SKLENÍK VYMYSLEL, ABY MĚL UPLATNĚNÍ PRO SVÉ LIDI

Vydáno 9.5.2018

PRVNÍ OBCHOD UDĚLAL NA MATURITNÍM VEČÍRKU

 

První počítač prodal, protože potřeboval peníze na svůj vlastní. První fotovoltaická elektrárna vznikla u nich na střeše, a protože se osvědčila, začali je stavět po celé zemi. První skleník vznikl, aby zužitkoval odpadní teplo a zajistil práci pro jejich lidi.

 

Zlínská společnost NWT a.s., jejímiž majiteli jsou manželé David a Martina Vítkovi, má na tomto principu založené podnikání. Něco postaví pro sebe, ukážou to jiným lidem či firmám. A když je o produkt zájem, společnost NWT jej postaví na klíč.

Svého obchodního ducha David Vítek projevil už na gymnáziu. „První obchod jsem uskutečnil na maturitním večírku. Spolužáci mne posadili vedle našeho ředitele a já jsem mu prodal čtyři počítače,“ říká s úsměvem. Přiznává, že tehdy toužil po počítači, ale v té době byly hodně drahé a rodiče mu jej odmítali koupit. „Stále jsem ležel v cenících a zjistil jsem, že když jich pořídím pět najednou, tak se cena sníží a tím bych si mohl vydělat na vlastní. Jeden jsem tedy koupil smontovaný a další čtyři po dílech. Když jsem je dal dohromady, prodal jsem je, taťka mi něco málo přidal a měl jsem svůj vysněný počítač,“ vzpomíná na svůj první podnikatelský počin David Vítek.

Jeho firma, kterou založil v roce 1992, se zpočátku zabývala jen počítači a záležitostmi kolem nich. Postupně se ale začaly nabalovat další aktivity. „Zákazník si objednal počítač a požádal nás, zda bychom mu nenatáhli i internet, další zase chtěl, abychom mu instalovali zásuvku, a tak jsme se rozšiřovali o činnosti, které s počítači úzce souvisely,“ vypráví zlínský podnikatel.

Protože jeho firma působila na třech místech, propojil si pobočky ve Zlíně, Kroměříži a Hulíně internetovou sítí. „A zákazníci po nás pak hned zase chtěli, ať je také připojíme. A tak vznikla divize internetového providera, která má nyní sedm tisíc zákazníků,“ popisuje David Vítek.

Společnost NWT pak přes počítače, internet a elektrické rozvody došla k fotovoltaice. „Jsem duchem zelený a chtěl jsem se věnovat ekologickým stavbám. První solární elektrárnu jsme si postavili na střeše skladu. Viděli ji naši zákazníci a řekli, že by ji také chtěli,“ uvedl podnikatel, který se netají tím, že to je ta nejlepší cesta, jak získat důvěru zákazníka. Produkt nejprve otestovat na sobě a pak jej prodat dál.

„Když skončil solární boom, hledali jsme využití pro náš fotovoltaický tým. Proto jsme se vrhli na bioplynové stanice a tepelná čerpadla. Rozšířili jsme tím vlastně portfolio menších energetických projektů vhodných pro fabriky i rodinné domy. Když jsme postavili pět bioplynek, stát stopnul dotace a zakázky skončily. Takže opět jsem musel hledat náplň práce pro naše lidi. Tak vznikl projekt skleníku,“ poodhaluje strategii firmy David Vítek, který přiznává, že on je většinou nositelem nápadů a jeho manželka Martina a management se stará o jejich realizaci. Také dokážou odhadnout, do čeho má smysl jít.Kromě toho uznává, že dobrý nápad ještě nemusí být zárukou úspěchu. „To, že jsme o krok před konkurencí, je vykoupeno obrovským úsilím. Než se do něčeho pustíme, tak to musíme pořádně prostudovat,“ říká.

Například než se jeho firma pustila do výstavby bioplynových stanic, absolvoval David Vítek několikatýdenní kurz pro poradce v oblasti odpadového hospodářství se specializací na bioplynové stanice a kompostárny. Takže se z něj stal certifikovaný poradce, který skládal zkoušky před akreditační komisí. „Rozhodně neděláme nic, čemu nerozumíme,“ zdůraznil zlínský podnikatel. Na druhou stranu však přiznal i nepovedené pokusy: „Je důležité se včas rozhodnout a realizaci zastavit. I to se stává.“

Říká, že jeho firmě se daří i díky širokému portfoliu činností. „Právě ta diverzifikace je náš hlavní obor. Díky ní se nám daří překonávat krize. Nespoléháme na jediný produkt, nýbrž rozdělujeme své aktivity do různých oblastí. A navíc jsme ve spoustě činností nejlepší nebo mezi nejlepšími v našem regionu,“ říká David Vítek. Například struny pro 3D tiskárny patří mezi nejlepší produkty na světě. Využívá je i americká armáda.

 

SPOLEČNOST PROŽILA OBTÍŽNÝ ROK

 

I přes tyto skutečnosti byl pro společnost NWT loňský rok velice obtížný. Své zakázky plnila jen s vypětím všech sil. Vše způsobil nedostatek pracovníků. „Podepisovali jsme smlouvy s tím, že z hlediska personálního budeme stabilní, jako předchozí rok. Bohužel na trhu práce nasál automobilový průmysl zhruba sedm tisíc pracovníků a to jsme pocítili i my. Když z pětičlenného týmu jeden nebo dva lidé odejdou, už to může být problém. Ale nakonec jsme to zvládli, i díky tomu, že stavební firmy v procesu před námi měly také mírné zpoždění.“

A skluz také nabral projekt pasivního domu, do jehož vývoje se firma NWT pustila. Všichni pracovníci totiž museli napnout své síly, aby se zvládly dokončit nasmlouvané zakázky. V současné době má společnost vyřízená všechna potřebná povolení. „Máme i přislíbenou dotaci z projektu Zelená úsporám vyšší úrovně, na kterou jsme opravdu moc hrdí, protože je to třetí dům v České republice, který ji získal,“ zdůraznil David Vítek. Vysvětlil, že Zelená úsporám má dvě úrovně. Ta vyšší je spojená sice s vyšší dotací, ale podmínky pro její získání jsou výrazně náročnější. „Přesto jsme se do toho pustili, abychom ukázali, že i toto umíme. Také jsme to chtěli samozřejmě vyzkoušet,“ prozradil podnikatel.

Dům, který staví ve Zlíně, bude unikátní především způsobem výstavby. Firma NWT jej buduje pomocí takzvaných panelových sendvičů, které již budou obsahovat veškeré potřebné rozvody. „Hlavně se dům snažíme stavět tak, aby se v něm dobře žilo,“ říká David Vítek.

Společnost, která se netají tím, že jde hlavně po cestě společenské odpovědnosti, zároveň pracuje i na další novince. V současné době dokončuje vývoj zařízení, které pomocí termického rozkladu zušlechťuje paliva. Na tomto projektu spolupracuje s Ostravskou univerzitou. „Zušlechťujeme například kaly z čistíren odpadních vod. Když je zahřejeme na vysokou teplotu, získáme z nich uhlík nebo také fosfor. Tento prvek začíná na naší planetě docházet. My jej získáme z kalů a vyrobíme z něj hnojiva. Tím pádem pak fosfor opět do půdy vracíme,“ řekl o projektu David Vítek.

Vysvětlil, že termické zpracování má spoustu využití. Vše záleží na tom, co je vstupní látkou a na jakou teplotu se zahřeje. „Můžeme tímto způsobem třeba získávat metan, CO nebo vodík. Ten můžeme použít jako palivo nebo k výrobě elektřiny. Když nastavíme nižší teplotu, tak získáme olej. Musím přiznat, že na tento náš počin jsme opravdu asi nejvíce hrdí,“ dodal majitel NWT.

Další věc, na kterou může být pyšný, je i sídlo společnosti. Je dominantou Zlína. Návštěvníci společnost NWT najdou na třídě Tomáše Bati v prostorách, které dříve sloužily jako silo. „Hledali jsme místo, abychom mohli mít naši společnost pohromadě. Původně jsme chtěli stavět v holešovské průmyslové zóně, ale to kvůli pomalému jednání úřadů nevyšlo. Pak kolega objevil ve Zlíně bývalé baťovské silo. Dva roky jsme připravovali projekt a za další rok bylo hotovo,“ řekl David Vítek k počinu, za který děkovali i mnozí občané Zlína.

 

 

Rozhovor s majitelem společnosti NWT Davidem Vítkem

 

SKLENÍK VYMYSLEL, ABY MĚL UPLATNĚNÍ PRO SVÉ LIDI

 

Když společnost NWT ukončila fotovoltaickou éru, našla uplatnění pro své lidi při výstavbě bioplynových stanic. Po pěti realizovaných bioplynkách stát pro ně zastavil dotace, takže tým zase neměl co dělat. Tak přišel nápad na využití odpadního tepla z bioplynových stanic. A už byl na světě skleník.

„Vydali jsme se s kolegou do Holandska, abychom se naučili, jak na to. Našli jsme subdodavatele, kteří nám vyškolili lidi, techniky a projektanty. Nyní jsme jediná firma v bývalém Československu, která dokáže vlastními silami vyprojektovat a postavit skleník s celoročním provozem,“ říká David Vítek.

 

Co bylo na realizaci vašeho nápadu to nejtěžší?

Nejnáročnější bylo vyřídit papírování. Na statiku skleníků totiž u nás ani na Slovensku neexistují žádné normy. Skleněná střecha logicky nemůže unést takovou zátěž jako běžná a my klasickou střechu stavět nemůžeme, protože by nebyla průhledná, a tím pádem by stavba nemohla sloužit jako skleník. Normy nepočítají s tím, že se na skleníku nedrží sníh, ten zde zkrátka díky teplu roztaje, takže tu normovanou zátěž nepotřebuje vydržet. Je tu spoustu detailů, na které legislativa nemyslí.

Díky tomu, že jsme se vyškolili v Holandsku, což je světová velmoc přes skleníky, troufám si tvrdit, že v České republice neexistuje nikdo, kdo by tomu rozuměl víc než kolega Jirka Stodůlka.

Kde jste postavili svůj první skleník?

První skleník jsme postavili na Slovensku v obci Kameničany. Vybudovali jsme ho jako vzorovou stavbu, ukázali jsme, že to opravdu umíme a že to funguje. Zákazníci se tak nebojí do projektu investovat. Zároveň jim garantujeme, že jim všechno vyřídíme – od povolení přes rady, jak získat dotaci, naservírujeme jim ekonomiku, pomůžeme najít zaměstnance, zajistíme jejich proškolení a garantujeme jim, že od nich odkoupíme produkci. Takže my zákazníkovi vše předložíme na stříbrném podnose. Stane se majitelem hotového skleníku a pak už nám může jen nadávat, když něco nefunguje. My jsme vlastně v jeho područí.

Jaký je zájem o tento váš projekt?

Náš první skleník v Kameničanech navštívil slovenský i český ministr zemědělství. Naplánovali si, že zde stráví hodinu, a nakonec se zdrželi půl dne a byli úplně nadšení. Je to zcela jiné zemědělství než to tradiční. Je to prakticky fabrika. Dokud to ale neukážete, jak vše funguje, tak to nikdo nepochopí. Díky tomu, že jsme vybudovali první vzorovou stavbu na Slovensku, přišly další zakázky. Naše skleníky stojí na jižní Moravě ve Velkých Němčicích a Mutěnicích, ve Smržicích u Prostějova a v Haňovicích na Olomoucku. Nyní připravujeme stavbu u Ostravy a na další dva skleníky nyní vyřizujeme stavební povolení.

Plánujete expanzi i do dalších zemí?

Jednal jsem například s velvyslancem Ázerbájdžánu ve Vídni, který nás přesvědčoval, ať v jeho zemí postavíme šedesátihektarový skleník. Přiznám se, že by to byla super zakázka. Z této stavby bychom měli obrat, jako má celý náš holding za rok. Nyní však máme rozjednané tři zakázky v České republice a víc toho nezvládneme. Prostě jsme nedokázali vymyslet, jak to udělat, když na trhu práce chybějí lidé. Navíc, pokud to firmě funguje, jak se říká, kolem komína, tak vás nic nenutí hledat nové trhy venku.

 

Soňa Singerová

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

Vydáno 20.1.2020

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro Svět průmyslu Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Rozpovídal se také o cílech organizace, jejích dosavadních úspěších, ale také o osvětě veřejnosti, jaderných elektrárnách a stavu tuzemské energetiky.

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

Vydáno 6.1.2020

„Nejsem plnohodnotný kamioňák ani technický typ,“ říká o sobě Martina Šmídlová, která se téměř dvě dekády významně podílí na chodu společnosti Šmídl působící v kamionové přepravě. Největší problém oboru vidí především v nedostatku řidičů, budoucnost autonomních náklaďáků na silnicích je však podle ní stále vzdálená.

Zobrazit Více