KDO DLÁŽDÍ CESTU DO CZEXITOVÉHO PEKLA?

Vydáno 17.4.2018

Pokud Česká republika vystoupí z Evropské unie, je to, jako bychom se dobrovolně střelili do nohy. Alespoň z ekonomického hlediska je tedy rozhodně rozumné czexit odmítat. Objevil se však v české veřejné debatě o něm jeden nešvar. Mnozí z těch, kteří czexit – správně – odmítají, současně sklouzávají k jakési ideologické předpojatosti. Odmítají připustit vlastně jakoukoli stinnější stránku evropské ekonomické integrace. Činí tak mnohdy zjevně s dobrým úmyslem, aby zdůrazněním některé její slabší stránky zbytečně nenahrávali stoupencům czexitu. Jenže máloco je černobílé jako šachovnice, a tak je jejich dobrý úmysl další příslovečnou dlaždicí na cestě do czexitového pekla. Tím, že líčí evropskou ekonomickou integraci pouze „bíle“ a odmítají připustit její „šedé“, či dokonce „černé“ momenty, se z nich nejen v očích stoupenců czexitu stávají eurohujeři. Jakmile ve veřejné debatě takovou nálepku dostanou, ztrácejí svůj kredit a končí u přesvědčování přesvědčených. To je velká škoda.

Jeden příklad za všechny. Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu roku 2004. Prvním celým rokem našeho členství byl tedy rok 2005. Od té doby až do loňska stoupl český vývoz do zemí Evropské unie v běžných cenách o takřka 120 procent. Do zemí Evropské unie přitom stále, tak jako roku 2005, vyvážíme zhruba 85 procent našeho celkového exportu. Svým způsobem jsme tak dnes se zbytkem Evropské unie dvojnásobně provázanější než na začátku našeho členství. Připravit se dobrovolně o bezproblémový přístup na tento trh, jehož důležitost pro nás tak rapidně narůstá, by opravdu bylo onou střelbou do vlastní nohy. V tomto mají odpůrci czexitu pochopitelně naprostou pravdu.

Jenže když dojde na otázky jiné, pravdu mnozí z nich náhle nahrazují ideologií. Pravdou – z jejich hlediska nepříjemnou – je totiž třeba také to, že jednotná měna euro za současných podmínek může snadno zdražovat bydlení i v České republice. Jak je možné, aby euro zdražovalo nemovitosti, když jsme jej ani nepřijali?

Není to žádná raketová fyzika. Zdůvodnění staví na třech poznatcích. Poznatek číslo jedna je ten, že abnormálně nízké úrokové sazby nafukují nemovitostní bublinu. To je fakt prokázaný v mnoha koutech světa.

Poznatek číslo dvě se pak týká současné situace v eurozóně. Na jedné straně stojí Německo a další země, kterým se ekonomicky daří a které by tudíž potřebovaly vyšší úrokové sazby, než jaké mají. Třeba proto, aby zchladily růst cen nemovitostí. I českými médii nedávno proběhla zpráva, jak se Berlíňané bouří proti drahému bydlení. A to Berlín ještě nepatří k nejdražším německým městům typu Mnichov. Jenže Němci svůj nemovitostní trh zchladit nemohou, jelikož v rámci eurozóny sdílí jedny úrokové sazby třeba s Itálií. Italská ekonomika stále stagnuje – a to je spíše ještě eufemismus –, a růst úrokových sazeb by ji tedy mohl fatálně poškodit. Takže úrokové sazby v eurozóně jsou stále na nule, či dokonce v záporu, pročež Itálie alespoň stagnuje a německý nemovitostní trh se přehřívá. Pokud by Němci měli stále marku, na Itálii by ohled nebrali a úrokové sazby měli vyšší. Nemovitostní trh by se tam tudíž tolik nepřehříval.

A konečně poznatek číslo tři. Už ostatně zazněl. Česká republika je s eurozónou a s Německem zvláště stále provázanější. To znamená mnoho pozitiv. Třeba to, na něž správně odkazují odpůrci czexitu, když argumentují, jak obrovsky těží z našeho členství v Evropské unii tuzemští exportéři.

Ale provázanost má i svá negativa, ony stinnější stránky evropské integrace. Jestliže by Němci stále platili markou, budou mít vyšší úrokové sazby nejen oni, ale i my. Samozřejmě, platíme korunou, ale i tak Česká národní banka musí při stanovování svých úrokových sazeb přihlížet k vývoji v eurozóně. Kdyby totiž byly české úroky o hodně vyšší než ty v eurozóně, koruna neúnosně posílí a náš export ztratí konkurenceschopnost. Takže i Česká národní banka bere svým způsobem docela zásadní ohled na Německo, a tedy i na Itálii. Pokud by Němci měli marku, budou úrokové sazby dlouhodobě vyšší v Německu i u nás. A ceny nemovitostí by se z důvodu vyšších úrokových sazeb přehřívaly méně než dnes, pokud vůbec, nejen v Německu, ale právě také i u nás. Bydlení u nás by prostě dost možná bylo levnější. To už ale ideologizující stoupenci našeho setrvání v Evropské unii nechtějí vidět. Jenže když hlásají „A“, tedy jak moc je pro nás evropský vnitřní trh přínosný, měli by správně dodat i „B“, a sice že vysoká provázanost se zbytkem Evropské unie a nutnost brát ohled na ty její členské země, kterým se zrovna ekonomicky příliš nedaří, má i svá negativa. Negativa, která Češi pociťují na vlastní peněžence.

Ano, Evropská unie má z ekonomického hlediska plusy i minusy. Plusem je třeba velký vnitřní trh, minusem například jednotná měna, kterou země typu Itálie neměly nikdy přijímat. Ti, kdo vyzdvihují plusy, zatímco bagatelizují minusy, prokazují svému cíli, jímž je odvrácení czexitu, medvědí službu.

Přitom ekonomicky opodstatněné řešení je snadné. A opět nejde o žádnou raketovou fyziku. Stačí připustit, že evropská ekonomická integrace má své minusy, třeba ty o něco vyšší ceny nemovitostí i v České republice. Ale jedním dechem je přitom třeba dodat, že tyto minusy jsou více než vyváženy plusy v podobě současné éry prosperity české ekonomiky, která podstatným způsobem pramení z našeho hladkého přístupu na jednotný vnitřní trh. Je to pravda. A proto je to přesvědčivější než falešné malování evropské ekonomické integrace buď jen na černo, nebo jen na bílo. Pravda zkrátka není černobílá. V kontextu diskuze o evropské integraci i czexitu je však důležité, že bílé momenty ty šedé i černé přečíslují.

 

Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

TOP Rozhovory

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

Vydáno 13.4.2018

Energie je veličina, která popisuje schopnost hmoty konat práci. A právě kolem energie, blackoutu, jádra a obnovitelných zdrojů se točil rozhovor s Václavem Bartuškou. „Energetika je krásné odvětví a mám ji rád, ale nepřeceňujme ji,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Svět průmyslu.

BŮH, můj PARŤÁK

BŮH, můj PARŤÁK

Vydáno 16.3.2018

Kdyby nepřišel listopad 1989, mohla Česká republika ztratit osobnost, která boří hranice podnikání. Nejen unikátností svých projektů, ale především čestným a rovným přístupem. „Je pro mne nemyslitelné obchodovat se zkorumpovanými politiky. Nechci se zpronevěřit vlastním křesťanským zásadám, “ říká Radim Passer, zakladatel a generální ředitel PASSERINVEST GROUP, a.s., v jehož životě hraje významnou roli víra.

The Invincibles

The Invincibles

Vydáno 13.2.2018

Podpis kolaborativní smlouvy mezi FS ČVUT a GE Aviation přináší výzvy, které se naskytnou možná jednou za sto let a umožní vrátit Českou republiku tam, kam historicky patří – mezi světové hráče, kteří určují trendy v konstrukci letadel a leteckých motorů.

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Vydáno 22.12.2017

Mirek Topolánek se pro Svět průmyslu vyjadřuje nejen k otázkám přijetí eura, imigrační politiky, ale také k motivům své kandidatury a svým šancím v boji o post prezidenta České republiky uspět.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Další zprávy

KDO DLÁŽDÍ CESTU DO CZEXITOVÉHO PEKLA?

KDO DLÁŽDÍ CESTU DO CZEXITOVÉHO PEKLA?

Vydáno 17.4.2018

Pokud Česká republika vystoupí z Evropské unie, je to, jako bychom se dobrovolně střelili do nohy. Alespoň z ekonomického hlediska je tedy rozhodně rozumné czexit odmítat. Objevil se však v české veřejné debatě o něm jeden nešvar.

OCENĚNÍ JE SIGNÁLEM DOBRÉ PRÁCE

OCENĚNÍ JE SIGNÁLEM DOBRÉ PRÁCE

Vydáno 12.4.2018

Společnosti PKS stavby v současné době patří k předním stavebním společnostem v oboru pozemního stavitelství v České republice, zaměstnává na tři stovky lidí a daří se jí opakovaně tvořit roční obrat kolem 1,5 miliardy korun. „Dokážeme to s konstantním kádrem zkušených lidí bez překotných personálních změn a výkyvů,“ říká Jaroslav Kladiva.

TĚŠÍ MĚ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O VODU

TĚŠÍ MĚ ZÁJEM VEŘEJNOSTI O VODU

Vydáno 11.4.2018

Plzeň se rozhodla, že se stane stoprocentním vlastníkem klíčového podniku Vodárna Plzeň. Přechod od původního vlastníka trval osm let. „Nutnost změny majetkových poměrů u společnosti Vodárna Plzeň logicky vyplynula z podmínek u dotačních titulů na vodohospodářské projekty, “ uvedl k důvodům odkoupení akcií od francouzské společnosti Veolia Ludvík Nesnídal.

NĚKDY JE LEPŠÍ SI VYCHOVAT VLASTNÍ ODBORNÍKY Z ŘAD ABSOLVENTŮ

NĚKDY JE LEPŠÍ SI VYCHOVAT VLASTNÍ ODBORNÍKY Z ŘAD ABSOLVENTŮ

Vydáno 9.4.2018

Jsou tři problémy, které brzdí rozvoj stavebnictví. Pomalé schvalovací procesy, které prodlužují stavby i o několik let, a ekologičtí aktivisté. Ten největší problém však přináší ekonomický rozvoj – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. S touto překážkou musí bojovat také slovenská společnost SMS a.s.

SVITAP JE SPOLEČNOST, KTERÁ UMÍ VŠE OD SPORTOVNÍ HALY PO UTĚRKU

SVITAP JE SPOLEČNOST, KTERÁ UMÍ VŠE OD SPORTOVNÍ HALY PO UTĚRKU

Vydáno 6.4.2018

„Naše výrobky se využívají ve stavebnictví, zemědělství, v oděvním průmyslu, produkujeme materiál, ze kterého se vyrábějí boty či šijí uniformy. Recyklujeme plasty a z nich vyrábíme páskové tkaniny. Je toho opravdu hodně,“ říká generální ředitel firmy SVITAP J. H. J. spol. s r. o. Jan Heřmanský.

INOVACE JSOU KLÍČEM K PROSPERITĚ FIRMY

INOVACE JSOU KLÍČEM K PROSPERITĚ FIRMY

Vydáno 5.4.2018

Mürdter Dvořák, lisovna, spol. s r.o. se díky nejmodernějším výrobním technologiím a vzdělávání svých zaměstnanců stále drží na špici v oboru vstřikování a konečné úpravy plastů především do automobilového průmyslu.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem