ČESKO PLÁNUJE DIGITÁLNÍ DAŇ, AMERIČANÉ SE ZLOBÍ

Vydáno 1.4.2020 ekonomika

Česká republika se ve druhé polovině loňského roku odhodlala ke kroku, k němuž zatím našla odvahu jen malá část evropských zemí – zavést takzvanou digitální daň. Její případné uvedení do praxe se dotkne především globálních velikánů, jako jsou Google nebo Facebook. To je proti srsti americkým firmám a politikům, kteří do Prahy vyslali jasný vzkaz, že takový nápad vnímají velmi negativně.

Podle Ministerstva financí zákon o digitální dani (vláda jeho návrh schválila už v listopadu a v lednu s ním v úvodním kole hlasování souhlasila i Poslanecká sněmovna, pozn. autora) „reaguje na dynamický rozvoj služeb digitální ekonomiky a narovnává podmínky v českém daňovém prostředí“. Jednotná daň ve výši 7 procent se má dotknout společností s globálními výnosy nad 750 milionů eur ročně, jež na území České republiky dosáhnou obratu vyššího než 100 milionů Kč. Jak z pojmenování „digitální daň“ vyplývá, novinka má zasáhnout firmy poskytující vybrané digitální služby, mezi něž patří provedení cílené reklamní kampaně, využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích. Což splňují prakticky všichni internetoví velikáni.

„Naopak digitální dani nebudou podléhat společnosti, pro které je poskytování digitálních služeb okrajovou činností. Rozhodující bude podíl inkasa ze zdanitelných služeb na celkových výnosech v rámci Evropy. Z působnosti zákona budou vyloučeny všechny podniky, u kterých tento podíl činí nejvýše 10 procent,“ upřesňuje Ministerstvo financí v prohlášení z listopadu 2019.

„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala ostatním firmám v České republice, což je nefér. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení,“ líčila v listopadovém prohlášení ministryně financí Alena Schillerová. „Jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ pokračovala. Schillerová tak potvrdila české směřování cestou, na niž se vydala například Francie, tedy zavedení digitální daně na vlastní pěst, bez dohody na úrovni Evropské unie. Strážci české státní kasy v digitální dani vidí lákavý zisk kolem 5 miliard korun ročně, to je nemalá částka. Zejména v době, kdy se schodek rozpočtu stal jedním z hlavních politických témat a každá volná miliarda nachází své uplatnění.

 

FRANCIE VSADILA NA TŘI PROCENTA

Je ale vhodné nyní zavádět něco jako dočasnou digitální daň, když se ve výhledu příštích několika let mohou evropské státy dohodnout na společném postupu? Není to zbytečný spěch a přilévání oleje do ohně? Spojené státy si pochopitelně myslí, že je. Proto na přelomu loňského a letošního roku vyslali do Česka vzkaz, který předtím dostali i Francouzi: Pokud chcete zavádět digitální daň pro internetové giganty, z nichž převážná většina sídlí v USA, tak prosím. Ale počítejte, že přijde odveta v podobě cla na různé druhy zboží a další ekonomické sankce. Dlužno podotknout, že Francie si minulý rok v dubnu schválila digitální daň ve výši tří procent, takže náš zákon by na Facebook, Amazon, Google či Apple dopadl mnohem tvrději. Pakliže Američané výhrůžky splní, může se nová daň hrubě nevyplatit. Sice utržíme miliardy navíc, ale o podstatnou část peněz vinou sankcí přijdeme.

Celý příběh o digitální dani má ještě jednu zajímavou rovinu – vztahovat by se měla také na Airbnb, Uber a další platformy sdílené ekonomiky. Vzhledem k tomu, že kolem ubytovací platformy Airbnb je z hlediska legislativy dlouhodobě živo, digitální daň vnáší do problematiky další rozměr. Jak tohle všechno dopadne?

 

 

MÁ ČESKÁ REPUBLIKA ZAVÉST DIGITÁLNÍ DAŇ PRO VELIKÁNY?

David Beneš

CEO, JABLOTRON CLOUD Services

Myslím, že zavedení digitální daně v Česku je správným krokem k narovnání podmínek pro všechny firmy podnikající v tomto rychle rostoucím odvětví. Na druhou stranu je problémem způsob, jakým ji chceme zavést. Navzdory neaktivitě EU a OECD v této otázce a nejasným podmínkám napříč Evropskou unií není správné zavádět daň ve výši 7 procent, když v ostatních zemích EU se pohybuje mezi 3-5 procenty. Nejednotnost Evropské unie a postoj například Irska, které zavedení daně odmítlo, nahrává USA, jež vyhrožují odvetnými opatřeními. Situace by byla mnohem klidnější, kdybychom vystupovali jednotně. Věřím tedy, že daň zavedeme s poníženou pětiprocentní sazbou a že se jedná jen o dočasné řešení, než EU zaujme jednotný postoj.

 

Lukáš Křivanec

Headhunter, Reed

Žijeme nejen v době technologické, ale přímo v době datové, což potvrzuje fakt, že v desítce největších firem světa je sedm technologických a internetových. A na tento fakt by měl reagovat současný daňový systém. Celoevropské řešení na zavedení společné digitální daně, které by částečně kompenzovalo přesměrovávání zisků do zemí s nižší daňovou zátěží, by bylo pro ČR z pohledu vyjednávací síly a kapacit samozřejmě výhodnější.

Nalezení konsenzu napříč Evropskou unií se však neočekává, jelikož v daňové problematice je nutnou podmínkou přijetí návrhu jednohlasná shoda všech členských států. A proti jsou samozřejmě státy s nižšími daňovými sazbami jako Irsko a Lucembursko, kde mají technologičtí giganti svá evropská sídla a kam drtivá většina tuzemských příjmů také odchází. Proto mi dává smysl, že se některé země včetně České republiky rozhodly přijít s vlastní úpravou dočasné digitální daně, která by měla alespoň částečně odstranit současnou nerovnováhu. Nesmíme zde opomenout také sdílené služby, jako je Uber, Airbnb a další..

 

Helena Horská

Hlavní ekonomka, Raiffeiesenbank

Ne. Alespoň ne takovým partizánským způsobem, a ne pouze proto, aby se zalátaly díry ve státním rozpočtu. Kdo chce moc, nedostane často nic. České ministerstvo financí vzhledem k rostoucím výdajům hledá zdroje financování, kde se dá. Do hledáčku se samozřejmě dostaly i internetové firmy, především ty globální, které jsou trnem oku mnoha berních úřadů po Evropě. Neschopnost EU přijít se společným řešením vedla k tomu, že jednotlivé státy převzaly iniciativu a začaly zavádět národní podobu digitální daně. Ne náhodou se jedná o státy, které hledají pro své nafukující se rozpočty nové zdroje příjmů (Francie, Česko a další). Celoevropské řešení by bylo výhodnější i pro případ sporů s USA. Jednotlivé státy budou hůře čelit případným odvetným obchodním opatřením. Národní státy jako jednotlivci nedisponují takovou vyjednávací sílou ani kapacitou.

Vladimír Vaňo

Hlavní ekonom, Mazars

Nielen zdaňovanie, ale celkovo aj meranie a alokácia výstupov, ako aj regulácia technologických gigantov sa stala dôležitou témou po tom, čo sa týmto firmám po desaťročia darilo operovať „pod radarom“ nielen makroekonomických štatistík. Medzičasom sa z týchto firiem stali giganti, ktorých trhová kapitalizácia dohromady zatieňuje dokonca trhovú kapitalizáciu celej nemeckej burzy – stačí na to súčet trhovej kapitalizácie Apple a Microsoft, netreba ani celú päťku FAAMG (Facebook, Amazon, Apple, Microsoft, Google). Tá predstavuje 18 % indexu S&P500 a 14 % celkových ziskov 500 najväčších firiem na Wall Street.

Pre krajiny ako je Česká republika je vo vitálnom záujme podieľať sa na spoločnom projekte OECD zameranom na adekvátnu alokáciu hospodárskych výstupov realizovaných na území ČR a financovaných miestnou spotrebou. Rovnako tak je v otázke regulácie a zdaňovania dôležitý spoločný postup na úrovni Európskej únie a to najmä preto, aby výsledná forma novej regulácie ešte viac neznevýhodňovala v očiach týchto gigantov malé ekonomiky na úkor neporovnateľne väčších trhov. Rozhodne však nie je čas na prístup „pápežskejší než pápež“, ktorý by mohol byť strelou do nohy domácej ekonomiky. Nie len existujúce aktivity, ale najmä transfer výsledkov najnovšieho globálneho výskumu a nových technológií týchto firiem prinášajú ekonomike, akou je tá česká, množstvo nepeňažných pozitívnych „externalít“, ktoré prispievajú k digitalizácii ekonomiky a k zvyšovaniu jej medzinárodnej konkurencieschopnosti.

Pavla Břečková

Místopředsedkyně, AMSP ČR

Jakkoli si obecně uvědomuji potenciální dopady sektorových či selektivních daní, s digitální daní, tak jak je nastavená, nemám zásadní problém. Máme zde totiž řadu i mnohem méně smysluplných daní. Digitální daň ale určitou logiku má. Jde o plnění, které vzniká na českém území s českými zákazníky za využití české infrastruktury. Vyvedení zisku před zdaněním do daňově příznivějších končin je pak u nadnárodních korporátů mnohem více běžnou praxí než výjimkou. Obávám se však, že vymahatelnost konkrétně této daně naší finanční správou bude bohužel spíše bezzubá.

Štěpán Křeček

Hlavní ekonom, BH Securities

V Evropské unii se bohužel příliš nerozvinul technologický sektor, který je jedním z hlavních motorů americké i čínské ekonomiky. V důsledku tohoto vývoje vytváří technologické firmy v Evropské unii obří zisky, které odtékají pryč z kontinentu. Je logické, že se politici na tento problém zaměřili a chtějí ho zavedením digitální daně zmírnit. Měli by však mít na paměti, že digitální daň má na Donalda Trumpa podobný efekt jako rudý hadr na býka. Bylo by hloupé naštvat Spojené státy, které by nám to mohly vrátit uvalením cel. Jsem proto přesvědčen, že by se Česká republika neměla pouštět do sólové akce. K problematice digitální daně je nutné zaujmout společný postoj v rámci celé Evropské unie.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Asseco

Rozhovory

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Ochranné pomůcky chceme zařadit do výrobního programu

Vydáno 11.5.2020

Rozhovor s Petrem Galatíkem, jednatelem společnosti G3 s.r.o.   Za normálních okolností vyrábí lepidla, suché zipy nebo protiskluzné pásky. I společnost G3 však rychle zareagovala na situaci kolem koronaviru a částečně upravila výrobu – rozjela produkci ochranných štítů. „Ochranné pomůcky dodáváme všem potřebným, kteří nás osloví,“ říká Petr Galatík.   Vaše společnost je dodavatelem lepidel, […]

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Kdo jednou vyzkouší carsharing, nechce po městě cestovat jinak

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Michalem Pecinou, provozně technickým ředitelem společnosti CAR4WAY:   „Stačí se online zaregistrovat, stáhnout naši aplikaci do mobilu, přihlásit se a vybrat auto. To si zarezervujete a za okamžik vám dorazí SMS s navigací. Dojdete k vozidlu, přiložíte čipovou kartu k čelnímu sklu, načež se automobil odemkne a je váš,“ popisuje Michal Pecina, jak fungují služby carsharingu. Sdílená mobilita je ve velkých […]

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Tvoříme opravdovou náhradu běžného ventilátoru

Vydáno 7.5.2020

Rozhovor s Tomášem Kaplerem, zakladatelem a koordinátorem projektu CoroVent:   Neseděli, nekoukali a začali pracovat. Tým kolem zakladatele projektu CoroVent Tomáše Kaplera od března vyvíjí a vyrábí plicní ventilátory, které mají pomoci zachraňovat životy v době koronavirové pandemie. Jejich velká přednost? Dají se sestrojit za mnohonásobně nižší cenu než ostatní přístroje tohoto typu na trhu. „Náš ventilátor je vytvářený pro […]

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

AUTOMATIZACE PIVOVARU POMÁHÁ ELIMINOVAT VÝKYVY KVALITY

Vydáno 3.4.2020

Rozhovor s Tomášem Kinčlem, odborným pracovníkem v pivovarství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze   Stejně jako většině potravinářského průmyslu, ani pivovarnictví se nevyhnul trend automatizace. A není na tom nic špatného. „Hlavním přínosem automatizace pivovarů je standardnost. Zákazníci očekávají, že určitá značka bude chutnat vždy podobně,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu Tomáš Kinčl.   […]

Zobrazit Více