NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

Vydáno 20.1.2020 energetika

Rozhovor s Martinem Sedlákem,
programovým ředitelem Svazu moderní energetiky.

 

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro Svět průmyslu Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Rozpovídal se také o cílech organizace, jejích dosavadních úspěších, ale také o osvětě veřejnosti, jaderných elektrárnách a stavu tuzemské energetiky.

 

Svaz moderní energetiky, jehož jste programovým ředitelem, funguje teprve od roku 2018 a řada lidí o něm ještě nemusela slyšet. Mohl byste popsat, za jakým účelem vznikl a kdo s tímto nápadem přišel?

Svaz moderní energetiky funguje jako zastřešující platforma, která otevírá příležitosti pro inovativní technologie a nové přístupy v oblasti moderní energetiky. Pod jednou střechou spojujeme řešení v nízkouhlíkové energetice, která mohou přinést potřebnou decentralizaci, dekarbonizaci i digitalizaci. Vedle obnovitelných zdrojů jde také o energetické služby, kogeneraci, akumulaci energie, chytré sítě či čistou mobilitu. Možná to někoho překvapí, ale nejde jen o podporu obnovitelných zdrojů. Svou roli v moderní energetice má také zemní plyn, a to minimálně jako přechodové řešení, než získáme například pokročilejší technologie obnovitelných zdrojů nebo akumulace. Nápad se v našich hlavách rodil na přelomu roku 2017 a 2018. Získal podporu například Josefa Jelečka, zakladatele společnosti Tedom, která je lídrem v oblasti kogenerace na světové úrovni. Vytvořili jsme základní kostru pěti zakládajících organizací. Dnes Svaz zastřešuje 13 asociací a spolupracujeme s partnery, kterými jsou ČEZ, ČSOB, Energon holding, ČEB, Doucha Šikola advokáti s.r.o., Linde Material Handling nebo Tedom.

 

Máte stanovený nějaký konkrétní dlouhodobý cíl?

Dlouhodobým úsilím Svazu moderní energetiky je snaha o to, aby domácí ekonomiku poháněla nízkouhlíková řešení, mezi která nepatří pouze elektrárny nebo teplárny, ale také energetické služby, využití chytrých sítí nebo akumulace energie. Právě potřeba postupně snížit spotřebu fosilních paliv představuje jedinečnou příležitost pro české firmy i společnosti. Abychom dostáli našich závazků v rámci Národního klimaticko-energetického plánu, bude pro nás klíčové zajistit spolehlivé a dostupné zásobování energie pro všechny kategorie odběratelů při zachování požadavků na čistotu ovzduší, energetickou nezávislost, stabilitu dodávek a konkurenceschopné ceny. Díky tomu bude umožněn i technologický růst české ekonomiky. Mezi významná témata Svazu moderní energetiky patří prosazení konceptu aktivních spotřebitelů energie. Cestu k nim otevírá letos dokončený Energetický balíček EU. Právě v těchto impulsech se spojí maximální využití místní energie z obnovitelných zdrojů, její ukládání v bateriích, chytrá řízení spotřeby. Nadstavbou jsou pak pokročilá řešení v oblasti flexibility a agregace. Vyšší energetická soběstačnost přinese domácnostem, městům nebo firmám nižší účty za energie a podpoří snižování spotřeby fosilních paliv. Spolu s dalšími chytrými systémy, jako je například řízené LED osvětlení nebo dálkové ovládání spotřebičů, pak nabídne vyšší komfort v bydlení nebo práci.

 

Co se vám za více než rok existence podařilo udělat?

První rok existence Svazu moderní energetiky jsme se soustředili na budování organizace a rozšiřování členské základny. Abychom vstoupili do veřejné debaty o rozvoji české energetiky, uspořádali jsme několik prestižních konferencí a diskusních setkání za účasti zajímavých zástupců z renomovaných institucí. Na našich akcích jsme tak hostili zástupce Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) nebo Agora Energiewende. Současně se zabýváme také legislativou a strategickými dokumenty. Zapojili jsme se do aktualizace Národního akčního plánu pro rozvoj chytrých sítí, poskytli jsme připomínky k novelám zákona o podporovaných zdrojích a dalším zákonům. Klíčové je pro nás sledování přípravy Národního klimaticko-energetického plánu, který určí míru rozvoje obnovitelných zdrojů do roku 2030. Svaz moderní energetiky zadal u konzultační společnosti Deloitte vypracování scénářů založených čistě na ekonomických parametrech. Výsledkem je zjištění, že během následujících 10 let můžeme zvýšit například výkon solárních elektráren na 9000 MW. Přitom by takový rozvoj fotovoltaiky neohrozil ekonomiku, naopak: mobilizace soukromého kapitálu by přinesla státu sedmiprocentní růst ekonomiky a částky investované do restartu rozvoje obnovitelných zdrojů by se mu vrátily zpět. I když jsme relativně mladá organizace, máme již dnes zastoupení například v řídícím výboru a pracovních skupinách pro přípravu nového energetického zákona nebo v komisi pro problematiku změny klimatu, která je poradním orgánem Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace.

 

Není tajemstvím, že usilujete o legislativní změny související s energetikou. Řešíte tyto záležitosti i na úrovni Evropské unie, scházíte se s politiky a odborníky ze zahraničí?

Do české debaty neustále přinášíme evropské impulsy, které nás mohou inspirovat v oblasti vývoje a výroby progresivních technologií. Na akcích svazu se proto můžete setkat s prestižním mezinárodním zastoupením, jakým byli například prof. Hans J. Schellnhuber, jeden z nejvýznamnějších světových klimatologů, nebo Luis Janeiro, expert z Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje. Využíváme také kontaktů našich členských asociací. Například člen představenstva Jan Fousek, který je současně ředitelem Asociace pro akumulaci AKU-BAT, je pravidelným hostem jednání zastřešujících evropské asociace pro solární energetiku SolarPower Europe. Právě pomocí evropských platforem můžeme účinně oslovit zástupce Komise a nabídnout jim náš pohled na rozvoj moderní energetiky v Česku.

Sledujeme také nastavení legislativy i rozvoj konkrétních projektů dobré praxe v zahraničí. Tyto zkušenosti se snažíme využít při zapojení do legislativního procesu v Česku. Aktuálně mapujeme nastavení tržní podpory pro obnovitelné zdroje energie, zejména systémy v Německu, Francii a Polsku. Zajímáme se také o státy, které mají zkušenosti s energetickými komunitami nebo aktivními spotřebiteli energie. Naším cílem je přenést vyzkoušené nástroje také do Česka.

 

Na webových stránkách Svazu moderní energetiky uvádíte, že jste otevřeni dalším zájemcům o členství z řad spolků a asociací. Jak často se vám hlásí noví zájemci? A plánujete případně v nejbližší době navýšení počtu členů?

Naše členská základna se rozrůstá postupně, naposledy se jednalo o Národní centrum energetických úspor. Na začátku bylo pět zakládajících členů a nyní má naše členská základna 13 různých asociací. Usilujeme také o spolupráci s výzkumnými pracovišti, která ve Svazu reprezentuje UCEEB při ČVUT. Těší nás průběžný zájem nových asociací o spolupráci. Klíčové pro vstup do svazu je shoda na vizi rozvoje energetiky, abychom byli na stejné vlně. Členům pak můžeme nabídnout poradenství v oblasti legislativy, marketingu a mediální práce. Přes svaz pak mohou členské asociace uplatnit své připomínky k pro ně důležitým zákonům. Na příští rok chystáme zajímavé novinky, které prohloubí naši spolupráci a nabídnou členům další směry zapojení včetně byznysových příležitostí.

 

Usilujete také o osvětu široké veřejnosti? Jak případně?

Ano, do debaty o možnostech proměny energetiky se snažíme zapojit také veřejnost. Proto jsme letos spustili projekt Nová energie Česka. Ten nabízí sebevědomý plán rozvoje řešení šetrných pro životní prostředí, která jsou postavena na podpoře inovací. Chceme nabídnout opravdu reálný koncept, který osloví generaci 21. století. Právě moderní energetika je klíčem k čisté, dostupné a levné energii. Během příští dekády může podíl zelené složky elektřiny vyrůst na jednu čtvrtinu, a to díky produkci nových solárních panelů, větrných turbín, kotlů na biomasu nebo bioplynových stanic. Cíle plánu jsou nastaveny tak, aby si v nich našli vhodné opatření i domácnosti. Upozorňujeme například na fakt, že je v Česku stále okolo 300 tisíc domácností závislých na spalování uhlí, což má značně negativní lokální dopady v podobě ovzduší znečištěného polétavým prachem a dalšími nebezpečnými látkami. Proto prosazujeme, aby stát akceleroval podporu pro náhradu fosilních zdrojů pomocí instalací obnovitelných zdrojů nebo zrychlením tempa energetické renovace budov.

 

Na konci září jste publikovali poměrně emotivní video, které je součástí kampaně týkající se rozhýbání debaty o řešení změny klimatu. Jakou na něj máte odezvu?

Odezva od našich členů, partnerů a lidí, kteří se s videem setkali, je převážně pozitivní. Cílem spotu bylo upozornit na souvislost problematiky změn klimatu, dopadů klimatických změn zejména v podobě sucha a potřeby snižování role uhlí pomocí rozvoje obnovitelných zdrojů. Kampaní současně chceme sdělit, že Češi mají šikovné firmy, které mohou být vlajkovou lodí v proměně energetiky založené na bezuhlíkových řešení. Pozitivnímu vnímání spotu bezesporu pomohlo, že jsme do něj zasadili reálné postavy: sedláka z Hané, který se musí potýkat s dopady sucha, vědce z ČVUT nebo přední české developery progresivních energeticky úsporných budov. Spot je úvodem, na který navážou konkrétní příběhy zajímavých osobností z české energetiky. Prvním je vývojář Jakub Maščuch z výzkumného centra UCEEB ČVUT, jenž se do proměny české energetiky zapojil vytvořením mikroelektrárny Wave. Cílem těchto příběhů je inspirovat a podpořit vznik dalších zajímavých projektů, které mohou svým dílem přispět k pestřejší podobě domácí energetiky. Další díly proto budou na sociálních sítích následovat během příštího roku.

 

V závěru tohoto videa vyzýváte k podpisu výzvy Nová energie Česka, o níž jste se už krátce zmínil. Můžete ještě podstatu výzvy přiblížit?

Jedním z vytyčených cílů Nové energie Česka je dostat Česko mezi tahouny inovací. Moderní energetika je cestou k prosazení českých firem na trhu s technologiemi pro chytré budovy, inteligentní sítě, nabíjecí infrastrukturu pro elektromobily, výrobu baterií a jejich integraci do sítí s vyšším podílem obnovitelných zdrojů. Dále si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 a podpořit energetickou nezávislost domácností, která je nejjednodušším řešením proti pádu do energetické chudoby. V neposlední řadě je zapotřebí nastartovat čistou dopravu. Doprava je totiž jedním z hlavních faktorů znečištění ovzduší ve městech. K cílům kampaně se bude moci přihlásit kdokoliv z široké veřejnosti a podpořit tak rozvoj moderní energetiky v Česku.

 

Velkým tématem je nejen pro Svaz moderní energetiky elektromobilita. Činíte nějaké konkrétní kroky k její podpoře a rozvoji?

Čistá mobilita je součástí rozvoje moderní energetiky, dnes jsme v dopravě závislí na dovozu ropy. Cílem svazu je prosadit podmínky pro rozvoj nejen elektromobility, ale také dalších forem šetrné dopravy, kam může patřit také biometan. Aktuálně se v oblasti elektromobility soustředíme na posílení informovanosti o výhodách elektromobilů. Často se totiž můžeme setkat s názory, že elektromobily nejsou čisté s ohledem na podíl fosilní energie pro jejich dobíjení. Řada expertních studií však ukazuje, že emisní stopa elektromobilu je podstatně nižší než benzínového nebo naftového motoru. Vedle sociálních sítí se proto čisté mobilitě věnujeme na našem partnerském informačním portálu Obnovitelně.cz.

 

Jak byste zhodnotil aktuální stav energetiky v České republice, ubíráme se správným směrem?

I přes rychlý rozběh investic do obnovitelných zdrojů v minulosti je česká elektroenergetika stále přibližně z poloviny závislá na spalování uhlí. Během posledních pěti let přibyl pouze jediný velký větrný park, téměř žádná bioplynová stanice a solární panely rostly jen na rodinných domech. Loni tak dokonce podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů klesl pod 13 procent. Zaostáváme však také v naplňování cílů energetických úspor. V oblasti zvyšování energetické efektivity bychom potřebovali zvýšit informovanost nejen domácností a firem, ale také aktivizovat veřejné instituce, aby šly příkladem. Nedávno jsme v Česku oslavili 25 let projektů energetických úspor se zárukou, tedy EPC metody. Bezesporu máme na čem stavět.

Česko potřebuje nastartovat novou etapu rozvoje moderní energetiky. Postupně bude nastupovat více decentralizovaný systém spojený pomocí chytrých sítí, ve kterém budou hrát důležitou roli baterie nebo elektromobily. Jde tak o příležitost pro inovativní firmy, které mohou nabídnout kvalitní energetické služby nebo nové obchodní modely. V porovnání s ostatními státy Evropy má naše vláda spíše zpátečnický přístup. Například pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice. Daleko před námi je i uhelné Polsko. Přitom solární energetika je dnes jedním z nejlevnějších zdrojů. Může nám pomoci rychle dekarbonizovat českou energetiku, a to za výhodných ekonomických podmínek pro spotřebitele.

 

Ano, současná vláda říká, že by Česko mělo do budoucna ještě více vsázet na elektřinu vyráběnou jadernými elektrárnami, s tím ostatně souhlasí i řada odborníků na energetiku. Souzníte s touto myšlenkou?

Jaderné elektrárny patří mezi nízkouhlíkové zdroje energie. Mají však také určité nevýhody: dlouhou dobu výstavby, během které často dochází k překračování původně plánovaných rozpočtů. Pokud se Česko rozhodne, že začne nové reaktory stavět, budou hotové zřejmě až kolem roku 2040, a navíc by měly obstarat asi 50 procent dodávek elektřiny. Vedle toho je nutné pracovat také na rozvoji obnovitelných zdrojů energie, akumulace, zvyšování energetické efektivity budov a průmyslu a posilování chytrých sítí. Pouze tak se nám podaří nalézt řešení, která mohou nahradit uhelné elektrárny. Svaz moderní energetiky se pak snaží o to, abychom nezapomínali na druhou polovinu dodávek energie, kterou mohou obstarat právě dynamicky se rozvíjející řešení z oblasti moderní energetiky.

 

Politici často zmiňují obavy o energetickou soběstačnost Česka v budoucnu. Jsou tyto obavy oprávněné?

Podobných scénářů o nedostatku elektřiny jsme v historii mohli vidět několik. Ministerstvo průmyslu například kolem roku 2007 uvádělo, že po roce 2010 nebudeme mít dostatek elektřiny. Realita? Stále vyvážíme značné množství. Přesto bychom se měli připravovat na budoucnost, kdy se bude muset česká ekonomika obejít bez energie z uhelných elektráren. Opět do hry vstupují obnovitelné zdroje. Již zmíněná studie Deloitte na základě ekonomických vstupů vypočítala, že lze do roku 2030 vystavět až 9000 MW solárních elektráren a 1400 MW větrných parků. Technický (teoreticky realizovatelný) potenciál obnovitelných zdrojů je přitom ještě vyšší. Loňská studie EGÚ Brno vypočítala, že fotovoltaika může v Česku narůst až na 39 GW. Pro rozvoj solární energetiky jsou v Česku dostupné například rozlehlé průmyslové areály, logistická centra nebo průmyslově znečištěné lokality. Navíc se nutná modernizace české elektroenergetiky dá díky rozvoji obnovitelných zdrojů provést za poměrně rozumné prostředky. Větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla přinese nejen čistší životní prostředí, ale i významnou podporu české ekonomiky.

 

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro Svět průmyslu řekl: „Všichni v Evropě vědí, že nulové emise jsou nereálné. Buď se budeme chovat férově a uvědomíme si, že každá země má jinou základnu, nebo vsadíme na marketing a řekneme, že všichni dosáhnou nulových emisí.“ Co myslíte vy, měli bychom si dávat tak vysoké cíle a dosáhnout do roku 2050 emisní neutrality?

Také se můžeme podívat na dekarbonizační plány jako na obrovskou příležitost pro českou ekonomiku. Moderní energetika navíc dokonale zapadá do Inovační strategie, kterou prosazuje Karel Havlíček. Do Česka by sázka na nízkouhlíkovou ekonomiku přilákala řadu zajímavých investic z oboru akumulace energie, obnovitelných zdrojů nebo energetických úspor. Pokud nenaskočíme na palubu, loď plná příležitostí odpluje do jiných států. Například Polsko je již dnes velmi aktivní v lákání výrobců baterií. Gigatovárnu tam bude mít LG Chem s celkovou investicí 2,8 miliardy euro. Ročně vyprodukuje baterie v součtu s kapacitou okolo 70 GW, které bude vyrábět až 3 tisíce zaměstnanců. Pokud bude mít česká vláda dál skeptický pohled na rozvoj moderní energetiky, moc podobně progresivních firem do Česka nenaláká. Jako na otevřenou příležitost se na ústup od uhlí dívá španělská vláda. Ta letos představila plán ústupu od využití fosilních paliv a nabídla i ekonomické propočty, jak takový krok může pomoci tamní ekonomice. Podle odhadů vytvoří dekarbonizace ve Španělsku okolo 250–364 tisíc nových pracovních míst.

Ochrana klimatu je klíčové téma také pro novou Evropskou komisi. Opět se lze na směřování Evropy dívat jako na příležitost. Při správném přístupu nalákáme do Česka evropské zdroje, které nám pomohou modernizovat naši ekonomiku a stát se tak pomyslným evropským tygrem v inovativních řešeních. To se odrazí i v zájmu globálních hráčů o investice v Česku. Cíle v oblasti stoprocentních dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů mají Google, LEGO, Nestlé nebo IKEA. Ať si ministr Havlíček položí otázku, zda takový krok tyto globálně úspěšné značky udělaly jen kvůli marketingu, nebo také s ohledem na ekonomickou racionalitu. Odpověď může najít například ve slovech ředitele čokoládoven Mars Granta Reida: „Musíte úplně změnit způsob, jakým provozujete svou firmu, a musíte zcela změnit způsob, jakým vyrábíte své produkty. Všechny naše investice v následujících letech musí symbolizovat naši snahu stát se opravdu udržitelným podnikem. Záleží nám na tom, aby naše podnikání bylo v příštích 100 letech úspěšné.“

 

Klimatická situace je v posledních měsících celosvětově přetřásaným tématem. Opravdu je nejvyšší čas bít na poplach?

Svět závažnost změny klimatu potvrdil v prosinci 2015 uzavřením průlomové Pařížské dohody. Všech téměř dvě stě států, které ji schválily, se bude podílet na jejím naplňování. Obsahuje systém pro monitorování a reportování. Závazky jednotlivých zemí lze pouze zpřísňovat, nikoli oslabovat. Veškeré emise způsobené činností člověka by měly být po roce 2050 kompenzovány nebo ukládány. Smlouva navíc klade důraz na to, aby maximální oteplování nepřesáhlo 1,5 °C. Omezení nárůstu teploty na této hranici má mnoho výhod pro lidi i přírodu. Pokud by teplota narostla o půl stupně více, vyvolá to podle studie publikované v časopisu Nature náklady v přepočtu 450 bilionů korun. Navíc změnu klimatu můžeme stále intenzivněji pozorovat také v Česku, a to v podobě extrémních such a veder, také proděláváme rychlé přechody z teplých zim do léta a řada obcí nemá dostatek vody. Tak proč nepodpořit něco, co je cenově dostupné, a přitom šetrné k životnímu prostředí?

 

Jaké významné akce chystá Svaz moderní energetiky pro rok 2020?

Ještě v letošním roce plánujeme mezinárodní kulatý stůl za účasti ministra průmyslu Karla Havlíčka. Hlavním tématem budou inovace v moderní energetice, příležitost pro dekarbonizaci. Během roku 2020 připravujeme také fórum zaměřené na inovativní nápady a startupy v oblasti nízkouhlíkové ekonomiky. Půjde o dynamické setkání, které upozorní na zajímavé nápady a projekty často na samotném začátku jejich budoucí cesty. Cílem bude také posílit spolupráci výzkumníků s byznysem. Další akce svazu se pak zaměří na regionální podporu rozvoje moderní energetiky. Plánujeme je ve spolupráci s městy a obcemi s cílem nabídnout právě municipalitám příklady dobré praxe, které je mohou inspirovat v oblasti moderní energetiky.

 

Martin Schwarz

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

CHCEME Z LIBERTY OSTRAVA VYTVOŘIT ŠPIČKOVOU HUŤ

CHCEME Z LIBERTY OSTRAVA VYTVOŘIT ŠPIČKOVOU HUŤ

Vydáno 28.1.2020

Rozhovor s Jonem Boltonem, generálním ředitelem evropských ocelářských podniků skupiny Liberty Steel   Liberty Ostrava, největší hutní podnik v České republice, má za sebou náročný rok a půl. Na jaře 2018 tehdejší vlastník ArcelorMittal oznámil záměr ostravskou huť kvůli požadavkům Evropské komise prodat. Transakce nakonec trvala nakonec déle, než se předpokládalo. „Je pro nás důležité […]

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

Vydáno 20.1.2020

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro Svět průmyslu Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Rozpovídal se také o cílech organizace, jejích dosavadních úspěších, ale také o osvětě veřejnosti, jaderných elektrárnách a stavu tuzemské energetiky.

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

Zobrazit Více