Z malé dílny na parní stroje a kotle ve Šlapanicích se za již více než 200 let stal moderní a flexibilní dodavatel technologií (nejen) pro energetický obor. Párou to kdysi začalo a dnes zdaleka nekončí. O trendech a zajímavostech klasické energetiky, ale i o místě obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, jsme si povídali s generálním ředitelem První brněnské strojírny, panem Ing. Filipem Kadeřábkem.
První brněnská strojírna má dlouhou historii. Co je ale PBS dnes?
Historie společnosti sahá hluboko do minulosti, až do roku 1814, kdy strojírenská firma začala vyrábět parní stroje pro výrobu textilu, aby byly textilky v moravském Manchesteru konkurenceschopné vůči levnému textilu z Velké Británie. Porážka Napoleona u Waterloo ukončila ekonomickou blokádu Británie a ta zaplavila levným textilem kontinentální trhy. Textilní manufaktury tedy musely modernizovat a v tom jim tehdy pomáhala První brněnská strojírna, která se později od výroby parních strojů přeorientovala na modernější parní a spalovací turbíny a uhelné kotle.
I v dnešní turbulentní situaci je PBS připravena pomáhat s modernizací energetiky, dnes jsme schopni navrhnout a dodat kotle na spalování biomasy, vytříděného komunálního odpadu, plyn či jiná paliva. Poslední dobou realizujeme zakázky na přestavbu uhelných kotlů na zemní plyn či biomasu. V Německu připravujeme do provozu plynový kotel, který nahradil blok uhelné elektrárny. V Polsku dokončujeme výstavbu takzvaného spalinového kotle (HRSG – heat recovery steam generator) tedy tepelného výměníku, který rekuperuje teplo z proudu horkého plynu po průchodu spalovací turbínou. Vyrábí tak páru, která pohání parní turbínu a ta je dále využívána pro výrobní proces.
Pokračujeme i v tradiční výrobě parních turbín. Nemáme katalogové řady, vyrábíme na míru menší „nestandardní“ parní turbíny o výkonu zhruba od 0,5MW do 10 až 12MW. Poskytujeme i servis a náhradní díly pro turbíny i kotle.
Rozvíjíme vlastní řešení kotle a turbínového ostrova, středně velké řešení na spalování komunálního odpadu (Waste to Energy – WtE) nebo specifické biomasy s výkonem 3 – 20 MWt v kombinaci s turbínovým ostrovem o výkonu 0,5 – 4 MWe. Takové řešení má potenciál opakovaného uplatnění v menších městských aglomeracích.
První brněnská strojírna dnes je tedy komplexním dodavatelem moderních technologií pro klasickou energetiku.
Energetika je dnes téma číslo jedna, energetická „mega-krize“ plní přední stránky zpravodajství. Jak Vás v budoucnu ovlivní dopad této krize?
Můj osobní názor je, že krize je z velké části způsobena tím, že Evropa dlouhodobě dává přednost ideologickým řešením před těmi inženýrskými. Samozřejmě černá labuť v podobě nesmyslného útoku na Ukrajinu se stala zásadním katalyzátorem této krize, bez dlouhodobé přípravy – vytváření závislosti by však vyvolání energetické krize nebylo tak jednoduché. Vztáhnu-li to pouze na českou situaci, celá řada expertů dlouhodobě varuje před tím, že česká energetika se bez významné investice do výrobních zdrojů stane brzy nesoběstačnou. Dnes se sice prodloužením spalování uhlí ukončení soběstačnosti o chvíli oddálí, přesto však jsou investice do výrobních zdrojů nedostatečné. Navíc bohužel většina investic v minulých letech směřovala do plynofikace zdrojů. Investice do menších zdrojů na biomasu či odpady jsou zatím nedostatečné. Doufám, že se mýlím, ale obávám se, že pro výstavbu nového jaderného bloku, o kterém se mluví už desítky let, se bude těžko hledat dlouhodobá politická shoda.
Pro nás se v současné situaci otvírá prostor pro zajímavé projekty výstavby zařízení na spalování takzvaně alternativních paliv, tedy v první řadě vytříděný komunální odpad, jiné odpadní produkty jako například kaly z čističek odpadních vod a biomasa v nejrůznější podobě. Doufám, že se pro výstavbu takových menších zdrojů otevřou podmínky i v České republice.
Co by se mělo stát?
Jedna věc je určitá míra podpory takových projektů z domácích zdrojů a zjednodušení podmínek podpory, druhá věc je zjednodušení výběrového procesu. Výstavba složitého technologického celku se těžko vejde do škatulek veřejných zakázek s jediným kritériem nejnižší ceny. Navíc v situaci turbulentního pohybu cen surovin.
Spalování zemního plynu, biomasy i odpadků je jistě méně škodlivé než spalování uhlí. Mají však tyto technologie budoucnost v konkurenci obnovitelných zdrojů?
Ještě nějakou dobu určitě ano. Naštěstí i dopad současné energetické krize je v malé míře tlumen už instalovanými obnovitelnými zdroji a krize akceleruje význam distribuovaných obnovitelných zdrojů, solárních panelů, tepelných čerpadel. Třeba se dočkáme i vyššího využití větru.
Klasická energetika bude mít ještě dlouhou dobu své místo v energetickém mixu, je však nutné říci, že moderní klasická energetika sice stále využívá spalování, spalovací proces však dosahuje vysoké efektivity, spaliny jsou čištěny, dosahují nízkých emisí a moderní technologie tak umožňují provozování spalovacích zdrojů, aniž by zásadně ovlivňovaly životní prostředí. Je potřeba si uvědomit, že úloha energetiky není pouze ve výrobě elektřiny, ale ve vysoké míře se jedná i o zásobování teplem. Pára je stále nejúčinnějším prostředkem přenosu tepla pro řadu výrobních procesů, získávání páry či tepelné energie z větrných elektráren a solárních panelů však zatím není příliš praktické.
Myslím, že ještě nějakou dobu bude role klasické energetiky nenahraditelná. Podmínkou je však snižování emisí, zvyšování účinnosti a efektivity, zejména maximálním využíváním zbytkové, odpadní energie. Samozřejmě bude ve stále větší míře doplňována a nahrazována obnovitelnými zdroji.
Využívání zbytkové energie: co si pod tím můžeme představit?
Dodáváme řešení, která maximálně využívají zbytkovou energii. Jednou z takových technologií je kondenzace spalin, která rekuperuje teplo ze spalin a ohřívá například vodu pro dálkového vytápění. Druhou takovou technologií, na kterou se zaměřujeme v našich rozvojových projektech je technologie velkých tepelných čerpadel, tedy zařízení s výkonem v řádech od 100 kW až po desítky MW, která mohou významně zvýšit účinnost teplárenských soustav.
Využití zbytkového tepla či procesní páry pro energetické účely je také jedním ze zajímavých aplikací našich technologií. Jsme jedním z mála světových výrobců parních turbín, který je schopen navrhnout a vyrobit turbínu s nižším výkonem na míru. Takovou turbínu s výkonem od 0,5 MW do 10-12 MW tak jsme schopni přizpůsobit parametrům existujícího provozu. Nyní například připravujeme dodávku tří turbín do chemického provozu, kdy zákazník bude k výrobě elektřiny využívat procesní páru, kterou dříve v podstatě bez užitku pouštěl do vzduchu.
V souvislosti s růstem ceny elektřiny očekáváme nárůst zájmu o naše turbíny, které mohou vhodným způsobem využívat odpadní páru z technologických procesů. Instalace vhodné turbíny může mít návratnost investice během několika málo let.
Dodáváte i kotle na zemní plyn. Jak vidíte jejich budoucnost ve světle aktuální situace?
Zemní plyn byl v plánech na evropskou dekarbonizaci definován jako transformační palivo pro odklon od uhlí. Samozřejmě i s ohledem na technickou jednoduchost spalování plynu a snadnou regulaci plynových zdrojů role plynu v evropské energetice vzrostla na míru, která v souvislosti s omezením dodávek způsobuje současné vysoké ceny. Domnívám se, že úloha plynu v energetice zůstane i nadále na vysoké úrovni, jen úmyslně už neříkám zemního. Zemní plyn bude doplňován či zcela nahrazován vodíkem, syntetickým plynem (syngas) a bioplyny.
Jak je První brněnská strojírna připravena na přechod na vodík?
Stávající plynové kotle lze na spalování vodíku adaptovat výměnou hořáků. Zatím se na nás s tímto požadavkem nikdo neobrátil, většina aktivit zatím směřuje spíše k budování elektrolyzérů pro produkci vodíku.
Věnujeme se i vědeckovýzkumným projektům, kromě projektů na zlepšení výkonu lopatek turbíny či vývoje vlastního roštu pro spalování biomasy se účastníme mezinárodního projektu HiPowAR, kde spolupracujeme na vývoji nového membránového reaktoru pro efektivní výrobu energie z čpavku (Amoniak NH3). Projekt se zaměřuje na průlom v přímé přeměně čpavku na energii. To by mělo vést k přijetí amoniaku jako syntetického paliva bez emisí CO2. Jedná se o jeden ze směrů vývoje bezemisní technologie, kde nositelem energie je vodík, který je pouze navázán na molekuly dusíku ze vzduchu. Momentálně se nejedná o hojně využívanou technologii, ale může být zajímavou alternativou v rámci přechodu na vodíkovou energetiku.
Zdá se tedy, že jste na budoucnost připraveni?
Na budoucnost se lze těžko připravit, vždy může nastat událost, která naše předpoklady převrátí na hlavu. Naší výhodou je spíše to, že jsme na tyto změny schopni reagovat, sledujeme trendy a podílíme se na vývoji aktivně. Energetika je odvětví, kde se návratnost investic dříve počítala v desítkách let, dnes se samozřejmě požadavky na návratnost zkracují, požadavky na kvalitu, bezpečnost, ekologii a udržitelnost provozu naopak rostou.
Z tohoto pohledu jsme připraveni pomoci našim zákazníkům najít řešení na míru, které můžeme přizpůsobit jejich potřebám jak z hlediska velikosti, tak i z hlediska rozmanitosti paliva. Trh bude i nadále podněcovat inovace v oblasti emisí a udržitelnosti a my se hodláme zaměřit na tyto oblasti a zároveň vždy zachovat standardy vysoké kvality.
Kdybyste mohl závěrem dát jednu radu ohledně současnosti a budoucnosti energetiky, jaká by to byla?
Jednoznačně investujte do moderních technologií, ať už jsou to obnovitelné zdroje nebo hi-tech v oblasti klasických zdrojů. Obnovitelné zdroje mají zcela jednoznačně budoucnost a těším se na dobu, kdy budou převládajícím zdrojem energie. Vedle toho samozřejmě inovujme a modernizujme stávající technologie.
