PRŮMYSL VYUŽÍVÁ IoT HLAVNĚ PRO PROPOJENÍ TECHNOLOGICKÝCH CELKŮ

Vydáno 10.2.2020 IoTTechnologie

Internet věcí proniká stále více do průmyslových firem. Jistou výhodou při implementaci je, že často lze navazovat na již stávající výrobní či logistickou infrastrukturu. Zároveň firmy mohou jít krok za krokem, není třeba okamžitě činit velké a dalekosáhlé investice.

 

Takzvaný Moorův zákon o tom, že každý rok se zdvojnásobí počet tranzistorů na čipu a cena klesne na polovinu – překvapivě, i když s výkyvy – stále platí už přes půl století. Vlivem toho je v současnosti k dispozici výpočetní kapacita, o které se nám mohlo před dvaceti lety jen zdát. Telefon, který většina z nás nosí v kapse, představuje velmi schopný aparát. Také firmy disponují výkonnými počítači a díky kvalitní konektivitě se stále častěji mohou spoléhat na výpočetní možnosti cloudů.

Důsledkem je obrovské množství dat, která kolem nás soustavně „víří“, a také rozvoj fenoménu internet věcí (IoT) nebo průmyslového internetu věcí (IIoT). Přitom se zdá, že jsme stále ještě na počátku digitální éry, která se teprve plně rozvine s nástupem nových rychlých a kapacitních sítí, jež budou propojovat „všechno se vším“ a přenášet značné objemy dat.

 

ONLINE MONITORINGEM TO VĚTŠINOU ZAČÍNÁ

Firmy využívají průmyslový internet věcí zpravidla pro připojení technologických celků a pro získávání dat, monitoring technologické infrastruktury (v návaznosti pro prediktivní údržbu) a také pro pokročilou analýzu dat. IIoT má silné zastoupení například v logistice (lokace zboží, monitoring pohybů, sledování manipulační techniky atd.) nebo v oblastech zvýšení objemu výroby, optimalizace nákladů či sledování stavu (například senzory monitorující teplotu zboží nebo prostoru).

Výhodou průmyslového internetu věcí je, že ve většině případů není nutné zcela měnit starší infrastrukturu. Lze tak postupovat spíše evolučně než revolučně. „Smart schopnosti“ dodají IoT zařízení ve formě inteligentních senzorů nebo dostupných embedovaných mikropočítačů. Ty jsou na jedné straně připojeny ke stávající infrastruktuře, na straně druhé k internetu.

Důležitým aspektem zejména v průmyslu je tzv. edge computing, tedy okraj síťového computingu neboli výpočty na okraji sítě. Jednotlivá zařízení se individuálně nepřipojují ke cloudu nebo navzájem, ale využívají blízké okrajové zařízení, jež je v kontaktu s cloudem. Díky funkci okrajových elementů lze snížit celkový objem dat, která se přenášejí v celém ekosystému průmyslové firmy. Zároveň okrajová zařízení představují jistý kapacitní „buffer“ a mohou obsloužit konečné uživatele (zařízení), aniž by byl třeba přístup k centrálnímu úložišti.

Firmy většinou získávají data ze dvou hlavních proudů. Na jedné straně jsou to provozní technologie, které „sypou“ údaje nejrůznějších senzorů, dat alarmů a aktuátorů do systémů typu PLC, MES či WMS. Potom jsou tu údaje, které firma získá díky informačním systémům, sem můžeme zařadit většinou ERP, systémy pro řízení supply chainu nebo nákupu. Stále palčivější problém spočívá v tom, jak data strukturovat a přeměnit je v informace či znalosti, které mohou zlepšit nebo zefektivnit fungování průmyslového provozu.

 

OD BIG DAT A UMĚLÉ INTELIGENCE SI FIRMY SLIBUJÍ VYŠŠÍ PRODUKTIVITU

S internetem věcí velmi úzce souvisí umělá inteligence. Tu lze definovat různými způsoby, ale jedním z nich (a v současné praxi již uplatnitelným) je, že jde o softwarový nástroj, který umožňuje zpracování velkého množství dat. „Za největší přínos umělé inteligence české firmy považují zvýšení produktivity a také snížení nákladů. Pomocí implementace chtějí společnosti docílit i větší flexibility výroby,“ říká Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory ČR.

Podle nedávné studie EY každá druhá firma považuje za nejpodstatnější benefit umělé inteligence zvýšení produktivity a snížení nákladů. V průzkumu zveřejněném v říjnu letošního roku uvedlo více než tři čtvrtiny firem, že ještě do konce letošního roku budou investovat do nástrojů umělé inteligence. Chtějí se zaměřit zejména na počítačové vizualizace a simulace analýzy dat.

Avizované investice se týkají mnoha oblastí a rozmanitých firemních procesů. Mezi útvary, které zatím nejvíce spoléhají na umělou inteligenci, patří supply chain včetně nákupu (28 %), výzkum a vývoj (17 %), prodej (13 %) a oddělení kontroly procesů (11 %). Tedy vesměs oddělení, která pracují s velkým množstvím dat z různých zdrojů, jež je potřeba zpracovat, vyhodnotit a převést do informace, resp. využitelného poznatku. Práce zmiňovaných útvarů je charakteristická také soustavnou změnou interakcí s prostředím. Data neustále přitékají a je třeba je soustavně analyzovat a zasazovat do širšího informačního kontextu. „Firmy získávají obrovské množství dat o zákaznickém chování z různých zdrojů jako například nákupní statistiky, průzkumy či online interakce. Tato data jsou často nekonzistentní a opravdu velká a pro jejich zpracování velmi efektivně pomáhá využití umělé inteligence, která je schopná pomoci s tříděním, testováním a porovnáváním těchto informací. Cílem využití umělé inteligence v komerčních procesech je pomoci s nastavením co nejefektivnější strategie pro konkrétní zákazníky,“ uvádí Lenka Vaněk, manažerka oddělení podnikového poradenství společnosti EY.

Vzorem továren, které využívají internet věcí, jsou automobilky. K mnoha výrobcům v Evropě se zanedlouho připojí další průkopník v této oblasti. Společnost Tesla totiž ústy svého generálního ředitele Elona Muska prohlásila, že by v blízkosti berlínského letiště měl stát nový evropský závod tohoto výrobce nazvaný Gigafactory 4. Byznys Tesly je postaven na internetu věcí, a tak nelze jinak, než se na novou továrnu těšit.

 

Josef Kubr

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

CHCEME Z LIBERTY OSTRAVA VYTVOŘIT ŠPIČKOVOU HUŤ

CHCEME Z LIBERTY OSTRAVA VYTVOŘIT ŠPIČKOVOU HUŤ

Vydáno 28.1.2020

Rozhovor s Jonem Boltonem, generálním ředitelem evropských ocelářských podniků skupiny Liberty Steel   Liberty Ostrava, největší hutní podnik v České republice, má za sebou náročný rok a půl. Na jaře 2018 tehdejší vlastník ArcelorMittal oznámil záměr ostravskou huť kvůli požadavkům Evropské komise prodat. Transakce nakonec trvala nakonec déle, než se předpokládalo. „Je pro nás důležité […]

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

NENASKOČÍME-LI NA PALUBU, LOĎ PŘÍLEŽITOSTÍ ODPLUJE JINAM

Vydáno 20.1.2020

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro Svět průmyslu Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Rozpovídal se také o cílech organizace, jejích dosavadních úspěších, ale také o osvětě veřejnosti, jaderných elektrárnách a stavu tuzemské energetiky.

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

KAŽDÝ NEMŮŽE ŽÍT A PODNIKAT V PRAZE

Vydáno 10.1.2020

Příběh společnosti Alcaplast, výrobce sanitární techniky, kterou na jižní Moravě vybudovali Radka Prokopová s manželem Františkem Fabičovicem, vypadá pohádkově. Lídr oboru ve střední a východní Evropě si ale musel náročnou cestu na vrchol vyšlapat. „Náš segment je velice konkurenční, na trhu se potkáváme se světovými značkami a výrobci, proto musíme mít výrobky dotažené do posledního detailu,“ říká v rozhovoru výkonná ředitelka Alcaplastu.

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

BĚHEM KRIZE LIDÉ POTŘEBUJÍ VÍŘIVKY NEJVÍC

Vydáno 8.1.2020

Až pojedete na prodloužený víkend do hotelového wellness a usednete tam do horké vířivky, je dost možné, že vám bude pohodlí zajišťovat výrobek od české firmy USSPA. Ta je totiž v oboru spa lídrem na českém trhu a velké jméno má i v rámci Evropy. „Při všech činnostech myslíme na nejpodstatnější věc: vířivky jsou pro zákazníkův užitek, jeho relaxaci a radost, to stojí na prvním místě,“ říká Kateřina Kadlecová.

Zobrazit Více