MODERNÍ MOBILITA A COVID-19

Vydáno 19.12.2020

Jak globální pandemie promění přepravu a mobilitu? Pandemie zrychlila inovace v určitých oblastech mobility a přepravy, jiným oblastem zároveň připravila těžké chvíle. Jaké inovace a výzvy čekají na současnou moderní mobilitu? Jak zareaguji společnosti (Uber, Lyft, GM, Waymo, Tesla), které patří mezi významné hráče v oblasti sdílené ekonomiky na měnící se cestovní návyky? Jak bude probíhat sběr dat týkající se pasažérů? Povedou změny v cestovních návycích např. k rychlejšímu rozhodování v zavádění 5G a tzv. „chytré infrastruktury“?

Celosvětová pandemie nemoci COVID-19 postavila globální lidskou společnost do dosud nevídané pozice. Po dlouhých letech budování globalizované civilizace přišel náhlý šok. Přívalová vlna nebezpečné nemoci rázem proměnila naše životy. Proměnila způsob, jakým pracujeme, jakým trávíme volný čas i jakým konzumujeme informace. Důsledky těchto velkých společenských změn roku 2020, jenž jsou často označovány buzzwordem „new normal,“ budou pro naše životy možná dalekosáhlejší, než si doposud uvědomujeme. Možná nejvýznamnější vliv může mít pandemie nemoci COVID-19 na oblast lidské mobility. Ta prožívala v posledních letech opravdu překotný vývoj. Zejména v posledních letech s nástupem všech známých nástrojů sdílené ekonomiky a neustálým snižováním nákladů na cestování se možnosti, jakými se lidé přepravovali z místa A do místa B měnily prakticky před očima. To vše ale zatrhlo rozšíření nechvalně známého onemocnění a snaha ho zastavit dříve, než vyvolá globální kolaps zdravotního systému. V současné době se potvrzuje prognóza o vytrvalosti onemocnění COVID-19. Je tedy velice pravděpodobné, že v určité podobě tu ještě nějakou dobu pobude. S touto novou výzvou se musí společnost naučit žít a připravit se na další vlny pandemie, které mohou kdykoli nadejít. 

Ruku v ruce s dalšími vlnami nemoci totiž přicházejí a odcházejí i státní restrikce omezující šíření nákazy, mezi které patří i omezení zejména osobní mobility. To je nebezpečí, které se bude nad poskytovateli služeb osobní mobility v příštích letech vznášet jako pověstný Damoklův meč. Zároveň je třeba brát v potaz fakt, že klasický způsob, jakým jsme cestovali doposud nám v budoucnu s největší pravděpodobností nebude vyhovovat a nebudeme se v něm cítit bezpečně. Globální hráči na poli mobility a cestování již nyní usilovně pracují na způsobech, jak upravit současné dopravní prostředky tak, aby vyhovovali novým požadavkům cestujících na bezpečné cestování bez zbytečného strachu ze šíření nákazy. V souvislosti s interiéry dopravních letadel se nejčastěji mluví o úpravě rozložení sedaček či o jejich úplném fyzickém oddělení tak, aby jednotliví cestující neseděli přímo vedle sebe. Stejný problém si začínají uvědomovat i výrobci osobních automobilů. Karim Habib, šéfdesigner značky Kia, v nedávném rozhovoru pro britský magazín Car uvedl, že již nyní hledá jeho tým možnosti pro návrh interiéru vozu, který bude co možná nejbezpečnější z hlediska přenosu potenciální nákazy. Zvažují například povrchy, na kterých by se neměly usazovat viry nebo implementaci speciální dezinfekční UV lampy. Zaměření se na tento trend hlásí týmy automobilek po celém světě. 

V roce 2020 jsme se více než kdykoli jindy naučili, že na čistotě a kvalitě prostoru kolem nás záleží. A vzhledem k faktu, že v našich životech trávíme v autech nezanedbatelné množství času (průměrný Američan v autě stráví více než 10 hodin týdně, PR Neswire), je přirozené, že společnost bude na tento aspekt mobility přihlížet čím dál více. 

Habib ve zmíněném rozhovoru rovněž promluvil o aktuální problematice sdílené mobility. V posledních několika letech jsme svědky zajímavého trendu. Mladá městská generace neshledává osobní vlastnictví automobilu za nějak významné. Tento celosvětový fenomén v minulých letech doprovázel masivní boom společností nabízející krátkodobý pronájem dopravních prostředků. Dle studií, které se touto problematikou zabývaly, považuje mladá generace nákup osobního vozu za příliš vysoký náklad. S vlastnictvím auta jsou navíc často spojené další problémy jako je jeho parkování ve městě, servis a podobně. Proto mladí více inklinují k možnosti využití jedné z desítek možností, které nabízí krátkodobý pronájem vozu. Z českého prostředí můžeme jmenovat například společnosti jako HoppyGo, Anytime nebo Car4way. Ve stínu událostí letošního roku si ale můžeme všímat kroků, které vedou naopak mnohé řidiče zpět k nákupu vozu. Vlastnictví osobního auta se v posledních měsících stalo určitou bezpečnostní výhodou, kterou lidé nejsou ochotni sdílet s dalšími cizími lidmi. To má za následek celosvětový pokles tzv. „spolujízd“. Zatímco dle průzkumů z loňského roku cestovalo v Číně o samotě pouze 34 % řidičů, po vypuknutí pandemie toto číslo stouplo na 65 %. To jasně ukazuje, že vlastní automobil se stává v očích lidí místem, kde se mohou na rozdíl od veřejné dopravy cítit opravdu bezpečně. Právě to je jedním z důvodů, proč nemají v současné době na růžích ustláno provozovatelé alternativních taxislužeb, ale ani běžní taxikáři. Společnosti jako Uber, Lyft nebo české Liftago se snaží zavádět opatření, která mají snížit riziko přenosu viru mezi zákazníkem a řidičem na minimum. Nic to ovšem nemění na tom, že tento lidský faktor v současné době mnoho zákazníků od podobných služeb odrazuje. Dle informací britského BBC se příjmy společnosti Uber v srpnu letošního roku pohybovaly zhruba na úrovni 25 procent roku předchozího. Nemalý vliv na to má samozřejmě i extrémně nízký turistický ruch a vyšší procento lidí pracujících z domova.

Transformace produktu jako ochrana před krizí

Na druhou stranu současná situace otevírá možnosti expanze do dalších oblastí, které se nyní zdají důležitější než kdykoli dříve, mezi které patří zejména služby spojené s rozvozem jídla zboží a podobně. Skvělým příkladem takové rychlé transformace je již zmíněná česká společnost Liftago. Podobně jako jeho konkurenti s příchodem pandemie narazil i český start-up na strmý propad tržeb. Liftago se bleskově přeorientovalo z přepravy osob na „přepravu všeho,“ jak současný business model firmy nedávno pro server lupa.cz popsal CEO Ondřej Krátký. Liftago s rozvozem zboží začalo experimentovat již zhruba před dvěma lety. Pravou akceleraci tento projekt ale zaznamenal teprve v průběhu první vlny koronavirové krize, kdy dokázala společnost Liftago objem přepraveného zboží mezi březnem a dubnem 2020 zdesetinásobit. Liftago není ale jediné, kdo se do podobného segmentu rázně opřelo. Podobných kroků využívá i Lyft nebo Uber, který své aktivity významně přesunul směrem ke své službě doručování jídla Uber Food v rámci níž dokonce nabízí svým zákazníkům v Severní a Jižní Americe doručení potravin.

Hudba budoucnosti osobní mobility? Možná už brzy realita

Budoucnost osobní mobility si často představujeme primárně v podobě autonomních vozů bez volantu, které pasažéra odvezou rychle, pohodlně a bezpečně na požadované místo. Tato myšlenka pravděpodobně není daleko od pravdy. Na vývoji podobných vozů pracuje již celá řada společností. Jednou z nich je i Waymo, sesterská firma Google. Waymo, potažmo Google na vývoji samořídícího vozu pracuje již od roku 2008. V posledních několika letech jsou tyto autonomní vozy testovány v provozu amerického města Phoenix. S ohledem na aktuální pandemickou situaci společnost Waymo v letošním roce uspíšila svůj vývoj a nedávno oznámila přechod do další fáze testování projektu. S tou souvisí rozšíření oblasti působení z města Phoenix na celou rozlohu státu Arizona. Největší posun ovšem nastává v oblasti uživatelské základny. Od letošního října je totiž tento projekt komerčně otevřen i pro běžné uživatele. Dosud tyto služby mohli využívat jen tzv. „early riders“, tedy pilotní, respektive testovací uživatelé. Tento významný posun společnosti Waymo v oblasti autonomní sdílené dopravy může znamenat opravdový start této technologie v reálném světě.  V horizontu několika let se tak můžeme dočkat prvních opravdu funkčních autonomních vozů určených pro přepravu osob ve městech, které budou zaručovat zvýšenou ochranu pasažérů vůči možné nákaze. 

Mikromobilita zaměřená na lokální obyvatele 

Extrémní dopad má šíření nemoci COVID-19 i na segment osobní mikromobility. Ta prožívala od roku 2018 významný boom a světová města se plnila kontroverzními elektrickými koloběžkami, sdílenými skútry i jízdními koly a elektrokoly. S rozvojem pandemie a okamžitým zastavením turistického ruchu ustál i rozvoj těchto služeb. Společnosti Lime a Bird, které patří ke světovým lídrům v poskytování řešení sdílených prostředků městské mikromobility byly donuceny kvůli negativním obchodním výsledkům dočasně zastavit svůj provoz ve většině zemí světa a rozvázat pracovní smlouvy s velkou částí zaměstnanců. Obě společnosti se ze šoku, které prožily na jaře ale oklepaly, a nyní již opět pracují na rozšiřování své sítě prostředků mikromobility. Ta se dost možná ale bude lišit od té, kterou jsme znali doposud. Obě společnosti se nyní snaží více zaměřovat na podporu místních obyvatel dané lokality, nikoli primárně na turisty. Tato strategie se zdá jako úspěšnější hlavně z hlediska dlouhodobého partnerství se samotnými městy. Ty jsou samozřejmě mnohem otevřenější spolupráci, jejíž cílem je nabídnutí služby dostupné mobility místnímu obyvatelstvu. Navíc v rámci těchto aktivit velké množství světových metropolí pracuje na zkvalitnění úrovně svých cyklostezek. Jako příklad můžeme uvést Milán, který mění na cyklostezky více než 35 km silnic uvnitř města. Podobnou cestou se vydává i Paříž, Brusel nebo Seattle. Možná nejambicióznější projekt představil kanadský Montreal, který plánuje vybudování 360 km nových stezek a pěších zón.

Přesto, že může zdát, že aktuální situace tohoto segmentu míří neomylně k jasnějším zítřkům, nelze s jistotou říci, zda se lidé v budoucnosti s chutí vrátí ke sdíleným kolům a koloběžkám. Jak bylo již zmíněno výše, současná krize nás opět naučila, že osobní vlastnictví nemusí být nutně zlo. Opak je pravdou. Nezanedbatelné procento populace si uvědomilo, že vlastnictví dopravního prostředku v současné době představuje možnost alespoň částečně se nebezpečné nákaze vyhnout. 

Lidé ve městech znovu nakupují kola a koloběžky 

Nedávný průzkum společnosti Boston Consulting Groupe z června letošního roku, který zkoumal změny ve využívání služeb mobility u více než 5 000 obyvatel velkých měst napříč Čínou, Evropou a USA odhalil, že ve Spojených státech amerických omezilo využívání prostředků sdílené mikro mobility více než 20 % respondentů a v Číně téměř 40 %. Naopak rapidně stoupá počet lidí, kteří začali intenzivně využívat vlastní dopravní prostředek. Více než 20 % dotázaných obyvatel napříč třemi zmíněnými oblastmi začalo intenzivněji využívat vlastní dopravní prostředky jako koloběžky a jízdní kola. Tento trend potvrzují i data prodejců jízdních kol, elektrokol, ale i dalších prostředků mikromobility, mezi které patří například elektrické koloběžky, elektrické skateboardy a podobně. Kupříkladu jen ve Velké Británii se v průběhu jarní vlny pandemie (od března do konce května) odhodlalo k nákupu jízdního kola 1,3 milionu obyvatel. To je nárůst prodejů o více než 20 % v porovnání s předchozím rokem. Podobná čísla v průběhu roku navíc hlásí i prodejci dalších drobných dopravních prostředků napříč celým světem.

Pokud se skutečně dočkáme ještě výraznějšího boomu nákupů podobných osobních dopravních prostředků, jak předpovídá zpráva NetScribe, budou se naše města muset vypořádat s novými problémy jako jsou možnosti budování speciálních parkovacích ploch a zajištění možnosti dobíjení.

COVID-19 jako „digitální akcelerátor desetiletí“

Doposud jsme se bavili pouze o dopadech globální pandemie nemoci COVID 19, které nás ovlivnili negativně, nebo které nás nějakým způsobem teprve ovlivní. Nesmíme ale zapomenout, že každá mince má dvě strany, včetně této. V souvislosti s pozitivními dopady pandemie COVID-19 na naši společnost nemůžeme vynechat známý pojem – digitalizace. Je neoddiskutovatelné, že se naše společnost v této oblasti opravdu skokově posunula kupředu. Nedávná studie společnosti Twilio, zaměřující se na poskytování cloudových služeb, dokonce označuje nemoc COVID-19 za „digitální akcelerátor desetiletí“. Této studie se účastnilo více než 2 500 respondentů z řad předních představitelů významných společností sídlících v Austrálii, Francii, Itálii, Japonsku, Singapuru, Španělsku, USA a Velké Británii.  Padesát procent těchto respondentů se shodlo na tom, COVID-19 urychlil tempo digitalizace jejich společností o více než 5 let v porovnání s předchozím tempem vývoje, přičemž největší posun reportují společnosti sídlící v Japonsku, Německu a Singapuru. Ačkoli respondenti uvádějí, že museli při digitální transformaci společností čelit rozličným překážkám (nejčastěji nedostatku času, nejasné strategii při implementaci či problémům s náhradu staršího softwaru), většina dotázaných (75%) plánuje rozšiřovat úroveň digitalizace společností i v budoucnosti. Což náš přivádí ke klíčové otázce: Je tak rychlá digitální transformace udržitelná pro naše sítě?

Jistě si vzpomínáte na výzvu, kterou Evropská unie směřovala ke společnostem Google a Netflix v březnu letošního roku. Na jejím základě obě zmíněné společnosti částečně snížily objem přenášených dat při streamování videosouborů na platformách Youtube a Netflix, aby předešly obávanému rozsáhlému výpadku internetové sítě, na které je naše společnost zcela závislá. Ačkoli se prakticky ze dne na den do online prostředí přesunuly firemní meetingy, školní hodiny, vysokoškolské přednášky a mnoho dalších lidských aktivit, prozatím se ukázaly veškeré obavy z nedostatečné internetové kapacity jako liché. Přesto, že se současná kapacita sítí ukázala jako dostatečná, začaly se již od března letošního roku silně ozývat hlasy, volající po urychlení budování bezdrátových sítí nové generace, známých jako 5G. 

Urychlil COVD-19 budování 5G sítí nebo ho přibrzdil?

Zda-li v tomto případě globální pandemie působila jako akcelerátor je těžké soudit. Telekomunikačním firmám totiž způsobovala závažné problémy v oblasti bezpečnosti zaměstnanců i při dodávkách potřebného materiálu a zařízení. Buď, jak buď, rozsáhlé budování 5G sítí, které v mnoha vyspělých zemích probíhá již od loňského roku je v plném proudu. Jen připomeňme, že 5G síť dosahuje v porovnání se 4G sítí až stokrát vyšší rychlosti přenosu dat. Nejvýznamnější rozdíl je ovšem v minimalizaci latence při komunikaci mezi zařízeními, což přináší zcela nové možnosti pro současnou techniku. V oblasti budování 5G sítí je aktuálně nejdále Jižní Korea, která již v loňském březnu jako první země na světě oznámila pokrytí celého svého území 5G signálem. Významných pokroků dosahují ale i další světové velmoci v čele s USA, Čínou a Japonskem, kde se o rozmach nových sítí zasazují především tamní technologické společnosti, jež si uvědomují obrovský ekonomický potenciál, který s sebou zavedení 5G sítě přináší. Jako první operátor v České republice spustila svou 5G síť společnost 02 v červenci letošního roku v Praze a Kolíně. Od 1. října 2020 provozuje 5G síť na našem území i Vodafone konkrétně v pěti městech – Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Jeseník, Brno a Praha. O měsíc později spustí svou 5G síť v Praze a Brně i třetí z tuzemských operátorů, T-Mobile.

 

 

 

 

 

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Apple a udržitelnost

Apple a udržitelnost

Vydáno 21.4.2021

Jak se dostat do Apple týmu v Kalifornii? Rozhovor s Honzou Dvorským nejen o jeho cestě vývojáře, ale také o ekologické udržitelnosti společnosti a problematice samotné. Společnost Apple zná jistě každý. Mohl byste nám stručně popsat, jak se tak mladý člověk jako vy dostal až do týmu v Kalifornii? Po vysoké škole na ČVUT v Praze jsem […]

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Vydáno 17.2.2021

Superpočítače pomáhají s koronavirem, termojadernou fúzí, předpovědí počasí a klimatických změn, plánováním chirurgických zákroků nebo optimalizací výrobních procesů v průmyslu. „Srdcem a zároveň mozkem továrny budoucnosti bude superpočítač, který bude zpracovávat a analyzovat data ze všech kamer a senzorů a řídit chod celé továrny včetně vyhodnocování poruch a nutnosti údržby jednotlivých zařízení,“ říká profesor Tomáš […]

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KONCOVÉ ZAŘÍZENÍ JE UŽIVATEL

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KONCOVÉ ZAŘÍZENÍ JE UŽIVATEL

Vydáno 10.2.2021

Kybernetická bezpečnost je v průmyslu stále důležitějším aspektem, a to zejména v době, kdy firmy usilují o vyšší stupeň automatizace, robotizace nebo digitalizace. „Důležitým parametrem a limitem bezpečnosti v průmyslu je provozuschopnost a obnovitelnost zařízení,“ upozorňuje Jiří Kasner, předseda představenstva společnosti COLSYS – AUTOMATIK, a.s. Přibližně deset let se mluví o průmyslu 4.0? Nakolik se […]

Digitální transformace jako předpoklad budoucího úspěchu

Digitální transformace jako předpoklad budoucího úspěchu

Vydáno 19.1.2021

Digitální transformace je pojem, který se dnes skloňuje ve všech pádech. Jaké hodnoty přináší výrobním firmám a jaký je stav českého průmyslu z hlediska digitální transformace? Zeptali jsme se Ing. Eduarda Palíška, Ph.D., MBA, generálního ředitele Siemens Česká republika, člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Skupina Siemens Česká republika je součástí […]

Zobrazit Více