POVOLOVÁNÍ STAVEB: INSPIRUJEME SE U NAŠICH SOUSEDŮ?

Vydáno 23.1.2020 stavebnictví

Povolování nových staveb je natolik tristní záležitost (a pro stavebníky zkušeností), že se téma dostalo až do programového prohlášení české vlády, která si vytkla za cíl prosadit rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušit a zkrátit přípravu staveb. Hlavní teze byly představeny v květnu 2018, po letošním schválení věcného záměru vládou je už od konce listopadu k dispozici paragrafované znění.

Jedna z linií debat ve stavebnictví se už dlouhá léta točí kolem povolovacích řízení a stavebního zákona. Na současnou podobu si stěžují prakticky všichni od velkých developerů po malé stavebníky. Vyčítají zejména zdlouhavé povolování staveb, potřebu dokládat značné množství dokumentů a povolení na/z různých institucí či nejednoznačnost výkladu právních norem.

 

ČESKO NA 157. MÍSTĚ VE SVĚTĚ

Situace došla tak daleko, že podle čerstvé zprávy Doing Business, kterou sestavuje Světová banka, se Česká republika ocitla na 157. příčce ze 190 porovnávaných zemí v kategorii vyřizování stavebních povolení (stojí za zmínku, že podle stejného žebříčku jsme na 134. místě podle ukazatele Starting a Business). Před námi jsou například Moldávie, Argentina, Kamerun či Barbados, abychom jmenovali jen ty nejbližší země nad námi. Ze zemí OECD jsme na poslední příčce.

Pro srovnání: délka stavebního řízení v prvním Singapuru trvá průměrně 36 dní, u nás je to průměrně 246 dní. Světová banka přitom nezjišťuje skutečnou délku stavebních řízení, ale „pouze“ sečte zákonné lhůty. Zkušenost mnoha developerů nebo stavebníků by se však dala vyjádřit vcelku pregnantně: „je to na léta“. „Ve skutečnosti je to mnohem déle, protože například v Praze je časté, že povolení stavby běžného bytového domu nyní trvá deset i více let,“ uvedla Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group.

Přitom Česko se zdá být středoevropskou specialitou, protože naši sousedé, někdejší země východního bloku, si vedou o poznání lépe. Polsku, které v posledních letech razantně zrychlilo v přípravě staveb, patří 40. místo, Slovensku 45. příčka a Maďarsku 52. pozice.

 

RADIKÁLNÍ ŘEZ

Je evidentní, že jedinou možností je změna legislativy a povolovacího řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce udělat opravdu velký skok. Zatímco povolování stavby ve skutečnosti trvá průměrně pět a půl roku, ministerstvo pro místní rozvoj si klade velkou ambici – rok pouze jeden.

„Jsem přesvědčena, že rekodifikace stavebního práva, která je jednou z priorit vlády, bude zásadním způsobem ovlivňovat rozvoj stavebnictví v následujících letech. Mohu všechny ujistit, že nedochází k žádným nečekaným zdržením a že se držíme dohodnutého harmonogramu,“ řekla na říjnové konferenci o územním plánování a stavebním řádu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a dodala: „Práce na rekodifikaci veřejného stavebního práva úspěšně pokračují a jsme na nejlepší cestě k tomu, aby nový stavební zákon, který v mnohém usnadní život jak malým, tak velkým stavebníkům, nabyl postupně v roce 2021 účinnosti. Česká republika si zaslouží mít stavebnictví na světové úrovni.“ K tomu je třeba dodat, že paragrafované znění je od konce listopadu k dispozici.

Rekodifikační prioritou číslo jedna je zkrácení  povolovacích procesů. Dále by měl platit princip jedněch dveří – tedy řízení bude vedeno jedno, na jednom úřadě, s jedním rozhodnutím a ideálně do zmiňovaného jednoho roku od podání úplné žádosti o vydání rozhodnutí o povolení stavby. Samozřejmě i v režimu nového zákona bude možné odvolání proti rozhodnutí, a i to by se podle představ ministerstva pro místní rozvoj mělo zásadně zkrátit.

Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje i na přípravách digitalizace stavebního řízení a územního plánování. V současnosti se zabývá digitálními technickými mapami coby zdrojů garantovaných informací o veřejné dopravní a technické infrastruktuře. V rámci takzvaného geoportálu územního plánování mají být na jednom místě veřejně přístupné všechny vydané územně plánovací dokumentace.

 

LEGISLATIVNÍ PROCES MINIMÁLNĚ NA ROK

Návrh stavebního zákona je v meziresortním připomínkovém řízení. Paragrafované znění normy je dobrým příslibem a východiskem pro další diskusi. Stejně jako povolování staveb je u nás poměrně zdlouhavý legislativní proces. Proto stojí za připomenutí, že budou-li náležitě vypořádány připomínky v paragrafovaném znění, na Legislativní radu vlády se materiál dostane v únoru nebo březnu 2020. Vláda jej můžeme projednat v dubnu či květnu, Poslanecká sněmovna bude pokračovat možná do konce léta a Senát do listopadu roku 2020. Po rychlém podpisu prezidenta by nová legislativa mohla nabýt platnosti a účinnosti nejdříve na začátku roku 2021. Vzhledem k tomu, že k samotným záměrům bylo mnoho kritických výhrad, lze očekávat, že se tento proces ještě prodlouží. A to se bavíme především o stavebním zákonu, v jeho právním „ekosystému“ k němu přináleží desítky dalších norem, které se budou pravděpodobně časem také upravovat. Ještě že je český stavebník na čekání zvyklý…

 

 

Josef Kubr

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Vize digitálního závodu Continental

Vize digitálního závodu Continental

Vydáno 27.7.2021

Koncept digitálního závodu je pojem, který dnes řeší nespočet společností. Jakým způsobem se ,,mění“ společnost Continental Automotive Czech Republic? Jaké trendy udává závod v Brandýse nad Labem, jakožto nominovaný modelový závod pro digitalizaci? Zeptali jsme se Tomáše Vondráka, který jako první Čech usedl do vedení firmy a v současnosti zastává pozici Plant Manager (čtyř závodů […]

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

Vydáno 15.6.2021

Rozhovor s doc. Pavlem Pořízkou, Ph.D., vedoucím výzkumného týmu zabývajícího se laserovou spektroskopií, nejen o jejím využití, ale i o vlastním start-upu Lightigo. Úspěchy brněnských vědců s technologií LIBS tak zasahují do širokého spektra odvětví.   Interdisciplinární výzkum a vývoj kombinuje inženýrství, fyziku plazmatu, analytickou chemii, statistiku i například biologii. Jak je vůbec možné a náročné tohle […]

Apple a udržitelnost

Apple a udržitelnost

Vydáno 21.4.2021

Jak se dostat do Apple týmu v Kalifornii? Rozhovor s Honzou Dvorským nejen o jeho cestě vývojáře, ale také o ekologické udržitelnosti společnosti a problematice samotné. Společnost Apple zná jistě každý. Mohl byste nám stručně popsat, jak se tak mladý člověk jako vy dostal až do týmu v Kalifornii? Po vysoké škole na ČVUT v Praze jsem […]

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Vydáno 17.2.2021

Superpočítače pomáhají s koronavirem, termojadernou fúzí, předpovědí počasí a klimatických změn, plánováním chirurgických zákroků nebo optimalizací výrobních procesů v průmyslu. „Srdcem a zároveň mozkem továrny budoucnosti bude superpočítač, který bude zpracovávat a analyzovat data ze všech kamer a senzorů a řídit chod celé továrny včetně vyhodnocování poruch a nutnosti údržby jednotlivých zařízení,“ říká profesor Tomáš […]

Zobrazit Více