PROSAZOVAT PRVKY AUTOMATIZACE NENÍ JEDNODUCHÉ

Vydáno 7.9.2018

Stála u zrodu automatizace a dodnes patří k propagátorům tohoto oboru. Příbramská společnost ZAT a.s. už téměř šest desítek let vyvíjí, vyrábí a dodává řídicí systémy pro energetiku a průmysl. Je zakladatelem tohoto odvětví v České republice a patří ke světové špičce. „Dodnes není jednoduché prosazovat některé prvky automatizace, zejména když mají nahradit rutinní zaběhnuté činnosti. Možná je to také trochu české specifikum, přece jen jsme konzervativnější než některé jiné země,“ říká Vladislava Česáková, výkonná ředitelka a členka představenstva společnosti.

 

Stěžejním produktem firmy, která má sídlo v Příbrami a působí i v Plzni, je řídicí systém SandRA. Jeho poslední, už čtvrtou generaci ZAT uvedl na trh v roce 2011, jeho obdobu pro jadernou energetiku o pět let později. „O naše systémy je v současné době velký zájem. Domnívám se, že je to i z důvodu, že náš produkt je relativně nový a odráží nejnovější trendy. Za tím však stojí miliony korun investované do našich vývojových center v obou závodech,“ říká Vladislava Česáková. Podotkla, že do vývoje firma investovala i v časech ekonomické krize, kdy nebylo pro lidi tolik práce. „A také díky našim investicím do inovací se nám daří být stále krok před konkurencí,“ doplnila.

Klíčovou oblastí pro firmu je jednoznačně jaderná energetika, do této oblasti také putují největší investice. „Prakticky každá zakázka, kterou realizujeme v oblasti jaderné energetiky, je pro nás tak trochu premiérou. Každá země má svůj dozorový orgán pro jadernou bezpečnost a při rekonstrukci či výstavbě energetických bloků je třeba nastavit systém kontroly a řízení technologie elektrárny dle jejich požadavků,“ vysvětlila členka představenstva.

Řídicí systémy pro jadernou energetiku, které jsou podepsány značkou ZAT, firma dodává zejména do elektráren s ruskými jadernými reaktory typu VVER. Ty využívají v České republice, na Slovensku a v dalších zemích střední a východní Evropy, ale například i ve Finsku.  „Nespecializujeme se pouze na tento typ reaktorů, ale v těchto lokalitách nás znají a máme tam dobré reference,“ doplnila Vladislava Česáková.

Systémy společnosti ZAT řídí i tepelné a vodní elektrárny, působí také na poli železniční dopravy, významnými zákazníky jsou distributoři plynu. Firma vkročila i do sféry obnovitelných zdrojů. Jedním z nejzajímavějších projektů v této oblasti je obří solární elektrárna v Austrálii v oblasti Jemalong, kam společnost ZAT dodávala řídicí systém. Je to první elektrárna na světě, která pro koncentraci solární energie využívá soustavy tří a půl tisíce zrcadel.

V budoucnu by se společnost ZAT chtěla zaměřit i na inteligentní systémy, které míří i mimo energetiku. „Je nám jasné, že energetika je politické téma, proto je to v tomto odvětví jako na houpačce. Chvíli se staví a chvíli zase ne. Chceme se posunout k inteligentním systémům, kybernetické bezpečnosti i ke službám, jako je dálková diagnostika, správa dat, jejich analýza a podobně. Chceme být zkrátka stále vepředu a pomáhat vyrábět inovativní technologie, které lidstvo posunou dále,“ nastínila vize společnosti Vladislava Česáková.

 

Členka představenstva společnosti ZAT Vladislava Česáková říká:

 

SimONet NÁM UMOŽNÍ STÁT NA VÍCE NOHOU

 

Klíčovým produktem společnosti ZAT je systém SandRA, jehož další vývoj každoročně polyká desítky milionů korun. Z dílny příbramských vývojářů však už brzy zamíří na světové trhy novinka SimoNET. „Jde o systém pro komunikaci a sběr velkého množství dat na velké vzdálenosti, má i další funkce. Nyní jsme v testovací fázi,“ prozradila Vladislava Česáková. Potvrdila, že trendem společnosti je posun od automatizace k inteligentním systémům.

 

Klíčovým produktem společnosti ZAT je systém SandRA, jehož další vývoj každoročně polyká desítky milionů korun. Z dílny příbramských vývojářů však už brzy zamíří na světové trhy novinka SimONet. „Jde o systém pro komunikaci a sběr velkého množství dat na velké vzdálenosti, má i další funkce. Nyní jsme v testovací fázi,“ prozradila Vladislava Česáková. Potvrdila, že trendem společnosti je posun od automatizace k inteligentním systémům.

 

Proč jste se rozhodli jít do vývoje nového produktu, když o vaše systémy SandRA je stále obrovský zájem?

ZAT se už 56 let drží automatizace, inženýringu a vývoje systémů, které pomáhají lidem ovládat výrobní technologie, a v tomto směru bychom chtěli i nadále pokračovat. Stále se bude jezdit autem či vlakem, létat letadlem, produkovat a distribuovat energie a budou se vyrábět i další stroje. Celá léta si vyhodnocujeme, že nemůžeme být závislí pouze na jednom oboru a „stát jen na jedné noze“, která je nestabilní. Chceme stát na několika nohou, tedy zaměřit se na více oborů, a tím rozšíti řady našich zákazníků. Systém SimoNET tuto naši vizi naplňuje.

 

Co všechno umí váš nový systém SimONet?

SimONet je systém pro komunikaci a sběr velkého množství dat na velké vzdálenosti, má i další funkce. Vzhledem k tomu, že základem je bezdrátový sběr dat, najde tento systém uplatnění v průmyslových technologiích, kde je neekonomické nebo nemožné budování klasických způsobů sběru dat. Tématem pro SimONet je třeba sběr dat z distribučních sítí jak elektrické energie, tak plynu, tepla nebo vody.  V konečném důsledku dokáže poskytnout informace pro řízení, synchronizaci a optimalizaci těchto soustav.

 

Kolik peněz ročně investujete do vašich inovací?

Do vývoje řídicích systémů SandRA nebo SimONet putuje každoročně kolem třiceti milionů korun. Je to poměrně velká částka, ale je to nutnost. Díky tomu je ZAT na špici a udržuje si náskok před ostatními. Je to naše hlavní konkurenční výhoda, a tím jsme i atraktivní pro zahraniční partnery.

 

Na jakou problematiku se vaše vývojové centrum zaměřuje v současnosti kromě produktu SimONet?

V první řadě jsou to bezpečnostní systémy pro jaderné elektrárny. Snažíme se naše produkty rozšiřovat o další systémy, které řídí jadernou reakci. Tento produkt je svým způsobem unikátní a díky němu získáváme nové zakázky. Soustředíme se také na oblast kybernetické bezpečnosti, což je budoucnost našeho odvětví. Musím přiznat, že naši vývojáři mají asi třikrát tolik nápadů, než jsme schopní ufinancovat. O tom, do jakého vývoje budeme investovat, rozhodují především analýzy trhu, ale i cit pro to, kam se naše odvětví bude ubírat.

 

Soňa Singerová