KARTA UŽ NENÍ JEN O PLACENÍ, VÍ TOHO O NÁS MNOHEM VÍC

Vydáno 4.6.2019 SMART CITYTOP Rozhovory

Bezhotovostní platba je dnes již zcela rutinní záležitostí, stačí přiložit a je hotovo. Karta však už zdaleka není jen platebním prostředkem, slouží k identifikaci, může suplovat průkaz, klíč, stravenku, jízdenku či vstupenku na kulturní akci. „Těch projektů je skutečně celá škála a jdou napříč odvětvími od školství přes dopravu až po oblast identifikace,“ říká Miroslav Lukeš, generální ředitel společnosti Mastercard Europe pro Českou republiku.

 

 

Je už Česká republika na cestě k bezhotovostní ekonomice?

Česká republika má v tomto směru nakročeno dobře, dokonce v některých oblastech je světovým lídrem, jako například v počtu bezkontaktních transakcí nebo při zavádění mobilních technologií. Na vysoké úrovni je spolupráce s maloobchodem i s městy v oblasti smart cities. Na druhou stranu je při transakcích využíván ještě poměrně velký podíl hotovosti, ale ve srovnání s Rakouskem nebo Německem mizí v České republice hotovost mnohem razantněji.

 

Čím to je, že se daří tak rychle odbourávat hotovost?

Hodně pomáhají nejen technologické inovace, osvěta a zvyšování finanční gramotnosti, ale i to, že se stát snaží narovnat podmínky například formou EET. Díky tomu narostl počet terminálů i ochota některých malých a středních podniků přijímat platební karty.

 

Elektronická evidence tržeb tedy byla přínosem pro podporu bezhotovostních plateb?

Určitě ano. Byla přínosem nejen z hlediska bezhotovostních plateb, ale pomohla i z některých oblastí odstranit šedou ekonomiku, podnikatelé si zároveň museli vyměnit pokladny, což vedlo k tomu, že automaticky přešli na nejnovější verzi, jejíž součástí je bezhotovostní akceptace. V neposlední řadě EET vedla k profesionalizaci byznysu. Terciárním efektem jsou i vyšší oficiální mzdy, například v oblastech jako je pohostinství, což zaměstnanci ocení při vyměřování důchodu.

 

Co naopak nejvíce brání v rozvoji bezhotovostních plateb, kam se vám nedaří proniknout?

Obecně si myslím, že bezhotovostní platby se rozvíjejí dobře, ale uvítali bychom pomoc ve veřejném sektoru. Ne všude jdou totiž zaplatit bezhotovostně místní a správní poplatky či daně. Rádi bychom také rozšířili své projekty v oblasti školství a spolupracovali s městy ve sféře identifikace občanů. Domnívám se totiž, že běžná občanka přestává stačit, již existuje bezpečnější a pohodlnější způsob identifikace přes mobilní telefony i platební karty. Rezervy jsou určitě ve zdravotnictví, máme tu celou řadu městských zdravotnických zařízení, která jsou odborně na vysoké úrovni, ale z hlediska komfortu pro pacienty ustrnula v devadesátých letech.

 

Ve které oblasti byla akceptace karet naopak nejrychlejší?

Nejproblematičtějších oblastí byla zpočátku akceptace karet u České pošty či v dopravě. Ale konkrétně v dopravě udělala Česká republika obrovský posun a nyní dokonce slouží jako příklad jiným zemím. Podařilo se nám zavést odbavení přes platební kartu v desítkách měst. Radnice už přišly na to, že bezhotovostní platební systém je nejen výrazně levnější než nějaké uzavřené schéma, které fungovalo předtím, ale zároveň mají garanci budoucího rozvoje v oblasti platebních prostředků.

Výhodou je, že při platbě kartou se lidé nemusí učit nové věci, manipulaci už umějí díky bankám. Dnes je v České republice využíváno více než 11 milionů karet, má ji tím pádem prakticky každý. V tomto směru byla pro člověka platební karta podobná revoluce jako elektrifikace a dnes je obojí naprosto běžný standard.

 

Chystáte investice do rozvoje akceptační sítě?

Akceptační síti a jejímu rozvoji se věnujeme již 15 let a počítáme s tím, že ji budeme podporovat i nadále. Zaměřujeme se především na ty oblasti, kde ještě přijímání karet vázne. Součástí naší strategie je však přicházet i s ucelenými projekty. Takovým konkrétním příkladem je chytrá kolínská klíčenka, kterou jsme uvedli na trh v září 2017. Žáci ve škole dostali malou platební kartu ve formě klíčenky, která má spoustu funkcí – otevřou si školu, slouží jako průkazka do knihovny, jsou v ní stravenky do školní jídelny, mohou si jejím prostřednictvím nakoupit ve spolupracujících obchodech, zaplatí s ní v MHD a má celou řadu dalších funkcionalit. Tento projekt nejen že rozšířil akceptační síť, ale zároveň pomáhá zlepšit finanční gramotnost dětí a jejich rodičů a ulehčuje škole administrativu v oblasti správy a identifikace žáků.

 

Kolínská chytrá klíčenka byla v době svého vzniku svým způsobem unikátní v celé střední Evropě, jak byl tento projekt náročný na přípravu a samotnou realizaci?

Příprava tohoto pilotního projektu pro 6. základní školu v Kolíně trvala zhruba jeden rok, jeho start jsme připravili na 1. září, aby dával smysl pro všechny strany. Musím říct, že se rozjel velmi dobře, jeho přijetí ze strany rodičů i dětí bylo od prvního dne výjimečně pozitivní. Další rok jsme přistoupili k rozšiřování klíčenky na další školy v Kolíně a nyní už registrujeme zájem jiných měst.

 

Bylo obtížné do projektu zapojit spolupracující subjekty? Museli jste někoho přemlouvat?

Musím ocenit obrovskou osvícenost města Kolín, které bylo tou největší hnací silou, řeklo ano, to se nám líbí, toto přesně potřebujeme, pochopilo, že pro ně má tento projekt celou řadu přínosů a těžko se v něm hledají negativa. Na druhou stranu šlo o projekt, který nebyl nikde otestován, takže všem patří velký dík za odvahu.

 

Můžete představit ještě jiný zajímavý projekt z oblasti smart city?

Těch projektů je skutečně celá škála a jdou napříč odvětvími od školství přes dopravu až po oblast identifikace. Pro většinu měst bylo prvním krokem ke smart city zavedení bezhotovostní platby v dopravě, dalším velkým projektem byla již zmíněná kolínská klíčenka a dnes je těch oblastí, kde se pohybujeme, celá řada. V oblasti kultury je oblíbená karta, která elegantně zastoupila vstupenku. Mnoho projektů celosvětově míří do oblasti turistiky, navíc se nám daří sbírat zajímavá data, ze kterých se dozvíme, kde se návštěvníci pohybují a o co mají největší zájem.  ►

 

 

►  Zmínil jste, že díky smart řešením je možné posbírat obrovské množství dat, co se s nimi bude dít dál, k čemu slouží?

Všechny systémy generují poměrně velké množství dat a ta mohou města použít pro lepší rozhodování. Pomocí dat zjistí, kde se lidé nejčastěji pohybují, které parkoviště a ulice jsou nejfrekventovanější, o jaké pořady či služby je největší zájem a tak podobně. Tyto informace nejsou individuální, nikdy nemůžete identifikovat nějakou konkrétní osobu, ale je to součet informací typu, jak lidé platí za jízdné v MHD či jaké městské služby využívají. Musím říct, že roste zájem o analýzy dat, města začíná zajímat, jaká je například ekonomická aktivita lidí, a podle toho plánují třeba investice do infrastruktury.

 

Jaká je poptávka po řešeních pro chytrá města ze strany obcí?

Poptávka v posledních měsících roste, vedení radnic stále častěji zjišťuje, co jsme schopní v oblasti chytrých řešení nabídnout. Velký zájem je nejen o technologie, ale i o kvalitní komunikační koncept. Obzvlášť v Česku, kde panuje poměrně velká skepse, je důležité občanům, kterých se změny týkají, důkladně vysvětlit, co jim smart city přinese, proč je projekt dobrý a jak jim zkvalitní život.

 

Karta slouží primárně k bezhotovostnímu platebnímu styku, jaké funkce ještě může mít?

Základními funkcemi karty jsou platba a identifikace. Bezhotovostní platba je již dnes přirozená, dá se využívat v nejrůznějších oblastech, je pohodlnější a vývoj míří k férovému placení. Férové znamená, že někdy budete platit méně, někdy více podle toho, jak tu danou službu používáte. Aby to mohlo nastat, musíte mít chytré nástroje včetně chytré platby. Například když je v Praze zvýšená koncentrace smogu, může magistrát díky chytrým platbám snížit cenu jízdenek na minimum, a tak motivovat lidi, aby nepoužívali auta. Chytrá platba je určitě silný element, který stojí městům za zavádění.

Další možností je i chytrá identifikace, kterou město může využít například během městských slavností, na kulturních a sportovních akcích nebo třeba při vstupu do městských zařízení, jako jsou knihovny nebo bazény. Tam všude je zapotřebí identifikace, která je pohodlná a bezpečná. Pohodlná je díky tomu, že kartu dnes už každý má, a bezpečná je díky tomu, že v kartě je čip s nejvyšší úrovní bezpečnosti, který je masově dostupný a zároveň velmi levný. V této oblasti jsme schopní městům pomoct.

 

Dočkáme se někdy doby, kdy jedna karta či čip bude na všechno? Bude sloužit k placení i třeba jako řidičský či občanský průkaz, pas nebo zdravotní karta?

Podobné projekty už dnes existují, například v rozvojových zemích využívají platební kartu, jejíž součástí je i občanka, zdravotní pojištění, řidičák a tak dále. Teoreticky jsme schopní takový projekt zavést i v České republice, ale zde vidím určitou rezistenci ze strany státu, který si chce některé identifikační produkty nechat pod svou gescí, byť jsou technologicky slabší než řešení pomocí platební karty.

 

Když se řekne karta, každý si představí plastový obdélník, ale jak jste již zmínil, tomuto tvaru se například kolínská klíčenka vymyká. Chystáte ještě jiné varianty, co se týče vzhledu karty?

Těch variant je bezpočet a právě města, která pracují na konceptech smart city, o ně mají poměrně značný zájem. Příkladem je náramek, nálepka, kterou si můžete umístit na mobil nebo kamkoliv jinam, může to být přívěsek, který je vodotěsný, takže jej lze využít při sportu nebo outdoorových aktivitách. K dispozici už je skutečně celá škála identifikátorů, které jsou menší a dají se na cokoliv připevnit, což je pohodlné třeba pro děti, pro návštěvníky festivalu je komfortnější zase například náramek. Těch variant je opravdu hodně a záleží na konkrétním využití.

 

Klíčovým faktorem pro držitele platebních karet je bezpečnost, jak se vyvíjejí technologie, které chrání naše finance?

Protože operujeme s penězi, investujeme pochopitelně obrovské množství prostředků do zabezpečení. Nemůžeme si dovolit ohrozit naši reputaci tím, že bychom prováděli rizikové transakce. Bezpečnost je tudíž pro nás prioritou, ale vnímáme ji ze dvou pohledů. Jednak je to hledisko zabezpečení platby, jednak pohodlí majitele karty. Nikdo nebude chtít platební kartu s patnáctimístným PIN kódem, který bude muset neustále někde vyťukávat na klávesnici. Proto musíme stále hledat optimální poměr mezi bezpečností a komfortem. Investujeme například i do vývoje automatických identifikačních systémů, díky kterým nebudete muset PIN kód vůbec používat. Spolupracujeme také s firmami, které vyvíjejí systémy identifikace bez vašeho zásahu.

 

Už na nějakém konkrétním projektu v této oblasti pracujete?

Jedním z posledních příkladů je spolupráce s firmou NuData. Vyvinula systém, který sleduje, jak mobil držíte, jak rychle píšete, na jakých stránkách se pohybujete a další návyky majitele mobilu. Podle toho je systém schopný říct: ano, tato transakce je v pořádku, aniž by uživatel musel zadat heslo nebo PIN. Je to velmi komfortní způsob identifikace a jeho síla je také v tom, že výrazně snižuje riziko zneužití a zvyšuje bezpečnost. Prostřednictvím tohoto systému můžeme analyzovat chování lidí na celém světě, a pokud systém identifikuje riziko či nový způsob prolomení bezpečnosti kdekoliv na Zemi, automaticky naučí subjekty na celém světě toto riziko eliminovat. Jde o přelomový prostředek identifikace, který ale bude potřebovat ještě získat důvěru lidí. Z naší zkušenosti ale vím, že na dobré věci se rychle zvyká, takže věřím, že se inovace rychle rozšíří a získá si důvěru. Už nyní jednáme s bankami o využití tohoto systému pro elektronické platby a v mobilním bankovnictví, rádi bychom jej nabídli i městům.

 

Brzy, řádově v horizontu měsíců by měla být v České republice spuštěna 5G síť, bude to pro vás velký přínos?

Díky 5G síti budou mít lidé mnohem větší přístup k digitálním technologiím, a tím pádem se začnou pohybovat v digitálním světě, digitálně nakupovat a digitálně platit. Domnívám se také, že 5G síť přinese snížení cen mobilních služeb.

 

Na co se vy osobně jako uživatel Mastercard těšíte v budoucnu?

Přiznám se, že už dnes mne těší, jak se vše zjednodušilo díky mobilnímu placení, že jsem ke kartě získal displej v podobě mobilního telefonu, na kterém můžu sledovat své transakce. V budoucnu se těším na to, že zaplatím všude, aniž bych musel z kapsy vytahovat peněženku, a vyhnu se frontám.

 

 

Soňa Singerová,  foto: Mastercard Europe