DO STAVEBNICTVÍ PRONIKÁ DIGITALIZACE

Vydáno 16.9.2019 stavebnictvíTOP 100

Aktuální vývoj ve stavebnictví je ovlivněn všeobecným nedostatkem kapacit a pracovníků. Platí to i za podmínky, že v odvětví vždy pracovalo mnoho cizinců. Lidí se však nedostává v celé střední Evropě, a navíc většina okolních zemí prožívá období, kdy se stavebnictví rekordně daří.

 

Stavebnictví prožilo těžká léta během krize a poté. Byla umocněna skutečností, že z vrcholu 2007 a 2008 se padalo velmi hluboko a mnoho firem odešlo z trhu nebo bylo pohlceno konkurencí. Opětovný růst nastal až v letech 2014 a 2015, tehdy se dařilo zejména inženýrskému stavitelství, jež mohlo spoléhat na veřejné zakázky a peníze z Evropské unie. Nastartovaný růst nevydržel dlouho a v roce 2016 došlo k poklesu v obou zásadních kategoriích pozemního a inženýrského stavitelství.

Před dvěma lety stavební produkce opět rostla a lépe se dařilo pozemnímu stavitelství. Loňský rok s růstem přes devět procent byl velmi úspěšný, a to i díky příznivým klimatickým podmínkám zejména v lednu. Zatímco pozemní stavitelství stabilně roste od poloviny roku 2016, inženýrské stavitelství se vzpamatovávalo jen pozvolna. Stavební firmy vloni vykonaly práce v hodnotě přes půl bilionu korun. Z posledních čísel stojí za zmínku téměř dvacetiprocentní meziroční růst počtu dokončených bytů v období leden–duben 2019. Podle nedávných statistik Eurostatu se meziroční růst v prvním čtvrtletí 2019 výrazně propadl, což kontrastuje při srovnání se současným robustním růstem v Maďarsku, Slovinsku, Litvě, Chorvatsku, Polsku, Rakousku či Německu. Tento vývoj lze však vysvětlit vysokou srovnávací základnou z ledna 2018, kdy se českému stavebnictví až nebývale dařilo. Aktuálně platí, že se na trhu nedostává kapacit.

 

BEZ DIGITALIZACE ANI STAVBU

I když se často mluví o tom, že robot dům nepostaví, i ve stavebnictví stále častěji slyšíme pojmy jako digitalizace, stavebnictví 4.0, digitální dvojče, 3D tisk nebo BIM (Building Information Modelling). A kdoví, možná jednou dojde i na robotickou výstavbu. BIM je na programu odborných konferencí a diskusí sedm nebo osm let, ale v poslední době se na tuto oblast klade stále výraznější pozornost. Digitalizace postihuje proces výstavby a jejich jednotlivých fází (územní, investorská a projektová příprava a realizace), ale také vazbu na další oblasti. Tím se myslí národní infrastruktura pro prostorové informace, elektronizace povolovacích procesů nebo katastr nemovitostí. A těchto vazeb bude do budoucna přibývat. Digitalizace se neobejde právě bez informačního modelování staveb (BIM). Jeden komplexní digitální systém pak zahrnuje všechna získaná data pro současné i budoucí použití a aktualizace. BIM vytvářejí nejen datovou základnu, ale také předpoklad pro snadnější spolupráci mezi jednotlivými účastníky stavby, a to po celou životnost budovy (od přípravné fáze po likvidační). Vedle BIM se stále více sází na virtuální, resp. rozšířenou realitu (například při prezentaci a virtuálních prohlídkách) či prvky inteligentních domácností, kanceláří nebo průmyslových prostor.

Do stavebnictví také pronikl trend udržitelnosti, který se dotýká volby materiálů, konstrukcí a technologií. Cílem je zabezpečit minimální spotřebu neobnovitelných zdrojů, maximální využití recyklovatelných surovin, a především po uplynutí životnosti stavby její komponenty opravdu důsledně recyklovat. Měly by být používané takové technologie, které umožňují snadnou oddělitelnost použitých materiálů, aby následná likvidace a recyklace byly co nejsnadnější.

 

ČEKÁNÍ NA LEGISLATIVU

Celé odvětví čeká na úpravu legislativy a zjednodušení procesu přípravy a schvalování staveb. Deklarovaným cílem vlády je systém „jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení, jedno úložiště dat, jeden výklad stavebního práva.“ Zní to pochopitelně lákavě a poslední dva roky se vede intenzivní diskuse o pozitivních i negativních aspektech takového zjednodušení a centralizace rozhodování. Nový stavební zákon po 20 letech vyvolává mnoho nadějí i kritiky. Projednat a prosadit takto radikální změnu současného stavu legislativy v oblasti stavebnictví je velmi složité a hledání kompromisů obtížné, je to ale také nesmírně důležité pro další rozvoj České republiky,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 

 

/ VÝZNAMNÉ FIRMY V OBORU

METROSTAV

Firma založená před téměř půlstoletím je univerzální stavební společností, která realizuje velké projekty v Česku i dalších 16 zemích Evropy. Společnost uvádí, že je schopna najednou uskutečňovat až 300 staveb. Mezi klíčové obory působnosti patří dopravní, podzemní či občanské stavby, stejně jako projekty pro průmysl a ekologické stavby, pro veřejné i soukromé investory. Ke konci loňského roku Metrostav zaměstnával 2846 lidí. Firma náleží do skupiny Metrostav, kterou vloni tvořilo 55 firem (např. Metrostav, Subterra, BeMo Tunnelling, Pragis, BES) s více než 5100 pracovníky. Provozní výnos celé skupiny v roce 2018 činil 34,8 miliardy korun.

 

DEK

DEK představuje holding, který tvoří firmy zabývající se dodávkami materiálů a služeb pro stavebnictví a výrobou stavebních materiálů. Největší firmou skupiny jsou Stavebniny DEK, které provozují 117 prodejních míst. Skupina zaměstnává přibližně 2500 pracovníků a její obrat v roce 2018 dosáhl 19,6 miliardy korun (EBITDA 1,121 miliardy korun). Firma vloni oslavila čtvrtstoletí na trhu. Devatenáctiprocentní růst skupiny svědčí mj. o výrazné konjuktuře stavebního trhu v loňském roce.

 

EUROVIA CS

Společnost Eurovia CS patří k nejvýznamnějším stavebním firmám v České republice a zaměřuje se především na dopravní stavitelství. Má také vlastní surovinovou základnu v podobě lomů, pískoven a obaloven. Skupina je organizována do šesti oblastí na území České a Slovenské republiky. Konsolidovaný obrat celé skupiny v ČR a v SR vloni meziročně vzrostl o 13 procent a dosáhl 16,7 miliardy korun. Hospodářský výsledek před zdaněním činil 899,2 milionu korun.

 

 

Josef Kubr