O KROK BLÍŽ AMERICE

Vydáno 17.5.2018

Českým firmám se otevírá další možnost, jak získávat peníze jinak než přes banky. Projekt START pražské burzy sice ke vzniku tuzemského Silicon Valley nepovede, ale i tak nabídne zejména pro dravé, inovativní firmy jedinečnou možnost financování. Víc hlav víc ví.

 

Sedm procent tuzemských firem mělo loni problém se získáním peněz na svůj další rozvoj. Není to velké číslo, ale bude hůř. Ještě v roce 2016 to totiž bylo méně než pět procent, jak plyne z údajů Evropské investiční banky. S tím, jak dále porostou úrokové sazby, budou podmínky pro získání financí stále náročnější. Cena bankovního úvěru, v českých podmínkách zdaleka nejčastější formy financování, se na svém dnu ocitla v roce 2016, resp. 2017. Z údajů České národní banky je patrné, že sazby úvěrů malého objemu, do osmi milionů korun, se od svého dlouhodobého dna odrazily už v roce 2016, v případě úvěrů většího objemu došlo k odrazu loni.

S růstem sazeb budou ztíženým podmínkám čelit tuzemské firmy obecně, zvláště však malé a střední podniky. Finanční šéfové těchto menších firem jsou totiž už dnes v citelně vyšší míře než jejich kolegové z firem velkých nespokojeni s podmínkami získání nových peněz. Zatímco velké podniky si vůbec nestěžují, co se nákladů na získání úvěru a jeho objemu týče, menší podniky nad náklady i objemem získaných peněz už hořekují. Zatím to tedy jsou jednotky procent z nich, avšak i tato procenta dobře ilustrují obtíže, kterým při získání úvěru čelí menší firmy v porovnání s těmi velkými.

Právě historicky bezpříkladně levné bankovní úvěry byly v uplynulých letech zásadním argumentem skeptiků, kteří vrtí hlavou nad možností většího rozšíření také jiné formy financování, než je bankovní úvěr. Česká republika přitom něco takového potřebuje jako sůl, jelikož tuzemská ekonomika je na bankovním financování závislá až příliš. Klasický bankovní úvěr představuje v české podnikové sféře zhruba šedesát procent uskutečněného externího financování, s velkým odstupem se pak umisťují další způsoby financování, jako je leasing, kontokorent nebo faktoring.

Přílišná závislost na bankovním financování je statisticky spojena s delší dobou zotavování se z ekonomické krize. Hledáme-li vysvětlení, proč se z dopadů světové finanční krize Spojené státy otřepaly rychleji než Evropa, pak jedno tkví právě i v mnohem větším významu kapitálového trhu pro americkou ekonomiku než pro tu evropskou. Zkostnatělost bank je pak také překážkou k financování inovativních projektů, zejména těch bez dostatečné možnosti ručení. To jsou často firmy z oblasti informačních technologií, které těžko mohou ručit něčím víc než dobrým nápadem. Jenže banky pochopitelně chtějí do zástavy budovu, továrnu, prostě hmatatelný majetek. Takže přílišná závislost Evropy, včetně České republiky, na bankách je i jedním z vysvětlení i toho, proč starý kontinent nemá své Silicon Valley.

Jakákoli životaschopná forma nebankovního financování je tedy v ČR vítaná. První náznaky, že by mohlo být lépe, se objevují v posledních letech. Jedná se o různá „dluhopisová tržiště“ pro malé a střední podniky, crowdfundingové platformy nebo nejnověji projekt START pražské burzy. Z hlediska ekonomiky jako celku se pochopitelně jedná o titěrný objem. Třeba objem tuzemského crowdfundingu činil v roce 2016 asi 0,005 procenta HDP, jak plyne z dat Evropské investiční banky. Je to skoro „nic“, na druhou stranu pořád více než v zemích, jako je Rakousko, Švédsko, Irsko a dalších. Jistý potenciál pro daleko větší rozvoj nebankovního financování tedy v ČR evidentně je, a to i v rámci mezinárodního kontextu. Nahrávat mu bude nadcházející znatelný růst úrokových sazeb, který bankovní úvěry relativně znevýhodní zejména právě malým a středním podnikům

Zmíněný projekt START spouští pražská burza letos v květnu. Upsat své akcie v jeho rámci mohou zejména menší inovativní firmy s hodnotou od jednoho milionu eur do zhruba 80 milionů eur. To se hodí jak pro získání nových peněz pro rozvoj firmy, tak i pro případný „exit“, tedy vystoupení z dosavadního podnikání a kapitalizaci jeho výsledků. Pokud zůstaneme u první z možností, proč by se ale vlastně firma měla pro peníze vydat na burzu, a ne do banky, jak je u nás železným zvykem?

Zaprvé, jde přirozeně o alternativu pro ty z malých a středních firem, které na bankovní úvěr nedosáhnou nebo jeho podmínky považují za nevýhodné. Financování kapitálovým trhem pochopitelně může sloužit jako doplněk k financování bankovnímu.

Zadruhé, upsání akcií v rámci STARTu je poměrně jednoduché. Jedná se tak o rychlý a nákladově efektivní zdroj expanze zejména těch firem, které jsou inovativní, s potenciálem rychlého růstu. Na takové firmy banky hledí tak trochu skrze prsty, protože v jejich očích nemohou dostatečně ručit či jsou příliš malé na to, aby se jimi hloubkově zabývaly.

Zatřetí, s penězi od akcionářů lze volněji disponovat než s penězi od banky. Ani burzovně financovaná firma pochopitelně neuniká informační povinnosti. Přes rameno jí sice nekouká kožený bankéř, ale i tak musí akciový trh pravidelně informovat prostřednictvím výroční a analytické zprávy. Musí také svolávat valnou hromadu.

Začtvrté, vstup na burzu vždy znamená publicitu zadarmo. O firmě, jejíž akcie se veřejně obchodují, se už jen z toho důvodu častěji píše v médiích. To pochopitelně může přinést i starosti, nicméně pro inovativní firmu, které svoji přidanou hodnotu umí dobře marketingově naleštit, se jedná o značnou konkurenční výhodu.

Zapáté, burza je jakýsi průběžný test trhem. Verdikt trhu, na kterém se pohybuje velký počet zkušenějších, kapitálově silných investorů s vysokou tolerancí k riziku (což je případ STARTu), je zpravidla významnějším vodítkem než verdikt jednoho bankéře nebo nějakého jejich omezeného počtu. Víc hlav prostě víc ví. A nejen ví, ale dokonce i poradí. Ačkoli jejich „rada“ může mít třeba jen podobu vývoje ceny akcie. Dobrý nápad, akcie jde vzhůru, špatný záměr nebo nápad, který je ještě třeba domyslet, akcie jde dolů…

Některé z argumentů, proč jít na burzu, platí ostatně i pro další, už vzpomínané formy nebankovního financování.

Je jistě žádoucí, aby se v ČR více rozvinulo nebankovní financování malých a středních podniků. Závislost na bankovním financování je totiž u nás nezdravě přebujelá. V tomto smyslu je třeba vítat každý projekt, který o rozvoj nebankovního financování usiluje. Je dobře, že v poslední době vznikají platformy pro financování malých a středních podniků prostřednictvím emise dluhopisů nebo právě akcií jako v případě STARTu. To, že jsou v tomto projektu zatím jen tři emise, ale signalizuje, jak nesmírně obtížné je v českém segmentu malých a středních podniků rozšířit nebankovní formu financování.

 

Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

ELEKTŘINA JE KRVÍ NAŠÍ ZEMĚ

Vydáno 13.4.2018

Energie je veličina, která popisuje schopnost hmoty konat práci. A právě kolem energie, blackoutu, jádra a obnovitelných zdrojů se točil rozhovor s Václavem Bartuškou. „Energetika je krásné odvětví a mám ji rád, ale nepřeceňujme ji,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Svět průmyslu.

BŮH, můj PARŤÁK

BŮH, můj PARŤÁK

Vydáno 16.3.2018

Kdyby nepřišel listopad 1989, mohla Česká republika ztratit osobnost, která boří hranice podnikání. Nejen unikátností svých projektů, ale především čestným a rovným přístupem. „Je pro mne nemyslitelné obchodovat se zkorumpovanými politiky. Nechci se zpronevěřit vlastním křesťanským zásadám, “ říká Radim Passer, zakladatel a generální ředitel PASSERINVEST GROUP, a.s., v jehož životě hraje významnou roli víra.

The Invincibles

The Invincibles

Vydáno 13.2.2018

Podpis kolaborativní smlouvy mezi FS ČVUT a GE Aviation přináší výzvy, které se naskytnou možná jednou za sto let a umožní vrátit Českou republiku tam, kam historicky patří – mezi světové hráče, kteří určují trendy v konstrukci letadel a leteckých motorů.

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Mirek Topolánek: mé odmítnutí eura není pocitové, vychází z hluboké znalosti problému

Vydáno 22.12.2017

Mirek Topolánek se pro Svět průmyslu vyjadřuje nejen k otázkám přijetí eura, imigrační politiky, ale také k motivům své kandidatury a svým šancím v boji o post prezidenta České republiky uspět.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

ČAKÁ NÁS (OBCHODNÁ) VOJNA?

ČAKÁ NÁS (OBCHODNÁ) VOJNA?

Vydáno 18.5.2018

Takzvaná obchodná vojna medzi najväčšími globálnymi ekonomickými blokmi je jedným z faktorov, ktorý by mohol patriť medzi spúšťacie katalyzátory nasledujúcej globálnej recesie so všetkými jej následkami. Varovné výsledky za prvý štvrťrok sú pritom zatiaľ len „ochutnávkou“ toho, ako reaguje reálna ekonomika už aj na samotné signály potenciálneho zadrhnutia sa súkolia voľného celosvetového medzinárodného obchodu.

O KROK BLÍŽ AMERICE

O KROK BLÍŽ AMERICE

Vydáno 17.5.2018

Českým firmám se otevírá další možnost, jak získávat peníze jinak než přes banky. Projekt START pražské burzy sice ke vzniku tuzemského Silicon Valley nepovede, ale i tak nabídne zejména pro dravé, inovativní firmy jedinečnou možnost financování. Víc hlav víc ví.

ZNAČKA SIGMA SE DRŽÍ NA TRHU UŽ 150 LET

ZNAČKA SIGMA SE DRŽÍ NA TRHU UŽ 150 LET

Vydáno 11.5.2018

Modrý trojzubec vládne vodám i mořím. „S nadsázkou můžeme říct, že kamkoliv na mapě položíte prst, tam je velká pravděpodobnost, že stopy naší značky objevíte,“ říká generální ředitel společnosti SIGMA GROUP a.s. Milan Stratil.

SKLENÍK VYMYSLEL, ABY MĚL UPLATNĚNÍ PRO SVÉ LIDI

SKLENÍK VYMYSLEL, ABY MĚL UPLATNĚNÍ PRO SVÉ LIDI

Vydáno 9.5.2018

„Vydali jsme se s kolegou do Holandska, abychom se naučili, jak na to. Našli jsme subdodavatele, kteří nám vyškolili lidi, techniky a projektanty. Nyní jsme jediná firma v bývalém Československu, která dokáže vlastními silami vyprojektovat a postavit skleník s celoročním provozem,“ říká David Vítek.

NAŠI ZNAČKU NOSÍ DESÍTKY JADERNÝCH ELEKTRÁREN

NAŠI ZNAČKU NOSÍ DESÍTKY JADERNÝCH ELEKTRÁREN

Vydáno 7.5.2018

Společnost MSA je největším výrobcem armatur na území bývalého Československa. Na trhu působí již více než 120 let, na jadernou energetiku se specializuje od roku 1976. „V současné době je znatelný trend odklonu odvětví od výroby klasických armatur pro ropovody a plynovody ke specializaci výroby armatur pro extrémní podmínky, “ říká Andrej Tarannikov.

DO SÍTĚ POSÍLAJÍ ENERGII Z VĚTRU I MOŘE

DO SÍTĚ POSÍLAJÍ ENERGII Z VĚTRU I MOŘE

Vydáno 4.5.2018

Jedním z lídrů, kteří v České republice sázejí na budoucnost větrné energie, je také Wikov Industry. Společnost s více než stotřicetiletou historií vyrábí ozubená kola a mechanické převodovky. Může se pochlubit také světovým unikátem. Rozhovor s generálním ředitelem společnosti Antonínem Růžičkou.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem