Jak rozběhnout oběhové hospodářství

Vydáno 4.2.2021 cirkulární ekonomikaekologierecyklacesustainabilityudržitelnost

Cirkulární ekonomika, udržitelnost, ekologičnost výroby jsou sousloví, která se dnes skloňují ve všech možných pádech a na všech možných úrovních. Hledají se energetické a materiálové úspory při výrobě, minimalizují a zjednodušují obaly, sílí snaha o opětovné využití recyklovaných materiálů nebo komponent, které by se daly znovu použití při výrobě. Zásadní snahou je změnit lineární tok výrobků a materiálu převést více a více do cirkulární podoby. Tedy aby většina použitého zboží, výrobků či obalů neskončila jako odpad, ale opětovně se vracela do produkčního cyklu. 

Při pohledu na nejrůznější statistiky budoucího vývoje to vypadá, že nám nebude stačit jedna planeta (ta už nám z hlediska udržitelnosti nestačí nyní), ale ani dvě nebo tři. Očekává se například, že celosvětová spotřeba materiálů, jako je biomasa, fosilní paliva, kovy a nerostné suroviny, se během příštích čtyřiceti letech zdvojnásobí (OECD), zatímco roční produkce odpadu se má do roku 2050 podle prognóz zvýšit  o 70 procent (Světová banka). Celosvětově sílí iniciativy za podporu udržitelnosti nebo oběhového hospodářství. Lídrem chce být Evropa. 

Evropská komise má ambiciózní plán

Podpora cirkulární ekonomiky je zahrnuta například v plánu hospodářské obnovy Evropské unie, který reaguje na ekonomický propad v souvislosti s pandemií covid-19. Vedle posílení vzájemné konektivity, budování odolné digitální infrastruktury, podpory inovací a umělé inteligence se chce Evropská unie zaměřit právě na cirkulární ekonomiku. V této souvislosti je důležité připomenout také Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), která se věnuje přechodu k ekologičtějšímu a udržitelnějšímu hospodaření. Cílem tohoto balíčku, který prezentovala Evropská komise v prosinci 2019, jsou redukce emisí, ochrana životního prostředí a investice do výzkumu, vývoje a inovací. Dlouhodobou ambicí je, aby se Evropa do třiceti let stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. 

Na začátku září letošního roku projednával sněmovní výbor pro životní prostředí Nový akční plán pro oběhové hospodářství / Čistší a konkurenceschopnější Evropa, který Evropská komise projednávala v březnu. Podle plánu se chce komise zaměřit na prohloubení cirkularity v mnoha oblastech: produktová politika, elektronika, textil a stavebnictví a budovy, baterie a vozidla, obaly, plasty, potraviny, voda a živiny, odpadové hospodářství, města a regiony, oběhovost v kontextu klimatické neutrality, hospodářské podmínky, inovace a výzkum, digitalizace. 

Podle tohoto dokumentu jsou polovina celkových emisí skleníkových plynů a více než 90 procent úbytku biologické rozmanitosti a nedostatku vody způsobeny těžkou a zpracováním zdrojů. Tomuto problému se věnuje především Zelená dohoda pro Evropu. „Aby tento cíl splnila, musí EU urychlit přechod na model regenerativního růstu, který umožní naší planetě vrátit více, než jí odebíráme, posunout se ke spotřebě zdrojů v mezích možností naší planety, a usilovat proto o snížení dopadu spotřeby a zdvojnásobení míry využití oběhového materiálu v nadcházejícím desetiletí,“ píše se v dokumentu. Rozšíření oběhového hospodářství z průkopníků v této oblasti na hlavní hospodářské aktéry bude podle Evropské komise rozhodujícím příspěvkem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, přičemž se zároveň zajistí dlouhodobá konkurenceschopnost EU a nikdo nebude opomenut.

Zisk jako motor oběhového hospodářství?

Mnoho průmyslových odvětví hledá obtížně motivace pro přechod k cirkulární ekonomice. Přitom se zdá, že impulsem může být mimo jiné to, co se v kapitalistické společnosti cení nejvíce, tedy zisk. Institut cirkulární ekonomiky uvádí příklad výrobce vozů Renault, který snížil spotřebu energie a vody o 85 procent tím, že začal používat a opravovat staré automobilové díly namísto výroby nových. Tyto úspory vedly k tomu, že Renault pak svým zákazník nabídl o 30–50 procent levnější produkt stejné kvality. 

Citovaný dokument Evropské komise rovněž uvádí nejenom ekologické přínosy: „Podnikům přinese spolupráce na vytváření rámce pro udržitelné výrobky nové příležitosti v EU i mimo ni. Tento postupný, avšak nezvratný přechod k udržitelnému hospodářskému systému je nepostradatelnou součástí nové průmyslové strategie EU.“ V nedávné studii se odhaduje, že uplatňování zásad oběhového hospodářství v celém hospodářství EU má potenciál zvýšit HDP EU do roku 2030 o dalších 0,5 procenta, čímž vznikne přibližně 700 000 nových pracovních míst (Cambridge Econometrics, Trinomics, and ICF (2018). Podle Evropské komise jsou zjevné i hospodářské výhody pro jednotlivé společnosti: vzhledem k tomu, že přibližně 40 procent výdajů výrobních podniků v EU představují materiály, mohou modely uzavřených oběhových cyklů zvýšit jejich ziskovost a zároveň je chránit před kolísáním cen zdrojů. 

Pokud podle akčního plánu využije evropská cirkulární ekonomika jednotný trh a potenciál digitálních technologií, může vyztužit průmyslovou základnu EU a podpořit zakládání malých a středních podniků a podnikání v této oblasti. „Inovativní obchodní modely založené na užším vztahu se zákazníky, hromadné přizpůsobitelnosti a ekonomice sdílení a využívající technologie, jako je internet věcí, data velkého objemu, technologie blockchain a umělá inteligence, urychlí nejen přechod k oběhovému hospodářství, ale i dematerializaci naší ekonomiky, čímž se sníží závislost Evropy na primárních surovinách,“ píše se v materiálu.

Další představou je, že díky cirkulární ekonomice dostanou lidé kvalitní, bezpečné a funkční výrobky, které budou nejen cenově dostupné a efektivní, ale také vydrží delší dobu a budou designovány tak, že po uplynutí doby primární životnosti je půjde jednoduše opravit, jinak využít nebo maximálně recyklovat. Podobně jako nyní mnoho softwaru funguje jako služba bez nutnosti přímého vlastnictví, může v souvislosti s oběhovým hospodářstvím vzniknout celá škála podobně koncipovaných služeb. 

Akční plán navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu a také na dřívější opatření o cirkulární ekonomice. Cílem je vytvořit ve spolupráci s hospodářskými aktéry, spotřebiteli, občany a organizacemi občanské společnosti čistší a konkurenceschopnější Evropu. 

Konec lineárního modelu

Nový akční plán uvádí, že až 80 procent dopadů výrobků na životní prostředí vzniká už ve stádiu návrhu. Důvod je jasný – lineární model „vezmi-vyrob-použij-vyhoď“ nedává výrobcům dostatek impulsů proto, aby produkty lépe splňovaly nároky oběhovosti. „Mnohé výrobky se příliš rychle rozbijí, nelze je snadno opětovně použít, opravit či recyklovat a řada z nich je určena pouze k jednorázovému použití. Jednotný trh přitom poskytuje kritickou masu, která EU umožňuje stanovovat celosvětové normy v oblasti udržitelnosti výrobků a ovlivňovat navrhování výrobků a řízení hodnotového řetězce na celém světě,“ píše se v dokumentu. 

Lze připustit, že některé iniciativy a právní předpisy už do jisté míry pokrývají aspekty udržitelnosti výrobků (povinná nebo dobrovolná báze). Za zmínku stojí směrnice o ekodesignu, která upravuje energetickou účinnost a některé prvky oběhovosti výrobků spojených se spotřebou energie. Nástroje, jako je ekoznačka EU nebo kritéria EU pro zadávání zelených veřejných zakázek, mají také příznivý dopad. Zatím však neexistuje soubor jednotných požadavků, jenž by zajišťoval, aby všechny výrobky uváděné na trh EU byly stále udržitelnější a splňovaly podmínky oběhovosti.

Z hlediska navrhování udržitelných výrobků proto Evropská komise zvažuje zavedení některých jednotných zásad. Například: zlepšení životnosti výrobků a jejich opětovné použitelnosti, možnosti modernizace a opravitelnosti řešení přítomnosti nebezpečných chemických látek ve výrobcích a zvyšování jejich energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů; zvýšení obsahu recyklovaných materiálů ve výrobcích a zároveň zajištění jejich výkonnosti a bezpečnosti; umožnění repasování a vysoce kvalitní recyklace; snížení uhlíkové a environmentální stopy; omezení jednorázového použití a zamezení předčasného zastarávání výrobků; zavedení zákazu likvidace neprodaného zboží nepodléhajícího zkáze; podpora modelů „produkt jako služba“ nebo jiných modelů, u nichž výrobci zůstávají vlastníky výrobků nebo nesou odpovědnost za jejich výkonnost během celého životního cyklu; uvolnění potenciálu digitalizace informací o výrobcích, včetně takových řešení, jako jsou digitální pasy, označování a vodoznaky; oceňování výrobků na základě jejich rozdílné výkonnosti v oblasti udržitelnosti, a to i propojením vysokého stupně výkonnosti s pobídkami.

Další soubor opatření se týká postavení spotřebitelů a zadavatelů veřejných zakázek. Jedním z cílů má být posílení postavení spotřebitelů a poskytování příležitostí k úspoře nákladů „Aby se zvýšila účast spotřebitelů na oběhovém hospodářství, navrhne Komise revizi právních předpisů Evropské unie na ochranu spotřebitelů, aby spotřebitelé dostávali spolehlivé a relevantní informace o výrobcích v místě prodeje, včetně informací o jejich životnosti a dostupnosti opravárenských služeb, náhradních dílů a servisních příruček,“ uvádí se v materiálu. Komise zváží i další posílení ochrany spotřebitelů před „lakováním nazeleno“ a předčasným zastaráváním výrobků a stanoví minimální požadavky na označení/loga udržitelnosti a informační nástroje. Objevit by se mělo i „právo na opravu“. Komise také navrhne, aby společnosti dokládaly svá environmentální tvrzení pomocí metod environmentální stopy výrobků a organizací. 

Důležitý je prvek veřejných zadavatelů, jejichž kupní síla odpovídá 14 procentům hrubého domácího produktu Evropské unie. Podle komise jde o významnou hybnou sílu pro zvýšení poptávky po udržitelných produktech. Za účelem využití tohoto potenciálu navrhne Evropská komise minimální povinná kritéria a cíle pro zelené veřejné zakázky v odvětvových předpisech. 

Dopady na výrobní firmy

Další sada cílů se týká oběhovosti ve výrobních procesech. Cirkulární princip je podle předkladatelů nutnou součástí komplexní transformace průmyslu směrem ke klimatické neutralitě a dlouhodobé konkurenceschopnosti. Může přinést úspory materiálu v hodnotových řetězcích a výrobních procesech, vytvořit přidanou hodnotu a poskytnout hospodářské příležitosti. 

Komise předkládá několik opatření, například: posouzení možností další podpory oběhovosti v průmyslových procesech v souvislosti s přezkumem směrnice o průmyslových emisích, včetně začlenění postupů oběhového hospodářství do připravovaných referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách. Mezi další opatření patří usnadnění průmyslové symbiózy vytvořením systému podávání zpráv a certifikace pod vedením průmyslu a umožnění průmyslové symbiózy, podpora udržitelného a oběhového odvětví založeného na biotechnologiích prováděním akčního plánu pro biohospodářství nebo podpory používání digitálních technologií na lokalizaci, sledování a mapování zdrojů. Jedním z nástrojů má být také zavádění ekologických technologií pomocí systému spolehlivého ověření tím, že se evropský systém ověřování environmentálních technologií zaregistruje jako certifikační ochranná známka EU. 

Novou strategií pro malé a střední podniky má být oběhová průmyslová spolupráce mezi malými a středními podniky na základě odborné přípravy a poradenství v rámci sítě Enterprise Europe Network týkajícího se spolupráce mezi klastry, jakož i předávání znalostí prostřednictvím Evropského znalostního střediska pro účinné využívání zdrojů.

Česko má výhrady

Předkládaný materiál je určen pro další diskusi. Podle dosavadních vyjádření se Česko obává nepřiměřené zátěže po členské státy. Česko se také nechce přihlašovat k dalším ambiciózním cílům pro oblast odpadu nebo obalů, kde byly nedávno přijaty směrnice s poměrně přísnými nároky. Pozice České republiky vychází i z přílišné obecnosti celého materiálu. Rovněž Česku chybí akcent na environmentální vzdělávání nebo reflexe tématu chemické recyklace. 

Navzdory těmto a dalším výhradám je zřejmé, že Česká republika může pouze přibržďovat realizaci vize mnoha zemí západní a severní Evropy o udržitelnějším průmyslu a spotřebitelském trhu. Z české strany je patrná snaha bránit průmysl, některé průmyslové obory či velké firmy, které se s novými ekologickými požadavky vyrovnávají jen obtížně. O tom, že i v případě cirkulární ekonomiky však bude třeba aspoň část požadavků přijmout, už v tuto chvíli není třeba pochybovat. 


Velké společnosti musí být tahounem cirkulární ekonomiky

Podpora cirkulární ekonomiky je nutná od všech subjektů. Klíčovou roli však mají multinacionální společnosti se stovkami a tisícovkami závodů a kanceláří po celém světě a také velcí lokální hráči. Negativní dopad jejich činnosti na životní prostředí je nejvyšší, a proto každá změna přináší významné benefity. Podívejme se na několik posledních inovací.

Coca-Cola HBC obnovuje vozový park a v souladu se svou strategií udržitelnosti dává přednost ekologickým technologiím – nově pořízená flotila 36 aut VW Caddy využívá CNG. Dohromady má firma 52 vozidel na alternativní pohon. Během tří let však chce mít desetkrát více aut s ekologičtějším pohonem. Motivace k obměně vozového parku byla zejména ekologická – udržitelnost, nižší emise (nejen z výroby, ale i recyklace vozu či z výroby pohonných hmot). „CNG vyhrálo nejen kvůli svým vlastnostem, ale zejména díky dopadu na životního prostředí. Ekologičtější alternativa dopravy by měla v příštím roce přinést snížení emisí oxidu uhličitého až o 11 procent za fleet do 3,5 tun. Navíc podle dostupných informací jsou CNG vozy ke klimatu ještě šetrnější než elektromobily a akceleruje i infrastruktura plnících stanic,“ uvedl Jan Turek, ředitel ICSC (supply chain) Coca-Cola HBC. Firma má již zkušenosti s vozidly na alternativní pohon již má – využívá nákladní vozidla Mitsubishi Fuso Canter Eco Hybrid pro distribuci zboží v Praze a středních Čechách nebo manažerská vozidla Škoda Superb Combi iV s plug-in hybridním pohonem. 

Cirkulární ekonomika zajímá nápojářský průmysl i z pohledu obalů. Velkým tématem uplynulých let bylo nasazení recyklovaného plastu pro výrobu PET lahví pro přímý styk s potravinami. Nakonec je výrobci začali využívat. Jedním z nich je společnost Kofola, která si jinak do roku 2030 klade za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality. Kofola stáčí minerální vodu Kláštorná Kalcia do láhve ze stoprocentního rPETu. „Když jsme ji uváděli na trh, chtěli jsme, aby zaujala nejen svou chutí, designem lahve, ale i typem použitého materiálu na výrobu obalu. V souladu s naší dlouhodobou snahou o ohleduplný přístup k životnímu prostředí jsme zvolili lahev z recyklovaného plastu, tedy rPET,“ vysvětluje Pavol Chalupka, marketingový ředitel společnosti Kofola ČeskoSlovensko. rPET pochází z vytříděných PET lahví, které se nařežou, umyjí a vytvoří se z nich granulát, z nějž je možné vyrobit nové produkty. Při zvýšených bezpečnostních standardech lze granulát znovu využít i na obaly nápojů. Vlivem používání rPETu se naplňuje vize cirkulární ekonomiky, s čímž souvisí i redukce emisí oxidu uhličitého. „Při výrobě rPETu v našich závodech dochází ke snížení emisí oxidu uhličitého až o 90 procenta oproti výrobě nového PET materiálu. A to už je velký rozdíl,“ potvrzuje Jan Daňsa, country manager společnosti Alpla, dodavatele obalových materiálů.

Na začátku října přišel i další nápojový výrobce s inovací v oblasti cirkulární ekonomiky. Společnost Mattoni 1873 se na projektu domluvila s e-shopem Kosik.cz. Zákazníci si mohou nově koupit minerální vodu v zálohované plechovce. Od ledna společnosti nabízejí také zálohované PET lahve. Podle dosavadních zkušeností jim dává přednost asi 70 procent spotřebitelů. 

Na začátku září letošního roku představila své projekty v oblasti udržitelného balení i společnost Nestlé. Firma rozšířila testování bezobalového prodeje výrobků ze Švýcarska do Francie a Chile, zdvojnásobila využívaní recyklovaného PET u balení vody, uvedla na trh novou řadu kapslí Nespresso vyrobených z 80 procent recyklovaného hliníku nebo vyvinula nový recyklovatelný papírový materiál na balení bujónů. V České republice firma rozšířila výrobu tyčinek balených do papíru, redukuje kombinované obaly a ztenčuje balení. Vývoj a testování obalových materiálů, jež mají být ohleduplnější k životnímu prostředí, řídí Nestlé Institute of Packaging Sciences s 50 vědci, kteří provádějí výzkum obalových řešení, aby zajistili bezpečnost a použitelnost nových materiálů.

Společnost Ikea se zavázala k tomu, že nejpozději od roku 2030 bude ve všech svých výrobcích využívat pouze obnovitelné nebo recyklované materiálu (nyní je to přibližně 60 procent). Ikea používá také plast z polymléčné kyseliny (PLA), který se produkuje z kukuřice, cukrové třtiny nebo řepy. Některé série nádobí jsou vyrobeny už pouze z tohoto materiálu. Na konci září firma také oznámila, že do jednoho roku vyřadí ze své nabídky všechny jednorázové alkalické baterie. 

Technologie umožňující přechod na cirkulární ekonomiku zavádí v posledních letech také chemický koncern BASF. Jde mimo jiné o metodu přidávání obnovitelných zdrojů do stávajících výrobních postupů nebo chemickou recyklaci plastů. „Oba tyto projekty kombinují ekonomický, společenský a environmentální přínos a oba již našly tržní uplatnění. Naše produkty z recyklátu či biomasy přitom vykazují vlastnosti přinejmenším zcela srovnatelné s výrobky z fosilních surovin,“ říká generální ředitel společnosti BASF v České republice Filip Dvořák. V polovině letošního srpna firma oznámila, že zpřístupní údaje o uhlíkové stopě všech svých produktů od počátku výrobního procesu až do momentu, kdy se výrobek dostává do rukou zákazníka. 

Cirkulární ekonomika je však výzvou také pro česká města. Na začátku října se například Praha připojila k dalším evropským sídlům a podepsala Deklaraci evropských měst o cirkulární ekonomice (European Circular Cities Declaration). „Prosperita města nemůže být napříště spojena s plýtváním se zdroji. Celá Evropa dnes hledá způsoby, jak uzavřít materiálový cyklus – od designu výrobků po nakládání s odpady. Praha je plná talentovaných lidí a firem, kteří se již dnes na této změně podílejí. Připojení k evropským cirkulárním městům je pro nás symbolická odměna za dosavadní práci a další krok k naplňování klimatického závazku Prahy,” říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček. Mezi signatáře deklarace paří například Kodaň, Helsinky, Sevilla nebo Lublaň. 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Vize digitálního závodu Continental

Vize digitálního závodu Continental

Vydáno 27.7.2021

Koncept digitálního závodu je pojem, který dnes řeší nespočet společností. Jakým způsobem se ,,mění“ společnost Continental Automotive Czech Republic? Jaké trendy udává závod v Brandýse nad Labem, jakožto nominovaný modelový závod pro digitalizaci? Zeptali jsme se Tomáše Vondráka, který jako první Čech usedl do vedení firmy a v současnosti zastává pozici Plant Manager (čtyř závodů […]

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

Vydáno 15.6.2021

Rozhovor s doc. Pavlem Pořízkou, Ph.D., vedoucím výzkumného týmu zabývajícího se laserovou spektroskopií, nejen o jejím využití, ale i o vlastním start-upu Lightigo. Úspěchy brněnských vědců s technologií LIBS tak zasahují do širokého spektra odvětví.   Interdisciplinární výzkum a vývoj kombinuje inženýrství, fyziku plazmatu, analytickou chemii, statistiku i například biologii. Jak je vůbec možné a náročné tohle […]

Apple a udržitelnost

Apple a udržitelnost

Vydáno 21.4.2021

Jak se dostat do Apple týmu v Kalifornii? Rozhovor s Honzou Dvorským nejen o jeho cestě vývojáře, ale také o ekologické udržitelnosti společnosti a problematice samotné. Společnost Apple zná jistě každý. Mohl byste nám stručně popsat, jak se tak mladý člověk jako vy dostal až do týmu v Kalifornii? Po vysoké škole na ČVUT v Praze jsem […]

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Vydáno 17.2.2021

Superpočítače pomáhají s koronavirem, termojadernou fúzí, předpovědí počasí a klimatických změn, plánováním chirurgických zákroků nebo optimalizací výrobních procesů v průmyslu. „Srdcem a zároveň mozkem továrny budoucnosti bude superpočítač, který bude zpracovávat a analyzovat data ze všech kamer a senzorů a řídit chod celé továrny včetně vyhodnocování poruch a nutnosti údržby jednotlivých zařízení,“ říká profesor Tomáš […]

Zobrazit Více