Přichází další trend, který vede k obrovskému kroku znečištění naší planety. Jedná se o raketové lety do vesmíru některých z miliardářů, kteří ale doufají, že se počet lidí ve vesmíru rozšíří. Jedno odpálení rakety však vyprodukuje až 300 tun oxidu uhličitého. Ten může zůstat ve vyšších vrstvách atmosféry až roky.
Minulý týden společnost Virgin Galactic vyvezla Richarda Bransona na okraj vesmíru, zhruba 86 kilometrů nad hladinou světového oceánu. Jeff Bezos, zakladatel Amazonu a jeden z nejbohatších lidí planety, zamíří dnes (úterý 20. července 2021, pozn. red.) o něco výše, a to na takzvanou Kármánovu hranici ležící 100 kilometrů nad zemí.
Ozývají se další zájemci, kteří mají zájem koupit letenky do vesmíru. Společnosti jako SpaceX, Virgin Galactic a Space Adventures chtějí, aby se vesmírný turismus stával běžnějším. Během deseti let by měl dle odhadů tento průmysl představovat objem tří bilionů dolarů. A právě jména jako Elon Musk, Richard Branson a Jeff Bezos vyhodnocují racionálně nové trhy, kterých se mohou zmocnit. V současnosti mají velký náskok, kterého bude těžké dohnat.
Cestu nad zemskou atmosféru můžete sledovat na youtubovém kanálu televize CBSN. Vysílání začíná ve 14.15, samotný let startuje v 15 hodin středoevropského času.
Do vesmírných ambicí investuje Bezos téměř miliardu dolarů ročně. Není jasné, kolik přesně bude zakladatele Amazonu jedenáctiminutový let do vesmíru stát. Ovšem i vysoká částka v rozmezí desítek miliard dolarů se mu do budoucna může vyplatit.
Dle Elois Marais, docentky fyzické geografie na londýnské University College, toto zahájení nového soukromého vesmírného průmyslu přijde s obrovskými náklady na životní prostředí. Marais studuje dopad paliv a průmyslového odvětví na atmosféru.
K vystřelení rakety od zemské atmosféry je potřeba obrovského množství pohonných látek. U rakety Falcon 9 (SpaceX) je to petrolej a u společnosti NASA se jedná o kapalný vodík (nový Space Launch System). Tato paliva vypouštějí do atmosféry různé látky, včetně oxidu uhličitého, vody, chloru a dalších chemikálií. Emise uhlíku z raket jsou ve srovnání s leteckým průmyslem minimální. Zvyšují se však o 5,6 % ročně. ,,Pro let jednoho dálkového letadla jsou to jedna až tři tuny oxidu uhličitého (na cestujícího),“ říká Marais. Při startu jedné rakety to jsou 200 až 300 tun oxidu uhličitého, které přepraví přibližně čtyři cestující.
Emise z raket jsou také emitovány přímo do horních vrstev atmosféry. To znamená, že tam zůstávají po dlouhou dobu – dva až tři roky. Dokonce i voda vstřikovaná do horních vrstev atmosféry, která může vytvářet mraky a mít vliv na oteplování, říká Marais. ,,Může mít dopad i něco tak zdánlivě neškodného, jako je voda.“
Blíže k zemi vyzařují všechna paliva obrovské množství tepla, které může přidávat ozon do troposféry, kde působí jako skleníkový plyn a udržuje teplo. Kromě oxidu uhličitého produkují saze také paliva jako petrolej a metan. A ve vyšších vrstvách atmosféry může být ozonová vrstva zničena kombinací prvků ze spalování paliv.
Nová tržní zpráva odhaduje, že globální trh se suborbitální kosmickou dopravou a kosmickou turistikou dosáhne v roce 2031 až 2,58 miliardy dolarů a každý rok poroste o 17,15 %. Odpůrci těchto letů poukazují na klimatické katastrofy na naší planetě. Dle nich by měly být miliardové investice do vesmírných platforem raději investovány pro zlepšení života na Zemi.
Marais říká, že pro nový vývoj ve vesmíru vždy existuje prvek vzrušení – nicméně stále je nutno být zodpovědný. Vyzývá k opatrnosti, protože průmysl vesmírného cestovního ruchu roste, a říká, že v současné době neexistují žádná mezinárodní pravidla týkající se druhů používaných paliv a jejich dopadu na životní prostředí. ,,V současné době nemáme žádné předpisy týkající se raketových emisí,“ říká. ,,Nastal čas jednat – zatímco si miliardáři stále kupují letenky.“
(tk)
