TĚŠÍ MĚ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O VODU

Vydáno 11.4.2018 vodohospodářství

Plzeň se rozhodla, že se stane stoprocentním vlastníkem klíčového podniku Vodárna Plzeň. Přechod od původního vlastníka trval osm let. „Nutnost změny majetkových poměrů u společnosti Vodárna Plzeň logicky vyplynula z podmínek u dotačních titulů na vodohospodářské projekty, “ uvedl k důvodům odkoupení akcií od francouzské společnosti Veolia Ludvík Nesnídal.

 

Firma působí v Plzni a v dalších šedesáti obcích Plzeňského kraje. Pocítili změnu majitele vaši zákazníci?

Změna, o které mluvíme, proběhla před více než dvěma lety. Věřím, že pokud jde o námi poskytované služby, tak ji naši odběratelé nepocítili. I nadále se snažíme o maximální možnou spokojenost zákazníků a s tím cílem neustále pracujeme na průběžném zlepšování kvality služeb. Co ovšem mohli plzeňští odběratelé postřehnout, byla úprava ceny vodného a stočného – v září 2016 došlo k jejímu poklesu z ceny 89,40 koruny za kubík na 86,14 koruny. Tuto nižší celkovou hodnotu si od té doby drží, což platí i pro rok 2018.

Vyrobit pitnou vodu, vyčistit odpadní vodu a následně ji šetrně vrátit zpět do přírody je náročný proces. Jak se vám daří jej naplňovat? Chystáte v tomto směru nějaké inovace?

Oba klíčové provozy – jak úpravna vody Plzeň, tak čistírna odpadních vod Plzeň – prošly v nedávné minulosti důležitými technologickými úpravami. Po intenzifikaci čistírny odpadních vod Plzeň v letech 2010 až 2012 následovala v letech 2013 až 2016 rekonstrukce a modernizace úpravny vody Plzeň. Společnost reaguje na nejnovější trendy v oblasti vodního hospodářství nejen kvůli dodržení přísné legislativy, ale především s ohledem na efektivitu i větší šetrnost vůči životnímu prostředí, kterou zpravidla moderní technologie přinášejí.

Co všechno si může váš odběratel vyřídit doma u počítače, aniž by musel přijít do zákaznického centra?

V současné době lze téměř veškeré záležitosti řešit bez nutnosti navštívit zákaznické centrum. Napadají mě pouze dva případy, kdy je přítomnost zákazníka nezbytná. V případě nové smlouvy a při zřizování nové vodovodní nebo kanalizační přípojky. Pokud jde o možnost rozšíření, počítáme s tím, že právě druhý jmenovaný případ by byl vyřešen existencí takzvaného vyjadřovacího portálu, který je v současné době těsně před spuštěním.

Jak se vám daří zavádět nové technologie nejen do provozu, ale právě směrem ke klientům?

Ve vztahu k zákazníkovi se snažíme vyhovět současnému trendu, který maximalizuje elektronickou komunikaci a nabízí chytrá řešení. Každý zákazník má možnost prohlížení veškerých svých dat ohledně odběrného místa i plateb prostřednictvím webového přístupu na svůj zákaznický účet.

Dále nabízíme zasílání faktur e-mailem, což je nejen rychlejší, ale hlavně ekologičtější. Nepříjemnou součást naší práce tvoří občasné havárie, kterým se nelze zcela vyhnout. Snažíme se tedy aspoň o řádnou informovanost, a to zobrazením těchto informací na webových stránkách přímo nad mapou, případně informujeme SMS zprávami v rámci služby SMS info, k níž se lze bezplatně registrovat.

Novinkou jsou pak dálkové odečty v rámci sítí IoT (Internet of Things), které aktuálně nasazujeme a testujeme na území Plzně. Díky dálkovým odečtům budou mít zákazníci on-line informace o spotřebě a tato technologie může umožnit i včasnou detekci úniku vody na odběrném místě.

Obdobnou technologii se naše společnost snaží využít i při získávání aktuálních informací o stavu vodovodní a kanalizační sítě na území města Plzně, kdy jsou důležité parametry monitorovány a přenášeny na dispečink, kde se s nimi dále pracuje.

Jednou z největších ekologických výzev budoucnosti je, jak se vypořádat se suchem. Připravujete v tomto směru nějaké projekty?

Naše společnost si problematiku sucha plně uvědomuje, byť se nás zatím až na malé výjimky, kdy jsme museli v menších lokalitách na území Plzně-severu zavážet vodojemy z důvodu nedostatečného zdroje vody, nedotklo. Vzhledem ke skutečnosti, že společnost nevlastní vodohospodářskou infrastrukturu přímo vázanou na zdroj pitné vody (úpravny vody a vodní zdroje), snažíme se být s jejími vlastníky v rizikových oblastech v kontaktu. Prakticky to probíhá jako užší spolupráce a podpora z hlediska získávání dotací na nové zdroje, nové a moderní technologie nebo na napojení na větší skupinové vodovody, které jsou z tohoto hlediska výrazně bezpečnější.

Mohl byste to rozvést na nějakém případu?

Konkrétním případem může být spolupráce se společností DHI na poskytnutí technických podkladů pro technicko-ekonomickou studii propojení významných skupinových vodovodů v Plzeňském kraji, připravovanou pro zadavatele, kterým je Plzeňský kraj. Studie by měla posoudit možnosti napojení dosud nepřipojených obcí na skupinové vodovody a případné propojení těchto skupinových vodovodů, a to zejména s ohledem na možnosti zásobování obyvatelstva pitnou vodou v období sucha.

Další aktuální projekt představuje zajištění projektové přípravy včetně vydání stavebního povolení na akci Havarijní zdroj pro město Plzeň. Po její realizaci dojde k výraznému zvýšení bezpečnosti skupinového vodovodu Plzeň pro případ havarijního stavu anebo pro případ sucha, a to díky existenci dvou nezávislých zdrojů surové vody.

Naše společnost dále v této oblasti aktivně spolupracuje s orgány krizového řízení Plzeňského kraje a Magistrátu města Plzně, kdy na toto téma proběhlo na podzim loňského roku rozsáhlé cvičení s názvem Dlouhodobé sucho 2017.

Vaše společnost umožňuje navštívit vybrané provozy. Proč tyto exkurze pořádáte?

Možnost exkurzí považujeme za jednu z cest, jak se přiblížit našim odběratelům, zákazníkům a dalším, kteří se o problematiku vodárenství zajímají. Kromě pravidelně pořádaných akcí – dne otevřených dveří u příležitosti Světového dne vody v březnu a exkurzí v rámci říjnových oslav vzniku republiky, které obvykle neumožní návštěvu všem zájemcům, upozorňujeme na celoroční možnost navštívit ÚV Plzeň a ČOV Plzeň vždy po předchozí domluvě a pro organizované skupiny. Zájem ze strany veřejnosti nás těší, snažíme se jim zjednodušeně a zároveň co nejpřesněji přiblížit náročné procesy úpravy surové vody z řeky na vodu pitnou i komplexní postupy spojené s odváděním odpadních vod a jejich čištěním, aby bylo možné je následně vypustit do řeky.

V rámci aktivit společenské odpovědnosti podporujete charitativní projekty. Jak pomáháte?

Obecně se snažíme chovat odpovědně, a to nejen v oblasti životního prostředí a ekologie, která je naší činnosti nejblíže, ale zaměřujeme se na zlepšení kvality života v regionu. Dlouhodobě podporujeme Ranou péči KUK (dříve středisko pro ranou péči), finančně se podílíme na vybraných projektech diecézní charity i městské charity v Plzni nebo třeba Centra Hájek. Společnost rovněž podporuje veřejně prospěšné volnočasové aktivity svých zaměstnanců v rámci projektu Vodárenské kapičky.

Za přirozenou součást zdravého životního stylu považujeme také pohyb, proto svou podporu orientujeme také na místní sportovní týmy, zvláště pak na jejich práci s dětmi a mládeží. Zrovna nedávno dostala pozdní vánoční dárek hokejová mládež, a to sportovní náčiní pro tréninky na suchu i na ledu.

V minulosti se Vodárna Plzeň zapojila do projektu na podporu kohoutkové vody v kavárnách a restauracích. Účastníte se ho i nadále?

Projekt Kohoutková, který spustila už před lety společnost Veolia, považujeme za velice zdařilý. Voda z kohoutku do zdravého pitného režimu bezesporu patří a měla by tvořit jeho pevný základ. Těší mě proto, že nám společnost Veolia umožnila, abychom i nadále byli součástí tohoto jejího počinu.

 

 

Josef Kubr

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Vydáno 11.5.2020

Rozhovor s Petrem Galatíkem, jednatelem společnosti G3 s.r.o.   Za normálních okolností vyrábí lepidla, suché zipy nebo protiskluzné pásky. I společnost G3 však rychle zareagovala na situaci kolem koronaviru a částečně upravila výrobu – rozjela produkci ochranných štítů. „Ochranné pomůcky dodáváme všem potřebným, kteří nás osloví,“ říká Petr Galatík.   Vaše společnost je dodavatelem lepidel, […]

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Michalem Pecinou, provozně technickým ředitelem společnosti CAR4WAY:   „Stačí se online zaregistrovat, stáhnout naši aplikaci do mobilu, přihlásit se a vybrat auto. To si zarezervujete a za okamžik vám dorazí SMS s navigací. Dojdete k vozidlu, přiložíte čipovou kartu k čelnímu sklu, načež se automobil odemkne a je váš,“ popisuje Michal Pecina, jak fungují služby carsharingu. Sdílená mobilita je ve velkých […]

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Tomášem Kaplerem, zakladatelem a koordinátorem projektu CoroVent:   Neseděli, nekoukali a začali pracovat. Tým kolem zakladatele projektu CoroVent Tomáše Kaplera od března vyvíjí a vyrábí plicní ventilátory, které mají pomoci zachraňovat životy v době koronavirové pandemie. Jejich velká přednost? Dají se sestrojit za mnohonásobně nižší cenu než ostatní přístroje tohoto typu na trhu. „Náš ventilátor je vytvářený pro […]

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

Vydáno 3.4.2020

Rozhovor s Tomášem Kinčlem, odborným pracovníkem v pivovarství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze   Stejně jako většině potravinářského průmyslu, ani pivovarnictví se nevyhnul trend automatizace. A není na tom nic špatného. „Hlavním přínosem automatizace pivovarů je standardnost. Zákazníci očekávají, že určitá značka bude chutnat vždy podobně,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Tomáš Kinčl.   […]

Zobrazit Více