KAUZA: ELEKTROMOBILITA MÁ JEŠTĚ ŘADU PROBLEMATICKÝCH BODŮ

Vydáno 22.5.2019 kauza

I když na našich silnicích jsou stále častěji vidět elektromobily a v závislosti na tom přibývají dobíjecí stanice, je zde ještě řada problematických bodů, které je třeba vyřešit. „Je to především cena elektromobilu, dojezdová vzdálenost a hustota dobíjecí sítě. Toto je ten gordický uzel, který je třeba rozetnout,“ říká předseda představenstva společnosti E.ON Martin Záklasník.

 

Řada odborníků se opírá o teorii, že konvenční auta a motory nebudou jen tak brzy plně nahrazeny elektromobily. Na druhou stranu uznávají, že není na co čekat, existenční nutností bude tuto připravovanou změnu zachytit.

Každý rozjezd něčeho nového má svá úskalí a to platí i v případě elektromobility. Na prvním místě je hustota dobíjecí sítě. Skupina ČEZ v současnosti provozuje síť 140 dobíjecích bodů. „Loni jsme postavili téměř 50 stanic, i letos chceme průměrné tempo jedné nové stanice za týden udržet. ČEZ jednotně osazuje nové lokality rychlodobíjecími stanicemi ABB schopnými dobíjet drtivou většinu všech značek a typů elektromobilů,“ uvedl generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Na elektromobilitu zbrojí i společnost Pražská energetika (PRE). „V centrální Praze a v rezidenčních zónách se potkáte s našimi standardními dobíjecími stanicemi, zde své vozidlo dobijete během tří až čtyř hodin. Na všech výjezdech z Prahy pak najdete naše rychlodobíjecí stanice. V současné době provozujeme přes 90 dobíjecích bodů, přičemž jen za poslední rok jich přibylo zhruba 20, z toho jsou tři rychlodobíjecí,“ popsal síť, kterou provozuje PRE její generální ředitel Pavel Elis.

Do „elektrifikovaného“ světa také rázně vkročila společnost Siemens. Je připravená dodávat celá řešení, ať již jde o čistě nabíjecí stanice, jejich řídicí systém, či řešení na akumulaci elektrické energie do bateriových úložišť. Dalším produktem firmy Siemens, který se zaměřuje na efektivní elektromobilitu, pak může být i propojení nabíjecí infrastruktury s měřením a regulací budov, které dokáže automaticky řídit proces napájení elektromobilů tak, aby nedocházelo k překračování maximálních hodnot příkonu a následných zvýšených sazeb.

Elektromobilita je nejvíc vhodná do měst a hustě osídlených aglomerací. A to pro lidi, kteří dojíždějí na kratší vzdálenosti za prací, do škol či na nákupy. Dnešní technické možnosti elektromobility jsou zatím limitující pro uživatele, kteří denně jezdí na dlouhé vzdálenosti. Pomineme-li velmi nákladné automobily značky Tesla, tak na trh teprve nyní přicházejí auta s dojezdem větším než 400 kilometrů a s dostupnější cenou. Navíc dobíjení vozů, které trvá 40 minut a více, je pro mnoho uživatelů nepřekonatelnou překážkou.

Mezi minusy, a tedy i komplikace pro uživatele elektrovozů patří i rozdílný způsob placení elektřiny z veřejných dobíjecích stanic, otazníky také visí nad tím, jakým způsobem se bude dát zlikvidovat použitá baterie.

A jaké je doporučení pro ty, kteří váhají, zda si elektrovůz pořídit? „Plně elektrický vůz používám od ledna roku 2018 a k dnešnímu dni mám najeto přes 35 tisíc kilometrů. Procesní problém jsem neměl žádný, vždy jsem dojel na místo určení a vždy jsem bez problémů elektromobil nabil. Velkou výhodou je určitě čistý náklad na kilometr, který se pohybuje kolem pár desítek haléřů. Stejně jako dynamika a konstrukční jednoduchost elektromotoru. Nakonec velkou výhodou je i to, že pro uživatele elektromobilu je čerpací stanicí jakákoli 220voltová zásuvka na rychlovarnou konvici,“ uvedl Ivo Hykyš, akviziční manažer e-mobility ve společnosti Siemens.

 

 

ELEKTROMOBILITA - PLUSY

 

+  Náklady na ujetý kilometr

+  Konstrukční jednoduchost elektromotoru

+  Ekologie

 

ELEKTROMOBILITA - MINUSY

 

–  Vysoká pořizovací cena auta

–  Rozdílný způsob úhrady energie

–  Likvidace baterie

 

 

POKUD BY BYLA DOSTATEČNĚ ROZVINUTÁ DOBÍJECÍ INFRASTRUKTURA, KOUPIL/A BYSTE SI UŽ DNES ELEKTROMOBIL?

 

Štěpán Křeček

Hlavní ekonom, BH Securities

ANO: 10%
NE: 90%

Ve svém životě jsem zvyklý nahrazovat hůře fungující věci těmi lepšími. V případě elektromobilů by tomu bylo opačně. Dojezdová vzdálenost elektromobilů je v porovnání s běžnými automobily zanedbatelná. Samotný proces dobíjení je zdlouhavý. Životnost baterií a dalších součástí elektromobilů je nižší než u běžných automobilů. Navíc ani cena elektromobilů není pro nákup příliš motivační.

Dovedu si však představit situaci, že by města začala regulovat vjezd naftových a benzinových automobilů do svých center. V takovém případě by se elektromobily staly jednou z mála možností individuální městské dopravy, což by výrazně navýšilo mou poptávku. Na delší cesty bych sice stále upřednostňoval klasický automobil, ale svůj vozový park bych kvůli dojíždění do práce rozšířil i o elektromobil.

 

Radim Černý

Ředitel závodu v Rychvaldu Varroc Lighting Systems

ANO: 70%
NE: 30%

V současné době neplánuji koupi žádného automobilu. Nicméně příští rok budu zvažovat pořízení buď elektromobilu, nebo plug-in hybridu. Budu se rozhodovat mezi Teslou 3, Jaguarem I-Pace nebo Superbem. Tesla pro svůj Model 3 v půlce ledna 2019 dostala evropskou homologaci, nicméně Jaguar I-Pace zase získal v Německu cenu Auto roku 2019. A k tomu Škoda Auto uvede tento rok poprvé Superb s plug-in hybridním pohonem. Takže uvidíme.

Jan Fousek

Výkonný ředitel, Asociace pro akumulaci energie a baterie

ANO: 10%
NE: 90%

Z mého pohledu v současnosti dává smysl pořídit si elektromobil zejména v případě, kdy mám možnost si ho dobít doma či v zaměstnání, což je velmi pohodlné a nepřináší to žádné dodatečné starosti. Státy EU se masivně pustily do výstavby patřičné infrastruktury dobíjecích stanic, mnohé z nich doplní kapacitu baterií opravdu během pár minut (tzv. super- a ultrachargery). Za pár let už to bude nejen ekologické a moderní, ale i komfortní a pohodlné. Jelikož v Praze mám byt a dům v jižních Čechách je z pracovních důvodů využíván zatím pouze o víkendech, nemám na něm ještě fotovoltaiku s akumulací, proto o elektromobilu zatím neuvažuji. V horizontu zhruba dvou let jednoznačně, ale budu se snažit primárně o čisté dobíjení, tj. z obnovitelných zdrojů, ideálně z vlastní fotovoltaiky.

Marek Čížek

FES&P manažer pro východní Evropu, Faurecia Clean Mobility

ANO: 30%
NE: 70%

Mám rád nové technologie, ale dnes bych si ještě elektromobil nekoupil. I kdyby byla rozvinutá infrastruktura, tak z mého pohledu stále není plně využit potenciál bateriepacku a technologie uchovávání energie. Elektromobilita navíc ještě stále není tak zelená, jak se prezentuje. Výroba samotné elektrické energie se musí transformovat více do obnovitelných zdrojů. Vzhledem k rychlosti postupu vývoje věřím, že během příštích tří let se spousta těchto problémů vyřeší.

Milan Šlachta

Generální manažer, Bosch Group v ČR

ANO: 50%
NE: 50%

Preferuji praktičnost a funkčnost. Jezdím pravidelně na dlouhé vzdálenosti a tam bych elektromobil zatím příliš nevyužil. Nechtělo by se mi během cesty několikrát čekat, než se mi auto dobije. Na druhou stranu v týdnu bez služební cesty by mi denní dojezd zhruba 200 kilometrů stačil a klidně ať se vůz nabíjí třeba celou noc. Velice rád bych si již prožil zkušenosti vlastníka elektrického auta, ale zatím bych asi spíše vsadil na hybridní vozidla a ve městech na sdílená elektroauta.

Martin Sedlák

Programový ředitel, Svaz moderní energetiky

ANO: 80%
NE: 20%

Ropa v osobní automobilové dopravě postupně skončí, podobně jako zmizelo uhlí ze železnice. Těším se na tichou a čistou dopravu, která nám umožní lepší sdílení vozů nebo autonomní řízení na dlouhé cesty. Žiji však v centru města, proto za klíčové pro rozvoj e-mobility považuji vybudování dostupných veřejných nabíjecích míst. Věřím, že pokud se povede vytvořit dobrou infrastrukturu, budu do pěti let jezdit vozem s elektrickým pohonem.