TEPLÁRENSTVÍ PROCHÁZÍ VELKÝMI ZMĚNAMI

Vydáno 5.2.2020 teplárenství

Teplárenský trh v České republice rozhodně netrpí unifikací. Působí zde velké, střední i malé firmy. Bývají zaměřeny buď na regiony, nebo jen jednotlivá obce a města. I z hlediska vlastnictví přetrvává rozmanitost – podnikají zde firmy municipálního charakteru, soukromé či smíšené. Některé mají české vlastníky, jiné zahraniční. Společnosti jsou buď výrobci tepla či jen distributoři, někdy platí obojí. Stále více se přidávají firmy, které vyrábějí teplo i elektřinu.

Odpůrci faktu, že se planeta otepluje, by si mohli zajít pro statistiky k teplárenským společnostem. Ty totiž v posledních letech hlásí poklesy odběru tepla. Jednou ze zásadních příčin je zlepšování izolačních schopností vytápěných objektů, ale důležitým prvkem je právě růst teplot a mírnější zimy. Například loňská topná sezona patřila k vůbec nejteplejším za posledních dvacet let.

Sektor průmyslu odebírá přibližně 30 % tepelné energie. Samotný prodej tepla v Česku dlouhodobě klesá. Vedle zmiňovaných okolností za to může snížení odběru ze strany průmyslu, což je způsobeno ústupem od energeticky náročných výrob i faktem, že firmy více investují do energetických úspor. Na prodej má negativní dopad i zpřísňování emisních limitů pro velká zařízení. Jistý vliv v segmentu domácností a částečně i průmyslu měl přechod na vlastní zdroje tepla, většinou lokální kotelny na zemní plyn. Dopady má také rostoucí zdanění tepla.

 

EKOLOGIZACE VÝROBY

V posledních letech roste tlak na snižování exhalací a redukci emisí oxidů síry, dusíku či uhlíku. Teplárenské společnosti většinou masivně investují do výměny nebo úpravy kotlů na spalování hnědého uhlí. Volba většinou padá na plyn. Zajímavý je také nástup kogenerace a souběžné výroby tepla a elektrické energie. Vývoj v některých zemích je poměrně překotný a je možné, že nynější míra ekologizace „nebude stačit“. Například podle Institute of Energy Economic a Financial Analysis se už v roce 2021 bude v USA získávat více energie z obnovitelných zdrojů než z uhlí.

Vzhledem k tomu, že zhruba devadesát procent dodávek tepla jsou dnes v České republice zajišťovány díky uhlí a zemnímu plynu a jen přibližně desetina připadá na biomasu, bioplyn či odpadové průmyslové teplo, lze očekávat budoucí velký tlak na klíčovou transformaci odvětví. Cílem bude zejména dekarbonizace a vyšší energetická účinnost. Mezi nové perspektivní technologie se řadí například kogenerační jednotky, které mají vyšší účinnost, a zároveň produkují teplo a elektrickou energii.

 

ROLE A PODPORA STÁTU

Po podzimním váhání se Česká republika bude snažit zařadit vyšší rychlost v úsilí o redukci své závislosti na emisních zdrojích. Na posledním zasedání Rady Evropské unie pro energetiku na začátku prosince ministři energetiky zemí EU jednali o sektorové integraci energetiky, která má zefektivnit náklady na dekarbonizaci. Během diskuze o národních energeticko-klimatických plánech mohly členské státy informovat o novinkách, které se odehrály po zářijovém zasedání Rady EU pro energetiku. Od vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka zaznělo, že se Česká republika rozhodla navýšit příspěvek k evropskému cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030. Karel Havlíček uvedl: „Česká republika zohlední doporučení Evropské komise a zvýší svůj cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie, stejně jako cíl v oblasti chlazení a vytápění. V oblasti OZE to bude 22 procent, v oblasti chlazení a vytápění půjde o jedno procento ročně.“

Stát je samozřejmě prioritním elementem, který nastavuje další směřování v souladu s uzavřenými mezinárodními dohodami nebo závazky vůči Evropské unii. Podílí se také na nastavení podpory pro nutné investice. Například na začátku prosince ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo další výzvu pro teplárenství, která je zaměřena zejména na rozvody tepelné energie a menší zdroje výroby. Plánovaná alokace činí 400 milionů korun a žádosti lze podávat od 8. ledna do 14. prosince 2020.

 

 

TEPLÁRENSTVÍ NAHRÁVÁ TREND AKUMULACE ENERGIE

 

V závislosti na realizaci Národního akčního plánu pro chytré sítě 2019–2030 by teplárny mohly do budoucna sehrávat významnější roli v oblasti stabilizaci sítě. Teplárny by mohly fungovat jako virtuální baterie s velkou flexibilitou. V době přebytku elektřiny ji mohou přeměňovat na teplo, které se uloží pro pozdější využití, naopak v době nedostatku elektřiny mohou v odběrových turbínách zvýšit její výrobu na úkor výroby tepla. Přitom využijí značnou akumulační schopnost tepelných sítí, kterou mohou posílit i zásobníky tepla. „Jsme rádi, že Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s využitím značného potenciálu tepláren pro udržování stability elektrizační soustavy a jsme připraveni se do tohoto projektu aktivně zapojit,“ uvedl nedávno předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Příležitosti pro vyrovnávání výkyvů v elektrizační soustavě jsou významně širší a bylo by možné je relativně levně dále zvýšit výstavbou akumulátorů tepla. „Ukládání tepla patří mezi nejlevnější způsoby akumulace energie, navíc k němu můžeme využít stávající funkční infrastrukturu soustav zásobování teplem, která nevyžaduje zásadní investice. Při úvahách o možnostech stabilizace elektrizační soustavy s rostoucím podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů je třeba brát v úvahu všechny možnosti a hledat nákladové optimum,“ upozornil dále ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

 

VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTI

Před teplárenstvím stojí mnohé výzvy a některé se zdají jen těžko překonatelné. Na druhou stranu se otvírají i nové příležitosti. Ty spočívají především v kombinované výrobě elektřiny a tepla či možnosti plnit stabilizační funkci energetické soustavy. Další možnosti tkví v akumulaci energie, využívání obnovitelných zdrojů energie či dodávání chladu. Rezervy jsou také v oblasti energetické účinnosti zařízení.

 

Firmy investují do nových kotlů i potrubí

 

Jedním z trendů v teplárenství je náhrada zastaralých parovodů moderními teplovodními nebo horkovodními rozvody. Letos se tato výměna týká například Liberce, Brna, Přerova, Českých Budějovic, Písku, Janských Lázní nebo Kolína. Firmy také modernizují své výrobní zdroje.

 

Podle Teplárenského sdružení České republiky má být letos vyměněno více než 31 kilometrů parovodních rozvodů za teplovodní nebo horkovodní. Tempo obnovy se v posledních letech stupňuje. Podle sdružení bylo za posledních pět let modernizováno téměř 100 kilometrů parovodních tras za efektivnější horkovody a teplovody. Horkovody využívají nižší teplotu rozváděné vody a potrubí je zpravidla lépe izolované. Na „cestě tepla“ tak klesají tepelné ztráty až o 15 procent.

Tři desítky horkovodů v Českých Budějovicích

Jednu z nejdelších sítí horkovodů mají České Budějovice, měří téměř 30 kilometrů. Síť rovněž umožní využívat bezemisní teplo z jaderné elektrárny Temelín. „Naším cílem je vybudovat systém dálkového vytápění, který odpovídá 21. století, včetně doprovodných služeb. Využití horkovodních sítí ale musí dávat technický a ekonomický smysl,“ připomíná Václav Král, předseda představenstva budějovické teplárny. Firma v posledních letech investovala stamiliony do výstavby horkovodů. „Při plánování rozvoje a modernizace nám hodně pomáhá průběžný audit stavu a provozu distribuční sítě. Máme data o jejím stáří, počtu poruch, stavu izolace a tím i o tepelných ztrátách. Umíme určit riziková místa a zvýšit bezpečnost dodávek,“ dodal Martin Žahourek, člen představenstva městského podniku.

Stamiliony do rozvodů tepla a centrální kotelny

I další firmy masivně investují do oprav a kompletních rekonstrukcí potrubí. Například Skupina Veolia Energie letos vložila 600 milion korun do rozvodů tepla. Mezi největší akce firmy na sítích v Moravskoslezském kraji patřila přeložka horkovodního potrubí z nadzemního umístění do podzemí v parku u zámečku v Ostravě-Porubě nebo další fáze výměny páteřního horkovodního potrubního systému na frekventované Hlavní třídě v Porubě. V Olomouckém kraji pokročila významná rekonstrukce parovodu na horkovod v Přerově, a to v délce pěti kilometrů. Finančně jde o akci za 150 milionů korun. V Čechách Veolia Energie modernizovala například centrální kotelnu v lokalitě Dědina v Praze, jež tak splňuje nové přísnější emisní limity (stanovené evropskou direktivou IED). „Přínos pro životní prostředí má také přesun kotelny v pražské části Radotín. Díky přesunu mimo centrum města a novým ekologickým technologiím dojde k poklesu emisí v regionu. Přemístění kotelny významně pomůže i k rozvoji Radotína,“ vysvětlil Martin Brůha, ředitel regionu Čechy. Za zajímavost stojí, že Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti mají v zemi téměř 2000 kotlů, 17 parních turbín, 13 kogeneračních jednotek a 10 točivých redukcí.

Hlavní část investic v Otrokovicích směřuje na nový kotel

Teplárna Otrokovice investuje do nového kotle na zemní plyn, který má v příštím roce nahradit kotel na uhlí. Společnost má pro letošek naplánovány investice za celkem 250 milionů korun a větší část „spolkne“ právě nově budovaný kotel. Z někdejší výtopny, kde bude stát nový kotel, zmizelo postupně opláštění, střecha i část ocelové konstrukce. V polovině října se uskutečnila úspěšná tlaková zkouška nového kotle. Další práce se očekávají ještě do konce roku a následně přijde na řadu zkušební provoz. Poté bude odstaven jeden ze tří kotlů na uhlí a nahradí jej zařízení na plyn. Uvedení do provozu se předpokládá v první polovině roku 2020. Vedle této investice pokračuje teplárna v realizaci kroků vedoucích k ekologičtějšímu provozu. Konkrétně jde o redukci emisí oxidu dusíku na uhelném kotli K3. V srpnu byla dokončena rekonstrukce další odsiřovací linky. Ekologičtější provoz obou uhelných kotlů, rekonstrukce odsíření a výstavba nového plynového kotle vyjde celkově na více než půl miliardy korun. Podle firmy se tyto investice projeví ve snížení emisí oxidů dusíků o polovinu a oxidů síry o 80 procent.

Novinky zaznamenala také Příbramská teplárna. Zdejší provoz byl dvě dekády součástí konkursní podstaty. V létě 2019 výrobní zařízení a distribuční soustavu převzala firma Energo Příbram. Do začátku topné sezony 2019–2020 firma vstupuje s tím, že část kapacit byla převedena ze spalování hnědého uhlí na dřevní štěpku. Ekologicky bude vyráběna i elektrická energie s instalovaným výkonem 40 MWe. Ohlášená investice dosahuje 100 milionů korun.

Výměna hořáků pro Prahu

Pražská teplárenská si letos vytkla za cíl ekologizovat zdroj TMA3 v malešickém areálu. Investice ve výši 20 až 30 milionů korun je spojená i s výměnou stávajících plynových hořáků za nízkoemisní a s úpravou přívodu plynu a spalovacího vzduchu k hořákům. Další stovky milionů byly letos vyčleněny do rekonstrukce a modernizace distribuční sítě. Dodávky tepla z Pražské teplárenské pokrývá téměř z 87 % kogenerační výroba v Elektrárně Mělník, zbytek tvoří teplo z plynného paliva zdrojů PT a z ekologické spalovny odpadu ZEVO Malešice.

Teplárenské společnosti United Energy a Severočeská teplárenská vloni investovaly do modernizace horkovodní soustavy a obnovy samotného zdroje více než 270 milionů korun. Letos má částka dosáhnout 520 milionů korun. Téměř 450 milionů jde do rekonstrukce samotného zdroje. „Nejvýznamnější investice budou vynaloženy na tzv. ekologizaci zdroje, konkrétně pak například na projekt mokrého odsíření pro kotle K6 – K10,“ sdělil Milan Boháček, generální ředitel United Energy.

 

Josef Kubr

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

CHCEME Z LIBERTY OSTRAVA VYTVOŘIT ŠPIČKOVOU HUŤ

CHCEME Z LIBERTY OSTRAVA VYTVOŘIT ŠPIČKOVOU HUŤ

Vydáno 28.1.2020

Rozhovor s Jonem Boltonem, generálním ředitelem evropských ocelářských podniků skupiny Liberty Steel   Liberty Ostrava, největší hutní podnik v České republice, má za sebou náročný rok a půl. Na jaře 2018 tehdejší vlastník ArcelorMittal oznámil záměr ostravskou huť kvůli požadavkům Evropské komise prodat. Transakce nakonec trvala nakonec déle, než se předpokládalo. „Je pro nás důležité […]

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

Vydáno 20.1.2020

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro Svět průmyslu Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Rozpovídal se také o cílech organizace, jejích dosavadních úspěších, ale také o osvětě veřejnosti, jaderných elektrárnách a stavu tuzemské energetiky.

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

Zobrazit Více