, MÍNUSY

–          vysoká volatilita, kolísání a z toho plynoucí extrémní riziko investice

–          komplikované nakládání

–          potíže s převodem na koruny nebo dolary

 

 

Roman Šmucler

Majitel institutu estetické medicíny Asklepion, prezident ČSK

ANO: 0%
NE: 0%

Bitcoin mne z investičního hlediska nezajímá. Domnívám se, že existuje hlavně pro lidi, kteří jsou „u zdroje“. Všechny jeho vzestupy a poklesy někdo zaplatil a já bych, předpokládám, byl zřejmě mezi těmi plátci, a to bych nerad. Kryptoměna budoucnost určitě má, ale chce to o ní mít nadstandardní informace, abych na ní spolehlivě vydělal, a ty já nemám. Jsou odvětví, kde je díky kryptoměnám ještě radostněji, zejména v kryptoekonomice.

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom, CYRRUS, a.s.

ANO: 100%

Kryptoměny představují revoluci finančních transakcí. Už tu s námi budou navěky, pokud tedy nevypnou internet. Nevím, zda se ujme zrovna bitcoin, ale kryptoměny jako takové zcela jistě ano. Vložení peněz do kryptoměn přesto nelze za investici označit. Nelze je označit ani za spekulaci. Je to čirá sázka. Existuje přes 1500 kryptoměn. Řada z nich je zjevně podvodná. Dalším rizikem je možný dusivě striktní přístup regulačních orgánů, technologické nedostatky, krachy kryptoměnových burz, masivní krádeže kryptoměn, hackerské útoky atd. Nic z toho ale kryptoměnám neubírá z jejich revolučnosti. Byť jich třeba nakonec nebudou tisíce, ale jen jednotky.

Daniel Vlček

Smart City Advisor - EY, Czech Smart City Cluster

ANO: 50%
NE: 50%

Svět se digitalizuje a propojuje, tedy je zřejmé, že dříve nebo později bude standardem používat i zabezpečené virtuální měny. Nyní jsme však na úplném počátku a zkoušet investovat do kryptoměn jako menší či střední investor mi přijde jako házet peníze do rulety. Ta pravděpodobnost vyjadřuje zhruba i ty moje preference k výrokům.

Tomáš Hron

Finanční ředitel, skupina TART

ANO: 5%
NE: 95%

Bitcoin je v tuto chvíli ryze spekulativní záležitost a obrovská bublina. Nikdo vlastně bitcoin nepotřebuje, protože za vše se dá platit běžnými měnami, a to hotově či elektronicky. Existují však dvě výjimky. O bitcoin jako platidlo mají zájem lidé, kteří nechtějí, aby někdo někde viděl na jejich transakce – tedy černý trh (drogy, zbraně...), resp. daňové úniky. O bitcoin jako „investici“ mohou mít zájem spekulanti. Vzhledem k tomu, že bitcoinů je omezené množství, spekulují na tom, že bude přibývat lidí, kteří ho budou chtít (ne používat, ale mít!), a tedy poroste cena. Nicméně bitcoin bude trnem v oku vládám i centrálním bankám kvůli výše zmíněným důvodům. Je jen otázka času, kdy uvidíme zákony zakazující nebo alespoň významně omezující používání kryptoměn, které nejsou regulovatelné. Nicméně, proč si nekoupit za maximálně pět procent volných prostředků bitcoiny? Pokud o to přijdu – nevadí, pokud půjde hodnota výše – mohu vydělat.

Miroslav Macek

Publicista, překladatel, komentátor a stomatolog

NE: 100%

V budoucnost kryptoměn stoprocentně nevěřím, a to v jakékoliv podobě. Jakmile by totiž přestaly být marginální záležitostí a začaly ohrožovat měnu, jeden z pilířů suverenity státu, přijde zákonitě mocenský zásah.

Petr Dufek

Analytik finančních trhů, ČSOB

ANO: 10%
NE: 90%

Přikláním se k názoru, že kryptoměny jsou vlastně spíše spekulativní komoditou než skutečnými měnami. Jejich často prezentovanou výhodu – že jsou mimo kontrolu centrálních bank – považuji za nevýhodu. Jsou pak pod kontrolou koho? Kdo garantuje jejich směnitelnost, bezpečnost apod.? Jejich existence a popularita je spojena spíše s vírou než s racionálními argumenty. Pokud ovšem někoho láká zážitková investice, tak budiž. Osobně mi silně vadí i energeticky nákladný a neekologický způsob „těžby“ těchto virtuálních a spekulativních „surovin“.

Vladimír Vaňo

Ekonom, CentralNic Group PLC

ANO: 50%
NE: 50%

Prvú žiarovku Thomasa Alvy Edisona, s vtedajšou technológiou, by si dnes už iste nikto do domácnosti ako zdroj svetla nekúpil, no napriek tomu jej nik nemôže uprieť jej revolučný význam. Navyše, ak by existovala zberateľská séria napríklad prvých žiaroviek vyrobených Edisonom, zrejme by práve pre svoju vzácnosť a unikátnosť mali doslova astronomickú finančnú hodnotu, bez ohľadu na ich reálne využitie. Bitcoin možno prirovnať k prvej Edisonovej žiarovke v oblasti revolučnej technológie blockchain, ktorá už začala meniť náš, nielen internetový, svet.

Najjednoduchšie možno technológiu blockchain popísať na príklade transakcií bez potreby sprostredkovateľa, teda aj pri zanedbateľných nákladoch. Skutočné uplatnenie je však nepomerne rozsiahlejšie. Jedna z novších kryptomien ethereum (jej vynálezcom je v Kanade žijúci ruský programátor Vitalik Buterin) je už nielen nástrojom na výmenu hodnôt, ale nástrojom na programovanie aplikácií v prostredí, ktoré mení doterajšie využitie internetu.

Technológia blockchain môže zásadne ovplyvniť mnohé ďalšie oblasti, vrátane verejných registrov (notársky register v Estónsku, objavili sa už testy registrov nehnuteľností). Kryptomeny (ktorých je viac než 1540 a neustále vznikajú nové) sú teda len veľmi úzkou oblasťou využitia tejto technológie, o ktorú sa aktívne zaujímajú aj svetové centrálne banky (nemecká Bundesbank, Bank of England atď.)

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

TOP Rozhovory

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

Vydáno 13.4.2018

Energie je veličina, která popisuje schopnost hmoty konat práci. A právě kolem energie, blackoutu, jádra a obnovitelných zdrojů se točil rozhovor s Václavem Bartuškou. „Energetika je krásné odvětví a mám ji rád, ale nepřeceňujme ji,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Svět průmyslu.

BŮH, můj PARŤÁK

BŮH, můj PARŤÁK

Vydáno 16.3.2018

Kdyby nepřišel listopad 1989, mohla Česká republika ztratit osobnost, která boří hranice podnikání. Nejen unikátností svých projektů, ale především čestným a rovným přístupem. „Je pro mne nemyslitelné obchodovat se zkorumpovanými politiky. Nechci se zpronevěřit vlastním křesťanským zásadám, “ říká Radim Passer, zakladatel a generální ředitel PASSERINVEST GROUP, a.s., v jehož životě hraje významnou roli víra.

The Invincibles

The Invincibles

Vydáno 13.2.2018

Podpis kolaborativní smlouvy mezi FS ČVUT a GE Aviation přináší výzvy, které se naskytnou možná jednou za sto let a umožní vrátit Českou republiku tam, kam historicky patří – mezi světové hráče, kteří určují trendy v konstrukci letadel a leteckých motorů.

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Vydáno 22.12.2017

Mirek Topolánek se pro Svět průmyslu vyjadřuje nejen k otázkám přijetí eura, imigrační politiky, ale také k motivům své kandidatury a svým šancím v boji o post prezidenta České republiky uspět.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Další zprávy

KDO DLÁŽDÍ CESTU DO CZEXITOVÉHO PEKLA?

KDO DLÁŽDÍ CESTU DO CZEXITOVÉHO PEKLA?

Vydáno 17.4.2018

Pokud Česká republika vystoupí z Evropské unie, je to, jako bychom se dobrovolně střelili do nohy. Alespoň z ekonomického hlediska je tedy rozhodně rozumné czexit odmítat. Objevil se však v české veřejné debatě o něm jeden nešvar.

OCENĚNÍ JE SIGNÁLEM DOBRÉ PRÁCE

OCENĚNÍ JE SIGNÁLEM DOBRÉ PRÁCE

Vydáno 12.4.2018

Společnosti PKS stavby v současné době patří k předním stavebním společnostem v oboru pozemního stavitelství v České republice, zaměstnává na tři stovky lidí a daří se jí opakovaně tvořit roční obrat kolem 1,5 miliardy korun. „Dokážeme to s konstantním kádrem zkušených lidí bez překotných personálních změn a výkyvů,“ říká Jaroslav Kladiva.

TĚŠÍ MĚ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O VODU

TĚŠÍ MĚ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O VODU

Vydáno 11.4.2018

Plzeň se rozhodla, že se stane stoprocentním vlastníkem klíčového podniku Vodárna Plzeň. Přechod od původního vlastníka trval osm let. „Nutnost změny majetkových poměrů u společnosti Vodárna Plzeň logicky vyplynula z podmínek u dotačních titulů na vodohospodářské projekty, “ uvedl k důvodům odkoupení akcií od francouzské společnosti Veolia Ludvík Nesnídal.

NĚKDY JE LEPŠÍ SI VYCHOVAT VLASTNÍ ODBORNÍKY Z ŘAD ABSOLVENTŮ

NĚKDY JE LEPŠÍ SI VYCHOVAT VLASTNÍ ODBORNÍKY Z ŘAD ABSOLVENTŮ

Vydáno 9.4.2018

Jsou tři problémy, které brzdí rozvoj stavebnictví. Pomalé schvalovací procesy, které prodlužují stavby i o několik let, a ekologičtí aktivisté. Ten největší problém však přináší ekonomický rozvoj – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. S touto překážkou musí bojovat také slovenská společnost SMS a.s.

SVITAP JE SPOLEČNOST, KTERÁ UMÍ VŠE OD SPORTOVNÍ HALY PO UTĚRKU

SVITAP JE SPOLEČNOST, KTERÁ UMÍ VŠE OD SPORTOVNÍ HALY PO UTĚRKU

Vydáno 6.4.2018

„Naše výrobky se využívají ve stavebnictví, zemědělství, v oděvním průmyslu, produkujeme materiál, ze kterého se vyrábějí boty či šijí uniformy. Recyklujeme plasty a z nich vyrábíme páskové tkaniny. Je toho opravdu hodně,“ říká generální ředitel firmy SVITAP J. H. J. spol. s r. o. Jan Heřmanský.

INOVACE JSOU KLÍČEM K PROSPERITĚ FIRMY

INOVACE JSOU KLÍČEM K PROSPERITĚ FIRMY

Vydáno 5.4.2018

Mürdter Dvořák, lisovna, spol. s r.o. se díky nejmodernějším výrobním technologiím a vzdělávání svých zaměstnanců stále drží na špici v oboru vstřikování a konečné úpravy plastů především do automobilového průmyslu.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem