UPLYNULÝ ROK NA ŽELEZNICI: OPRAVENÁ NÁDRAŽÍ A RYCHLÉ TRATĚ NA DOSAH

Vydáno 4.12.2019 železnice

Možná jste to ve změti debat o čistější mobilitě nestačili zaznamenat, ale česká železnice za sebou má zásadní rok. Nejenže Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na plné obrátky pokračovala v rekonstrukcích drah, ministerstvo dopravy také oznámilo konkrétní termín, kdy by se na území České republiky měly začít stavět první vysokorychlostní tratě.

 

„Příprava a realizace investičních akcí je rovnoměrně rozfázovaná. V letošním roce jsme dokončili významné stavby v Plzni, Karlových Varech nebo Čelákovicích. Hotové jsou další revitalizace tratí, například Lovosice – Louny nebo Týniště nad Orlicí – Broumov. Zároveň SŽDC letos začala další klíčové stavby a v přípravě jsou další desítky investičních akcí,“ shrnul aktuální situaci generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Státní organizace, kterou vede, v letošním roce mimo jiné rozjela optimalizaci tratí Praha-Smíchov – Černošice a Lysá nad Labem – Čelákovice, načež se vrhla do elektrizace úseku Uničov – Olomouc. A to uvádíme jen příklady, podobných vylepšení je na dvě desítky.

Velká část financí pak putovala i do oprav a modernizací nádražních budov napříč Českou republikou, jež na některých místech připomínají domy hrůzy, kterým se desítky let nikdo nevěnuje. A v SŽDC jsou si toho vědomi, proto letos na tyto účely padlo přibližně 405 milionů korun. Už nyní jsou dokončené výpravní budovy v Českém Krumlově, Nelahozevsi, Hořovicích nebo Kralupech nad Vltavou. Ještě před koncem roku se rozběhnou práce i na stanicích v Hanušovicích, Berouně či Frenštátě pod Radhoštěm. V roce 2020 budou investice několikanásobně vyšší, v plánu je modernizovat nádražní budovy za 720 milionů korun, což je růst o 70 procent. Mezi nejvýznamnější projekty se zařadí stavby plzeňského hlavního nádraží a administrativní budovy na pardubickém nádraží nebo rekonstrukce v Písku, Táboře a Karviné.

V Česku se mimochodem připravuje nebo realizuje celkem 73 oprav a modernizací železničních nádraží, na které stát vynaloží kolem devíti miliard korun. Většina plánovaných staveb prochází přípravnou fází, kromě výše zmíněných by se nového kabátu měla dočkat nádraží v Praze-Smíchově a Českých Budějovicích.

 

TŘI OŘÍŠKY PRO ŽELEZNICI

Spíš než do blízké budoucnosti hledí lidé, kteří mají zdokonalování našich železnic na starost, o několik let dál a často slibují, že tuzemskou drážní dopravu brzy čekají světlé zítřky. Tentokrát vše nasvědčuje tomu, že se sliby promění ve skutky. Političtí zástupci posledních pět let chystají naprosto konkrétní plány na posun Česka mezi „rychlotraťové země“, dokonce sami sobě stanovují odvážné cíle. Tak například podle Radka Čecha, ředitele odboru strategie SŽDC, před českými železnicemi v následujícím desetiletí stojí tři hlavní úkoly, které je potřeba splnit: zavedení zabezpečovacího zařízení ETCS, zahájení přeměny stejnosměrné proudové soustavy na střídavou, a především zahájení stavby vysokorychlostních tratí. To, že nejsledovanější bude třetí pomyslný oříšek, asi není třeba zdůrazňovat.

Vysokorychlostní tratě jsou předmětem diskusí minimálně od přelomu tisíciletí a s přibývajícím časem (a především přibývajícími cestujícími na železnicích) ve společnosti otázky na toto téma čím dál více rezonují. Jak uvádí dokument ministerstva dopravy nazvaný Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR z roku 2017, počet cestujících vlakem mezi lety 2010 – 2015 narostl o 26 procent, zdaleka nejvíce ze všech druhů veřejné dopravy. Druhá individuální automobilová doprava v tomto období nedosáhla ani desetiprocentního růstu. „Tento vývoj potvrzuje významný růst zájmu obyvatelstva o cestování železnicí, stimulovaný zejména modernizací národních tranzitních železničních koridorů, nákupem nových vozidel a nabídkou takového jízdního řádu. Tahounem růstu přepravních výkonů osobní železniční dopravy je dálková železniční doprava,“ stojí v dokumentu.

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR přišel s několika zjištěními, která následně vyústila v konkrétní plány a termíny týkající se budování vysokorychlostních tratí. Dokument jasně říká, že Česko musí a chce plnit cíle evropské dopravní politiky v části týkající se dálkové osobní dopravy, a to s vědomím, že po úspěšné modernizaci hlavních železničních koridorů je třeba zajistit napojení České republiky na rozšiřující se síť vysokorychlostních železnic v Evropě. Vysokorychlostní tratě, známé pod zkratkou VRT, by pak měly kromě rychlejší dopravy z bodu A do bodu B přinést i zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti ČR a jejích regionů, usnadnit příliv investic do hi-tech technologií či snížit český příspěvek ke globálním změnám. Ale co především – odlehčit přetíženým dálnicím. Prvotní odhady naznačily, že vysokorychlostní tratě stát vyjdou na 500 – 650 miliard korun.

 

PĚT HLAVNÍCH SPOJENÍ

A teď to nejdůležitější: současný ministr dopravy Vladimír Kremlík v polovině května letošního roku oznámil, že stavba vysokorychlostních tratí v Česku by měla odstartovat v roce 2025, a to dle norem, které využívají vysokorychlostní vlaky francouzských státních drah TGV. Prvními vysokorychlostními úseky, které správa železnic postaví, budou tratě mezi Prahou a Běchovicemi a Přerovem a Ostravou. Jde přitom o první dva ze tří takzvaných pilotních úseků, jež se mají stát pilotními projekty k vysokorychlostnímu budování a které proběhnou ve zrychleném režimu. SŽDC kvůli tomu musí požádat ministerstvo dopravy o výjimku ze směrnice, která stanovuje postupy a pravidla dopravní infrastruktury. Nové úseky umožní vlakům jezdit rychlostí 300 až 320 kilometrů v hodině. „SŽDC pod vedením pana Svobody plní programové prohlášení vlády a veškeré úkoly jsou plněny řádně a včas,“ vyjádřil v létě potěšení ministr Kremlík.

Rychlých spojení, jak jsou jednotlivé úseky budoucích vysokorychlostních tratí nazývány, by po finalizaci výstavby (termín úplného dokončení modernizace by v tuto chvíli bylo příliš odvážné odhadovat) mělo být celkem pět, a to ve všech hlavních směrech českého území. Jedná se o trasy z Prahy přes Brno do Ostravy, z Brna do Vídně/Bratislavy, z Prahy přes Plzeň do Mnichova, z Prahy do Drážďan a z Prahy přes východní Čechy do polské Vratislavi (mapu jednotlivých tras si můžete prohlédnout na přiloženém obrázku). Co se dohledné doby týče, má dle plánů do roku 2027 stát vysokorychlostní trať z Brna do Vranovic, která vyjde asi na 20 miliard korun. Práce na hlavním úseku z Prahy do Brna by se měly rozjet do roku 2030 s odhadovanou finalizací v roce 2033 nebo 2034. Rychlostí 320 kilometrů za hodinu by se cestující po této trase mohli přesunout za necelou hodinu, což je lákavá vidina.

 

PLÁNY OD 70. LET

Jisté je, že budování vysokorychlostních tratí je jedním z největších, ne-li vůbec největším státním projektem za posledních několik desetiletí. Jelikož se jedná o dlouhodobou záležitost, nikdo nemůže předvídat průběh staveb, potíže nastávají už v případě vykupování jednotlivých pozemků, na nichž by měly železnice stát. Správa železniční dopravní cesty a politici ale zatím postupují podle plánu. Do toho na našem území přibývá opravených klasických tratí – byť za cenu častých zpoždění zapříčiněných výlukami – a zrekonstruovaných nádraží. Pakliže bude většina příštích let z pohledu prací na železnici podobně produktivních jako letošní rok, můžeme se těšit na jízdu vlakem jako o závod.

Myšlenka vysokorychlostních tratí ostatně v Česku a dříve v Československu žije dlouhá léta, poprvé se o ní začalo mluvit v 70. letech minulého století. „Tehdy byl záměr výstavby rychlých tratí motivován především nedostatečnou kapacitou stávajících tratí intenzivně využívaných nákladní dopravou. V 80. letech minulého století proto bylo zpracováno několik koncepčních materiálů řešících možné propojení klíčových sídel Československa a jejich napojení na zahraničí,“ stojí v dokumentu Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR.

Železniční stanice Česká Lípa foto: SŽDC

 

Martin Schwarz

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

Vydáno 6.1.2020

„Nejsem plnohodnotný kamioňák ani technický typ,“ říká o sobě Martina Šmídlová, která se téměř dvě dekády významně podílí na chodu společnosti Šmídl působící v kamionové přepravě. Největší problém oboru vidí především v nedostatku řidičů, budoucnost autonomních náklaďáků na silnicích je však podle ní stále vzdálená.

HOTELY BY MĚLY NABÍZET ZÁŽITEK, NIKOLIV SLUŽBU

HOTELY BY MĚLY NABÍZET ZÁŽITEK, NIKOLIV SLUŽBU

Vydáno 19.12.2019

„V dnešní době už lidé nechtějí pouze místo na přespání, ale také co nejautentičtější zážitek z místa, kde přebývají,“ tvrdí v rozhovoru pro Svět průmyslu Richard Valtr, který se svými kolegy po celém světě provozuje úspěšný hotelnický startup Mews. Podle něj by se recepční měli méně věnovat administrativě a více potřebám hosta.

Zobrazit Více