POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

Vydáno 25.3.2019

Nastává éra digitálních dvojčat. Tento proces začíná softwarovým modelem fyzického systému, následuje „krmení“ dvojčete daty z živého systému, analýza, testování – jen tak zjistíte, co se v budoucnu stane. Firmy budou zpočátku digitální dvojčata využívat na jednodušší projekty, postupně se jim otevře cesta za sféru internetu věcí. „Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ uvedla generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.

 

IBM působí v České republice od třicátých let minulého století, pobočky máte v Brně a Ostravě. Jaké jsou nyní hlavní úkoly vaší společnosti v České republice?

Naším hlavním úkolem je přinášet zákazníkům řešení, která jim pomohou stát se inovativními a konkurenceschopnými. Jsme lídry v oblasti cloudu, umělé inteligence, internetu věcí, strategie v oboru Průmyslu 4.0, firmám dodáváme nejen analytické nástroje, ale i technologické a konzultační služby. V České a Slovenské republice máme také takzvaná CIC centra (Client Innovation Centre), která sídlí v Bratislavě, Košicích a v Praze, našim klien­tům také slouží centra sdílených služeb v Brně a Bratislavě. Nesmím opomenout také výzkumné centrum IBM Watson Lab, které vzniklo v roce 1995 v Praze.

 

Loni na podzim IBM otevřelo v Praze laboratoř pro vývoj řešení na bázi umělé inteligence. Jakými zajímavými zadáními se zabývali vaši vývojáři?

Tento iLab, který se zabývá vývojem nových služeb platformy umělé inteligence IBM Watson, je velmi důležitou součástí IBM v České republice. Spolupracuje s firmami z celé Evropy, připravovali v něm například chatbot pro telekomunikačního operátora Vodafone. Naši vývojáři se také podíleli na řešení, díky němuž umělá inteligence pomáhá detekovat výskyt mořské vši v líhních lososů v Norsku, a chrání tak ryby před napadením parazitem. Firmy mají stovky nápadů, ale realizují jen malou část z nich a náš iLab jim dokáže ve velmi krátkém čase poskytnout řešení nějakého nápadu v praxi.

 

IBM a Vodafone vytvořily společný joint venture, co je jeho cílem?

Díky této spolupráci mají zákazníci společnosti Vodafone Business okamžitě přístup k multicloudovým nabídkám IBM, otevřeným technologiím a k dalším poznatkům v oboru informačních a komunikačních technologií. Společnosti Vodafone Business a IBM Services se dohodly na osmiletém závazku objemu služeb v hodnotě 550 milionů dolarů. Dohoda využívá vedoucí postavení IBM v oblasti digitální transformace, která klientům poskytuje automatizaci, kognitivitu a nástroje pro efektivní pohyb firem v multicloudovém prostředí.

 

Jedním z vašich nosných projektů jsou chatboty, jak se tyto technologie vyvíjejí?

Jsme jedni z prvních, anebo dokonce zřejmě jediní, kteří mají chatbot v českém jazyce. Tuto technologii jsme vyvíjeli ve spolupráci s naším výzkumným centrem IBM Watson Lab.

 

Vaše chatboty už údajně začínají zvládat i emoce klientů, co je na tom pravdy?

Ano, to je pravda. Například chytré drony, které jsou vybaveny kamerami s velmi pokročilými biometrickými senzory, jsou schopné číst emoce lidí, reagovat na mávajícího zákazníka nebo se orientovat mezi obsluhovanými lidmi. Naše chatboty také umějí zachytit negativně zabarvená slova, která zákazník používá v konverzaci. Jsou pro ně varovným signálem, že mají upravovat své reakce v jiném duchu.

 

Kdy jste se ve společnosti IBM začali zabývat digitálním dvojčetem? Kde jste tento virtuální model poprvé využili?

V klientských inovačních centrech společnosti IBM v České republice a na Slovensku jsme je začali uplatňovat krátce po roce 2010, a to zejména v oblasti inteligentních budov a v projektech smart cities. Paradoxně byl mezikrokem produkt IBM IoT Intelligence Opera­tions for Transformation, ten nás přivedl k internetu věcí a právě v tomto řešení digitální dvojče nalézá jedno z nejlepších uplatnění.

 

Co podle vás nejvíce přispělo k rozvoji digitálního dvojčete?

Téma digitálního dvojčete se stávalo žhavějším s růstem počtu produktů od odlišných poskytovatelů. Na to, aby se v záplavě výrobků a systémů firmy vyznaly a byly schopné vše integrovat do svého prostředí, bylo ideální vytvořit digitální dvojče.

 

V čem vidíte jeho největší potenciál?

Potenciál digitálního dvojčete přímo souvisí s důvodem jeho nástupu. Při množství systémů, standardů a modelů je potřebné najít společnou bázi, která umožní spolupráci integrovaných řešení. Abychom mohli synergicky zvýšit hodnotu digitalizace, musíme zajistit, aby dvojče co nejlépe využilo všechna data z dostupných systémů. Digitální dvojče je proto možné chápat i jako jeho evoluci. Důležité je i to, že zkracuje cestu ke klien­tovi a dokáže ušetřit obrovské náklady. To vidím jako jeho největší výhodu.

 

Jak náročné je vytvořit digitální dvojče a jaké náklady jsou potřeba na jeho „život“?

Lze říct, že náročnost implementace, provozu i údržby systémů spravujících digitální dvojče jsou přímo úměrné složitosti jeho předlohy – budovy, infrastruktury, výrobku a podobně – a počtu systémů, které jsou do něj integrovány. Tato náročnost roste exponenciálně. Nejdůležitější je prvotní nastavení systému a analýza předpokládaného vývoje dané oblasti průmyslu. Je dobré mít v těchto věcech jasno hned na úvod, pak bude vše jednodušší.

 

Dá se říct, ve kterých oborech je tato technologie nejplatnější?

Naše společnost dodává nejčastěji B2B řešení a obecně můžu říct, že čím je doména byznysu složitější, tím markantnější zjednodušení dokáže implementace digitálního dvojčete přinést. Z našich zkušeností má tato technologie největší uplatnění v automobilovém a leteckém průmyslu, využití nachází i v oblasti správy budov.

 

Kde podle vás najde uplatnění v nejbližší budoucnosti?

Domnívám se, že po této technologii sáhnou výrobní podniky nastupující cestu rychlého rozvoje, které potřebují sledovat nejnovější trendy. Digitální dvojče jim usnadní testování a systém fungování produktu, díky tomu budou moct rychle zareagovat na vzniklý problém, budou si také moct nasimulovat kroky tak, aby byly připravené na změny ve výrobním procesu.

 

DIGITÁLNÍ DVOJČE VÁM ODKRYJE MOŽNOSTI DALŠÍHO ROZVOJE

 

Otevřelo vám digitální dvojče obzory, které pro vás byly neočekávané?

Určitě. Umožní vám hlouběji se ponořit do záležitostí, jako je prediktivita, ale hlavně digitální dvojčata odkrývají v průmyslu a dalších oblastech možnost rozvoje.

 

Digitální dvojče a zemědělství, jde to dohromady?

Z našich zkušeností můžeme říct, že ano. Digitální dvojče může například pomoct v oblasti predikce úrody nebo předpovídat počasí.

 

A v medicíně? Dočkáme se našeho vlastního digitálního dvojčete?

Dá se říct, že je už částečně máme. Elektronické zdravotnictví eHealth, které zavádí česká vláda, má o vás spoustu informací. A představte si, jak by mohly například z dat, která dokážou sbírat nejrůznější elektronické systémy, profitovat zdravotní pojišťovny.

 

Jsou vždy digitální dvojčata ideálním řešením? Existuje oblast, kde se nedají aplikovat?

Nemyslím si, že digitální dvojče je vždy tím nejlepším řešením. Ale to platí asi o všech pojetích digitalizace. Digitální dvojče je nástroj k integraci s fyzickým světem. Pokud je interakce minimální, je nutnost této abstrakce sporná. A naopak. Pokud dokážete najít smysl této interakce a abstrakce, informační technologie s největší pravděpodobností dokážou tento model využít. Důležité je také vyhodnotit stránku věci, do jaké míry bude finančním přínosem, jestli zobrazení virtuálního prostředí pomůže byznysu a zda přinese benefity, které jsou vyšší než náklady spojené s jeho implementací.

 

Digitální dvojče produktu nebo procesu většinou předchází a podle něj se vše modeluje. Existuje možnost, že se vytvoří již k běžícímu procesu? Dává to smysl?

Dává to smysl a máme s tím zkušenosti. Všude, kde chcete zlepšit interakci směrem do systému, ze systému, případně obousměrně, dvojče uplatnění najde. Může pomoct projekt urychlit, zlepšit vizualizaci nebo zjednodušit systém.

 

Můžete na modelovém příkladu popsat využití digitálního dvojčete, které přineslo zajímavé výsledky v oblasti zrychlení a zefektivnění procesů?

Velice úspěšný byl například projekt Zumtobelu „Litecom“ (lighting management system), což byla realizace profesionálního ovládání osvětlení, na které jsme spolupracovali s německou firmou Zumtobel. Z průzkumů nezávislých třetích stran vyplývá, že se díky tomuto řešení podařilo zákazníkům snížit spotřebu energie minimálně o 25 procent, v některých případech může docházet k úsporám až do výše 75 procent.

 

Nehrozí nám nějaké nebezpečí ze strany virtuálního dvojčete? Lze mu zabránit v tom, aby nepřekračovalo hranice etiky a bezpečnosti?

Určitě ne. Při plánování či vytváření virtuálního dvojčete mu přesně stanovujete kompetence a podle těchto vašich pravidel také funguje. Na druhou stranu zranitelnost, konzistence nebo zastarávání jsou u tohoto tématu stejným problémem jako u ostatních informačních systémů.

 

UMĚLÁ INTELIGENCE NEMÁ SCHOPNOST DĚLAT TAKOVÉ KROKY, ABY OHROZILA BEZPEČNOST

 

V hlavách lidí je zakotveno, že umělá inteligence může být nebezpečná. Jak byste ty, kteří se toho bojí, uklidnila?

S tímto názorem se setkáváme často. Je důležité si uvědomit, že umělá inteligence by měla pomáhat člověku rozvíjet jeho schopnosti a měla by být podporou při jeho rozhodování. Člověka jako takového nenahrazuje. Navíc umělá inteligence řeší vždy jen malou část problému, o kterém rozhodujete vy. Například v raketovém průmyslu se digitální dvojče používá k simulaci a predikci procesů pro start rakety. To je jeho ideální vy­užití, můžete si třeba stokrát zopakovat start. Pokud byste to testovali v reálu, finančně by vás to zruinovalo. Je to tedy ideální příležitost pro využití umělé inteligence. Ta však nemá schopnost dělat takové kroky, aby ohrozila bezpečnost. Takže obdobné obavy jsou opravdu ne­opodstatněné.

 

Žijeme v době, která se vyznačuje obrovským zrychlováním procesů, produkt, který přijde na trh, je už prakticky starý. Může digitální dvojče toto riziko předčasného stárnutí zpomalit?

Digitální dvojče je schopné reagovat mnohem rychleji na všechny podněty a dokáže produkt velmi rychle dostat ke klientovi. V tomto směru je tedy rozhodně velkou pomocí.

 

Může být digitální dvojče východiskem v procesu automatizace a digitalizace malých a středních podniků? Najde si každý typ podniku svou platformu, jak jej efektivně uplatnit?

Domnívám se, že již jsou dostupná řešení, která jsou schopná snížit finanční požadavky vývoje na míru. Hned na počátku je však třeba identifikovat „to pravé ořechové“ pro můj byznys a vše správně vyhodnotit. Pokud máte například strojírenskou firmu, která vyrábí komponenty pro automobilky, bude pro vás tato technologie výhodná. Dokáže nastartovat tržby, snížit náklady, nemáte tolik chybných výrobků a dokážete na trh dodávat mnohem rychleji než vaše konkurence.

 

Jak se podle vás daří firmám reagovat na nové trendy a jít s dobou?

Sledovat nové trendy je velice náročné. Pokud chce být firma na trhu první anebo mezi prvními, nemá jinou možnost než se vrhnout na nové technologie, díky kterým může získat před ostatními velký náskok. Na druhou stranu je třeba myslet na náklady, zda se jí investice vyplatí. I simulace výrobní linky vyžaduje finanční prostředky a ne každá firma na to dosáhne.

 

Jak podle vás poznamenají tyto nové technologie společnost?

Obecně umožňují akcelerovat globální vývoj, ale zvyšují tempo. Pokud však do vlaku inovací nastoupíte pozdě anebo se vydáte nesprávným směrem, může to poznamenat vaši prosperitu a konkurenceschopnost. V každém případě je pohled do budoucnosti už dnes určitě velmi zajímavý.

 

Je digitální dvojče průlomovou technologií? Na úroveň jakého objevu byste jej zařadila?

V současnosti zažíváme nebývalý nárůst inovací, který je důsledkem nástupu nových technologií, jako jsou informační systémy, cloud computing, umělá inteligence, IoT či Průmysl 4.0. A digitální dvojče je kousíčkem v mozaice, která může podnikům pomoct posunout se dopředu. Pro některé firmy je adopce digitálního dvojčete tím nejlepším řešením.

 

Soňa Singerová, foto: IBM

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

TOP Rozhovory

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

VIRTUÁLNÍ DVOJČE NÁS PŘIPRAVUJE NA BUDOUCNOST

Vydáno 29.3.2019

„Nemusíte už čekat na to, co vám ukáže reálný model či prototyp. Funkci výrobku, linky nebo výrobního procesu si vyzkoušíte na počítači na digitálním dvojčeti a v reálu už vás nic nepřekvapí,“ říká Milan Šlachta, generální ředitel společnosti Bosch v České a Slovenské republice.

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

POHLED DO BUDOUCNOSTI JE UŽ DNES VELMI ZAJÍMAVÝ

Vydáno 25.3.2019

Nastává éra digitálních dvojčat. „Tyto virtuální modely reálných systémů pomáhají lépe porozumět, jak funguje proces výroby nebo obchodní modely, a vedou k tomu, aby byly jejich reálné protějšky ve fyzickém světě funkční a provozuschopné. Digitální dvojče také umožňuje včasnou reakci na změny podmínek na trhu, monitoring zařízení i předvídání jejich výpadků,“ uvedla generální ředitelka společnosti IBM v České republice a na Slovensku Zuzana Kocmaníková.

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

TVOŘÍME VĚCI, KTERÉ NÁS NEPŘESTÁVAJÍ FASCINOVAT

Vydáno 15.3.2019

Otevírá bránu do ideální budoucnosti, upozorní na možná rizika a dokáže připravit vše na míru dle našeho zadání a našich potřeb. To je digitální dvojče. „Moderní softwarové nástroje dokážou vytvořit komplexní obraz výrobku, umí dokonce vygenerovat i jeho optimální tvar. Umístí materiál pouze tam, kde je skutečně potřeba, a vznikne tak organický design podobný tomu, co vytvořila příroda,“ říká generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek.

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

NĚKTERÉ AUTOMOBILKY NEMUSÍ RYCHLÉ TEMPO PŘEŽÍT

Vydáno 18.2.2019

Tempo, kterým se pohybuje automobilový průmysl, je zběsilé. Mohou za to nejen nové technologie, ale i snahy o snižování emisní zátěže a přechod k alternativním pohonům. „Měli bychom zpomalit. Rychlému tempu se začínají bránit i některé automobilky, tvrdí, že ho nemusí přežít, protože investice do změn jsou ukrutné,“ říká Miroslav Dvořák, generální ředitel společnosti MOTOR JIKOV Group a.s. a viceprezident AutoSAP.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

EXPORTNÍ CENA OCENÍ ÚSPĚCHY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ DO ZEMÍ SEVERNÍ EVROPY A POBALTÍ

Vydáno 17.4.2019

Česká mincovna, 17. dubna 2019 – Již 22. ročník soutěže Exportní cena DHL pod záštitou agentury CzechTrade, která vyzdvihuje úspěšné české vývozce, startuje. Nově vyhlásí vítěze v kategorii Exportér E-commerce. Tradičně si pak vítězové převezmou ceny v kategoriích Malá společnost, Středně velká společnost, Exportér teritoria a ceny CzechTrade – Nejúspěšnější klient a Exportní příběh roku.

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

OD ZÁKLADŮ JSME VYVINULI KOMERČNĚ ÚSPĚŠNÝ IoT PŘEVODNÍK

Vydáno 1.4.2019 Komerční sdělení

Jak vypadá ztělesnění nejmodernějších technologií? Zeptejte se v Acrios Systems. Mladá společnost soustředí pozornost na vývoj hardwarových i softwarových produktů, ale především ví, jak správně na čím dál oblíbenější internet věcí (IoT). „Náš IoT převodník je možné využít všude, kde je žádoucí automatizovat odečty různých veličin formou bezdrátového přenosu,“ prozradil jednatel firmy Radim Malinowski.

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

CHCEME POMOCT K NEZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH A JÁDRU

Vydáno 25.3.2019 Komerční sdělení

„Někdo fotovoltaiku pořizuje jako investici s dobrou návratností, pro někoho je klíčové získat vlastní zdroj a nezávislost. A někdo v tom vidí pojistku na důchod,“ říká jednatel a zakladatel firmy Jaroslav Šuvarský.

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

TŘI ÚSPĚŠNĚ ZAVEDENÉ AUTOMATIZACE A ROBOTIZACE V ČR OD ZLÍN ROBOTICS

Vydáno 18.3.2019 Komerční sdělení

Společnost ZLÍN ROBOTICS se od svého začátku zaměřuje na pokročilou průmyslovou robotizaci za použití těch nejmodernějších dostupných technologií. Od uvedení jejich prvního robotického pracoviště, s využitím 4-osého SCARA robota značky EPSON, do provozu uplynulo více než 8 let. Ještě dnes tento robot spolehlivě pracuje v 3 směnném provozu a precizně montuje v pěti sekundách výrobek složený ze tří dílů.

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

SVÉ PRODUKTY SLEDUJÍ ON-LINE PO CELÉM SVĚTĚ

Vydáno 14.3.2019

Plzeňská společnost Doosan Škoda Power patří k významným výrobcům parních turbín ve světě. První její parní turbína nese letopočet 1904. Od počátku se jí podařilo udržet rychlé tempo celosvětového rozvoje v oblasti energetiky a na této pozici setrvává i díky investicím do digitalizace a automatizace. „Naše produkty můžeme sledovat on-line po celém světě,“ říká Jan Růžička, ředitel pro firemní strategii.

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

ČESKO SPOUŠTÍ NEBÝVALOU AKTIVITU

Vydáno 12.3.2019

Česká republika míří mezi technologické lídry. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) nedávno schválila jeden z nejodvážnějších projektů poslední generace. „Inovační strategie 'Czech Republic: The Country For The Future' vytyčuje nové vládní priority, které by nás měly do roku 2030 posunout mezi inovační lídry Evropy,“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků a místopředseda Rady vlády pro vývoj, výzkum a inovace.

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem