DÍKY DÁLKOVÝM ODEČTŮM MÁ ODBĚRATEL KONTROLU NAD SPOTŘEBOU VODY

Vydáno 12.6.2019 Technologie

Chytré technologie dnes pronikají do většiny průmyslových oborů, vodárenství není výjimkou. Své o tom vědí ve společnosti Vodárna Plzeň, kde jdou inovacím dlouhodobě naproti. „Smart technologie přináší komfort jak provozovateli, tak i zákazníkům. Jsme díky nim schopní snáze předcházet haváriím či poruchám,“ říká generální ředitel firmy Ludvík Nesnídal.

 

Společnost Vodárna Plzeň dlouhodobě provozuje vodohospodářskou infrastrukturu v Plzni a jejím okolí. Čím dalším se kromě dodávky vody zabýváte?

Kromě výroby a distribuce pitné vody naše společnost zajišťuje odvádění a čištění odpadních vod. Provozujeme celkem 26 úpraven vod, z toho největší v Plzni o kapacitě tisíc litrů za sekundu, celkově spravujeme vodovodní síť o délce 1392 kilometrů. Co se odpadní vody týče, tak pod sebou máme 951 kilometrů kanalizační sítě a provozujeme celkem 25 čistíren odpadních vod. Důležitým úkolem je zajišťovat plnění obnovy vodohospodářského majetku, který vlastníme. Provádíme i monitoring kanalizační sítě, čištění kanalizace, vývoz odpadních vod a kalů z žump a septiků, čištění kanalizačních vpustí a realizaci kanalizace i kanalizačních přípojek. Na základě zpracovaného plánu financování obnovy ročně obnovujeme vodohospodářskou infrastrukturu (VHI) za 230 milionů korun. Vodárna Plzeň dále zajišťuje služby jako vytyčování sítí, opravy vodovodní sítě, vyhledávání poruch, dovoz pitné vody do bazénů, zemní práce nebo realizace vodovodů a vodovodních přípojek.

Naše akreditovaná laboratoř zákazníkům poskytuje komplexní rozbory pitné vody, včetně pesticidních látek, a komplexní rozbory odpadních vod a kalů. Oddělení GIS poskytuje podklady se zákresem vodovodů a kanalizací projektantům, dále provádí hydraulické modelování vodovodní a kanalizační sítě. Zákaznický útvar zajišťuje ověřování vodoměrů, prodej vodoměrů, poskytování odečtů (tj. stavů vodoměrů) obcím nebo firmám, které si samy provozují kanalizační řady.

 

Vaše firma ve vodárenském odvětví působí přes 20 let. Co se za tu dobu v oboru změnilo a jakým tempem se vodárenství rozvíjí?

Jako zásadní změnu v oboru vnímám, že se začíná dávat více prostředků do obnovy vodárenské infrastruktury a že si stále více vlastníků (obcí a měst) začíná uvědomovat, že je to jediná správná cesta. Pro nás byla velkým krokem změna vlastnictví společnosti, od 1. ledna 2016 se stoprocentním vlastníkem Vodárny Plzeň stalo statutární město Plzeň, čímž došlo ke změně modelu provozování z oddílného na vlastnický model. Od 2. ledna 2018 jsme se navíc stali vlastníkem vodohospodářské infrastruktury na území města Plzně v hodnotě téměř 4,8 miliardy korun.

 

Dosáhlo plzeňské vodárenství v poslední době něčeho významného?

Na území města Plzně se podařilo investovat do rozvoje vodárenské infrastruktury velké finanční prostředky z dotačních programů, ty byly rozděleny do několika akcí. V rámci těchto i jiných akcí došlo k dostavbě či modernizaci infrastruktury, přičemž se ve vodárenství aplikovaly nejnovější a nejmodernější technologie. Tím se zlepšila kvalita vyráběné pitné vody, ale také kvalita vyčištěné odpadní vody, což se výrazným způsobem projevilo i na zlepšení životního prostředí. Město Plzeň má jednu z nejmodernějších úpraven pitných vod a čistíren odpadních vod na území České republiky. Vodárenství se ale stalo i limitujícím prvkem v rozvoji Plzně a jejího okolí. S tím, jak se neustále rozšiřují rozvojová území (ať už z hlediska zástavby, či jiných developerských záměrů), tak vodárenská infrastruktura není schopná splnit požadavky na zásobování pitnou vodou či odkanalizování pouhým napojením na stávající infrastrukturu. Je třeba koncepčně ji zkapacitnit, případně vybudovat novou, která zajistí pokrytí plánovaných potřeb pitné vody a odvádění odpadních vod.

 

Velkým tématem dneška je zavádění konceptu smart city. Dotkne se i Vodárny Plzeň a vašeho odvětví obecně?

Určitě, naše odvětví má smart technologiím co nabídnout. Jednou z prvních věcí, kterou aplikujeme v rámci konceptu smart city, jsou dálkové odečty vodoměrů. Pracujeme i na doplnění měření a dálkových přenosech zásadních provozních veličin (průtoky, tlaky, hladiny a další) nejen na vodohospodářských sítích, ale také na jednotlivých vodohospodářských objektech. Smart technologie přináší komfort jak provozovateli, tak i zákazníkům, jsme schopní snáze předcházet haváriím či poruchám. Do budoucna chceme získat maximum provozních informací o stavu vodohospodářské sítě a vodohospodářských objektech v reálném čase na jedno centralizované pracoviště.

 

Jakou technologii využívá projekt smart, který se týká dálkových odečtů vodoměrů? A na kolika odběrných místech jsou zařízení instalována?

V současné době je nainstalováno zhruba 600 zařízení pro dálkové odečty. Využívají technologie dálkového přenosu snímající pulzní výstup z vodoměrů a jeho přenášení pomocí IoT sítě. V závěru loňského roku úspěšně skončil pilotní projekt, v rámci kterého bylo naistalováno 500 zařízení pro dálkové odečty ve všech lokalitách na území města Plzně, a to z důvodu ověření přenosu získaných dat na centrální server. V letošním roce máme v plánu osadit 1200 odběrných míst tam, kde je měsíční cyklus fakturace. Cílem je získávat v reál­ném čase odečet stavu vodoměrů a osadit tyto dálkové odečty na místa, kde je významná spotřeba pitné vody, tedy do bytových domů a veřejnoprávních institucí. V poslední fázi se počítá i s instalací na odběrných místech v rodinných domech.

 

Jaký užitek mají z dálkových odečtů vodoměrů odběratelé, změní se něco z jejich pohledu?

Odběratelé budou mít možnost neustálé kontroly a sledování spotřeby pitné vody na vodoměru. Budou dostávat hlášení v případě úniku nebo havárie za vodoměrem, v případě poklesu teploty k bodu mrazu bude odběratel upozorněn pomocí SMS nebo e-mailem. Hlavním přínosem dálkových odečtů je včasné informování spotřebitele o úniku nebo havárii, při ročních odečtech docházelo vlivem poruchy k velkým únikům pitné vody. Někdy došlo ke škodám v hodnotě statisíců korun.

 

Chystáte v dohledné době i jiné inovace?

Kromě pokračování v projektu dálkových odečtů realizujeme studii pro centrální dispečink, kde počítáme s centrálním řízením vodárenské infrastruktury a zvýšením bezpečnosti i spolehlivosti jejího provozování. Dále plánujeme rozšířit systém vyjadřovacího portálu o elektronickou formu podání žádosti o vodovodní či kanalizační přípojku, čímž celý proces zjednodušíme. K významným inovacím patří také zahájení implementace technického informačního systému (TIS), tím dosáhneme efektivnějšího plánování preventivní údržby, oprav a detailnějšího vyhodnocování technologických a ekonomických informací.

 

Co v současnosti považujete za hlavní cíl společnosti?

Po provozní stránce chceme snížit ztráty pitné vody pod úroveň 15 procent (v roce 2018 byla výše ztrát pitné vody 17,3 procenta), z hlediska investičních akcí úspěšně dokončit dobudování splaškové kanalizace v Plzni-Lhotě, na kterou Vodárna Plzeň získala dotační titul. Dále plánujeme zahájit výběrová řízení na zhotovitele akcí retenční nádrž Vinice a rekonstrukce roudenského sběrače, což jsou podmiňující stavby pro úspěšnou kolaudaci západního okruhu města Plzně. Rádi bychom zahájili implementaci technického informačního systému a plnili stanovenou hodnotu plánu financování obnovy vodohospodářské infrastruktury pro letošní rok.

 

Soňa Singerová