Celní řízení může být složité a rizikové, zejména nyní, kdy se legislativa a geopolitická situace mění rychleji než kdy dříve. S Petrem Fraňkem z firmy Yusen Logistics (Czech) se zaměříme na současné výzvy českých firem a na strategie, jak optimalizovat celní procesy, snížit náklady a zlepšit efektivitu.
Jaké problémy dnes firmy při zajišťování celních služeb nejčastěji řeší?
Jednou z největších výzev je sehnat na pracovním trhu kvalitního celního deklaranta, který je dostatečně vzdělaný a zkušený v rámci celního řízení a je schopen v podstatě okamžitě zajistit vyclení zboží. Po vstupu do Unie došlo k rapidnímu úbytku celních deklarantů a v dnešní době není toto povolání považováno za příliš atraktivní. Jedná se přitom o velmi erudovanou práci, která vyžaduje znalost legislativy, zbožíznalství, ale také například logistických postupů. Nejenom naše společnost je v dnešní době nucena „vychovávat“ deklaranty tzv. od píky, což je běh minimálně na 2 až 3 roky.
A co současná komplikovaná politická situace na více místech světa. Odráží se nějak v oblasti celních služeb?
Evropská unie musí reagovat na měnící se geopolitickou situaci a s tím se samozřejmě mění i stávající legislativa. V poslední době se na legislativních změnách výrazně podepsala válka na Ukrajině a s ní související množství zákazů a omezení především pro zboží putující do/z Ruska a zemí, přes které by se mohlo zboží tam či odtud dostat. Proto musí poskytovatel celních služeb neustále sledovat situaci týkající se například sankcí, zboží dvojího užití apod.
Která legislativní úprava v celních službách nás podle vás v nejbližších letech nejvíce ovlivní?
Změny očekávám především v souvislosti se závazkem EU k neustálému snižování CO2 s cílem, aby byla EU do roku 2050 uhlíkově neutrální. To s sebou již nyní přináší nové legislativní požadavky. Namátkou bych jmenoval CBAM (Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích) nebo EUDR (nařízení o odlesňování).
Petr Franěk
Člen TOP managementu české pobočky globální logistické společnosti Yusen Logistics, odpovědný za Compliance, Quality & Continuous Improvement. V této roli řídí strukturu pro dodržování předpisů a je zodpovědný za strategii i implementaci procesů zaměřených na kvalitu, compliance, kontinuální zlepšování a udržitelnost v rámci celé organizace.
Od svého nástupu do Yusen Logistics se věnuje také rozvoji a řízení divize celních služeb a spotřebních daní.
Aktivně podporuje kulturu zlepšování s využitím přístupů Kaizen a realizuje projekty zaměřené na digitalizaci a efektivitu. Klíčovou součástí jeho práce je i vedení projektů s dopadem na zásadní procesy organizace, kde využívá metodologii Kaizen 2.0 a další nástroje kontinuálního zlepšování.
Reagují vaši zákazníci na současnou situaci a mění se jejich požadavky?
S ohledem na množství nové legislativy, ať už spojené s válkou na Ukrajině nebo novými nařízeními týkajícími se snižování uhlíkové stopy, významně v posledním roce vzrostly požadavky z oblasti poskytování poradenství. Co se týká samotného procesu celního řízení, tak k žádným zásadním novým požadavkům nedochází. Jako v každé službě věnuje zákazník pozornost ceně, rychlosti a kvalitě. A na to samozřejmě musí každý poskytovatel služby adekvátně reagovat. Například neustálým zlepšováním vlastních procesů.
V takto proměnlivém a komplexním prostředí se stává zásadní využívání moderních technologií a inovací. Jaké z nich mají podle vás největší vliv na zlepšení celních služeb?
V poslední době jsme se začali zabývat prozkoumáváním možností využívání RPA (virtuální softwarový robot) a AI (umělá inteligence).
Hlavním benefitem, který spatřujeme ve využití těchto technologií, je zefektivnění a úspora času. Celní deklarant se díky tomu může plně věnovat celnímu řízení a přinášet tak firmě, a především našim zákazníkům, přidanou hodnotu spočívající v jeho expertních znalostech.
A co přeshraniční styk? Vidíte tam také potenciál pro využití umělé inteligence?
Potenciál vidím ve využití AI především pro lepší práci s daty. To dělá celý proces efektivnějším a ve výsledku dochází k úspoře zdrojů. Deklarantům může AI sloužit také jako pomocný nástroj k lepší orientaci v legislativě, zbožíznalství a dalších činnostech, které jsou nedílnou součástí jejich práce. Velký potenciál AI ale vidím pro celní správu, kde by mohla sloužit jako podpůrný nástroj pro zpracovávání rizikových analýz a vyhodnocování dat. To by mohlo pomoci k lepšímu zacílení kontrolní činnosti na ty subjekty, kterým je legislativa spíše na obtíž. To by z mého pohledu zvýšilo na straně celní správy efektivitu a zároveň by došlo k úspoře zdrojů, kterých je stále nedostatek.
Jaké chyby v celních procesech mohou firmám způsobit největší problémy?
Celní řízení je komplexní proces, který podléhá stanoveným pravidlům a nařízením. Jejich porušení s sebou samozřejmě nese sankce, které mohou být svou výší velmi zásadní pro cash flow firmy. Týkat se to může například i chybného sazebního zařazení zboží při dovozu, kdy následný dovýměr cla ze strany celního úřadu může být pro menší firmy až likvidační záležitost. Z tohoto důvodu je vhodné si pro jistotu nechat odborníky tzv. zauditovat sazební zařazení dovážených artiklů.
Pokud jsou v rámci auditu nalezeny chyby u sazebního zařazení, může to pro danou firmu znamenat značnou finanční úsporu na vyměřeném clu, eventuálně zabránit nákladům za případné nedoplatky a sankce od celní správy.
Rizika mohou být i procesní, kdy např. na základě chybné komunikace v rámci logistického řetězce nedojde k nahlášení zboží celnímu úřadu, z čehož opět rezultuje delikt a pokuta ze strany celní správy. Nutno je také dbát na dostatečnou výši celní záruky, kdy při jejím přečerpání není možné pokračovat v celním řízení. Nadnárodní společnosti s dostatečným kapitálem jsou schopny poskytnout záruky v dostatečné výši tak, aby nedošlo k ohrožení celního řízení.
Jakým způsobem vaše společnost pracuje na optimalizaci celních procesů, aby snížila náklady a zvýšila efektivitu?
Yusen Logistics jako japonská společnost využívá osvědčený přístup Kaizen, kdy se v rámci našich procesů snažíme identifikovat a eliminovat plýtvání a tím je zefektivnit jak z pohledu času, tak z pohledu zdrojů. Nové příležitosti pro Kaizen nám v tohoto pohledu nabízí zapojení AI do vnitřních procesů společnosti.
Už na začátku jste jako problém zmínil nedostatek kvalifikovaných celních deklarantů. Je v takovém případě řešením využití externích specialistů?
Poptávka po outsourcingu zpravidla vychází z potřeb těch firem, které se začnou zabývat nastavením efektivního procesu spojeného s celním řízením a souvisejícími náklady. Pokud totiž firma nemá dostatečně velký tým celních deklarantů na pokrytí svých objemů dovážených zásilek, může v případě absence jednoho či několika deklarantů čelit problémům se zajištěním celního odbavení. Jak jsem již zmiňoval, tak celních deklarantů na pracovním trhu v čase ubývá a bývá problémem sehnat kvalitního pracovníka, který této problematice rozumí. Navíc na základě našich výpočtů náklady na jednu deklaraci kontinuálně rostou a společnosti nabízející celní služby mohou náklady udržet, případně i snížit, a to z důvodu celkově většího počtu celních deklarací a lepší optimalizaci nákladů spojených s celním řízením.
Vnímáte nějaké klíčové faktory, které firmám pomáhají úspěšně řídit celní rizika v mezinárodním obchodě?
Za mě je to bezpochyby samotná znalost celního řízení v rámci celého logistického řetězce. Ke znalostem jsou samozřejmě nezbytné ty správné informace, na kterých je následně potřeba udělat rizikovou analýzu a stanovit tak vhodná protiopatření na jejich odstranění nebo alespoň zmírnění. Dle mých zkušeností se celní řízení v rámci mezinárodní přepravy zboží bere jako nutné zlo a jeho důležitost je velmi často marginalizována. Přitom velmi často dochází ke zdržení na hranicích právě z důvodu problémů a chyb v rámci celní kontroly. Chybějící dokumentace může zadržet kamion na hranicích na několik týdnů, což může mít fatální dopad pro obchodní aktivity dovozce. Zjednodušeně řečeno, pokud koukáme na mezinárodní přepravu jako na proces, tak celní řízení často bývá takzvaným úzkým hrdlem, kdy dojde k neplánovanému zdržení, což má ve výsledku vliv na předpokládaný čas ukončení přepravy tzn. doručení zásilky.
Jak může digitalizace pomoci zlepšit transparentnost a sledovatelnost v celních procesech?
Můj učitel říkal: „Pouze data mluví pravdu“. A v tomto případě to opravdu platí. Pokud máme k dispozici data, tak jsme schopni lépe identifikovat slabiny v procesu, neefektivní náklady tzv. plýtvání. Obecně vzato, digitalizace pomáhá zlepšit transparentnost a sledovatelnost ve všech procesech.
Kdo je Yusen Logistics (Czech)?
Yusen Logistics patří k předním poskytovatelům logistických služeb. Na globální úrovni zajišťuje svým zákazníkům kompletní portfolio přepravních služeb od silniční, letecké, námořní, železniční a intermodální přepravy až po celní a skladové služby. V neposlední řadě se společnost díky svému celosvětovému působení zaměřuje na řízení a optimalizaci dodavatelských řetězců.
Hlavní sídlo společnosti je v Tokiu v Japonsku a mezinárodní síť vlastních poboček je zastřešena regionálními ústředími v Evropě, Americe, Jihovýchodní Asii a Oceánii. V celkem 46 zemích světa má Yusen Logistics více než 650 registrovaných kanceláří a skladů, ve kterých zaměstnává více než 25 000 pracovníků. V mnoha dalších zemích pak využívá služeb spolupracujících agentů.
Misí skupiny Yusen Logistics je stát se světově preferovanou logistickou společností v oblasti řízení dodavatelských řetězců.
Společnost si zakládá na tom být svým zákazníkům partnerem, který se zaměřuje na hluboké porozumění potřeb a priorit svých klientů, o čemž vypovídá i motto společnosti „Insight into action“. Yusen Logistics dbá na nejvyšší kvalitu poskytovaných služeb vždy v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje.
Své služby nabízí Yusen Logistics společnostem napříč průmyslovými odvětvími, ale specializuje se zejména na automobilový, farmaceutický a letecký průmysl, dále pak na sektory elektrotechnického průmyslu a rychloobrátkového zboží a retailu.
