DO STAVEBNICTVÍ PRONIKÁ DIGITALIZACE

Vydáno 16.9.2019 digitalizacestavebnictvíTOP 100

Aktuální vývoj ve stavebnictví je ovlivněn všeobecným nedostatkem kapacit a pracovníků. Platí to i za podmínky, že v odvětví vždy pracovalo mnoho cizinců. Lidí se však nedostává v celé střední Evropě, a navíc většina okolních zemí prožívá období, kdy se stavebnictví rekordně daří.

 

Stavebnictví prožilo těžká léta během krize a poté. Byla umocněna skutečností, že z vrcholu 2007 a 2008 se padalo velmi hluboko a mnoho firem odešlo z trhu nebo bylo pohlceno konkurencí. Opětovný růst nastal až v letech 2014 a 2015, tehdy se dařilo zejména inženýrskému stavitelství, jež mohlo spoléhat na veřejné zakázky a peníze z Evropské unie. Nastartovaný růst nevydržel dlouho a v roce 2016 došlo k poklesu v obou zásadních kategoriích pozemního a inženýrského stavitelství.

Před dvěma lety stavební produkce opět rostla a lépe se dařilo pozemnímu stavitelství. Loňský rok s růstem přes devět procent byl velmi úspěšný, a to i díky příznivým klimatickým podmínkám zejména v lednu. Zatímco pozemní stavitelství stabilně roste od poloviny roku 2016, inženýrské stavitelství se vzpamatovávalo jen pozvolna. Stavební firmy vloni vykonaly práce v hodnotě přes půl bilionu korun. Z posledních čísel stojí za zmínku téměř dvacetiprocentní meziroční růst počtu dokončených bytů v období leden–duben 2019. Podle nedávných statistik Eurostatu se meziroční růst v prvním čtvrtletí 2019 výrazně propadl, což kontrastuje při srovnání se současným robustním růstem v Maďarsku, Slovinsku, Litvě, Chorvatsku, Polsku, Rakousku či Německu. Tento vývoj lze však vysvětlit vysokou srovnávací základnou z ledna 2018, kdy se českému stavebnictví až nebývale dařilo. Aktuálně platí, že se na trhu nedostává kapacit.

 

BEZ DIGITALIZACE ANI STAVBU

I když se často mluví o tom, že robot dům nepostaví, i ve stavebnictví stále častěji slyšíme pojmy jako digitalizace, stavebnictví 4.0, digitální dvojče, 3D tisk nebo BIM (Building Information Modelling). A kdoví, možná jednou dojde i na robotickou výstavbu. BIM je na programu odborných konferencí a diskusí sedm nebo osm let, ale v poslední době se na tuto oblast klade stále výraznější pozornost. Digitalizace postihuje proces výstavby a jejich jednotlivých fází (územní, investorská a projektová příprava a realizace), ale také vazbu na další oblasti. Tím se myslí národní infrastruktura pro prostorové informace, elektronizace povolovacích procesů nebo katastr nemovitostí. A těchto vazeb bude do budoucna přibývat. Digitalizace se neobejde právě bez informačního modelování staveb (BIM). Jeden komplexní digitální systém pak zahrnuje všechna získaná data pro současné i budoucí použití a aktualizace. BIM vytvářejí nejen datovou základnu, ale také předpoklad pro snadnější spolupráci mezi jednotlivými účastníky stavby, a to po celou životnost budovy (od přípravné fáze po likvidační). Vedle BIM se stále více sází na virtuální, resp. rozšířenou realitu (například při prezentaci a virtuálních prohlídkách) či prvky inteligentních domácností, kanceláří nebo průmyslových prostor.

Do stavebnictví také pronikl trend udržitelnosti, který se dotýká volby materiálů, konstrukcí a technologií. Cílem je zabezpečit minimální spotřebu neobnovitelných zdrojů, maximální využití recyklovatelných surovin, a především po uplynutí životnosti stavby její komponenty opravdu důsledně recyklovat. Měly by být používané takové technologie, které umožňují snadnou oddělitelnost použitých materiálů, aby následná likvidace a recyklace byly co nejsnadnější.

 

ČEKÁNÍ NA LEGISLATIVU

Celé odvětví čeká na úpravu legislativy a zjednodušení procesu přípravy a schvalování staveb. Deklarovaným cílem vlády je systém „jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení, jedno úložiště dat, jeden výklad stavebního práva.“ Zní to pochopitelně lákavě a poslední dva roky se vede intenzivní diskuse o pozitivních i negativních aspektech takového zjednodušení a centralizace rozhodování. Nový stavební zákon po 20 letech vyvolává mnoho nadějí i kritiky. Projednat a prosadit takto radikální změnu současného stavu legislativy v oblasti stavebnictví je velmi složité a hledání kompromisů obtížné, je to ale také nesmírně důležité pro další rozvoj České republiky,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 

 

/ VÝZNAMNÉ FIRMY V OBORU

METROSTAV

Firma založená před téměř půlstoletím je univerzální stavební společností, která realizuje velké projekty v Česku i dalších 16 zemích Evropy. Společnost uvádí, že je schopna najednou uskutečňovat až 300 staveb. Mezi klíčové obory působnosti patří dopravní, podzemní či občanské stavby, stejně jako projekty pro průmysl a ekologické stavby, pro veřejné i soukromé investory. Ke konci loňského roku Metrostav zaměstnával 2846 lidí. Firma náleží do skupiny Metrostav, kterou vloni tvořilo 55 firem (např. Metrostav, Subterra, BeMo Tunnelling, Pragis, BES) s více než 5100 pracovníky. Provozní výnos celé skupiny v roce 2018 činil 34,8 miliardy korun.

 

DEK

DEK představuje holding, který tvoří firmy zabývající se dodávkami materiálů a služeb pro stavebnictví a výrobou stavebních materiálů. Největší firmou skupiny jsou Stavebniny DEK, které provozují 117 prodejních míst. Skupina zaměstnává přibližně 2500 pracovníků a její obrat v roce 2018 dosáhl 19,6 miliardy korun (EBITDA 1,121 miliardy korun). Firma vloni oslavila čtvrtstoletí na trhu. Devatenáctiprocentní růst skupiny svědčí mj. o výrazné konjuktuře stavebního trhu v loňském roce.

 

EUROVIA CS

Společnost Eurovia CS patří k nejvýznamnějším stavebním firmám v České republice a zaměřuje se především na dopravní stavitelství. Má také vlastní surovinovou základnu v podobě lomů, pískoven a obaloven. Skupina je organizována do šesti oblastí na území České a Slovenské republiky. Konsolidovaný obrat celé skupiny v ČR a v SR vloni meziročně vzrostl o 13 procent a dosáhl 16,7 miliardy korun. Hospodářský výsledek před zdaněním činil 899,2 milionu korun.

 

 

Josef Kubr

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Vize digitálního závodu Continental

Vize digitálního závodu Continental

Vydáno 27.7.2021

Koncept digitálního závodu je pojem, který dnes řeší nespočet společností. Jakým způsobem se ,,mění“ společnost Continental Automotive Czech Republic? Jaké trendy udává závod v Brandýse nad Labem, jakožto nominovaný modelový závod pro digitalizaci? Zeptali jsme se Tomáše Vondráka, který jako první Čech usedl do vedení firmy a v současnosti zastává pozici Plant Manager (čtyř závodů […]

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

Vydáno 15.6.2021

Rozhovor s doc. Pavlem Pořízkou, Ph.D., vedoucím výzkumného týmu zabývajícího se laserovou spektroskopií, nejen o jejím využití, ale i o vlastním start-upu Lightigo. Úspěchy brněnských vědců s technologií LIBS tak zasahují do širokého spektra odvětví.   Interdisciplinární výzkum a vývoj kombinuje inženýrství, fyziku plazmatu, analytickou chemii, statistiku i například biologii. Jak je vůbec možné a náročné tohle […]

Apple a udržitelnost

Apple a udržitelnost

Vydáno 21.4.2021

Jak se dostat do Apple týmu v Kalifornii? Rozhovor s Honzou Dvorským nejen o jeho cestě vývojáře, ale také o ekologické udržitelnosti společnosti a problematice samotné. Společnost Apple zná jistě každý. Mohl byste nám stručně popsat, jak se tak mladý člověk jako vy dostal až do týmu v Kalifornii? Po vysoké škole na ČVUT v Praze jsem […]

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Vydáno 17.2.2021

Superpočítače pomáhají s koronavirem, termojadernou fúzí, předpovědí počasí a klimatických změn, plánováním chirurgických zákroků nebo optimalizací výrobních procesů v průmyslu. „Srdcem a zároveň mozkem továrny budoucnosti bude superpočítač, který bude zpracovávat a analyzovat data ze všech kamer a senzorů a řídit chod celé továrny včetně vyhodnocování poruch a nutnosti údržby jednotlivých zařízení,“ říká profesor Tomáš […]

Zobrazit Více