TRAMVAJE SE VRACEJÍ NA VÝSLUNÍ

Vydáno 29.5.2018

Nízkopodlažní vozidla, bezkontaktní placení v městské hromadné dopravě, bezdrátové připojení k internetu v tramvajích i metru. To jsou základní inovace, kterými chce Dopravní podnik hl. m. Prahy přitáhnout pozornost cestující veřejnosti. Intenzivně se chceme věnovat také oblasti elektromobility, říká Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva.

 

Za první tři kvartály roku 2017 vzrostly tržby z jízdného o více než dvě procenta na 3,23 miliardy korun. Čím byl způsoben tento nárůst?

Dokonce v odhadu výsledků za rok 2017 očekáváme tržby ještě o 180 milionů korun vyšší, než jsme původně předpokládali. Je to pozitivní trend. Cestující více jezdí a platí. Ukazuje se, že cestující nám důvěřují stále víc, to nás velmi těší a zavazuje.

Jakým způsobem chce DPP dále motivovat Pražany k využívání veřejné dopravy?

V porovnání s dalšími dopravci stále udržujeme vysoký standard služeb a naší snahou je úroveň cestování pražskou MHD i nadále zvyšovat. Nízkopodlažní vozidla, bezkontaktní placení v MHD, wi-fi v tramvajích i v metru, to vše jsou inovace, které činí MHD atraktivnější.

Vidíte nějaké zajímavé trendy v oblasti veřejné dopravy?

Velikým tématem současné doby je silniční elektromobilita, a to jak u osobních automobilů, tak i u prostředků městské hromadné dopravy. V listopadu bylo na veletrhu Czechbus v Praze k vidění hned několik elektrobusů, které si našly cestu i do pravidelné dopravy v naší zemi. Pravidelný provoz elektrobusů zatím nalezneme jen v menších městech, největší flotilu deseti vozů má slezský Třinec.

Proč se elektromobilita ve veřejné dopravě zatím neprosadila ve větších městech?

Velká města, mezi nimi i Praha, mají na taková vozidla vyšší nároky, které současná technika ještě nesplňuje pro všechny naše linky. My jsme si režim klasického elektrobusu vyzkoušeli s jedním zapůjčeným vozem na lince č. 213 a s výsledky jsme byli spokojeni, proto nyní rozjíždíme projekt kompletního nasazení elektrobusů na linku č. 207, pro kterou chceme pořídit 14 vozů. Dostupné elektrobusy ale bohužel zatím vůbec nejsou vhodné pro dlouhé linky a velké objemy cestujících, u páteřních linek si jen těžko můžeme dovolit, aby se každý vůz několikrát denně dlouho nabíjel na konečné stanici. Proto jsme se ujali funkce lídra ve výzkumu takzvaných elektrobusů s dynamickým nabíjením.

Jak můžete tento princip přenést do podmínek DPP?

To je elektrobus, pro který na vhodném úseku trasy (například v úsecích s velkým stoupáním) zřídíme trolejové vedení, jaké mají trolejbusy. Vůz se v takovém případě v úseku, kde by se baterie nejvíce vybíjely, naopak za jízdy nabíjí. Od října jsme zprovoznili testovací úsek pro tuto technologii v Prosecké ulici a již jsme zahájili zkoušky se zapůjčeným elektrobusem, který budou doufám následovat další vozy. Věřím tomu, že tento výzkum nám poskytne potřebné znalosti a brzy dokážeme i v kopcovitém terénu Prahy elektrifikovat některé delší linky provozované kloubovými autobusy.

Bude to znamenat ústup tramvají z mixu dopravních prostředků?

V rozvojových plánech ekologické dopravy se na tramvaje nesmí zapomínat. Jejich potenciál se dlouho podceňoval, ale v posledních letech se v Evropě hodně vracejí na výsluní. V porovnání s elektrobusy mají mnoho výhod – zejména nabízejí větší kapacitu vozů i celého dopravního systému a díky účinnějším možnostem preference kolejové dopravy jsou rychlejší. Také u nich odpadá dosud příliš nezmiňované riziko recyklace použitých baterií. Pokud bychom dnes v Praze měli místo autobusů samé elektrobusy, tak nám bude při současných technologiích dožívat několik stovek baterií ročně, to je zatím nepopsaná zátěž s nutností recyklace. I na tohle odvětví se zaměřujeme a zkoumáme druhotné využití baterií z elektrobusů pro akumulaci zbytkové energie třeba právě pro tramvaje.

Kolik bude dopravní podnik letos investovat do obnovy vozového parku?

Půjde o částku přibližně 2,5 miliardy korun bez DPH. V rámci obnovy vozového parku jsou nakupovány výhradně nízkopodlažní tramvaje a autobusy.

Jaké velké investice jste naplánovali pro období 2018–2020?

Páteřním systémem pražské městské hromadné dopravy je metro, takže kontinuální proces přípravy a realizace jeho nových tras trvale patří k rozhodujícím oblastem investiční činnosti DPP. V současné době se v pokročilé fázi přípravy realizace nachází provozní úsek metra I.D Náměstí Míru – Depo Písnice, základní část čtvrté trasy pražského metra, s vlastním depem v Písnici. U stávající sítě metra jsou významným kvalitativním posunem rekonstrukce vybraných stanic, často s vazbou na zástavbu, realizovanou cizími investory.

Chystáte v metru i další bezbariérové výtahy?

Další oblastí, do které DPP dlouhodobě investuje, jsou bezbariérová opatření v metru pro usnadnění cestování občanům s pohybovým omezením a maminkám s kočárky. Zatímco v roce 1990 byla bezbariérově přístupná pouze jedna stanice (Vyšehrad), v roce 2000 to bylo 22 stanic a v současnosti je z celkového počtu 61 stanic metra bezbariérově přístupných již 45. Naposledy byla bezbariérově zprovozněna v listopadu 2017 stanice Palmovka.

V roce 2018 se připravuje zahájení realizace výtahů ve stanicích Karlovo náměstí a Opatov, v projekční přípravě jsou již stanice Jiřího z Poděbrad a Českomoravská. Studijně se prověřuje řada dalších stanic (Flora, Jinonice, Křižíkova, Radlická, Pražského povstání a Želivského).

DPP zadal také studii, která prověřuje možnosti prodloužení vedení metra A a C. Jaké výhody a nevýhody skýtá prodloužení obou tras?

DPP zadal zpracování vyhledávacích studií na prodloužení tras metra A a C na základě požadavku vedení města. Tato dokumentace byla vypracována na začátku letošního roku. Lze předpokládat, že na základě výsledků studií vedení města rozhodne o dalším postupu, zejména ve vztahu k aktuálně pořizovanému metropolitnímu plánu (nový územní plán města).

Chystá se prodloužení tramvajové trasy z Modřan do Libuše a z Barrandova do Slivence…

Do roku 2020 bychom měli na obou uvedených tratích začít stavět, přidá se k nim také prodloužení tramvají do sídliště Na Dědině a nové smyčky Zahradní Město a Hostivař, kde vzniknou významné přestupní uzly MHD.

Důležitým směrem ve zkvalitňování městské hromadné dopravy jsou i rekonstrukce tramvajových tratí. Je to dáno prvořadě pojetím této činnosti, která je spojena s využíváním progresivních konstrukcí v řešení opravovaných tratí a zabezpečením bezbariérového přístupu na zastávky i jejich kvalitního vybavení. Dochází tak k zajištění provozních podmínek na úrovni novostaveb tramvajových tratí jak z hlediska snížení hluku z tramvajového provozu, tak i v oblasti zvýšení komfortu pro cestující. Součástí rekonstrukcí tramvajových tratí jsou vždy bezbariérové úpravy nástupních ostrůvků.

Kde konkrétně připravujete rekonstrukce stávajících tratí?

K nejvýznamnějším rekonstrukcím tramvajových tratí, jež mají být realizovány v období do roku 2020, patří zejména úseky Nádražní – Na Zlíchově, Vinohradská v rozsahu Muzeum – Želivského a Zenklova v rozsahu Elsnicovo náměstí – U Kříže. Ve všech případech se jedná o dožité tramvajové tratě na velkoplošných panelech a komplexní rekonstrukce zde bude zásadním kvalitativním posunem.

Jakými způsoby a investicemi budete chtít dále posilovat komfort cestujících?

V roce 2018 budou pokračovat dodávky tramvají Škoda 15T, kterých budeme mít celkově 250 kusů. Tím se zase zvýší podíl nízkopodlažních spojů v tramvajové dopravě. Současně se musíme začít zamýšlet, jak s tramvajovými vozy dál.

A kam se chcete ubírat?

Naši odborníci vypracovali materiály o možném rozvoji vozového parku, ty musíme vyhodnotit a ve spolupráci s vedením města rozhodnout o další strategii. Stále nám zbývá poměrně hodně vysokopodlažních tramvají, které jsou mnohdy v dobrém technickém stavu, ale morálně už zastarávají. Můžeme je buď modernizovat na částečně nízkopodlažní, nebo místo nich pořizovat další nové vozy. Právě rozhodnutí v téhle otázce by mělo padnout v příštích letech.

Ke kvalitativnímu posunu dojde v oblasti možnosti nákupu jízdních dokladů. Na základě uzavřené smlouvy dojde k postupné modernizaci jízdenkových automatů, které nově umožňují nákup i prostřednictvím bezhotovostní platby nebo také vyhledávání dopravního spojení. Kromě toho jsou vybraná vozidla povrchové dopravy vybavována zařízením pro bezhotovostní nákup jízdenky, čímž dále zlepšujeme dostupnost prodeje jízdenek.

 

Josef Kubr