Městská správa | Smart Cities
Přestože česká města zatím nepatří mezi evropské průkopníky Smart Cities, chytrá řešení se v jejich fungování prosazují stále výrazněji. Praha vyniká zejména v práci s daty, digitálními službami a městskou správou, Brno pak v testování nových technologií a spolupráci s výzkumnou sférou. Chytrá řešení přitom stále častěji zavádějí také menší města.
Smart City dnes neznamená jen město plné senzorů, kamer a aplikací. Klíčové je především využívání dat, technologií a moderního řízení tak, aby města dokázala zlepšovat veřejné služby, efektivněji využívat zdroje a vytvářet kvalitnější prostředí pro život.
„Jádrem konceptu Smart Cities je občan a jeho kvalita života. Technologie představují prostředek, nikoliv cíl. Smart řešení mají přispívat ke kvalitnějším veřejným službám, efektivnějšímu využívání zdrojů, lepšímu životnímu prostředí, vyšší bezpečnosti a větší odolnosti měst a obcí vůči budoucím výzvám,“
— Marek Vernarský z odboru regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj
Praha a Brno podle něj představují v oblasti Smart Cities solidní středoevropský standard. Ve srovnání s evropskými lídry, jako jsou Vídeň, Amsterdam nebo Barcelona, však česká města stále zaostávají zejména v rozsahu implementace, energetické transformaci, participaci obyvatel a využití pokročilých nástrojů, jako jsou digitální dvojčata.
Zájem o chytrá řešení přitom podle technologických firem roste.
„Kontinuálně roste poptávka po pokročilém sběru dat, jejich propojování a praktickém vyhodnocování. Posun je patrný třeba v oblasti digitálních dvojčat a v práci s prostorovými daty, kde řada velkých českých měst v posledních letech výrazně pokročila,“
— Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis
Praha sází na data
Praha se v aktuálním IMD Smart City Indexu 2026, který sleduje kvalitu života, městské služby, infrastrukturu a využití technologií z pohledu obyvatel, umístila na 13. místě ze 148 hodnocených měst. Svůj koncept Smart Prague staví především na datech a jejich praktickém využití.
„V současnosti se Praha soustředí zejména na rozvoj datově řízeného rozhodování, chytré mobility, energetiky, digitalizace veřejných služeb a projektů podporujících klimatickou odolnost města,“
— Luboš Kratochvíl, předseda představenstva společnosti Operátor ICT
Mezi konkrétní projekty patří například Chytrý svoz odpadu a Dynamický svoz. Praha se chce v dalších letech více zaměřit také na využití dat a inovací pro adaptaci na změnu klimatu.
„Mezi připravované projekty patří například Měření mikroklimatických parametrů ve veřejném prostoru nebo rozvoj Mapy oáz chladu,“ doplňuje Kratochvíl.
Brno jako laboratoř inovací
Zatímco Praha staví především na datové infrastruktuře pro řízení města, Brno těží ze silného propojení města, univerzit, firem a výzkumného prostředí.
„Brno se v tomto smyslu profiluje jako ‚živá laboratoř‘, kde se nové přístupy testují v reálném prostředí a následně zavádějí do praxe,“
— Filip Poňuchálek, mluvčí Magistrátu města Brna
Výrazným příkladem je digitální platforma Brno iD, která má přes 915 tisíc registrovaných uživatelů a umožňuje z jednoho účtu řešit například MHD, odpady, rezidentní parkování, městské služby nebo participativní projekty.
Město zároveň provozuje otevřený datový portál Data Brno, který zpřístupňuje městská data, mapy a analýzy veřejnosti, úředníkům i vývojářům. Projekt BVV Living Lab Brno pak využívá prostředí brněnského výstaviště jako testovací prostor pro chytrá řešení v oblasti mobility, energetiky nebo digitalizace.
Chytrá jsou i menší města
Smart City není jen záležitostí velkých měst. Systematicky se mu věnují také menší a středně velká města, například Písek.
„Písek se konceptu Smart City věnuje systematicky už více než deset let,“
— Miloš Prokýšek, vedoucí organizační složky Smart Písek
Město rozvíjí chytrá řešení především v praktických oblastech každodenního fungování. V dopravě zavedlo sdílená kola a sdílené elektroauto, upravilo systém MHD a v energetice vybudovalo vlastní energetický management. Rozvíjí také městskou mobilní aplikaci.
„Ta například obsahuje unikátní městský e-shop, kde mohou obyvatelé platit místní poplatky,“ dodává Miloš Prokýšek.
Právě mezi menšími a okresními městy jsou podle Drahomíry Zedníčkové v přístupu k chytrým řešením často výrazné rozdíly.
„Některá města se nebojí včas investovat do kvalitních a přesných 3D dat i moderních nástrojů pro jejich využití, čímž si vytvářejí náskok. Jiná zůstávají u zákonného minima. Takový rozdíl se přitom zpravidla časem prohlubuje, protože práce s prostorovými daty je dlouhodobý proces a získaný náskok se později dohání velmi obtížně,“
— uzavírá zástupkyně společnosti TopGis
Zdroj: redakce + TZ LESENSKY.CZ s.r.o.
