SKLENÍK VYMYSLEL, ABY MĚL UPLATNĚNÍ PRO SVÉ LIDI

Vydáno 9.5.2018

PRVNÍ OBCHOD UDĚLAL NA MATURITNÍM VEČÍRKU

 

První počítač prodal, protože potřeboval peníze na svůj vlastní. První fotovoltaická elektrárna vznikla u nich na střeše, a protože se osvědčila, začali je stavět po celé zemi. První skleník vznikl, aby zužitkoval odpadní teplo a zajistil práci pro jejich lidi.

 

Zlínská společnost NWT a.s., jejímiž majiteli jsou manželé David a Martina Vítkovi, má na tomto principu založené podnikání. Něco postaví pro sebe, ukážou to jiným lidem či firmám. A když je o produkt zájem, společnost NWT jej postaví na klíč.

Svého obchodního ducha David Vítek projevil už na gymnáziu. „První obchod jsem uskutečnil na maturitním večírku. Spolužáci mne posadili vedle našeho ředitele a já jsem mu prodal čtyři počítače,“ říká s úsměvem. Přiznává, že tehdy toužil po počítači, ale v té době byly hodně drahé a rodiče mu jej odmítali koupit. „Stále jsem ležel v cenících a zjistil jsem, že když jich pořídím pět najednou, tak se cena sníží a tím bych si mohl vydělat na vlastní. Jeden jsem tedy koupil smontovaný a další čtyři po dílech. Když jsem je dal dohromady, prodal jsem je, taťka mi něco málo přidal a měl jsem svůj vysněný počítač,“ vzpomíná na svůj první podnikatelský počin David Vítek.

Jeho firma, kterou založil v roce 1992, se zpočátku zabývala jen počítači a záležitostmi kolem nich. Postupně se ale začaly nabalovat další aktivity. „Zákazník si objednal počítač a požádal nás, zda bychom mu nenatáhli i internet, další zase chtěl, abychom mu instalovali zásuvku, a tak jsme se rozšiřovali o činnosti, které s počítači úzce souvisely,“ vypráví zlínský podnikatel.

Protože jeho firma působila na třech místech, propojil si pobočky ve Zlíně, Kroměříži a Hulíně internetovou sítí. „A zákazníci po nás pak hned zase chtěli, ať je také připojíme. A tak vznikla divize internetového providera, která má nyní sedm tisíc zákazníků,“ popisuje David Vítek.

Společnost NWT pak přes počítače, internet a elektrické rozvody došla k fotovoltaice. „Jsem duchem zelený a chtěl jsem se věnovat ekologickým stavbám. První solární elektrárnu jsme si postavili na střeše skladu. Viděli ji naši zákazníci a řekli, že by ji také chtěli,“ uvedl podnikatel, který se netají tím, že to je ta nejlepší cesta, jak získat důvěru zákazníka. Produkt nejprve otestovat na sobě a pak jej prodat dál.

„Když skončil solární boom, hledali jsme využití pro náš fotovoltaický tým. Proto jsme se vrhli na bioplynové stanice a tepelná čerpadla. Rozšířili jsme tím vlastně portfolio menších energetických projektů vhodných pro fabriky i rodinné domy. Když jsme postavili pět bioplynek, stát stopnul dotace a zakázky skončily. Takže opět jsem musel hledat náplň práce pro naše lidi. Tak vznikl projekt skleníku,“ poodhaluje strategii firmy David Vítek, který přiznává, že on je většinou nositelem nápadů a jeho manželka Martina a management se stará o jejich realizaci. Také dokážou odhadnout, do čeho má smysl jít.Kromě toho uznává, že dobrý nápad ještě nemusí být zárukou úspěchu. „To, že jsme o krok před konkurencí, je vykoupeno obrovským úsilím. Než se do něčeho pustíme, tak to musíme pořádně prostudovat,“ říká.

Například než se jeho firma pustila do výstavby bioplynových stanic, absolvoval David Vítek několikatýdenní kurz pro poradce v oblasti odpadového hospodářství se specializací na bioplynové stanice a kompostárny. Takže se z něj stal certifikovaný poradce, který skládal zkoušky před akreditační komisí. „Rozhodně neděláme nic, čemu nerozumíme,“ zdůraznil zlínský podnikatel. Na druhou stranu však přiznal i nepovedené pokusy: „Je důležité se včas rozhodnout a realizaci zastavit. I to se stává.“

Říká, že jeho firmě se daří i díky širokému portfoliu činností. „Právě ta diverzifikace je náš hlavní obor. Díky ní se nám daří překonávat krize. Nespoléháme na jediný produkt, nýbrž rozdělujeme své aktivity do různých oblastí. A navíc jsme ve spoustě činností nejlepší nebo mezi nejlepšími v našem regionu,“ říká David Vítek. Například struny pro 3D tiskárny patří mezi nejlepší produkty na světě. Využívá je i americká armáda.

 

SPOLEČNOST PROŽILA OBTÍŽNÝ ROK

 

I přes tyto skutečnosti byl pro společnost NWT loňský rok velice obtížný. Své zakázky plnila jen s vypětím všech sil. Vše způsobil nedostatek pracovníků. „Podepisovali jsme smlouvy s tím, že z hlediska personálního budeme stabilní, jako předchozí rok. Bohužel na trhu práce nasál automobilový průmysl zhruba sedm tisíc pracovníků a to jsme pocítili i my. Když z pětičlenného týmu jeden nebo dva lidé odejdou, už to může být problém. Ale nakonec jsme to zvládli, i díky tomu, že stavební firmy v procesu před námi měly také mírné zpoždění.“

A skluz také nabral projekt pasivního domu, do jehož vývoje se firma NWT pustila. Všichni pracovníci totiž museli napnout své síly, aby se zvládly dokončit nasmlouvané zakázky. V současné době má společnost vyřízená všechna potřebná povolení. „Máme i přislíbenou dotaci z projektu Zelená úsporám vyšší úrovně, na kterou jsme opravdu moc hrdí, protože je to třetí dům v České republice, který ji získal,“ zdůraznil David Vítek. Vysvětlil, že Zelená úsporám má dvě úrovně. Ta vyšší je spojená sice s vyšší dotací, ale podmínky pro její získání jsou výrazně náročnější. „Přesto jsme se do toho pustili, abychom ukázali, že i toto umíme. Také jsme to chtěli samozřejmě vyzkoušet,“ prozradil podnikatel.

Dům, který staví ve Zlíně, bude unikátní především způsobem výstavby. Firma NWT jej buduje pomocí takzvaných panelových sendvičů, které již budou obsahovat veškeré potřebné rozvody. „Hlavně se dům snažíme stavět tak, aby se v něm dobře žilo,“ říká David Vítek.

Společnost, která se netají tím, že jde hlavně po cestě společenské odpovědnosti, zároveň pracuje i na další novince. V současné době dokončuje vývoj zařízení, které pomocí termického rozkladu zušlechťuje paliva. Na tomto projektu spolupracuje s Ostravskou univerzitou. „Zušlechťujeme například kaly z čistíren odpadních vod. Když je zahřejeme na vysokou teplotu, získáme z nich uhlík nebo také fosfor. Tento prvek začíná na naší planetě docházet. My jej získáme z kalů a vyrobíme z něj hnojiva. Tím pádem pak fosfor opět do půdy vracíme,“ řekl o projektu David Vítek.

Vysvětlil, že termické zpracování má spoustu využití. Vše záleží na tom, co je vstupní látkou a na jakou teplotu se zahřeje. „Můžeme tímto způsobem třeba získávat metan, CO nebo vodík. Ten můžeme použít jako palivo nebo k výrobě elektřiny. Když nastavíme nižší teplotu, tak získáme olej. Musím přiznat, že na tento náš počin jsme opravdu asi nejvíce hrdí,“ dodal majitel NWT.

Další věc, na kterou může být pyšný, je i sídlo společnosti. Je dominantou Zlína. Návštěvníci společnost NWT najdou na třídě Tomáše Bati v prostorách, které dříve sloužily jako silo. „Hledali jsme místo, abychom mohli mít naši společnost pohromadě. Původně jsme chtěli stavět v holešovské průmyslové zóně, ale to kvůli pomalému jednání úřadů nevyšlo. Pak kolega objevil ve Zlíně bývalé baťovské silo. Dva roky jsme připravovali projekt a za další rok bylo hotovo,“ řekl David Vítek k počinu, za který děkovali i mnozí občané Zlína.

 

 

Rozhovor s majitelem společnosti NWT Davidem Vítkem

 

SKLENÍK VYMYSLEL, ABY MĚL UPLATNĚNÍ PRO SVÉ LIDI

 

Když společnost NWT ukončila fotovoltaickou éru, našla uplatnění pro své lidi při výstavbě bioplynových stanic. Po pěti realizovaných bioplynkách stát pro ně zastavil dotace, takže tým zase neměl co dělat. Tak přišel nápad na využití odpadního tepla z bioplynových stanic. A už byl na světě skleník.

„Vydali jsme se s kolegou do Holandska, abychom se naučili, jak na to. Našli jsme subdodavatele, kteří nám vyškolili lidi, techniky a projektanty. Nyní jsme jediná firma v bývalém Československu, která dokáže vlastními silami vyprojektovat a postavit skleník s celoročním provozem,“ říká David Vítek.

 

Co bylo na realizaci vašeho nápadu to nejtěžší?

Nejnáročnější bylo vyřídit papírování. Na statiku skleníků totiž u nás ani na Slovensku neexistují žádné normy. Skleněná střecha logicky nemůže unést takovou zátěž jako běžná a my klasickou střechu stavět nemůžeme, protože by nebyla průhledná, a tím pádem by stavba nemohla sloužit jako skleník. Normy nepočítají s tím, že se na skleníku nedrží sníh, ten zde zkrátka díky teplu roztaje, takže tu normovanou zátěž nepotřebuje vydržet. Je tu spoustu detailů, na které legislativa nemyslí.

Díky tomu, že jsme se vyškolili v Holandsku, což je světová velmoc přes skleníky, troufám si tvrdit, že v České republice neexistuje nikdo, kdo by tomu rozuměl víc než kolega Jirka Stodůlka.

Kde jste postavili svůj první skleník?

První skleník jsme postavili na Slovensku v obci Kameničany. Vybudovali jsme ho jako vzorovou stavbu, ukázali jsme, že to opravdu umíme a že to funguje. Zákazníci se tak nebojí do projektu investovat. Zároveň jim garantujeme, že jim všechno vyřídíme – od povolení přes rady, jak získat dotaci, naservírujeme jim ekonomiku, pomůžeme najít zaměstnance, zajistíme jejich proškolení a garantujeme jim, že od nich odkoupíme produkci. Takže my zákazníkovi vše předložíme na stříbrném podnose. Stane se majitelem hotového skleníku a pak už nám může jen nadávat, když něco nefunguje. My jsme vlastně v jeho područí.

Jaký je zájem o tento váš projekt?

Náš první skleník v Kameničanech navštívil slovenský i český ministr zemědělství. Naplánovali si, že zde stráví hodinu, a nakonec se zdrželi půl dne a byli úplně nadšení. Je to zcela jiné zemědělství než to tradiční. Je to prakticky fabrika. Dokud to ale neukážete, jak vše funguje, tak to nikdo nepochopí. Díky tomu, že jsme vybudovali první vzorovou stavbu na Slovensku, přišly další zakázky. Naše skleníky stojí na jižní Moravě ve Velkých Němčicích a Mutěnicích, ve Smržicích u Prostějova a v Haňovicích na Olomoucku. Nyní připravujeme stavbu u Ostravy a na další dva skleníky nyní vyřizujeme stavební povolení.

Plánujete expanzi i do dalších zemí?

Jednal jsem například s velvyslancem Ázerbájdžánu ve Vídni, který nás přesvědčoval, ať v jeho zemí postavíme šedesátihektarový skleník. Přiznám se, že by to byla super zakázka. Z této stavby bychom měli obrat, jako má celý náš holding za rok. Nyní však máme rozjednané tři zakázky v České republice a víc toho nezvládneme. Prostě jsme nedokázali vymyslet, jak to udělat, když na trhu práce chybějí lidé. Navíc, pokud to firmě funguje, jak se říká, kolem komína, tak vás nic nenutí hledat nové trhy venku.

 

Soňa Singerová

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

DEVELOPER JE TEN, KDO TVOŘÍ MĚSTO

DEVELOPER JE TEN, KDO TVOŘÍ MĚSTO

Vydáno 29.4.2019

Město staví developeři. I naše metropole rostla především díky soukromému kapitálu. Tak vznikly nejen oblíbené čtvrti, jako jsou Vinohrady nebo Ořechovka, ale třeba i současná Waltrovka či Florentinum, které nesou značku Penta. „Zodpovědnost za to, jak Praha vypadá, je velká, jsme si toho vědomi a snažíme se podle toho chovat,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Petr Palička, výkonný ředitel pro Českou republiku ve společnosti Penta Real Estate.

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

Vydáno 29.3.2019

„Nemusíte už čekat na to, co vám ukáže reálný model či prototyp. Funkci výrobku, linky nebo výrobního procesu si vyzkoušíte na počítači na digitálním dvojčeti a v reálu už vás nic nepřekvapí,“ říká Milan Šlachta, generální ředitel společnosti Bosch v České a Slovenské republice.

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

Vydáno 25.3.2019

Nastává éra digitálních dvojčat. „Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ uvedla generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

Vydáno 15.3.2019

Otevírá bránu do ideální budoucnosti, upozorní na možná rizika a dokáže připravit vše na míru dle našeho zadání a našich potřeb. To je digitální dvojče. „Moderní softwarové nástroje dokážou vytvořit komplexní obraz výrobku, umí dokonce vygenerovat i jeho optimální tvar. Umístí materiál pouze tam, kde je skutečně potřeba, a vznikne tak organický design podobný tomu, co vytvořila příroda,“ říká generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

TĚŽÍME ZE ZKUŠENOSTÍ V OBORU

TĚŽÍME ZE ZKUŠENOSTÍ V OBORU

Vydáno 10.5.2019

Provádí vodoinstalační a topenářské práce, rozvody plynu, ale také odstraňují usazeniny z technologických zařízení. Přerovská firma G R N, s.r.o., patří ve svém oboru ke zkušeným hráčům, přestože vznikla až na počátku třetího tisíciletí. „Mezi našimi klienty jsou státní organizace jako Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo zemědělství,“ prozradil Rudolf Gerža.

Společnost Bosch bude od roku 2020 celosvětově CO2 neutrální

Společnost Bosch bude od roku 2020 celosvětově CO2 neutrální

Vydáno 9.5.2019

Již od nadcházejícího roku bude společnost Bosch klimaticky zcela neutrální. Od roku 2020 již více než 400 závodů Bosch po celém světě za sebou nebude zanechávat žádnou uhlíkovou stopu. Bosch je tak prvním velkým průmyslovým podnikem, který tento ambiciózní cíl zrealizuje za zhruba jeden rok. „Přebíráme odpovědnost za ochranu klimatu, a proto jednáme právě teď,“ říká Dr. Volkmar Denner, předseda představenstva společnosti Robert Bosch GmbH.

PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ PODNIK PATŘÍ MEZI NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ

PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ PODNIK PATŘÍ MEZI NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ

Vydáno 7.5.2019

„Těším se na tu dobu, kdy budu vědět, že tramvaj mi přijede za minutu a další spoj na ni perfektně naváže a neujede mi, že si v aplikaci budu moct předplatit kupon na jízdné,“ říká Petr Witowski, generální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy.

ELEKTŘINA V NAŠICH DOBÍJECÍCH STANICÍCH JE Z ČISTÝCH ZDROJŮ

ELEKTŘINA V NAŠICH DOBÍJECÍCH STANICÍCH JE Z ČISTÝCH ZDROJŮ

Vydáno 15.4.2019

Až se elektromobilita v Česku rozjede naplno, velkou část dobíjecí infrastruktury budou tvořit nabíječky od společnosti Pražská energetika (PRE). Ta již nyní provozuje zejména v hlavním městě přes 90 dobíjecích bodů a s rozšiřováním sítě rozhodně nekončí. „Elektřina v našich stanicích přitom pochází výhradně z obnovitelných zdrojů,“ zdůraznil generální ředitel PRE Pavel Elis.

ČESKÁ ENERGETIKA JE NA ROZVOJ E-MOBILITY PŘIPRAVENÁ

ČESKÁ ENERGETIKA JE NA ROZVOJ E-MOBILITY PŘIPRAVENÁ

Vydáno 10.4.2019

Jelikož je společnost ČEZ ESCO lídrem v oblasti úsporných a ekologicky šetrných řešení pro firmy i stát, nemůže opomíjet elektromobilitu. Mimo jiné na českém území provozuje přes 140 veřejných dobíjecích stanic. „I díky novým dobíjecím bodům přestává být potíží cestování mezi městy a objem odebrané elektřiny ve veřejné síti bude pozvolna narůstat,“ říká generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák.

NA BOOM ELEKTROMOBILITY SI JEŠTĚ CHVÍLI POČKÁME

NA BOOM ELEKTROMOBILITY SI JEŠTĚ CHVÍLI POČKÁME

Vydáno 8.4.2019

„Bude přibývat míst, kam bude s auty na fosilní paliva vjezd zakázán, a obyvatelům nezbyde nic jiného než přejít na elektromobil nebo na vůz s vodíkovým pohonem,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Ivo Hykyš, akviziční manažer e-mobility ve společnosti Siemens.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem