AIRBNB A DALŠÍ SLUŽBY NABÍZEJÍCÍ KRÁTKODOBÝ PRONÁJEM UBYTOVÁNÍ

Vydáno 9.1.2020

Zeptejte se Pražanů žijících v samotném srdci města, jaká potíž z veřejného prostoru jim nejvíce leží v žaludku. Od značné části respondentů dostanete stejnou odpověď: Airbnb. Americká ubytovací platforma funguje od roku 2008, dodnes se ale nepodařilo ukotvit její právní rámec a začlenit ji do metropolí tak, aby mezi obyvateli nebudila emoce. U nás i v zahraničí patří Airbnb a podobné služby sdíleného ubytování mezi hlavní výzvy politiků, kteří jsou nuceni jejich dopad na život ve městech řešit.

Padne-li zmínka o Airbnb v České republice, pak je téměř ve sto procentech případů řeč o Praze. Ne že by snad v dalších regionech tato ubytovací platforma byznys neprovozovala, ale právě v hlavním městě vyvolává největší diskuse. Výsledkem je, že se radní jednotlivých městských částí již několik let snaží o regulaci sdíleného (a zároveň krátkodobého) ubytování. Problémy se dělí na dvě základní větve: za prvé nedostatek dlouhodobého bydlení pro starousedlíky, kteří jsou z centra Prahy vytlačování. Za druhé neplacení ubytovacích poplatků firmou, o něž pražští politici s Airbnb svádí pravidelné boje.

První potíž se zdá být z praktického hlediska mnohem větším oříškem. V Praze je v současnosti k dispozici zhruba 14 tisíc aktivních nabídek ubytování od Airbnb, a to nemluvíme o dalších platformách fungujících na stejném principu. Což však popravdě, alespoň v porovnání s jinými velkými evropskými městy, není příliš. Daleko horší je fakt, že na Praze 1, tedy v samotném srdci metropole, využívají majitelé ke krátkodobým pronájmům čtvrtinu, podle některých údajů až třetinu všech dostupných bytů. To neznamená jen nedostupné bydlení pro běžné obyvatele, ale také více sousedských sporů, o nichž můžete na internetu číst takřka denně. Jablkem sváru je především hluk a nevhodné chování cizinců při pobytu v pronajatém bytě, zvlášť když k takovým nepříjemnostem dochází během nočního klidu. Znepokojení obyvatelé sepisují petice a dělají vše pro nastavení přísnějších pravidel, jenže zatím spíš marně.

„Tenhle problém (vytlačování starousedlíků, pozn. autora) by měli v první řadě řešit vrcholní zákonodárci. Za Prahu 1 máme zástupce v odborných komisích hlavního města, kde tlačíme na to, aby se v parlamentu zákon schválil, ale rozhodnutí je na poslancích. Snažíme se vysvětlit a dostat do podvědomí, že u Airbnb nejde o žádnou sdílenou ekonomiku, ale o zneužívání soukromých bytů, které by měly sloužit k bydlení lidí. Ty byty jsou ale využívány úplně jinak,“ řekl v září v rozhovoru pro server A2larm.cz starosta první městské části Petr Čižinský. Ten vzápětí připustil, že zatím není v silách politiků Airbnb omezit ani zakázat, doporučuje však vyrušovaným obyvatelům, aby se nebáli v případě rušení nočního klidu přivolat policii, která může na místě udělit pokutu. Je nicméně jasné, že takový postup nelze volit donekonečna.

 

POPLATKY NOVĚ PRO VŠECHNY

Druhá potíž, tedy neplacení ubytovacích poplatků, pro Pražany není tak velkým trnem v oku. Přitom právě jejich zavedení (respektive sjednocení pravidel poplatků pro všechna ubytovací zařízení) může zájem o krátkodobá ubytování aspoň částečně snížit. V tomto případě se během předešlých týdnů povedlo udělat výrazný krok kupředu – Poslanecká sněmovna v říjnu přehlasovala Senát a stanovila tak, že od 1. ledna 2020 budou muset ubytovací poplatek hradit i internetové platformy. Zástupci Airbnb už dříve uvedli, že jsou ochotní poplatky vybírat, nesouhlasili však s identifikací hostů, od nichž poplatky inkasují.

Nyní bude postup takový, že se tzv. lázeňský poplatek sloučí s poplatkem rekreačním, jeho výše příští rok dosáhne maximálně 21 korun denně, přičemž postupně poroste a obce si jeho výši budou moci určit samy. „Provozovatelé nabízející ubytování přes digitální platformy mají oproti hoteliérům a dalším tradičním poskytovatelům tu výhodu, že nemusí v koncové ceně zohlednit oba místní ubytovací poplatky. Novela tuto nerovnováhu odstraní, nový poplatek se totiž dotkne placeného ubytování bez ohledu na to, zda je místo kolaudováno jako ubytovací zařízení,“ vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová.

 

JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR NA AIRBNB A DALŠÍ PODOBNÉ SLUŽBY?

 

Evžen Korec

Generální ředitel, EKOSPOL

Služba raketově rostla hlavně proto, že majitelům bytů zůstávaly na účtech peníze za neodvedené daně. Ročně to byly stovky milionů korun. Pokud o tento nelegální bonus díky důslednější kontrole finanční správy přijdou, mnozí se nejspíš vrátí ke klasickému dlouhodobému pronájmu. Solidní a pravidelně platící nájemník se totiž vyplatí více, než střídající se skupiny ukřičených turistů. Vydělají na tom nejen majitelé těchto bytů, ale i jejich sousedi.

 

Marek Aldorf

Vedoucí, ESA BIC Prague

Airbnb a další nabízí služby, po kterých je značná poptávka a skrze velice efektivní online platformy (jejichž vývoj hotely popravdě zaspaly). Ne každý potřebuje hotel se vším vybavením, restauraci a podobně. Je však nutné, aby se tyto služby staly udržitelnými, tedy abychom neměli nový Uber, respektive taxi službu „bez řidičů“ a hotely „bez pokojů“. Vítám tedy iniciativy měst, které omezují počet dní k pronájmu (za účelem omezení podnikání v tomto směru), a zvyšování poplatků, aby nebyla přehlcena turisty a snížila tlak na růst nájmů.

 

Helena Horská

Hlavní ekonomka, Raiffeiesenbank

Jsem příznivcem Airbnb a sama tuto službu čas od času využívám v Čechách i v zahraničí. Podle mého názoru přinesla zdravou konkurenci do oblasti ubytování a zpestřila nabídku. Na druhou stranu respektuji požadavky měst, obcí, sousedů a jiných dotčených osob na stanovení a dodržování určitých pravidel. Také by se mi nelíbilo bydlet v domě, kde několikrát za týden v pozdních večerních hodinách či brzkých ranních halekají cizí lidé po chodbách a nechávají za sebou nepořádek. Každý máme právo chránit si své soukromí a majetek.

 

Aleš Rod

Ředitel výzkumu, CETA

Krátkodobé ubytování je dynamicky se vyvíjející sektor, který umožňuje lidem na straně nabídky kapitalizovat jejich investice do nevyužitých aktiv (nemovitostí nebo jejich části) a na straně poptávky zvýšit možnost výběru ubytování, ozvláštněné o zážitek lokálnosti. Právě důraz na zážitkovou turistiku a prožitek „live like local“ je v segmentu krátkodobého ubytování nehotelového typu významný růstový faktor, který bude do budoucna převládat. Je evidentní, že služby typu Airbnb nastavily zrcadlo stávající zbytečně nadsazené regulaci hotelů, na druhou stranu někteří podnikatelé si za „sdílení“ schovávají svůj byznys se stovkami nemovitostí, který má se sdílením pramálo společného. Je proto možné očekávat, že regulace bude hledat své nové optimum.

 

Pavla Břečková

Místopředsedkyně, AMSP ČR

Nejenže je sdílená ekonomika trendy, ale hlavně vývoj nezastavíte tím, že ho zakážete. Airbnb a podobné služby rozhodně nejsou pro každého, ale je fajn, že existuje volba. V mnoha místech navíc hotely využívají například lokality, kterou si silně naúčtují, a nic je nemotivuje k poskytování lepších služeb za danou cenu. Druhá strana mince ale je zdanění. Nejsem pro přehnané regulace, právě naopak. Riziko je vyváženo cenou. Ale jednoduchý model zdanění určitě vytvořit lze.

 

Sylva Krechlerová

Jednatelka, Kronospan

Jsem příznivcem krátkodobého pronájmu. Dnešní lidé migrují, to je nový životní styl. Byla by škoda, kdyby se nemovitosti nevyužívaly intenzivně. To znamená, že pokud někdo svoji nemovitost přechodně nevyužívá, může ji využít někdo jiný. Tímto se zredukuje potřeba výstavby nových ubytovacích možností. Nicméně krátkodobé ubytování by nemělo ve vícebytových domech rušit stálé uživatele.

 

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom, Czech Fund

Airbnb a další podobné služby mají smysl. Pochopitelně, mají i své stinnější stránky. Třeba centrum Prahy se ale vylidňuje posledních třicet let, ba víc. I lidé středního věku ještě pamatují, jak v Nerudovce na starousedlických zahrádkách tu a tam zakokrhal kohout. Jenže zrovinka s příchodem decentralizované možnosti sdílení – ať už v podobě Airbnb či jiné – v sobě konšelé dojemně našli odvahu se s letitými nešvary vypořádat. Takže vylidňování se stává problémem paradoxně až nyní, kdy je za něj konečně nějaká celospolečensky přínosná kompenzace v podobě lepší dostupnosti ubytování v centru metropole. Probíhá kreativní destrukce, která dává tušit, že tolik hotelů za takové ceny není třeba. A také to, že ani mnohé z regulací vlastně nepotřebujeme. Ohrožen je hoteliér i úředník. Vytvářejí tedy jakousi koalici, jejímž společným zájem je kreativní destrukci oddálit. Zatím se jim to docela daří.

 

Jiří Stich

Specialista na smart koncepty, Grant Help Advisory

Na samém začátku, když se začaly podobné platformy objevovat, jsem byl jejich příznivcem. Byl to nový prvek disrupce zaběhnutých a někdy i dost zkostnatělých byznysových oblastí. Byla to možnost sdílet napřímo své chaty, domy nebo byty s jinými lidmi. Můj pohled se zásadně změnil v okamžiku, kdy se tato možnost, původně zamýšlená jako komunitní aktivita, změnila na byznys malé skupiny bohatých lidí, kteří skupují nemovitosti, které poté krátkodobě pronajímají. V tom okamžiku se z komunitní aktivity, jejímž zajímavým vedlejším efektem je i vzájemné poznávání se lidí, stává byznys. A pro tento byznys by pak měla platit stejná pravidla, jaká platí pro hotely a penziony, jinak se jedná o nekalou konkurenci.

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

POHYB VLASTNÍCH KAMIONŮ SLEDUJEME ONLINE

Vydáno 6.1.2020

„Nejsem plnohodnotný kamioňák ani technický typ,“ říká o sobě Martina Šmídlová, která se téměř dvě dekády významně podílí na chodu společnosti Šmídl působící v kamionové přepravě. Největší problém oboru vidí především v nedostatku řidičů, budoucnost autonomních náklaďáků na silnicích je však podle ní stále vzdálená.

HOTELY BY MĚLY NABÍZET ZÁŽITEK, NIKOLIV SLUŽBU

HOTELY BY MĚLY NABÍZET ZÁŽITEK, NIKOLIV SLUŽBU

Vydáno 19.12.2019

„V dnešní době už lidé nechtějí pouze místo na přespání, ale také co nejautentičtější zážitek z místa, kde přebývají,“ tvrdí v rozhovoru pro Svět průmyslu Richard Valtr, který se svými kolegy po celém světě provozuje úspěšný hotelnický startup Mews. Podle něj by se recepční měli méně věnovat administrativě a více potřebám hosta.

Zobrazit Více