INOVACE OTŘÁSAJÍ ČESKÝM PRŮMYSLEM I HOSPODÁŘSTVÍM

Vydáno 2.12.2019 ekonomika

Inovace, inovace a zase inovace. Přicházejí s nimi automobilky, strojírenské podniky i logistické a další firmy. Nejen průmyslu by počínaje letošním rokem v tomto směru měla pomoci Inovační strategie České republiky pro léta 2019 2030, o níž se pro Svět průmyslu rozpovídal ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček. Doposud Česko bylo v inovacích oproti zbytku Evropské unie mírně pozadu, teď se to má změnit.

 

Věda a výzkum, podpora startupů, rozvoj chytré infrastruktury, digitalizace nebo podílení se na zdokonalování umělé inteligence a aplikování principů Průmyslu 4.0 v energetice. To je jen krátký výčet cílů, které si stanovuje letos schválený dokument Inovační strategie České republiky 2019-2030, o němž jsme se už částečně zmínili v předchozích vydáních našeho časopisu. Na inovační strategii pracoval tým nejschopnějších osobností v oblasti inovací z firemního prostředí, vědců, akademiků i pracovníků veřejné správy. „Česká republika může po mnoha letech hrát v oblasti pokročilých technologií absolutní světovou extra třídu. Investujeme do všech oblastí a myslím, že je to velmi spravedlivé. Podporujeme jak tradiční průmysl, tak vývoj nových technologií. Hodně peněz jde jak do automobilového průmyslu, tak do strojírenství nebo energetiky, nyní investujeme obrovské částky především do obnovitelných zdrojů,“ řekl v interview pro Svět průmyslu ministr Karel Havlíček.

Inovační strategie pochopitelně nemíří pouze do průmyslového sektoru, Českou republiku má posunout kupředu celkově. Součástí vize je mimochodem polytechnické vzdělávání, chytré investice, koncept digitálního státu, mobilita a stavební prostředí či chytrý marketing. Celkem má strategie devět pilířů, průmyslové záležitosti spadají především pod tu s názvem Digitální stát, výroba a služby. Částečně jsou ale zahrnuty i v dalších pilířích.

„Málokterá země disponuje takovým množstvím strategických dokumentů jako Česká republika. Problém bohužel spočívá v tom, že se jimi nikdy neřídila. Proto je pro budoucí úspěch naší inovační strategie zcela zásadní způsob řízení a kontroly naplňování jejího obsahu. Každý pilíř má proto institucionálního garanta, obvykle na úrovni ministerstva, a současně se rovnou stanovuje manažerská odpovědnost za naplňování cílů,“ vysvětlil v dokumentu Havlíček. Nemělo by se tak stát, že současné plány zůstanou jen materiálem plným nesplněných slibů.

Pilíř Digitální stát, výroba a služby mluví o tom, že je Česká republika průmyslově vysoce orientovanou zemí, která musí Průmysl 4.0 chápat jako celospolečenský a ekonomický fenomén determinující naše budoucí postavení ve světovém společenství. Kromě jiného si tato část dokumentu klade za cíl zapojit malé a střední podniky do využívání digitálních nástrojů podnikání, formulovat měřitelné úrovně Průmyslu 4.0 nebo připravit společnost na trendy typu IoT, umělé inteligence a BigData. Čím dál více by se měl do popředí dostávat i tzv. kreativní průmysl, o němž veřejnost příliš nemluví, ale ve skutečnosti hraje v tuzemsku větší roli, než by si většina z nás mohla myslet. „Kreativní průmysl je další formou rozvoje tradičního průmyslu, který by měl směřovat k vyšší přidané hodnotě. To, co je v přidané hodnotě navíc, je právě kreativita, proto na ni cílíme. Pokud budeme vyrábět produkty, které dělá spousta dalších zemí, budeme velmi unifikovaní,“ měl Havlíček jasno v rozhovoru, jež proběhl letos v létě.

 

ČESKO JE MÍRNÝM INOVÁTOREM

Že je v inovacích potřeba udělat výrazný pokrok, dokazuje žebříček výzkumné a inovační výkonnosti členských států EU, který každoročně zveřejňuje Evropská komise. Zatímco Švédsko, Dánsko, Finsko a Nizozemsko patří do skupiny tzv. inovačních lídrů, Česká republika spadá do kategorie mírných inovátorů, a to dlouhodobě. Na stejné úrovni se nachází také Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko nebo Itálie a Španělsko. Dlouhodobá inovační strategie by Česko mohla posunout o úroveň výš, tedy mezi země silných inovátorů. „Pokud chce česká ekonomika uspět a být dlouhodobě konkurenceschopná, musí své inovační prostředí zlepšovat intenzivněji. Je to také cíl Inovační strategie ČR. Pro Svaz průmyslu a dopravy je podpora inovací jednou z hlavních priorit, proto se významně angažuje například ve zlepšení spolupráce firem a výzkumných organizací, možnostech firemních investic do VaVal, exportu či ICT,“ komentoval ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Česká republika sice náleží k mírným inovátorům, ale jestli se v něčem řadí mezi absolutní evropskou špičku, tak je to průmyslová oblast. Právě tuzemský průmysl na vysoké úrovni by mohl tuzemskému hospodářství pomoci k rychlejšímu inovačnímu růstu. „Společně s Německem jsme nejprůmyslovější zemí v Evropě, na průmyslu stojí naše hospodářství. Česko se drží na velmi dobré úrovni, meziročně neklesá poptávka a daří se nám i s vazbou na nejnovějších technologie. Vidíme, co všechno český průmysl chystá: elektromobilitu, infrastrukturu pro autonomní vozidla nebo digitalizaci stavebnictví. Tyto věci posílají průmysl tam, kam chceme a dávají mu vyšší přidanou hodnotu,“ doplnil ještě Karel Havlíček. Podle něj Česká republika není montovnou, stát dává na inovační aktivity velké množství peněz a řada zdejších firem má vysokou přidanou hodnotu, o niž jde v inovacích především.

 

INOVACE ZÁKLAD PRŮMYSLU

Pokud je řeč o inovacích, nesmíme si pod nimi představovat pouze digitální „zlepšováky“ v rámci jednotlivých podniků, ale celkově posun země k lepší budoucnosti. Zkrátka inovace jako celonárodní krok kupředu v obecném slova smyslu. V tomto směru je hodně přetřásáno téma energetiky a s ní úzce souvisejícího životního prostředí. Současná vláda již dříve deklarovala, že by Česká republika měla v blízké budoucnosti méně spoléhat na uhelné elektrárny, a naopak více vsadit na využívání jádra. Proto bude důležité včas zahájit plánovanou výstavbu nového jaderného bloku v jaderné elektrárně Dukovany, ale také začít přemýšlet o dalších krocích, abychom zůstali energeticky soběstační. Podle Karla Havlíčka tak musí do pěti let začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně.

„Investujeme do jádra, což je čistý zdroj a nikdo mi to nevyvrátí, přestože po něm pak zůstává jaderný odpad. Chceme plnit kvótu pro snižování emisí, ale nemůžeme se zavázat k něčemu, co se pravděpodobně nenaplní. Dávejme si realistické cíle,“ reagoval v létě Havlíček na kritické hlasy, které rozporovaly tvrzení premiéra Andreje Babiše, že by emisní neutralita mohla poškodit český průmysl. Druhým nejvýznamnějším energetickým oddílem by se časem měly stát obnovitelné zdroje, až za nimi zůstane elektřina z uhlí. Energie přitom bude potřeba stále víc. Jak vyplývá z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ), spotřeba elektřiny v Česku loni vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 1981, od kdy jsou údaje sledovány.

Ve Světě průmyslu jsme se inovacím věnovali průběžně celý rok, a protože jde o stěžejní téma současnosti, rozhodli jsme se mu v posledních dvou vydáních letoška vyhradit významný prostor. Zatímco v tomto čísle najdete texty o inovacích a novinkách na českých železnicích, na pražském letišti nebo v sektoru robotizace, v devátém vydání se můžete těšit na příběhy o inovacích z českých průmyslových podniků středních velikostí. Říká se, že voda je základ života. Pro průmysl platí podobné přísloví: inovace základ průmyslu.

 

Martin Schwarz

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

HARDYS
Asseco

Rozhovory

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Vydáno 11.5.2020

Rozhovor s Petrem Galatíkem, jednatelem společnosti G3 s.r.o.   Za normálních okolností vyrábí lepidla, suché zipy nebo protiskluzné pásky. I společnost G3 však rychle zareagovala na situaci kolem koronaviru a částečně upravila výrobu – rozjela produkci ochranných štítů. „Ochranné pomůcky dodáváme všem potřebným, kteří nás osloví,“ říká Petr Galatík.   Vaše společnost je dodavatelem lepidel, […]

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Michalem Pecinou, provozně technickým ředitelem společnosti CAR4WAY:   „Stačí se online zaregistrovat, stáhnout naši aplikaci do mobilu, přihlásit se a vybrat auto. To si zarezervujete a za okamžik vám dorazí SMS s navigací. Dojdete k vozidlu, přiložíte čipovou kartu k čelnímu sklu, načež se automobil odemkne a je váš,“ popisuje Michal Pecina, jak fungují služby carsharingu. Sdílená mobilita je ve velkých […]

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Tomášem Kaplerem, zakladatelem a koordinátorem projektu CoroVent:   Neseděli, nekoukali a začali pracovat. Tým kolem zakladatele projektu CoroVent Tomáše Kaplera od března vyvíjí a vyrábí plicní ventilátory, které mají pomoci zachraňovat životy v době koronavirové pandemie. Jejich velká přednost? Dají se sestrojit za mnohonásobně nižší cenu než ostatní přístroje tohoto typu na trhu. „Náš ventilátor je vytvářený pro […]

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

Vydáno 3.4.2020

Rozhovor s Tomášem Kinčlem, odborným pracovníkem v pivovarství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze   Stejně jako většině potravinářského průmyslu, ani pivovarnictví se nevyhnul trend automatizace. A není na tom nic špatného. „Hlavním přínosem automatizace pivovarů je standardnost. Zákazníci očekávají, že určitá značka bude chutnat vždy podobně,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Tomáš Kinčl.   […]

Zobrazit Více