INOVACE OTŘÁSAJÍ ČESKÝM PRŮMYSLEM I HOSPODÁŘSTVÍM

Vydáno 2.12.2019 ekonomika

Inovace, inovace a zase inovace. Přicházejí s nimi automobilky, strojírenské podniky i logistické a další firmy. Nejen průmyslu by počínaje letošním rokem v tomto směru měla pomoci Inovační strategie České republiky pro léta 2019 2030, o níž se pro Svět průmyslu rozpovídal ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček. Doposud Česko bylo v inovacích oproti zbytku Evropské unie mírně pozadu, teď se to má změnit.

 

Věda a výzkum, podpora startupů, rozvoj chytré infrastruktury, digitalizace nebo podílení se na zdokonalování umělé inteligence a aplikování principů Průmyslu 4.0 v energetice. To je jen krátký výčet cílů, které si stanovuje letos schválený dokument Inovační strategie České republiky 2019-2030, o němž jsme se už částečně zmínili v předchozích vydáních našeho časopisu. Na inovační strategii pracoval tým nejschopnějších osobností v oblasti inovací z firemního prostředí, vědců, akademiků i pracovníků veřejné správy. „Česká republika může po mnoha letech hrát v oblasti pokročilých technologií absolutní světovou extra třídu. Investujeme do všech oblastí a myslím, že je to velmi spravedlivé. Podporujeme jak tradiční průmysl, tak vývoj nových technologií. Hodně peněz jde jak do automobilového průmyslu, tak do strojírenství nebo energetiky, nyní investujeme obrovské částky především do obnovitelných zdrojů,“ řekl v interview pro Svět průmyslu ministr Karel Havlíček.

Inovační strategie pochopitelně nemíří pouze do průmyslového sektoru, Českou republiku má posunout kupředu celkově. Součástí vize je mimochodem polytechnické vzdělávání, chytré investice, koncept digitálního státu, mobilita a stavební prostředí či chytrý marketing. Celkem má strategie devět pilířů, průmyslové záležitosti spadají především pod tu s názvem Digitální stát, výroba a služby. Částečně jsou ale zahrnuty i v dalších pilířích.

„Málokterá země disponuje takovým množstvím strategických dokumentů jako Česká republika. Problém bohužel spočívá v tom, že se jimi nikdy neřídila. Proto je pro budoucí úspěch naší inovační strategie zcela zásadní způsob řízení a kontroly naplňování jejího obsahu. Každý pilíř má proto institucionálního garanta, obvykle na úrovni ministerstva, a současně se rovnou stanovuje manažerská odpovědnost za naplňování cílů,“ vysvětlil v dokumentu Havlíček. Nemělo by se tak stát, že současné plány zůstanou jen materiálem plným nesplněných slibů.

Pilíř Digitální stát, výroba a služby mluví o tom, že je Česká republika průmyslově vysoce orientovanou zemí, která musí Průmysl 4.0 chápat jako celospolečenský a ekonomický fenomén determinující naše budoucí postavení ve světovém společenství. Kromě jiného si tato část dokumentu klade za cíl zapojit malé a střední podniky do využívání digitálních nástrojů podnikání, formulovat měřitelné úrovně Průmyslu 4.0 nebo připravit společnost na trendy typu IoT, umělé inteligence a BigData. Čím dál více by se měl do popředí dostávat i tzv. kreativní průmysl, o němž veřejnost příliš nemluví, ale ve skutečnosti hraje v tuzemsku větší roli, než by si většina z nás mohla myslet. „Kreativní průmysl je další formou rozvoje tradičního průmyslu, který by měl směřovat k vyšší přidané hodnotě. To, co je v přidané hodnotě navíc, je právě kreativita, proto na ni cílíme. Pokud budeme vyrábět produkty, které dělá spousta dalších zemí, budeme velmi unifikovaní,“ měl Havlíček jasno v rozhovoru, jež proběhl letos v létě.

 

ČESKO JE MÍRNÝM INOVÁTOREM

Že je v inovacích potřeba udělat výrazný pokrok, dokazuje žebříček výzkumné a inovační výkonnosti členských států EU, který každoročně zveřejňuje Evropská komise. Zatímco Švédsko, Dánsko, Finsko a Nizozemsko patří do skupiny tzv. inovačních lídrů, Česká republika spadá do kategorie mírných inovátorů, a to dlouhodobě. Na stejné úrovni se nachází také Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko nebo Itálie a Španělsko. Dlouhodobá inovační strategie by Česko mohla posunout o úroveň výš, tedy mezi země silných inovátorů. „Pokud chce česká ekonomika uspět a být dlouhodobě konkurenceschopná, musí své inovační prostředí zlepšovat intenzivněji. Je to také cíl Inovační strategie ČR. Pro Svaz průmyslu a dopravy je podpora inovací jednou z hlavních priorit, proto se významně angažuje například ve zlepšení spolupráce firem a výzkumných organizací, možnostech firemních investic do VaVal, exportu či ICT,“ komentoval ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Česká republika sice náleží k mírným inovátorům, ale jestli se v něčem řadí mezi absolutní evropskou špičku, tak je to průmyslová oblast. Právě tuzemský průmysl na vysoké úrovni by mohl tuzemskému hospodářství pomoci k rychlejšímu inovačnímu růstu. „Společně s Německem jsme nejprůmyslovější zemí v Evropě, na průmyslu stojí naše hospodářství. Česko se drží na velmi dobré úrovni, meziročně neklesá poptávka a daří se nám i s vazbou na nejnovějších technologie. Vidíme, co všechno český průmysl chystá: elektromobilitu, infrastrukturu pro autonomní vozidla nebo digitalizaci stavebnictví. Tyto věci posílají průmysl tam, kam chceme a dávají mu vyšší přidanou hodnotu,“ doplnil ještě Karel Havlíček. Podle něj Česká republika není montovnou, stát dává na inovační aktivity velké množství peněz a řada zdejších firem má vysokou přidanou hodnotu, o niž jde v inovacích především.

 

INOVACE ZÁKLAD PRŮMYSLU

Pokud je řeč o inovacích, nesmíme si pod nimi představovat pouze digitální „zlepšováky“ v rámci jednotlivých podniků, ale celkově posun země k lepší budoucnosti. Zkrátka inovace jako celonárodní krok kupředu v obecném slova smyslu. V tomto směru je hodně přetřásáno téma energetiky a s ní úzce souvisejícího životního prostředí. Současná vláda již dříve deklarovala, že by Česká republika měla v blízké budoucnosti méně spoléhat na uhelné elektrárny, a naopak více vsadit na využívání jádra. Proto bude důležité včas zahájit plánovanou výstavbu nového jaderného bloku v jaderné elektrárně Dukovany, ale také začít přemýšlet o dalších krocích, abychom zůstali energeticky soběstační. Podle Karla Havlíčka tak musí do pěti let začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně.

„Investujeme do jádra, což je čistý zdroj a nikdo mi to nevyvrátí, přestože po něm pak zůstává jaderný odpad. Chceme plnit kvótu pro snižování emisí, ale nemůžeme se zavázat k něčemu, co se pravděpodobně nenaplní. Dávejme si realistické cíle,“ reagoval v létě Havlíček na kritické hlasy, které rozporovaly tvrzení premiéra Andreje Babiše, že by emisní neutralita mohla poškodit český průmysl. Druhým nejvýznamnějším energetickým oddílem by se časem měly stát obnovitelné zdroje, až za nimi zůstane elektřina z uhlí. Energie přitom bude potřeba stále víc. Jak vyplývá z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ), spotřeba elektřiny v Česku loni vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 1981, od kdy jsou údaje sledovány.

Ve Světě průmyslu jsme se inovacím věnovali průběžně celý rok, a protože jde o stěžejní téma současnosti, rozhodli jsme se mu v posledních dvou vydáních letoška vyhradit významný prostor. Zatímco v tomto čísle najdete texty o inovacích a novinkách na českých železnicích, na pražském letišti nebo v sektoru robotizace, v devátém vydání se můžete těšit na příběhy o inovacích z českých průmyslových podniků středních velikostí. Říká se, že voda je základ života. Pro průmysl platí podobné přísloví: inovace základ průmyslu.

 

Martin Schwarz

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

HARDYS
Asseco

Rozhovory

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Vydáno 17.2.2021

Superpočítače pomáhají s koronavirem, termojadernou fúzí, předpovědí počasí a klimatických změn, plánováním chirurgických zákroků nebo optimalizací výrobních procesů v průmyslu. „Srdcem a zároveň mozkem továrny budoucnosti bude superpočítač, který bude zpracovávat a analyzovat data ze všech kamer a senzorů a řídit chod celé továrny včetně vyhodnocování poruch a nutnosti údržby jednotlivých zařízení,“ říká profesor Tomáš […]

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KONCOVÉ ZAŘÍZENÍ JE UŽIVATEL

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KONCOVÉ ZAŘÍZENÍ JE UŽIVATEL

Vydáno 10.2.2021

Kybernetická bezpečnost je v průmyslu stále důležitějším aspektem, a to zejména v době, kdy firmy usilují o vyšší stupeň automatizace, robotizace nebo digitalizace. „Důležitým parametrem a limitem bezpečnosti v průmyslu je provozuschopnost a obnovitelnost zařízení,“ upozorňuje Jiří Kasner, předseda představenstva společnosti COLSYS – AUTOMATIK, a.s. Přibližně deset let se mluví o průmyslu 4.0? Nakolik se […]

Digitální transformace jako předpoklad budoucího úspěchu

Digitální transformace jako předpoklad budoucího úspěchu

Vydáno 19.1.2021

Digitální transformace je pojem, který se dnes skloňuje ve všech pádech. Jaké hodnoty přináší výrobním firmám a jaký je stav českého průmyslu z hlediska digitální transformace? Zeptali jsme se Ing. Eduarda Palíška, Ph.D., MBA, generálního ředitele Siemens Česká republika, člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Skupina Siemens Česká republika je součástí […]

Moderní mobilita je tady!

Moderní mobilita je tady!

Vydáno 19.11.2020

Rozhovor s Jarmilou Plachou Před časem se v některých studiích uvádělo, že automobilkám budou postupně klesat zisky z prodeje samotných aut a na významu bude nabývat profit v podobě služeb spojených s užíváním vozu. Nakolik se tato představa naplňuje? V automobilovém průmyslu jsme svědky postupného trendu, který je patrný i v jiných odvětvích – a to směřování od samotného produktu ke službě, kterou platím […]

Zobrazit Více