V AUTOMATIZACI MÁ BLOCKCHAIN OBROVSKÝ POTENCIÁL

Vydáno 26.2.2020 blockchain

Rozhovor s Jiřím Holoubkem,
prezidentem Elektrotechnické asociace České republiky

 

Blockchain patří v posledních letech k často skloňovaným pojmům. Ale upřímně, kdo z nás by byl schopný jej přesně definovat? A k čemu je vlastně dobrý? „Blockchain je velmi efektivní nástroj nejen pro oblast financí a logistiky, ale i vašich vnitropodnikových procesů, průmyslovou automatizaci a další technologické procesy,“ říká Jiří Holoubek.

 

Jak byste blockchain popsal a představil někomu, kdo tento pojem v životě neslyšel?

Blockchain je jednou z digitálních technologií, které zaručují maximální možnou důvěru při ověřování vlastnictví jakékoliv digitální hodnoty. Díky svojí decentralizaci – uložení téhož záznamu v rozsáhlé síti počítačů a absenci předem definované autority – je toto ověření velmi rychlé a důvěryhodné. V současné době, kdy probíhá digitální transformace nejen českého průmyslového prostředí, ale i celé ekonomiky, je jednak výhodné, ale i velice důležité začít tento nástroj využívat.

 

Jak dlouho tu s námi blockchain je a co vše už je díky němu možné dělat, k čemu se nyní nejčastěji využívá?

Podle toho, co jsem se o blockchainu dočetl v dostupné literatuře, existovaly již počátkem 90. let minulého století nástroje, jak vytvořit pomocí kryptografických metod tzv. „hash“. Tedy jakýsi velmi koncentrovaný, a tedy i z hlediska archivace úsporný, digitální otisk (například námi, díky technologii Hyperledger využívaný 64-místný alfanumerický kód), který jednoznačně identifikuje jakoukoliv digitální entitu. Nicméně do povědomí širší veřejnosti se dostal blockchain až v minulých asi deseti letech díky jeho uplatnění při ověřování transakcí s kryptoměnami, aniž by k němu byl zapotřebí jakýkoliv třetí důvěryhodný prostředník – banka. Podle mých, zatím pouze kusých informací, nachází i v současné době blockchain hlavní uplatnění v oblasti kryptoměn, ale jsou známé i první pokusy při automatizovaném zpracování klasických finančních operací, v pojišťovnictví, logistice nebo při sledování kvality potravin.

 

Když už člověk o blockchainu slyšel, většinou si jej spojí právě s kryptoměnami, ve kterých má původ. Je dnes využití v blockchainu v této oblasti nejrozšířenější?

Podle mého názoru zatím ano, ale jeho uplatnění v jiných oblastech, například v průmyslové automatizaci, má podle mě obrovský potenciál.

 

Sám říkáváte, že kolem blockchainu panuje mezi odborníky i laickou veřejností spousta mýtů a nepravd. Čím to podle vás je?

Jednoznačně malou ochotou se hlouběji seznámit s principem decentralizovaných digitálních technologií a velmi často neochotou přijmout manažerské rozhodnutí o další strategii digitální transformace.

 

Často se jako příklad blockchainu uvádí velká účetní kniha, do níž vkládáte další a další záznamy a která nikde nekončí. Je to správné přirovnání?

Pokud tím záznamem rozumíme “hash“, tak toto přirovnání použít lze. Protože se opravdu jedná o postupně naplňovanou řadu těchto „otisků“ tvořící jakýsi distribuovaný registr, v němž není možné žádný záznam smazat nebo jiným způsobem zrušit. Je samozřejmě možné digitální entitu (například fotografii, datový soubor s nastavením robotického pracoviště nebo komunikaci mezi technologickými zařízeními apod.) změnit a otisk změněného datového obsahu do blockchainu opět uložit. Nicméně otisk původní se svojí časovou značkou, případně dalšími upřesňujícími metadaty v blockchainu zůstává natrvalo. Co je ale nejdůležitější, je distribuce tohoto registru do sítě počítačů, tzv. „nodů“, které jsou automaticky, bez jakéhokoliv dalšího zprostředkovatele synchronizovány.

 

Je princip blockchainu stále stejný, nebo se mění v závislosti na oblasti využití?

Principem je vždy vytvoření digitálního otisku – hashe a jeho distribuce do decentralizované sítě počítačů. Konkrétních aplikací může být nepřeberné množství.

Jak jsme si řekli, mezi hlavní principy blockchainu patří fakt, že již zapsané záznamy z databáze nelze mazat, mimo jiné i proto, že na sebe navazují, což představuje největší bezpečnostní prvek. Je to dostatečná záruka bezpečnosti?

Podle mého názoru je právě distribuce záznamů do dostatečně velkého počtu transparentně provozovaných a jednoduchým způsobem identifikovatelných „nodů“ dostatečnou zárukou bezpečnosti.

 

Nic na světě však není dokonalé, takže určitě ani blockchain. Jaká jsou jeho největší rizika, na kterých se musí pracovat?

Stěžejní je vždy ona důvěryhodnost celého systému. U blockchainu či dalších distribuovaných technologií existují různé stupně jejich veřejného rozšíření. Právě od toho, jak jsou jednotlivé systémy přístupné, se odvíjejí rizika spočívající například ve velmi komplikované správě a údržbě systému na straně jedné a nebezpečí tzv. „jednání ve shodě“ na straně druhé.

 

Zlí jazykové tvrdí, že o blockchainu se sice hodně mluví, ale že ve skutečnosti nemá ani zdaleka tak velký potenciál a budoucnost. Souhlasíte s tímto názorem? Pokud ne, co byste kritikům vzkázal?  

Nebuďte líní a seznamte se s touto technologií blíže. Pochopíte, že je to velmi efektivní nástroj nejen pro oblast financí a logistiky, ale i vašich vnitropodnikových procesů, průmyslovou automatizaci a další technologické procesy nevyjímaje.

 

Setkáváte se s blockchainem v rámci pracovního života i vy osobně? A kdy jste na něj narazil poprvé?

Osobní zkušenosti s kryptoměnami nemám. První informace (spíš zajímavosti) z oblasti distribuovaných technologií jsem zaznamenal někdy před pěti šesti lety. Zhruba před třemi lety jsem navštívil několik přednášek a workshopů na téma blockchain, u nichž mi pokaždé chybělo zaměření do některé z konkrétních oblastí využití v průmyslovém prostředí. Proto jsme se s kolegy v Elektrotechnické asociaci ČR začali tímto tématem zabývat vážněji.

 

Zabýváte se blockchainem dlouhodobě přímo v Elektrotechnické asociaci? A pomáháte případně s jeho rozvojem?

Elektrotechnická asociace České republiky založila v loňském roce dceřinou akciovou společnost ElA blockchain Services, která spravuje ElA blockchain. Nejde jenom o administraci celého systému, služby pro postupně se rozšiřující síť nodů, ale zejména o účinnou pomoc při rozvoji dalších aplikací pro konkrétní využití blockchainu v průmyslové praxi.

 

Ano, v rámci EIA Blockchain Services jste představili funkční platformu EIA blockchainu a aplikaci BlockChainNotarius. K čemu jsou dobré?

Do ElA blockchainu postupně přistupují další provozovatelé nodů, z nichž každý obdrží zdarma aplikaci Blockchain Notarius. Tímto způsobem se snažíme jednak rozšířit povědomí o možnostech blockchainu, ale hlavně chceme, aby jednotliví uživatelé získali praktické zkušenosti s jeho používáním a sami přicházeli s myšlenkami a nápady na nové aplikace, které by ve svých firmách či institucích efektivně uplatnili. V současné době uživatelé do blockchainu například ukládají technickou dokumentaci, předávací a zkušební protokoly, podklady pro znalecké posudky, přílohy obchodních smluv, u nichž je potřeba zachovat přesné znění a podobně.

 

Pokud máte aspoň částečný přehled, mohl byste prozradit, které firmy a další subjekty v České republice již blockchain využívají?

Do našeho ElA blockchainu postupně přistupují nejen průmyslové firmy, ale i některé instituce a školy.

 

Když chce majitel nejen průmyslového podniku v Česku začít blockchain využívat, co pro to musí udělat?

První zkušenosti může získat každý, kdo se o blockchain zajímá, na tzv. „pískovišti“, které ElA Blockchain Services zřídila na webové stránce https://blockchainsandbox.elachain.cz. Může si zde vytvořit nový záznam, tedy uložit hash svého souboru do blockchainu a následně si ověřit, zda v síti skutečně existuje.  Samozřejmě je možné s využitím některého z nodů, které jsou již v provozu, pracovat v aplikaci Blockchain Notarius ve zcela rutinním provozu.

 

Je využívání blockchainu pro firmy finančně nákladné?

Pořízení nodu neznamená žádnou drakonickou investici, energetická náročnost je srovnatelná s provozem stolní pracovní stanice. Ti provozovatelé nodů, kteří se rozhodnou pro cloudové řešení, musí počítat s měsíčním nákladem v řádu stokorun. Ekonomicky náročnější jsou rozhodně vývojové práce na nových aplikacích, které mohou být vyvíjeny na míru pro konkrétní portfolio uživatelů. V takových případech se bude potom i do ceny vytvoření hashe promítat cena aplikace. To bude ale už otázka obchodních modelů jednotlivých provozovatelů.

 

Jak je to s využitím blockchainu v automobilovém průmyslu, zajímají se automobilky a jejich dodavatelé o tuto technologii?

Zatím tyto informace nemám.

 

Je dnes na českém a evropském trhu dostatek odborníků, kteří blockchainu a dalším novým technologiím rozumějí?

Vzhledem k současnému deficitu odborníků v oblasti IT nejsou ani specialisté a vývojáři distribuovaných technologií výjimkou. Ale mě osobně velmi těší, že jsem měl možnost v několika posledních měsících potkat velmi pracovité a kreativní lidi, kteří určitě pomohou blockchain v české kotlině rozšířit.

 

Jste příznivcem i dalších trendů v průmyslu, jako je internet věcí, Průmysl 4.0 nebo digitální dvojče?

Díky tomu, že jsem měl možnost a čest pracovat v týmu pana profesora Maříka, který se podílel na formulaci Národní iniciativy Průmysl 4.0, zabývám se touto problematikou už více než 5 roků. Podle mého názoru nebudeme schopni bez úspěšné a pokud možno v co nejkratší době zvládnuté digitální transformace udržet konkurenceschopnost českých firem. Proto se touto oblastí zabývám i nadále a zejména práci s malými a středními firmami věnuji hodně času a energie.

 

Martin Schwarz

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Apple a udržitelnost

Apple a udržitelnost

Vydáno 21.4.2021

Jak se dostat do Apple týmu v Kalifornii? Rozhovor s Honzou Dvorským nejen o jeho cestě vývojáře, ale také o ekologické udržitelnosti společnosti a problematice samotné. Společnost Apple zná jistě každý. Mohl byste nám stručně popsat, jak se tak mladý člověk jako vy dostal až do týmu v Kalifornii? Po vysoké škole na ČVUT v Praze jsem […]

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Vydáno 17.2.2021

Superpočítače pomáhají s koronavirem, termojadernou fúzí, předpovědí počasí a klimatických změn, plánováním chirurgických zákroků nebo optimalizací výrobních procesů v průmyslu. „Srdcem a zároveň mozkem továrny budoucnosti bude superpočítač, který bude zpracovávat a analyzovat data ze všech kamer a senzorů a řídit chod celé továrny včetně vyhodnocování poruch a nutnosti údržby jednotlivých zařízení,“ říká profesor Tomáš […]

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KONCOVÉ ZAŘÍZENÍ JE UŽIVATEL

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KONCOVÉ ZAŘÍZENÍ JE UŽIVATEL

Vydáno 10.2.2021

Kybernetická bezpečnost je v průmyslu stále důležitějším aspektem, a to zejména v době, kdy firmy usilují o vyšší stupeň automatizace, robotizace nebo digitalizace. „Důležitým parametrem a limitem bezpečnosti v průmyslu je provozuschopnost a obnovitelnost zařízení,“ upozorňuje Jiří Kasner, předseda představenstva společnosti COLSYS – AUTOMATIK, a.s. Přibližně deset let se mluví o průmyslu 4.0? Nakolik se […]

Digitální transformace jako předpoklad budoucího úspěchu

Digitální transformace jako předpoklad budoucího úspěchu

Vydáno 19.1.2021

Digitální transformace je pojem, který se dnes skloňuje ve všech pádech. Jaké hodnoty přináší výrobním firmám a jaký je stav českého průmyslu z hlediska digitální transformace? Zeptali jsme se Ing. Eduarda Palíška, Ph.D., MBA, generálního ředitele Siemens Česká republika, člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Skupina Siemens Česká republika je součástí […]

Zobrazit Více