Blockchain jako technologie pro ověření cestovních pasů

Vydáno 26.7.2021 blockchaincovidcovidpass

Covidu-19 stačilo jen pár měsíců, aby totálně rozvrátil celosvětový cestovní ruch. S tím, jak mini­málně v Evropě pokračuje vakcinace, státy postupně uvolňují restrikce a blíží se turistická sezóna, se stále intenzivněji hledá řešení, jak vrátit turisty, kam „patří“. Do hotelových resortů, letadel a na pláže. K tomu je ovšem potřeba hodnověrný způsob prokázání, že byl člověk očkován, případně nemoc prodělal nebo v posledních desítkách hodin absolvoval negativní test na přítomnost koronaviru v krvi. Zájem nejen turistického ruchu nebo leteckého průmyslu se tak stáčí k technologiím, jež by věrohodně ověřily potřebné údaje a zároveň tím příliš neobtěžovaly cestujícího. Velký potenciál má blockchain. Jak by mohl fungovat v rámci covidových i běžných pasů?

I když by se mohlo zdát, že myšlenka zabezpečeného a decentralizovaného ověřování pasů přichází právě s koronavirovou krizí, životaschopný projekt je tu už od roku 2018. Tehdy Světové ekonomické fórum, resp. tzv. Platform for Shaping the Future of Mobility, představilo koncept nazvaný Known Traveller Digital Identity (Známá digitální identita cestovatele, KTDI). Tato iniciativa společného partnerství veřejného a soukromého sektoru si klade za cíl plynulejší a bezpečnější cestování v kontextu měnícího se chování zákazníků, rostoucího objemu globálního cestovního ruchu a rostoucí potřeby bezpečnosti. Tyto cíle vznikaly v době, kdy o pandemii, která se objevila dva roky nato, neměl nikdo ponětí. Otázka bezpečnosti tak nyní získává na aktuálnosti s ohledem na zdravotní stav populace a zamezení šíření koronaviru a jeho budoucích možných mutací.

Hodnověrné ověření identity

KTDI staví na decentralizovaném modelu, který umožňuje cestujícím správu osvědčení o digitální identitě, jež sestává z ověřitelných standardů organizace World Wide Web Consortium. Jednotlivé atributy této digitální identity jsou ověřeny a poskytnuty vydávajícími úřady (tedy číslo pasu, bankovní údaje), aby daný cestující mohl sdílet některé nebo všechny z ověřených informací o své totožnosti. Vydávající instituce může odvolat ověřené údaje, a to aktua­lizací kryptografického akumulátoru založeného na technologii blockchain. Ověřování pomocí blockchainu v rámci KTDI bylo zkou­šeno na leteckých spojeních mezi Nizozemskem a Kanadou. Pilotní fáze projektu však byla zpožděna vlivem koronavirové pandemie.

Jaký je model fungování v praxi? Vydavatel (typicky státní úřad) a držitel (cestující) navazují digitální spojení. Vydávající instituce poskytuje ověření identifikačních údajů držitele (podpis pomocí klíče spojeného s digitální identitou emitenta) a komunikuje s decentralizovanou (účetní) knihou digitálních identit. Držitel si uchovává údaje ve svém privátní úložišti (peněžence) do té doby, než je musí sdílet za účelem překročení hranice nebo nástupu na palubu letadla. V tomto momentě držitel údajů navazuje spojení s ověřovatelem (soukromý subjekt zajišťující tyto služby), aby mohl bezpečně sdílet přihlašovací údaje identity uložené v peněžence. Ověřovatel předkládá verifikaci pro možnost nakládat s identifikačními údaji a spolupodepisuje požadavek klíčem přidruženým ke své digitální identitě. Ověřovatel vyhledá registrovanou identitu v decentralizované knihovně digitálních identit. Následně ověřuje, nebo neověřuje požadavek ze strany držitele.

 

Velké přísliby do budoucnosti

Proč byl použit právě blockchain? Distribuovaná účetní kniha skýtá podle tvůrců KTDI velké přísliby pro celou řadu aplikací. Jedná se o nový typ databázového systému, jenž zaznamenává a udržuje data takovým způsobem, který různým aktérům umožňuje důvěrně a bezpečně sdílet přístup ke stejným informacím.

Jednotlivé transakce jsou ukládány do účetní knihy, která je distribuována mezi autorizované strany. Záznam o potvrzení transakce je kryptograficky ověřen a udržován ze strany mnoha jednotlivých a rozprostraněných účastníků. Tyto uzly nezávisle kontrolují a ověřují data, za což získávají nějakou odměnu (v podmínkách kryptoměn se hovoří o tzv. těžbě). Manipulace, tedy například duplikování nebo pozměňování záznamů v celém navazujícím řetězci, je velmi obtížná (např. na výpočetní výkon), předpokládá to ovládnutí většiny sítě, a navíc je pak zřejmá pro všechny zúčastněné strany.

Technologie distribuované účetní knihy dává zcela jiný pohled na ověřování mnoha dokumentů (včetně zmiňovaných cestovních nebo covidových pasů). Konvenční systémy správy identit stojí na centralizovaných databázích, které většinou spravují státní orgány. Absence systému s centrálním vlastnictvím je klíčová pro autonomní řešení digitální identity. Jak postupně vzniká digitální identita (v tomto případě cestujících), je důležité používat takovou technologii, která zvýší kybernetickou bezpečnost a ochranu osobních údajů. Ideálně s tím, aby synchronizovaná digitální data byla geograficky rozšířena do více zemí a mezi více institucí. Potom neexis­tuje žádný centrální správce nebo centralizované úložiště dat a distribuovaná účetní kniha slouží jako síť na bázi peer-to-peer.

Zastánci tohoto decentralizo­vaného přístupu věří, že právě blockchain je tou technologií, která do budoucna umožní spolehlivé ověřování. Právních dokumentů, bankovních transakcí nebo cestovních pasů na mezinárodních letištích.

(jk)

 

Zadejte e-mailovou adresu

a nic ze Světa průmyslu vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Rozhovory

Vize digitálního závodu Continental

Vize digitálního závodu Continental

Vydáno 27.7.2021

Koncept digitálního závodu je pojem, který dnes řeší nespočet společností. Jakým způsobem se ,,mění“ společnost Continental Automotive Czech Republic? Jaké trendy udává závod v Brandýse nad Labem, jakožto nominovaný modelový závod pro digitalizaci? Zeptali jsme se Tomáše Vondráka, který jako první Čech usedl do vedení firmy a v současnosti zastává pozici Plant Manager (čtyř závodů […]

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

TECHNOLOGIE LIBS NA MARSU I V BRNĚ

Vydáno 15.6.2021

Rozhovor s doc. Pavlem Pořízkou, Ph.D., vedoucím výzkumného týmu zabývajícího se laserovou spektroskopií, nejen o jejím využití, ale i o vlastním start-upu Lightigo. Úspěchy brněnských vědců s technologií LIBS tak zasahují do širokého spektra odvětví.   Interdisciplinární výzkum a vývoj kombinuje inženýrství, fyziku plazmatu, analytickou chemii, statistiku i například biologii. Jak je vůbec možné a náročné tohle […]

Apple a udržitelnost

Apple a udržitelnost

Vydáno 21.4.2021

Jak se dostat do Apple týmu v Kalifornii? Rozhovor s Honzou Dvorským nejen o jeho cestě vývojáře, ale také o ekologické udržitelnosti společnosti a problematice samotné. Společnost Apple zná jistě každý. Mohl byste nám stručně popsat, jak se tak mladý člověk jako vy dostal až do týmu v Kalifornii? Po vysoké škole na ČVUT v Praze jsem […]

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Rozdíl mezi sci-fi a realitou bývá jen několik jednotek až desítek let

Vydáno 17.2.2021

Superpočítače pomáhají s koronavirem, termojadernou fúzí, předpovědí počasí a klimatických změn, plánováním chirurgických zákroků nebo optimalizací výrobních procesů v průmyslu. „Srdcem a zároveň mozkem továrny budoucnosti bude superpočítač, který bude zpracovávat a analyzovat data ze všech kamer a senzorů a řídit chod celé továrny včetně vyhodnocování poruch a nutnosti údržby jednotlivých zařízení,“ říká profesor Tomáš […]

Zobrazit Více