POVOLOVÁNÍ STAVEB: INSPIRUJEME SE U NAŠICH SOUSEDŮ?

Vydáno 23.1.2020 stavebnictví

Povolování nových staveb je natolik tristní záležitost (a pro stavebníky zkušeností), že se téma dostalo až do programového prohlášení české vlády, která si vytkla za cíl prosadit rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušit a zkrátit přípravu staveb. Hlavní teze byly představeny v květnu 2018, po letošním schválení věcného záměru vládou je už od konce listopadu k dispozici paragrafované znění.

Jedna z linií debat ve stavebnictví se už dlouhá léta točí kolem povolovacích řízení a stavebního zákona. Na současnou podobu si stěžují prakticky všichni od velkých developerů po malé stavebníky. Vyčítají zejména zdlouhavé povolování staveb, potřebu dokládat značné množství dokumentů a povolení na/z různých institucí či nejednoznačnost výkladu právních norem.

 

ČESKO NA 157. MÍSTĚ VE SVĚTĚ

Situace došla tak daleko, že podle čerstvé zprávy Doing Business, kterou sestavuje Světová banka, se Česká republika ocitla na 157. příčce ze 190 porovnávaných zemí v kategorii vyřizování stavebních povolení (stojí za zmínku, že podle stejného žebříčku jsme na 134. místě podle ukazatele Starting a Business). Před námi jsou například Moldávie, Argentina, Kamerun či Barbados, abychom jmenovali jen ty nejbližší země nad námi. Ze zemí OECD jsme na poslední příčce.

Pro srovnání: délka stavebního řízení v prvním Singapuru trvá průměrně 36 dní, u nás je to průměrně 246 dní. Světová banka přitom nezjišťuje skutečnou délku stavebních řízení, ale „pouze“ sečte zákonné lhůty. Zkušenost mnoha developerů nebo stavebníků by se však dala vyjádřit vcelku pregnantně: „je to na léta“. „Ve skutečnosti je to mnohem déle, protože například v Praze je časté, že povolení stavby běžného bytového domu nyní trvá deset i více let,“ uvedla Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group.

Přitom Česko se zdá být středoevropskou specialitou, protože naši sousedé, někdejší země východního bloku, si vedou o poznání lépe. Polsku, které v posledních letech razantně zrychlilo v přípravě staveb, patří 40. místo, Slovensku 45. příčka a Maďarsku 52. pozice.

 

RADIKÁLNÍ ŘEZ

Je evidentní, že jedinou možností je změna legislativy a povolovacího řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce udělat opravdu velký skok. Zatímco povolování stavby ve skutečnosti trvá průměrně pět a půl roku, ministerstvo pro místní rozvoj si klade velkou ambici – rok pouze jeden.

„Jsem přesvědčena, že rekodifikace stavebního práva, která je jednou z priorit vlády, bude zásadním způsobem ovlivňovat rozvoj stavebnictví v následujících letech. Mohu všechny ujistit, že nedochází k žádným nečekaným zdržením a že se držíme dohodnutého harmonogramu,“ řekla na říjnové konferenci o územním plánování a stavebním řádu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a dodala: „Práce na rekodifikaci veřejného stavebního práva úspěšně pokračují a jsme na nejlepší cestě k tomu, aby nový stavební zákon, který v mnohém usnadní život jak malým, tak velkým stavebníkům, nabyl postupně v roce 2021 účinnosti. Česká republika si zaslouží mít stavebnictví na světové úrovni.“ K tomu je třeba dodat, že paragrafované znění je od konce listopadu k dispozici.

Rekodifikační prioritou číslo jedna je zkrácení  povolovacích procesů. Dále by měl platit princip jedněch dveří – tedy řízení bude vedeno jedno, na jednom úřadě, s jedním rozhodnutím a ideálně do zmiňovaného jednoho roku od podání úplné žádosti o vydání rozhodnutí o povolení stavby. Samozřejmě i v režimu nového zákona bude možné odvolání proti rozhodnutí, a i to by se podle představ ministerstva pro místní rozvoj mělo zásadně zkrátit.

Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje i na přípravách digitalizace stavebního řízení a územního plánování. V současnosti se zabývá digitálními technickými mapami coby zdrojů garantovaných informací o veřejné dopravní a technické infrastruktuře. V rámci takzvaného geoportálu územního plánování mají být na jednom místě veřejně přístupné všechny vydané územně plánovací dokumentace.

 

LEGISLATIVNÍ PROCES MINIMÁLNĚ NA ROK

Návrh stavebního zákona je v meziresortním připomínkovém řízení. Paragrafované znění normy je dobrým příslibem a východiskem pro další diskusi. Stejně jako povolování staveb je u nás poměrně zdlouhavý legislativní proces. Proto stojí za připomenutí, že budou-li náležitě vypořádány připomínky v paragrafovaném znění, na Legislativní radu vlády se materiál dostane v únoru nebo březnu 2020. Vláda jej můžeme projednat v dubnu či květnu, Poslanecká sněmovna bude pokračovat možná do konce léta a Senát do listopadu roku 2020. Po rychlém podpisu prezidenta by nová legislativa mohla nabýt platnosti a účinnosti nejdříve na začátku roku 2021. Vzhledem k tomu, že k samotným záměrům bylo mnoho kritických výhrad, lze očekávat, že se tento proces ještě prodlouží. A to se bavíme především o stavebním zákonu, v jeho právním „ekosystému“ k němu přináleží desítky dalších norem, které se budou pravděpodobně časem také upravovat. Ještě že je český stavebník na čekání zvyklý…

 

 

Josef Kubr

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Vydáno 11.5.2020

Rozhovor s Petrem Galatíkem, jednatelem společnosti G3 s.r.o.   Za normálních okolností vyrábí lepidla, suché zipy nebo protiskluzné pásky. I společnost G3 však rychle zareagovala na situaci kolem koronaviru a částečně upravila výrobu – rozjela produkci ochranných štítů. „Ochranné pomůcky dodáváme všem potřebným, kteří nás osloví,“ říká Petr Galatík.   Vaše společnost je dodavatelem lepidel, […]

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Michalem Pecinou, provozně technickým ředitelem společnosti CAR4WAY:   „Stačí se online zaregistrovat, stáhnout naši aplikaci do mobilu, přihlásit se a vybrat auto. To si zarezervujete a za okamžik vám dorazí SMS s navigací. Dojdete k vozidlu, přiložíte čipovou kartu k čelnímu sklu, načež se automobil odemkne a je váš,“ popisuje Michal Pecina, jak fungují služby carsharingu. Sdílená mobilita je ve velkých […]

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Tomášem Kaplerem, zakladatelem a koordinátorem projektu CoroVent:   Neseděli, nekoukali a začali pracovat. Tým kolem zakladatele projektu CoroVent Tomáše Kaplera od března vyvíjí a vyrábí plicní ventilátory, které mají pomoci zachraňovat životy v době koronavirové pandemie. Jejich velká přednost? Dají se sestrojit za mnohonásobně nižší cenu než ostatní přístroje tohoto typu na trhu. „Náš ventilátor je vytvářený pro […]

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

Vydáno 3.4.2020

Rozhovor s Tomášem Kinčlem, odborným pracovníkem v pivovarství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze   Stejně jako většině potravinářského průmyslu, ani pivovarnictví se nevyhnul trend automatizace. A není na tom nic špatného. „Hlavním přínosem automatizace pivovarů je standardnost. Zákazníci očekávají, že určitá značka bude chutnat vždy podobně,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Tomáš Kinčl.   […]

Zobrazit Více