Za posledních deset let se náklady na solární energii významně snížily, takže se stala nejlevnějším zdrojem elektřiny pro velkou část světa. Toto snížení nákladů vedlo nejen ke zlevnění elektřiny, ale také otevřelo možnost instalovat solární panely v nových oblastech. Jednou z takových oblastí jsou vodní plochy.
Umístění solárních panelů na vodu snižuje odpařování a naopak je ochlazuje, což jim umožňuje efektivnější provoz v teplém podnebí. Skupina výzkumníků nedávno provedla globální analýzu, která odhalila jeho obrovský potenciál a zjistila, že i kdybychom omezili instalaci plovoucích solárních panelů na zlomek plochy stávajících nádrží, mohli bychom z nich vyrobit téměř 10 000 terawatthodin elektřiny ročně. Toto množství představuje více než 40 % světové potřeby elektřiny, která činí přibližně 22 800 TWh. Kromě toho by mohl ušetřit více než 100 km3 vody před vypařováním, což je výhra jak pro výrobu energie, tak pro ochranu vody.
Další výhodou použití plovoucích solárních panelů na nádržích je, že umožňuje využití již zatopené půdy, aniž by bylo nutné obětovat další nezastavěné plochy. Panely sice mohou blokovat přístup části slunečního světla k vodě, ale mohou také pomoci zabránit škodlivému kvetení řas ve vodních zdrojích. navíc se mnoho nádrží nachází v těsné blízkosti velkých populačních center a rozvodných sítí, což usnadňuje přenos energie vyrobené z těchto solárních zařízení.
Pokrytí panelů by mělo být omezeno na 30 % plochy nádrže nebo 30 km2 podle toho, která hodnota je nižší (tzv. limit 30/30), aby se zajistilo, že nebudou mít nepříznivý vliv na okolní ekosystémy nebo rekreační aktivity.
Největší potenciál mají USA
Největším vítězem v oblasti plovoucích solárních elektráren jsou Spojené státy, které mají v rámci omezení 30/30 potenciál vyrobit 1 900 TWh. To by představovalo téměř polovinu jeho roční spotřeby elektřiny, která činí přibližně 3 900 TWh. studie identifikovala přibližně 150 měst s více než milionem obyvatel, která by mohla zcela pokrýt svou potřebu elektřiny prostřednictvím solárních zařízení na blízkých nádržích. Pro plný přechod těchto měst na obnovitelné zdroje energie by však bylo stále klíčové účinné skladování a řízení energie.
Snížení teploty vody je klíčem k významnému vlivu plovoucích solárních panelů na úsporu vody. Panely nejenže blokují sluneční záření, ale také snižují odpařování přibližně o 45 %.
To znamená, že snížený výpar vede k úspoře zhruba 100 krychlových kilometrů vody ročně, což stačí k uspokojení potřeb asi 300 milionů lidí, zejména v zemích s vysokým počtem obyvatel a omezenými vodními zdroji, jako je Egypt a Jihoafrická republika.
Navzdory potenciálním přínosům se neočekává, že by plovoucí solární elektrárny dosáhly celosvětově více než 5 GW instalovaného výkonu dříve než v roce 2027.
Plovoucí solární elektrárnu v českých podmínkách testuje od loňska společnost ČEZ, a to konkrétně na horní nádrži vodní elektrárny Štěchovice. Podle odhadů ČEZu by celkově horní nádrž mohla pojmout solární panely o výkonu až 2,5 MW.
„Fotovoltaika má díky neustále se zvyšující efektivitě solárních panelů obrovský potenciál a my nechceme podcenit žádnou z oblastí jejího využití. Velká očekávání jsou od umístění fotovoltaik na vhodných vodních plochách, ale teprve realita ukáže, co si můžeme dovolit v českých podmínkách,“ řekl při spuštění elektrárny Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.
