JAK ZRYCHLIT VÝSTAVBU RYCHLÝCH SÍTÍ

Vydáno 30.1.2020 Komerční sdělení elektrotechnika

Příprava vysokorychlostních elektronických sítí v České republice probíhá sice zdlouhavě, ale v současnosti jsou činěny konkrétní kroky pro odstranění bariér dalšího rozvoje. Dva zásadní problémy identifikuje nový akční plán pro rozvoj vysokorychlostních sítí a navrhuje možnosti jejich řešení. Zejména nově budované nebo významně rekonstruované liniové stavby by měly mít již jistý stupeň stavební připravenosti pro elektronické sítě. A za druhé by mohlo dojít ke snížení sumy, kterou především územní celky čerpají od firem, které budují sítě, za zřízení služebnosti pro umístění vedení

 

V České republice stále mluvíme o potřebě realizace myšlenek Průmyslu 4.0 a digitálních továren. Ptáme se, jaké technologie potřebujeme nasadit, jak je propojit v kontextu současných výrob, jak na práci budoucnosti připravit lidi nebo jaké dopady bude mít Průmysl 4.0 na business modely firem. Jedna z klíčových otázek se však týká kvality sítí z hlediska jejich kapacity, odezvy, zabezpečení nebo dostupnosti.

 

OHLÍŽENÍ SE ZA ROZVOJOVÝMI TRENDY

Pokud bychom si kladli otázku, jak na tom v současnosti jsme právě z pohledu vysokorychlostních sítí, nabízí se následující odpověď: „Situace ve výstavbě a modernizaci vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v České republice zásadně neuspokojuje současné rozvojové trendy související s rostoucí potřebou spolehlivého a bezpečného vysokorychlostního připojení k internetu pro občany a podnikatele. Rostoucí počet digitalizovaných podniků a odvětví Průmyslu 4.0 s potřebou vytváření nových aplikací a obchodních modelů v zájmu zajištění konkurenceschopnosti výroby, distribuce a prodeje zboží a nových služeb si vyžádá vysokorychlostní připojení prostřednictvím vysokokapacitních sítí. Dopravním uzlům takové připojení usnadní využití intermodální dopravy založené na inovativních aplikacích. Rovněž veřejná správa a socioekonomické subjekty potřebují vysokorychlostní připojení k efektivnějšímu poskytování služeb občanům a podnikatelským subjektům.“ To je úvodní pasáž Akčního plánu 2.0 k provedení nedotačních opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací, který pochází z října tohoto roku.

Zatímco i ve světě už byly spuštěny v komerčním provozu sítě páté generace, u nás se stále přemítá nad jejich významem a potenciálním ohrožením. Kybernetická bezpečnost je samozřejmě podstatnou složkou budování sítí 5G, na druhou stranu je třeba si připustit, že bez vysokorychlostního internetu zůstanou některé současné i budoucí technické a technologické výdobytky bez možnosti využití. Ze současných předpokladů vyplývá, že významnými oblastmi pro počáteční fázi nových aplikací budou průmyslové zóny a železniční a silniční spojení. Při budování sítí sehraje zásadní význam podnikatelský sektor, který ovšem musí komunikovat se státní správou až na úroveň jednotlivých měst a obcí.

Zveřejněný plán navazuje zejména na strategický dokument Digitální Česko, jenž se mimo jiné zabývá podporou digitální infrastruktury. Rovněž je zde patrná vazba na Inovační strategii 2030 – The Czech Republic – The country for the future. Nedávno zveřejněný dokument navazuje na „akční plán 1“, který byl schválen vládou v květnu 2017. Podle předkladatelů aktuálního dokumentu z ministerstva průmyslu a obchodu „byla řada dalších cílů překonána a současně byly identifikovány nové bariéry.“ Proto vznikla aktualizace plánu. Problematika byla diskutována s Českým telekomunikačním úřadem a profesními sdruženími, jež zastřešují podnikatele v elektronických komunikacích. Plán obsahuje rovněž připomínky vzešlé z kulatého stolu z května 2019, kterého se účastnili zástupci státní správy, Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a zástupci byznysu. Jedná se tedy o výsledek obsáhle diskutované problematiky.

 

STAVBY MAJÍ ZOHLEDNIT BUDOUCÍ „ELEKTRONICKÉ POTŘEBY“

Ze současných diskusí vyplývá několik podstatných závěrů. Stát i firmy se chtějí poučit z minulosti a s novou technologií nebudovat zcela novou související infrastrukturu. V dokumentu se k tomu uvádí: „Při výstavbě sítí elektronických komunikací podnikatelům obvykle vznikají nadbytečné investiční náklady a další překážky, a to často v místech, kde jsou nebo podle příslušných záměrů budou budovány nebo významně renovovány jiné liniové stavby (například stavby pozemních komunikací nebo energetická vedení, kanalizace a podobně). Značná část nákladů by mohla být snížena, pokud by při stavbě nebo významné renovaci liniových staveb byly zohledněny potřeby sítí elektronických komunikací, a to umístěním vhodné fyzické infrastruktury v rámci budované nebo renovované liniové stavby.“ Díky Zákonu č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, který je transpozicí evropského práva, je možné sdílet fyzickou infrastrukturu za účelem budování nových elektronických sítí.

Praxe však ukazuje, že bude třeba zavést novou povinnost stavebníků při výstavbě nebo významné renovaci liniových staveb (především pozemních komunikací) vytvářet vhodné možnosti pro budoucí ukládání prvků veřejných komunikačních sítí. Týká se to například šachet, kabelovodů nebo kolektorů. „Tyto prostředky pro ukládání prvků veřejných komunikačních sítí by majitel liniové stavby zpřístupňoval provozovatelům sítí elektronických komunikací. V obecné rovině by předmětné marginální náklady při výstavbě nebo významné renovaci liniových staveb usnadnily aplikaci zákona č. 194/2017 Sb. a v konečném důsledku podpoří rozvoj vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, které jsou páteří digitální ekonomiky a vytváří prostor pro nové obchodní modely, moderní technologie, inovativní služby a aplikace sloužící celé společnosti,“ uvádí se v akčním plánu.

 

NIŽŠÍ POPLATKY ZA UMÍSTĚNÍ VEDENÍ

Další důležitým bodem je snížení výše úplaty za zřizování služebností pro umístění vedení veřejné komunikační sítě na pozemcích státu a územních samospráv. V případě snahy o uložení veřejných sítí do cizího pozemku se většinou zřizuje ve prospěch stavebníka služebnost, za jejíchž zřízení náleží vlastníkovi pozemku jednorázová náhrada. Praxe ukazuje, že výdaje s tím spojené tvoří mnohdy více než čtvrtinu celkových nákladů na výstavbu elektronických sítí. Jsou však i případy, kdy se jedná o polovinu nákladů. Stát nebo jím zřízené organizace vlastní 5–10 procent všech pozemků, na kterých se zřizují služebnosti. Odvody tvoří odhadem 50–70 milionů korun ročně, jež zpravidla jdou územním samosprávám. Dokument v této pasáži upozorňuje také na korupční potenciál.

Podle akčního plánu by se tyto náhrady měly upravit, protože budování nových elektronických sítí je v prioritním zájmu státu: „S ohledem na veřejný zájem na výstavbě veřejných komunikačních sítí i na dlouhodobě pozitivní dopady zavádění takových sítí se nejeví, že je dán přiměřeně legitimní důvod pro výběr náhrad za zřízení služebností v případě, že je taková služebnost zřizována na pozemcích státu a osob hospodařících s majetkem státu, stejně jako na pozemcích územních samosprávných celků. Výběr jednorázových náhrad v tomto ohledu v mnoha případech působí proti deklarovanému veřejnému zájmu a snižuje motivaci investovat do budování sítí elektronických komunikací zejména v málo osídlených oblastech.“

 

BALÍK DALŠÍCH NUTNÝCH ZMĚN A NÁVRHŮ

Uvedené dvě oblasti jsou považovány za prioritní. Akční plán ale zmiňuje i další opatření, jejichž cílem je odstranění bariér pro výstavbu sítí 5G. Zmiňuje například potřeby vytvoření digitálních technických map, které obsahují informace o umístění fyzické infrastruktury, nebo vypracování metody pro využívání a sdílení neveřejných komunikačních sítí státu a územních samospráv soukromými subjekty. Dále by pomohlo zřízení krajských databází záměrů investic do liniových staveb v intravilánu i extravilánu. Zmiňovaný zákon č. 197/2017 Sb. obcím a krajům sice ukládá povinnost informovat o plánovaných nebo prováděných stavebních pracích, jež jsou financovány z veřejných prostředků a které se týkají fyzické infrastruktury. Ale při vysokém počtu obcí lze informace o plánované výstavby získávat pouze nahodile nebo za vynaložení vysokých nákladů. Investoři do výstavby elektronických komunikací by tak v případě nové databáze měli přístup k agregovaným informacím.

Dále se v dokumentu řeší sdílení vnitřních komunikačních vedení v obytných budovách s více byty, umisťování prvků elektronických sítí do nezpevněných ploch podél silnic, zajištění přístupu k mobilním sítím na železničních a jiných dopravních tratích a uvnitř kolejových vozidel, úprava poplatků za využívání rádiových kmitočtů, rozšíření podmínek využití mikrovlnných pásem, koordinace rozvoje vysokorychlostního přístupu k internetu, příprava domů na instalaci vysokorychlostní infrastruktury nebo i zajímavá problematika přípravy technických profesí pro obor sítí elektronických komunikací.

Budování vysokorychlostních sítí představuje výzvu nejen pro Českou republiku, mimo jiné ale ukazuje, jak důležitá je hladká spolupráce mezi ministerstvy, územními celky, asociacemi, profesními organizacemi a soukromými investory.

 

Josef Kubr

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

CHCEME Z LIBERTY OSTRAVA VYTVOŘIT ŠPIČKOVOU HUŤ

CHCEME Z LIBERTY OSTRAVA VYTVOŘIT ŠPIČKOVOU HUŤ

Vydáno 28.1.2020

Rozhovor s Jonem Boltonem, generálním ředitelem evropských ocelářských podniků skupiny Liberty Steel   Liberty Ostrava, největší hutní podnik v České republice, má za sebou náročný rok a půl. Na jaře 2018 tehdejší vlastník ArcelorMittal oznámil záměr ostravskou huť kvůli požadavkům Evropské komise prodat. Transakce nakonec trvala nakonec déle, než se předpokládalo. „Je pro nás důležité […]

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

Vydáno 20.1.2020

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro Svět průmyslu Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Rozpovídal se také o cílech organizace, jejích dosavadních úspěších, ale také o osvětě veřejnosti, jaderných elektrárnách a stavu tuzemské energetiky.

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

Zobrazit Více