MIKROSKOPY Z BRNA POUŽÍVAJÍ NOSITELÉ NOBELOVÝCH CEN

Vydáno 30.8.2018

Rozhovor s Hynkem Peřinou, generálním ředitelem společnosti Thermo Fisher Scientific

 

Brněnské technologické centrum je největší výrobce elektronových mikroskopů na světě. Přístroje se značkou Thermo Fisher Scientific používají nositelé Nobelových cen i nejvýznamnější světové instituce.

 

Výrobní plocha odpovídá velikosti dvou fotbalových hřišť a vzduchotechnika budovy by uchladila čtyři hokejové arény. Společnost zaměstnává 1000 odborníků, jejichž průměrný věk je 36 let, a více než polovina z nich má vysokoškolské vzdělání. Díky nim vyráží do světa na 600 přístrojů ročně.

 

Elektronový mikroskop vyrobený ve vaší společnosti využívají nositelé Nobelových cen či tým Ferrari působící ve Formuli 1. Můžete prozradit, které další zajímavé osobnosti či instituce pracují s mikroskopem vyrobeným v Brně ve společnosti Thermo Fisher Scientific?

Kdybych měl vypíchnout jen jednu osobnost, tak by to bylo velice nefér vůči těm ostatním. Práce lidí, kteří používají elektronový mikroskop, je totiž výjimečná, dělají něco pro lidstvo, vidí detaily, které pomáhají, aby byl svět zdravější, bezpečnější a čistší – to je i vizí naší firmy. Nicméně bych rád zmínil, že naše elektronové mikroskopy využívá tým vědců, který získal poslední Nobelovu cenu za chemii – Jaques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson – či izraelský fyzik Dan Shechtman, kterému byla roku 2011 udělena Nobelova cena za objev kvazikrystalů. Jsem velice rád, že jsem se s některými těmito osobnostmi mohl setkat buď u nás ve společnosti, kde si vybíraly nový mikroskop, nebo na konferencích, které pořádá Československá mikroskopická společnost.

 

V jakých oblastech jsou vaše elektronové mikroskopy využívány?

Putují do vědy, výzkumu i do průmyslu, kde jsou našimi klienty především firmy z oblasti polovodičů. Do portfolia nám nyní přibyly také spektrometry. Tyto přístroje kromě vědeckých pracovišť využívají firmy ke kontrole kvality materiálů v nejrůznějších oblastech včetně stavebnictví.

 

Máte zpětnou vazbu o tom, co vaše přístroje dokázaly v oblasti výzkumu? 

Naše mikroskopy se podílejí na výzkumu všech nejdiskutovanějších záležitostí týkajících se zdraví lidí. Hledají řešení při léčbě rakoviny, Alzheimerovy choroby či viru ZIKA. Všechny tyto problémy moderní doby se dostávají do mikroskopu. Pomocí něj pak vědci a lékaři hledají mechanismus, který bude efektivně bojovat s tím, co lidstvo trápí. V poslední době se také zaměřují na personalizované metody. To znamená, že člověk už nebude dostávat lék, který řeší nemoc, ale zároveň má vedlejší příznaky. Jednoho krásného dne výzkumníci docílí toho, že přijdete k lékaři a on připraví lék, který zacílí přesně na vaši nemoc bez nežádoucích účinků.

V průmyslu je zase pěkným příkladem chytrý telefon. Když si představíte jeho vývoj, tak téměř na každém kroku se podílela naše technologie. Přístroje vyrobené v Brně pomáhají buď při základním vývoji, nebo kontrolují kvalitu. Jejich uplatnění v průmyslu je opravdu velmi široké.

 

Vyrábíte přístroje na míru, nebo sériově?

Každý přístroj je do jisté míry tvořen na přání zákazníka. U nás byste nenašli jediný produkt, který by ve skladu čekal na to, až si ho někdo koupí. Každý přístroj dostane svou zákaznickou konfiguraci a zejména ty dražší řady jsou až ze sedmdesáti procent vyvinuty pro konkrétního klienta. Když si pomohu řečí automobilového průmyslu, je to něco podobného jako vůz v základní výbavě s možností dokoupení dalších doplňků. S mikroskopem je to u těch levnějších přístrojů stejné. Máte základní přístroj a ten můžete vybavit různými detektory, počítačovými programy, vyberete si vlastnosti tubusu a my jej seřídíme přesně na takové podmínky, které potřebujete.

 

Můžete zmínit nějakou zajímavou zakázku z poslední doby?

Nechci hovořit o konkrétní zakázce, ale je zajímavé, že naše firma roste díky výrobcům polovodičových čipů. Jejich spotřeba roste po celém světě a rostou také požadavky na to, jak mají být velké, výkonné a kolik energie mají spotřebovat. Investice do oblasti vývoje polovodičových čipů se neustále zvyšují, a jestli něco táhne náš růst za poslední roky, tak je to právě polovodičový průmysl. Všichni jsme očekávali rozmach tohoto odvětví, ale boom, který nyní nastal, byl pro nás překvapením. Zákazníci z oblasti polovodičových segmentů chtějí stále více mikroskopů, což je pro nás příjemné.

 

Když se řekne mikroskop, tak si každý vybaví malý přístroj, se kterým pracoval ve škole v hodinách biologie. V jakých rozměrech se pohybují vaše elektronové mikroskopy?

Když transportujeme mikroskop k zákazníkovi, je složený na paletách, jejichž počet se pohybuje od dvou do
patnácti, záleží na typu. Je to opravdu velké zařízení. Ty menší mikroskopy zaberou místo zhruba jako kancelářský stůl, ty velké naplní průměrnou místnost. Přístroj samotný má půdorys asi metr krát metr, ale jeho příslušenství je mnohem rozměrnější. Hovořím například o počítači či zařízení, které obsahuje speciální plyny, stlačený vzduch, chlazení. Takže když to dodáte jako celek, tak to opravdu zabere celou místnost.

 

A v jakých hladinách se pohybuje cena takových přístrojů?

Cena elektronových mikroskopů, které máme v současné době v našem portfoliu, se pohybuje od 200 tisíc do několika milionů dolarů. Ty nejdražší přístroje mají hodnotu čtyři až pět milionů dolarů.

 

Kolik procent produkce zůstává doma a kolik míří do zahraničí?

Těší mne, že doma zůstává stále více našich produktů, ale celkově ten česko-slovenský trh není rozhodně veliký. Jedním z větších domácích zákazníků je společnost CEITEC, dále je to Univerzita Palackého v Olomouci, několik přístrojů je v Praze, ale to jsou spíše jednotky. Pro nás je jednoznačně největším trhem Asie. Čínská vláda vyhlásila program za šedesát bilionů dolarů v oblasti vědy a výzkumu, což nám také změnilo žebříček zemí, do kterých exportujeme. Ještě před čtyřmi lety byli naši odběratelé z třiceti procent z Ameriky, stejný podíl trhu měla Evropa i Asie. Dnes jde přes šedesát procent našich přístrojů do Asie, například do Korey, Číny, Vietnamu či Singapuru.

 

V jakém prostředí vznikají elektronové mikroskopy? Jak moc je výroba mikroskopů háklivá na čistotu ovzduší?

Čistota ovzduší je při výrobě mikroskopu zásadní. Když stavíte továrnu určenou pro elektronovou mikroskopii, tak velká část investice jde do vzduchotechniky. V hale, kde se mikroskopy vyrábějí, je méně než deset tisíc částic v kubické stopě, což je třiceticentimetrová krychle. V běžném prostředí jsou ve stejném množství atmosféry řádově miliony částic, a pokud ve vzduchu létá pyl, tak je to ještě horší. Zejména alergici, kteří u nás pracují, si toto čisté prostředí užívají.

 

Nevyrábíte jen samotný produkt, ale zabýváte se i vývojem softwaru. Pochlubte se, co se vám v této oblasti podařilo v poslední době?

Myslím si, že toto je jedna z oblastí, ve které jsme opravdu dobří. V poslední době se nám daří přibližovat elektronový mikroskop běžnému uživateli v laboratoři. V padesátých šedesátých letech musel elektronový mikroskop obsluhovat zkušený profesor, dnes je tento přístroj z velké části automatizovaný a ta zkušenost potřebná pro jeho obsluhu je významně nižší. Přístroj si díky automatizaci soustu věcí pohlídá sám. Za tím vším stojí software. Dříve jste z elektronového mikroskopu dostali jen obrázek. V současné době software on-line zajistí všechny potřebné informace – například jaké je chemické složení sledovaného vzorku, v jakém místě ten daný chemický prvek je a spoustu dalších analýz. Mikroskop vzorek nasnímá různým způsobem, v různých polohách a pomocí softwaru se dá z výstupů sestavit 3D model předmětu, který je zkoumán.

 

Vaši odborníci analyzovali nejslavnější pravěký nález na území České republiky, Věstonickou venuši. Jakou metodu při jeho zkoumání použili?

Věstonickou venuši jsme zkoumali pomocí rentgenového záření na přístroji, který je velice podobný lékařskému CT. Toto zařízení bylo původně navrženo pro zkoumání vývrtů z geologických nalezišť, což je vlastně sloupec materiálu. Nejtěžší na celém procesu bylo vyřešit, jak tento vzácný artefakt do zařízení upnout, abychom jej nepoškodili. To byla opravdu jedna z nejnáročnějších výzev.

 

Máte zkušenosti i se zkoumáním jiných uměleckých artefaktů?

Jsem si téměř jistý, že naši zákazníci se účastní podobných záležitostí, protože naše přístroje toho o zkoumaném vzorku dokážou hodně odhalit. My sami jsme se na něčem podobném, jako byla Věstonická venuše, nepodíleli.

 

A zkušenosti z jiných oblastí?

Jednou ze zajímavostí, které máme v nabídce, je software zkoumající rezidua vznikající po ráně střelnou zbraní. To je jedna z praktických aplikací, která se využívá na mnoha odděleních policie po celém světě a slouží jako důkazní materiál. Technologie je za pomoci našeho počítačového programu schopná zobrazit například materiálové složení i strukturu prachu, který vzniká po výstřelu.

 

Jaký nejmenší detail umí zkoumat váš elektronový mikroskop?

To největší nej elektronového mikroskopu je to, že se jeho prostřednictvím podíváte na atom. Vzorek musí být samozřejmě kompatibilní s elektronovou mikroskopií.

 

Jsou záležitosti, které elektronovým mikroskopem zkoumat nejdou?

Je ještě bohužel hodně věcí, které zkoumat nelze. Spousta vědců, kteří se pohybují v oblasti zdraví nebo životního prostředí, potřebuje pozorovat živé struktury. Nevýhodou elektronového mikroskopu je to, že vzorek musíte připravit pro prostředí, které je uvnitř mikroskopu, což je vakuum. A když živou strukturu vložíte do vakua, tak se zničí. Nobelovu cenu za chemii v roce 2017 získala trojice vědců Jaques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson za to, že vyvinula metodu, jak připravit biologický vzorek pro elektronový mikroskop. Dosáhli toho tím, že jej zamrazili.

 

Můžete prozradit, který váš produkt je nejoblíbenější?

Je to takzvaný small dual beam, který kombinuje technologii elektronovou a iontovou. Využívají jej především firmy, které se zabývají výrobou polovodičů. Toto je v poslední době nejoblíbenější přístroj, který vyrábíme poměrně ve velkém objemu.

 

Váš obor se určitě neobejde bez inovací, máte své vlastní vývojové centrum. Jaký objem finančních prostředků míří každoročně do vědy a výzkumu?

Ta částka se pohybuje někde mezi dvaceti a čtyřiadvaceti miliony dolarů a stále roste, což je velice pozitivní. Vážíme si toho, že vše, co máme ve výrobním portfoliu, vytvořil náš vývojový tým. Nejsme tedy pouze výrobna, která je závislá na tom, jakou inovaci dodá někdo jiný z jiné části světa.

 

Můžete představit nějakou inovaci z poslední doby?

Myslím si, že zajímavým řešením je nasazení small dual beamů do výzkumu živých tkání, i když typické využití těchto přístrojů je v oblasti neživých struktur. Vzorek zamrazíme a díky tomu můžeme sledovat detaily, které u živých struktur dříve nebylo možné pozorovat. To je taková jedna věc. Další zajímavost se týká polovodičů. Vnímáme potřebu našich zákazníků, kteří chtějí být stále rychlejší. Podařilo se nám výrazně zkrátit čas, který je zapotřebí na přípravu vzorků, urychlili jsme leptací a řezací rychlost. Také se nám daří proces analýz elektronového mikroskopu stále více automatizovat, zvyšovat jeho efektivitu, a tím pádem zjednodušovat a urychlovat práci našich klientů.

 

Jak dlouho trvá výroba mikroskopu?

Elektronový mikroskop, mám na mysli ty nejnižší řady, vyrobíme zhruba do tří týdnů. Ty nejsložitější přístroje jsou do půl roku u zákazníka. Klíčovým místem, které nás stojí nejvíce času, je příprava konfigurace na přání zákazníka. Samotná výroba není až tak časově náročná. Jak jsem již zmínil, každý přístroj je prakticky jiný a s frekvencí dvou tří let prochází inovací. Nyní je naše portfolio kompletně inovované, nemáme žádný přístroj, který by byl starší než tři roky. I proto se díváme do budoucnosti velmi optimisticky – disponujeme novými přístroji a zároveň víme, že naši zákazníci mají stále víc a víc práce.

 

Jaká je podle vás budoucnost elektronových mikroskopů? Kde všude se ještě budou moct uplatnit?

Myslím si, že zatím neexistuje příliš technologií, které by byly tak univerzální z pohledu použití a poskytování detailů a informací jako elektronový mikroskop. Tento přístroj přesně zapadá do dnešní doby, kdy se vše zmenšuje – vyrábějí se menší a lehčí chytré telefony, baterie či solární technologie. Je jasné, že před námi je možnost velkého rozmachu. Existují teorie, které modelují rozvoj různých technologií a také kdy přijde nasycení trhu. My jsme si takto namodelovali produkci elektronových mikroskopů a podle těchto teorií jsme na začátku. Pokud se nám bude dařit naše přístroje automatizovat tak, aby na jejich ovládání stačilo jediné tlačítko, dostanou se do menších a menších laboratoří, které nyní používají optické mikroskopy. A to je náš cíl, nahradit je elektronovými mikroskopy.

 

Zmínil jste se, že většina mikroskopů se připravuje na přání klienta. Do jaké oblasti většina těch přání směřuje?

Takový asi nejobvyklejší požadavek je naladit mikroskop na typický vzorek, který zákazník zkoumá. Zákazník z automobilového průmyslu zkoumá jiný typ vzorků než například klient z oblasti medicíny. Přístroj zkrátka připravujeme tak, aby vyhovoval nejčastějšímu předmětu zkoumání našeho zákazníka.

 

Na svých stránkách inzerujete šedesát volných pracovních pozic. Jak se vám daří lákat do vaší společnosti nové posily?

Jenom šedesát? Domnívám se, že potřebujeme tak dvojnásobek pracovníků. Chybějí nám lidé na pozicích napříč celou firmou, vyplývá to z rychlého růstu, který nyní zažíváme. Chybějí nám lidé ve výrobě, vývoji, logistice, řízení dodavatelského řetězce, vlastně potřebujeme kvůli přibývání aktivit rozšířit veškeré funkce. Minulý rok jsme se rozrostli asi o pětadvacet procent a letos míříme na podobné číslo. To samozřejmě vyžaduje navýšení všech kapacit, kterými disponujeme.

 

Spolupracujete s vysokými školami, vytipováváte si šikovné studenty?

Spolupráce s univerzitami je jeden z kanálů, kterým se k mladým lidem dostáváme. Samozřejmě se snažíme být v kontaktu především s technickými obory v Brně, abychom ty mozky, které zde vyrůstají, dostali do naší firmy.

 

Na studenty míří také váš program Intership. Můžete jej představit?

To je jedna z věcí, kterou se snažíme v poslední době zintenzivnit. Dříve jsme k nám lákali studenty na letní brigády, ale vykonávali pouze administrativní typ práce. Intership je o rozvoji
odborných znalostí v oblasti, kterou stážista studuje. Pokud má pak zájem u nás pracovat, vstoupí díky tomuto projektu do naší firmy daleko efektivněji, protože si během předchozí praxe vytvoří schopnost práce v týmu, osvojí si metody řízení a zdokonalí se ve svém oboru. Loni pro nás takto pracovalo sedmdesát studentů.

 

Každoročně také podporujete mladé vědce, vyhlašujete pro ně soutěž. Jaký je zájem ze strany mladých lidí?

Musím říct, že o tuto soutěž je poměrně velký zájem, což vítáme. Nejobtížnější pro nás je vybrat opravdu toho nejlepšího, který si zaslouží vyhrát. Jde o grantovou záležitost, kterou organizujeme s Československou mikroskopickou společností. Zadání je jednoduché, účastník musí ve svém projektu využít elektronový mikroskop, žádné jiné omezení není. Účastníci soutěže přicházejí s opravdu zajímavými projekty. Poslední vítěz se zabýval spojením několika zobrazovacích metod v rámci jednoho měření ve skenovacím elektronovém mikroskopu.

 

Kam směřuje vaše firma, kde se vidíte v blízké budoucnosti?

Za pět let by nám mohl vzrůst počet zaměstnanců na šestnáct set lidí, mohli bychom se také dostat přes dvacet miliard obratu a na roční produkci elektronových mikroskopů nad tisíc kusů, což je růst o třicet procent. Uvidíme, zda je takový výhled realistický. Osobně se domnívám, že ano, protože ten trend je jasný, spotřeba čipů roste, nároky na ně jsou z hlediska rozměrů a spotřeby energie čím dál tím větší, stejně tak oblast baterií obecně. Jsme tedy velcí optimisté. Věřím, že tento trend potrvá určitě deset dvacet let.

 

A co se týče sortimentu? Jaký odhadujete vývoj?

Jak už jsem řekl, vše spěje k maximální automatizaci. Vložím vzorek, zmáčknu tlačítko a dostanu rychle informaci, kterou potřebuji, a to včetně automatizace přípravy vzorku. Ta je zatím hodně náročná, jsou na ni potřeba speciální přístroje a laboratoř. Je jasné, že bude muset nutně dojít ke zjednodušení tohoto procesu, aby vzorek nemusel připravovat speciální odborník. Věřím tomu, že elektronový mikroskop bude tím pádem dostupnější a třeba někdy v budoucnu může být i součástí domácnosti. Například si pomocí něj budete třeba kontrolovat čistotu zubního kartáčku. Bylo by to mé přání, ale zatím je to sci-fi. Předpokládalo by to zavedení sériové výroby a především obrovské zmenšení toho produktu. Dnes již existuje elektronový mikroskop o velikosti zhruba kávovaru, který může zobrazovat relativně velký detail. Tato poslední akvizice Thermo Fisher Scientific však určitě není svými parametry srovnatelná s přístroji, které přepravujeme na mnoha paletách. Ale i taková řešení dnes existují a věřím, že podobných a dokonalejších přístrojů bude na trhu i díky nám přibývat.

 

Soňa Singerová

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

DEVELOPER JE TEN, KDO TVOŘÍ MĚSTO

DEVELOPER JE TEN, KDO TVOŘÍ MĚSTO

Vydáno 29.4.2019

Město staví developeři. I naše metropole rostla především díky soukromému kapitálu. Tak vznikly nejen oblíbené čtvrti, jako jsou Vinohrady nebo Ořechovka, ale třeba i současná Waltrovka či Florentinum, které nesou značku Penta. „Zodpovědnost za to, jak Praha vypadá, je velká, jsme si toho vědomi a snažíme se podle toho chovat,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Petr Palička, výkonný ředitel pro Českou republiku ve společnosti Penta Real Estate.

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

Vydáno 29.3.2019

„Nemusíte už čekat na to, co vám ukáže reálný model či prototyp. Funkci výrobku, linky nebo výrobního procesu si vyzkoušíte na počítači na digitálním dvojčeti a v reálu už vás nic nepřekvapí,“ říká Milan Šlachta, generální ředitel společnosti Bosch v České a Slovenské republice.

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

Vydáno 25.3.2019

Nastává éra digitálních dvojčat. „Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ uvedla generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

Vydáno 15.3.2019

Otevírá bránu do ideální budoucnosti, upozorní na možná rizika a dokáže připravit vše na míru dle našeho zadání a našich potřeb. To je digitální dvojče. „Moderní softwarové nástroje dokážou vytvořit komplexní obraz výrobku, umí dokonce vygenerovat i jeho optimální tvar. Umístí materiál pouze tam, kde je skutečně potřeba, a vznikne tak organický design podobný tomu, co vytvořila příroda,“ říká generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

TĚŽÍME ZE ZKUŠENOSTÍ V OBORU

TĚŽÍME ZE ZKUŠENOSTÍ V OBORU

Vydáno 10.5.2019

Provádí vodoinstalační a topenářské práce, rozvody plynu, ale také odstraňují usazeniny z technologických zařízení. Přerovská firma G R N, s.r.o., patří ve svém oboru ke zkušeným hráčům, přestože vznikla až na počátku třetího tisíciletí. „Mezi našimi klienty jsou státní organizace jako Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo zemědělství,“ prozradil Rudolf Gerža.

Společnost Bosch bude od roku 2020 celosvětově CO2 neutrální

Společnost Bosch bude od roku 2020 celosvětově CO2 neutrální

Vydáno 9.5.2019

Již od nadcházejícího roku bude společnost Bosch klimaticky zcela neutrální. Od roku 2020 již více než 400 závodů Bosch po celém světě za sebou nebude zanechávat žádnou uhlíkovou stopu. Bosch je tak prvním velkým průmyslovým podnikem, který tento ambiciózní cíl zrealizuje za zhruba jeden rok. „Přebíráme odpovědnost za ochranu klimatu, a proto jednáme právě teď,“ říká Dr. Volkmar Denner, předseda představenstva společnosti Robert Bosch GmbH.

PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ PODNIK PATŘÍ MEZI NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ

PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ PODNIK PATŘÍ MEZI NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ

Vydáno 7.5.2019

„Těším se na tu dobu, kdy budu vědět, že tramvaj mi přijede za minutu a další spoj na ni perfektně naváže a neujede mi, že si v aplikaci budu moct předplatit kupon na jízdné,“ říká Petr Witowski, generální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy.

ELEKTŘINA V NAŠICH DOBÍJECÍCH STANICÍCH JE Z ČISTÝCH ZDROJŮ

ELEKTŘINA V NAŠICH DOBÍJECÍCH STANICÍCH JE Z ČISTÝCH ZDROJŮ

Vydáno 15.4.2019

Až se elektromobilita v Česku rozjede naplno, velkou část dobíjecí infrastruktury budou tvořit nabíječky od společnosti Pražská energetika (PRE). Ta již nyní provozuje zejména v hlavním městě přes 90 dobíjecích bodů a s rozšiřováním sítě rozhodně nekončí. „Elektřina v našich stanicích přitom pochází výhradně z obnovitelných zdrojů,“ zdůraznil generální ředitel PRE Pavel Elis.

ČESKÁ ENERGETIKA JE NA ROZVOJ E-MOBILITY PŘIPRAVENÁ

ČESKÁ ENERGETIKA JE NA ROZVOJ E-MOBILITY PŘIPRAVENÁ

Vydáno 10.4.2019

Jelikož je společnost ČEZ ESCO lídrem v oblasti úsporných a ekologicky šetrných řešení pro firmy i stát, nemůže opomíjet elektromobilitu. Mimo jiné na českém území provozuje přes 140 veřejných dobíjecích stanic. „I díky novým dobíjecím bodům přestává být potíží cestování mezi městy a objem odebrané elektřiny ve veřejné síti bude pozvolna narůstat,“ říká generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák.

NA BOOM ELEKTROMOBILITY SI JEŠTĚ CHVÍLI POČKÁME

NA BOOM ELEKTROMOBILITY SI JEŠTĚ CHVÍLI POČKÁME

Vydáno 8.4.2019

„Bude přibývat míst, kam bude s auty na fosilní paliva vjezd zakázán, a obyvatelům nezbyde nic jiného než přejít na elektromobil nebo na vůz s vodíkovým pohonem,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Ivo Hykyš, akviziční manažer e-mobility ve společnosti Siemens.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem