EXPORT V ČASE HROZEB

Vydáno 13.11.2019 automotive

Prosperita České republiky je ve značné míře založena na exportu. Firmy by uvítaly podporu v podobě obchodní politiky nebo snížení administrativní a daňové zátěže. V turbulentním prostřední mezinárodního obchodu a politiky jde o jedny z mála možností, kde řešení závisí převážně na schopnosti České republiky.

 

V letošním roce by Česká republika mohla vyvézt zboží v hodnotě více než 4,5 bilionu korun (jen pro zajímavost: před vstupem země do Evropské unie byl objem vývozu přibližně čtyřikrát nižší). Je proto zcela zásadní sledovat faktory, které mohou ohrozit český vývoz.

Hrozby můžeme rozdělit na dvě základní skupiny. Akutní a zpravidla i globální problémy lze většinou jen obtížně ovlivnit. Patří mezi ně například obchodní spory mezi USA a Čínou, možné celní zatížení německého (resp. evropského) exportu do USA, kondice německé, evropské a globální ekonomiky, ceny ropy, předzásobení před brexitem nebo brexit samotný (této události se věnujeme v jiném článku tohoto vydání). Druhá skupina hrozeb pro export bývá většinou dlouhodobějšího charakteru a vychází z ekonomických, legislativních nebo historických podmínek přímo v České republice. Tyto hrozby mohou být snadněji identifikovatelné a také odstranitelné.

 

DIVERZIFIKACE ŽÁDOUCÍ

Jistá forma zranitelnosti českého exportu vychází paradoxně z dosavadních úspěchů. Například dokument o exportní strategii do roku 2020 uvádí: „Je třeba si uvědomit, že přímé zahraniční investice, které České republice pomohly překonat období přechodu z centrálně plánované ekonomiky i turbulence devadesátých let minulého století, se mohou velmi rychle změnit z komparativní výhody ČR na hrozbu pro stabilitu české ekonomiky.“ A dokument dále konstatuje: „V ČR se výrazně zvyšuje koncentrace exportů na několik málo odvětví, vázaných právě na zahraniční výroby v České republice (automobilový průmysl, elektronika, do jisté míry i turismus). Vysoká odvětvová koncentrace českých exportů společně s ještě výraznější teritoriální exportní orientací na státy Evropské unie činí Českou republiku zranitelnou vůči výkyvům na mezinárodních trzích.“ Predikce v dokumentu, jehož časová platnost vyprší příští rok, se do nemalé míry naplnila. Zaměření na automobilový průmysl přináší sice ekonomickou prosperitu, ale do budoucna vzbuzuje stále větší obavy. Důvodem není jen přechod na elektromobilitu, ale právě značné podřízení ekonomiky jednomu typu průmyslu.

Uvědomují si to i vrcholní představitelé státu. Nová hospodářská strategie České republiky, která by měla být hotova nejpozději na začátku příštího roku a jež bude výhledem do roku 2030, má směřovat k finální produkci s vyšší přidanou hodnotou. Nová koncepce staví na již zveřejněné Inovační strategii České republiky 2019–2030, která chce zemi nasměřovat do skupiny zemí, jež vedou vývoj v umělé inteligenci a inovacích.

Problém jednostrannosti zacílení českého průmyslu, a tedy i exportu nespočívá pouze jen v samotné skladbě výrobků. Odráží se i v geografickém fokusu, kdy naprostou většinu produkce dodáváme do Evropské unie, a to zejména do Německa. Z pohledu stability českého průmyslu a exportu by bylo žádoucí vývoz více diverzifikovat po linii produktové i cílové destinace.

 

EXPORTÉŘI CHTĚJÍ LEPŠÍ PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

Před letními prázdninami byl publikován výzkum zaměřený na export. Pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR jej realizovala výzkumná agentura Ipsos. Ze vzorku 400 podnikatelských subjektů 97 procent firem exportuje v rámci Evropské unie, přibližně třetina vyváží do Společenství nezávislých států, dalších asijských zemí nebo na Blízký východ. Z hlediska objemu exportu nejvíce vyvážejí do Německa a na Slovensko. Ze statistik vyplývá, že zboží za více než bilion korun ročně exportují malé a střední firmy.

Za nejpodstatnější úskalí svého vývozu tyto společnosti považují kurzy a kurzové riziko, v porovnání s předchozím rokem ale výrazněji zmiňovaly také ceny a cenu dopravy. Celkem 72 procent firem by od státu očekávalo zejména daňovou a administrativní podporu exportu, 62 procent pak podporu v podobě obchodní politiky. Mezi dalšími problémy exportéři zmiňovali regulaci a byrokracii, celní bariéry, legislativní překážky a například až na šestém místě konkurenci. „Je patrné výrazné navýšení vnímané celkové rizikovosti exportu ze strany firem. Kurzové riziko se firmy již částečně naučily řídit, ale stále zůstává kritickým bodem exportu,“ komentovali tuto část výzkumu zástupci AMSP ČR s dodatkem: „Obecně je u poloviny rizik meziročně vnímáno téměř dvojnásobné navýšení. Svědčí to o větších obavách z vývoje ekonomiky a vnímání rizika ze strany firem.“

Výzkum je zajímavý z toho pohledu, že se soustředí nejen na aktuální hrozby pro export (v tomto případě SMO), ale rovněž na dlouhodobé potíže spojené s vývozem. Některé platí za opravdové evergreeny, a to právě daňová a administrativní zátěž. Firmy zajímá více úroveň celkového podnikatelského prostředí a břímě ze strany státu, se kterým se musí potýkat, než konkrétní výběrová podpora pro jednotlivé sektory nebo společnosti.

 



BREXIT: Kdo skončí mrtvý v příkopu?

 

Exportní hrozbou sui generis je brexit, jehož průběh je ještě dramatičtější, chaotičtější a společensky rozvratnější, než se očekávalo při vypisování referenda a po vyhlášení výsledků. V případě exitu bez dohody budou na tom čeští exportéři podobně jako při obchodu s USA, Indií nebo Austrálií.

V čase vydání tohoto čísla Světa průmyslu ještě nebylo definitivně jasno, jestli Velká Británie opustí Evropskou unii k 31. říjnu, nebo ostrovní království opět požádá o odklad vystoupení a ministerský předseda Boris Johnson bude – podle svých slov – ležet „mrtvý v příkopu“. Pokud by se situace za pár dní „vyjasnila“ v podobě odchodu bez dohody, budou následující měsíce pro exportéry do Velké Británie poněkud krušnější. Očekávají se zejména dopravní problémy, nutnost absolvovat celní procedury na hranicích, nárůst administrativy spojené s pravidly původu, certifikací výrobků a zatížení některých komodit novým clem. A rovněž by byla zásadním způsobem ohrožena možnost přeshraničního poskytování finančních služeb, jež tvoří podstatný podíl na britské ekonomice. Po více než čtyřech dekádách spojenectví v rámci Evropské unie by království a unijní země začaly obchodovat v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

Podle Českého statistického úřadu vloni Česko vyvezlo do Velké Británie zboží za 202,2 miliardy korun. Přibližně pětinu (42,5 miliardy korun) tvořila kategorie osobních automobilů a dalších motorových vozidel pro přepravu osob. Suma 23,8 miliard korun připadala na zařízení pro automatické zpracování dat a jejich jednotky včetně snímačů a podobného zboží. V dalších skupinách šlo o části motorových vozidel (12,8 miliardy), elektrické přístroje osvětlovací nebo signalizační (7,4 miliardy), monitory nebo projektory (5,9 miliardy) nebo přístroje pro vysílání a přijímání hlasu či obrazů (5,9 miliardy). MPO uvádí, že pokud se započítají celé vozy a komponenty jako čelní skla, pneumatiky, akumulátory, sedadla a klimatizace, tvoří tento sektor 46 % veškerých exportů za Lamanšský průliv.

Ačkoliv vývoz do Spojeného království se pohybuje v řádu jednotek procent, jeho výpadek nebo zkomplikování by mohl ohrozit celkově pozitivní obchodní bilanci vůči této zemi. Do Česka totiž vloni putovalo britské zboží za přibližně 79,5 miliardy korun (největší kategorii s 10,1 miliardami korun tvořily elektronické integrované obvody).

Britské „odcházení“ je zátěžovou zkouškou pro evropskou politickou scénu, legislativní oblast a také podniky. Naznačené statistické údaje nevěští pro Českou republiku velkou katastrofu (ostatně po vystoupení bude mít Česko s Velkou Británií podobné podmínky, podle jakých se obchoduje se Spojenými státy americkými, Indií nebo Austrálií). Dá se také očekávat, že výpadky nebudou stoprocentní. Ale pro některé firmy může být brexit velmi problematický a celé sektory (například automobilový průmysl) mohou zažít nepříjemnosti, které budou přicházet spíše z Německa. Sem mnoho českých firem exportuje a náš západní soused zároveň dodává část své exportní produkce na britské ostrovy. Za jisté pozitivum v tak prekérní situaci lze pokládat to, že mnoho firem se připravuje na variantu „no deal“, tedy nejhorší možné vyústění exitu pro všechny zúčastněné strany. Štěstí, snad, přeje připraveným…

 

Co znamená brexit bez dohody pro automobilový průmysl

Cla na automobily a autodíly se obnoví do výše uvedené Celním kodexem EU a v novém britském celním sazebníku. V této výši budou platit dovozní cla do Velké Británie minimálně po dobu jednoho roku. Sazby:

 

10%:  na osobní vozy

10-16%:  na vozy přepravující více než 10 osob

0-22%:  na nákladní a jiné užitkové vozy

2-4,5%:na autodíly na dovozy do EU a 0% vývozy do Velké Británie

 

 

Josef Kubr 

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

Vydáno 6.1.2020

„Nejsem plnohodnotný kamioňák ani technický typ,“ říká o sobě Martina Šmídlová, která se téměř dvě dekády významně podílí na chodu společnosti Šmídl působící v kamionové přepravě. Největší problém oboru vidí především v nedostatku řidičů, budoucnost autonomních náklaďáků na silnicích je však podle ní stále vzdálená.

HOTELY BY MĚLY NABÍZET ZÁŽITEK, NIKOLIV SLUŽBU

HOTELY BY MĚLY NABÍZET ZÁŽITEK, NIKOLIV SLUŽBU

Vydáno 19.12.2019

„V dnešní době už lidé nechtějí pouze místo na přespání, ale také co nejautentičtější zážitek z místa, kde přebývají,“ tvrdí v rozhovoru pro Svět průmyslu Richard Valtr, který se svými kolegy po celém světě provozuje úspěšný hotelnický startup Mews. Podle něj by se recepční měli méně věnovat administrativě a více potřebám hosta.

Zobrazit Více