Donedávna byl symbolem energeticky náročného digitálního světa Bitcoin. To se však brzy změní. Podle nové analýzy nizozemského výzkumníka Alexe de Vries-Gao z Vrije Universiteit Amsterdam by umělá inteligence mohla do konce roku 2025 předčit těžbu Bitcoinu a stát se největším spotřebitelem elektřiny mezi moderními digitálními technologiemi.
Odhadovaných 23 gigawattů potřebných pro provoz systémů umělé inteligence odpovídá celkové spotřebě všech datových center ve Velké Británii. Vývoj už teď nutí americké energetiky plánovat nové plynové elektrárny a zvažovat obnovu jaderných zdrojů.
Spotřeba prudce roste, hlavně kvůli AI
Datová centra dnes spotřebují přibližně 1–2 procenta celosvětové elektřiny, podobně jako celý letecký průmysl. Pokud se naplní současné prognózy, do roku 2030 vzroste tato spotřeba na více než 1 000 terawatthodin ročně. Z velké části kvůli výpočetním nárokům systémů umělé inteligence.
Ve Spojených státech už nyní datová centra tvoří přibližně 2,5 procenta domácí spotřeby. Do roku 2030 by tento podíl mohl vzrůst na více než 7 procent. To odpovídá spotřebě téměř třetiny všech amerických domácností. USA a Čína společně tvoří téměř 80 procent očekávaného růstu, zatímco Evropa čeká mírnější, ale stále výrazný nárůst.
Tichá revoluce v energetice
Nárůst spotřeby AI není jen otázkou objemu, ale také typu zátěže. Zatímco těžba Bitcoinu spoléhá na specializované čipy ASIC v decentralizovaných sítích, výpočetní kapacity AI jsou koncentrovány ve velkých datových centrech. Vývoj nových čipů, jako jsou Nvidia Grace Blackwell, sice přináší lepší efektivitu, ale s masivním nasazením přichází i zvýšená spotřeba.
Zatímco těžaři kryptoměn hledají nejlevnější energii, často obnovitelnou, koncentrace AI výpočtů nutí energetiky zvyšovat výrobní kapacity bez ohledu na zdroj. V některých případech to vede k návratu k fosilním palivům nebo jádru.
Přechod k obnovitelným zdrojům
S rostoucími nároky na datovou infrastrukturu sílí tlak na dekarbonizaci. Podíl obnovitelných zdrojů v napájení datových center by se měl podle Mezinárodní energetické agentury zvýšit ze současných 27 na 50 procent do konce desetiletí. Rozhodující roli mají hrát nové investice do solárních a větrných elektráren.
Jevonsův paradox ale připomíná, že vyšší efektivita technologií často nevede ke snížení spotřeby, ale naopak k jejímu růstu. Platí to i pro AI, jejíž schopnosti rostou zároveň s tím, jak se rozšiřuje její využití napříč obory a kontinenty.
Otázka, která zůstává
Budeme schopni sladit boom umělé inteligence s udržitelnou energetikou?
Pokud ano, může být AI mocným spojencem v řešení globálních výzev. Pokud ne, čeká nás období složitých kompromisů mezi technologickým pokrokem a zátěží, kterou s sebou přináší.
Zdroj: redakce
